Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.
Archiv rubriky: NATO
Syrský režim odpálil další balistickou raketu proti rebelům
Podle NATO byla ve středu v Sýrii odpálena další balistická raketa. Ke stejnému incidentu došlo i minulý týden. Podle BBC byla raketa odpálená směrem na Aleppo a cílená zřejmě na důležitý komunikační uzel obsazený rebely. Syrská armáda má k dispozici rakety typu SCUD, NATO však druh odpálené rakety nebylo schopno určit. NATO minulý měsíc odsoudilo používání balistických raket s tím, že je to projev „naprosté bezohlednosti vůči syrskému lidu“. Syrský režim již dříve používání balistických raket popřel. Podle BBC tento incident dále zdůrazňuje potřebu přítomnosti raket Patriot na syrsko-turecké hranici.
Africká unie požaduje účast NATO v Mali
Předseda Africké unie (AU) Thomas Boni Yayi vyzval NATO, aby vyslala své vojáky do Mali na pomoc v boji proti militantním islamistům na severu země. Podle předsedy se jedná o mezinárodní konflikt a NATO by mělo zasáhnout stejně jako tomu bylo v Afghanistánu. OSN minulý měsíc schválila vyslání mírové mise afrických států do Mali, mírové sbory prozatím obdržely mandát na jeden rok a do oblasti by mělo být nasazeno přes 3 000 vojáků. Někteří členové NATO, včetně Francie a USA, však na celou věc reagovali tak, že pomohou vycvičit africké jednotky pro účast v Mali, ale odmítají vyslat pozemní jednotky či dokonce uskutečnit letecké údery.
V Makedonii se uvažuje o znovuzavedení branné povinnosti
Šéf generálního štábu armády Goranco Koteski uvedl, že branná povinnost by posílila bezpečnost Makedonie a vyřešila nedostatek financí na armádu. Podle ministra obrany Fatmira Besimiho musí Makedonie především plnit reformy v souladu se standartami NATO a opětovné zavedení odvodů tak není myslitelné. V Makedonii byla branná povinnost zrušena v roce 2006 a následně zavedena profesionální armáda o počtu 8 000 vojáků, jelikož země očekávala brzký vstup do NATO. Nicméně v roce 2008 Řecko kvůli názvu státu vstup Makedonie do NATO zablokovalo. Podle generála Koteskiho by mohla branná povinnost tvořit až 15 % ozbrojených sil, čímž by mohla nahradit až na 3 měsíce na méně klíčových místech vojáky z povolání. Blízké okolí generálního štábu armády návrh generála Koteskiho převážně podporuje.
NATO rozmisťuje rakety Patriot v Turecku
NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.
Jednotky USA budou obsluhovat rakety Patriot v Turecku
USA v pátek schválily nasazení 400 mužů pro 2 baterie raket Patriot u turecko-syrské hranice. Mluvčí Pentagonu George Little oznámil, že „obsluha raket bude pověřena pouze obrannými úkoly“. Rakety země-vzduch Patriot by mohly být použity i na vytvoření bezletové zóny nad syrským územím, NATO však zdůraznilo, že takovouto možnost nechystá. Turecko požádalo NATO o rozmístění raket ze strachu před střelami, které používají syrské provládní síly proti opozičním silám. Podle deníku Washington Post je však nepravděpodobné, že by se Damašek pokusil do vnitrostátního konfliktu zatáhnout i Turecko. Ministr obrany USA Leon Panetta navíc vyjádřil přesvědčení, že je „pouze otázkou času“, než bude režim syrského prezidenta Bashara Assada svržen. Rozmístění raket Patriot na tureckých hranicích je proto spíše symbolickým tahem.
Francie a Alžírsko nenacházejí společnou řeč ohledně vojenské intervence na sever Mali
Alžírsko a Francie nemohou najít společné řešení případného vojenského zásahu v Mali. Alžírsko, které s Mali sousedí, se podle agentury France21 nechce vměšovat do vnitřních záležitostí Mali a doporučuje to i NATO. Tuaregové, kteří na severu Mali spolu s islámskou skupinou Ansar Dine a Mujao vyhlásili nezávislý stát Azawad, žijí i na území Alžírska. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika nesouhlasí s tím, aby se jeho země intervence přímo účastnila, avšak je ochoten vést dialog ohledně logistické a jiné pomoci. „Terorismus v severním Mali je globální hrozbou, jež nemá státní či náboženskou příslušnost,“ oznámil na své návštěvě Alžírska francouzský prezident Francois Hollande.
Severní Korea uskutečnila odpálení rakety
Po odpálení rakety dlouhého doletu Severní Koreou se zvedla vlna mezinárodní kritiky. Jižní Korea i Japonsko okamžitě svolaly mimořádná jednání bezpečnostních rad a ještě na dnešní den je svoláno zasedání Rady bezpečnosti OSN. Start rakety byl nečekaný, snímky z posledních dní naznačovaly, že se technici u odpalovací rampy potýkají s problémy a projekt bude muset být odložen. Jako první o vyslání rakety informovala jihokorejská média. Severoamerické velitelství protivzdušné a kosmické obrany (NORAD) uvedlo, že jeho systém start rakety zaznamenal. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon důrazně odsoudil odpálení rakety a obává se, že odpálení rakety může mít negativní dopad na mír a bezpečnost v regionu.
Dva vysocí afghánští úředníci byli zavražděni
Ve východní provincii Laghman byla v pondělí ráno zastřelena 2 neznámými muži Nadia Siddiqi, ředitelka úřadu pro záležitosti afghánských žen. „Zahájili jsme vyšetřování a uzavřeli místo činu,“ oznámil agentuře AFP policejní šéf Ahmad Sherzad. Druhým zabitým úředníkem se stal generál Mohammad Musa Rasoli, policejní prezident provincie Nimroz, jehož vozidlo při cestě do práce zasáhla bomba. K incidentu došlo v regionu Herat na západě země. Generál Rasoli vážným zraněním podlehl v nemocnici. V Afghánistánu jsou znatelné jen velmi malé pokroky směrem k rovnoprávnějšímu postavení žen, zejména ve venkovských oblastech, předchůdkyně ředitelky Siddiqi Hanifa Safi byla rovněž zavražděna. Vláda dlouhodobě deklaruje cíl zlepšit bezpečnostní situaci v zemi, z níž do 2 let odejdou vojska NATO.
Do čela vlády Černého Hory se znovu postaví Mijo Djukanović
Předseda Demokratické sociální strany (DPS) Mijo Djukanović byl již po sedmé jmenován premiérem. Naposledy zastával post premiéra do prosince roku 2010. Jeho vládní koalice, tvořená Sociální demokratickou stranou (SDP) a zástupci etnických menšin Černé Hory, bude disponovat 43 mandáty z 81-členného parlamentu. Nově zvolený premiér se chce zaměřit na boj s organizovaným zločinem, zlepšení životní úrovně nebo boj s korupcí. Mezi další cíle jeho vlády patří například členství v EU nebo v NATO.
NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici
Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.
Americkou základnu v Afghánistánu zasáhlo 8 raket
Americkou leteckou vojenskou základnu Bagram v afghánské provincii Parwan zasáhlo 8 raket. Mluvčí hnutí Taliban Zabihullah Mujahid se přihlásil k tomuto útoku. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Na základně Bagram došlo v únoru 2012 k incidentům s pálením Koránu a dalších posvátných muslimských knih. Násilí v zemi se zatím americkým silám společně s členy mise ISAF nedaří redukovat. Základna Bagram byla již v minulosti několikrát napadena Talibanem.
Severoatlantická aliance se sešla, aby prodiskutovala článek 4 Washingtonské smlouvy
V červnu se rozhodla Severoatlantická aliance, že podle článku 4 Washingtonské smlouvy bude diskutovat bezpečnostní situace na hranici členského státu Aliance – Turecka. Turecko žádalo vyvolání článku 5 kvůli syrskému sestřelení turecké stíhačky. Dnes jednala o situaci mezi Sýrií a Tureckem Severoatlantická rada. Severoatlantická aliance označila jednání Sýrie na hranicích s Tureckem za porušení mezinárodního práva a odsoudila jej. Vyzvala také syrskou vládu, aby okamžitě přestala s veškerými akty agrese vůči Turecku a dodržovala mezinárodní právo.
Afghánský prezident kritizuje USA
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval americké vojenské velení a politické představitele, že vedou válku v Afghánistánu a nezaměřují se více na zahraniční hrozby pro Afghánistán, jako je například Pákistán. vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem se zhoršily. Afghánský prezident také kritizoval západní média, že hovoří o budoucím kolapsu Afghánistánu, až vojska USA a NATO v roce 2014 odejdou. Podle Hamida Karzaie se život v Afghánistánu změnil hodně k lepšímu a vyzval své krajany žijící v zahraniční, aby se vrátili do Afghánistánu.
Americké bezpilotní letouny zabily 4 ozbrojené členy Al-Kaidy v Jemenu
Americké bezpilotní letouny, které operují v Jemenu zabily 4 členy teroristické skupiny Al-Kaida. Členové skupiny byli těžce ozbrojení. Podle zdrojů USA se jednalo o muže, kteří měli podněcovat povstání proti jemenské vládě, která spolupracuje s USA a NATO. Washington označil jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku této organizace od smrti jejího bývalého vůdce Usámy Bin Ládina.
Generálnímu tajemníkovi NATO byl prodloužen mandát
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen byl zvolen Severoatlantickou radou na čtyři roky a funkce se ujal v roce 2009. V roce 2012 mu tedy měl mandát skončit. Severoatlantická rada se ovšem rozhodla prodloužit mandát do 31. července roku 2014. Důvodem je především plánované stažení vojsk NATO z Afghánistánu právě v roce 2014.
Generální tajemník NATO se setkal s ruským ministrem zahraničí
Generální tajemník NATO dorazil na jednání OSN v New Yorku. Zde se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem. Hovořili o ruské spolupráci se Severoatlantickou aliancí na misi ISAF v Afghánistánu. Oba politiky rozděluje spor o protiraketovou obranu, kterou USA spolu s NATO buduje a Ruská federace se obává, že je namířena proti ní. Oba politici se shodli na nutnosti rozšířit dialog v rámci pravidelných setkání NATO-Rusko.
Čína a Afgánistán podepsaly řadu bezpečnostních a ekonomických smluv
Smlouvy jsou výsledkem překvapivé návštěvy vrchního velitele čínské veřejné bezpečnosti a vlivného člena politbyra komunistické strany Zhou Yongkanga v Kábulu. Zhou Yongkang je nejvyšším čínským politickým představitelem, který Afghánistán navštívil za posledních 50 let. Mezi podepsanými smlouvami je kromě dohod o čínských investicích do sektoru těžby afghánských nerostných surovin též smlouva o zapojení Číny do výcviku afgánských bezpečnostních sil. Čína a další země sousedící s Afghánistánem se podle analytiků snaží postupně zvyšovat v této zemi svůj vliv s ohledem na blížící se začátek stahování jednotek mise ISAF v roce 2014.
NATO uzavřelo smlouvu s Jižní Koreou
Zástupce generálního tajemníka Severoatlantické aliance Alexander Vershbow podepsal v Bruselu na velitelství NATO smlouvu s jihokorejským velvyslancem při Alianci o vzájemné spolupráci. Smlouva předpokládá kooperaci Severoatlantické aliance a Jižní Korey v některých klíčových oblastech bezpečnosti. Jedná se např. o boj proti terorismu či o podporu mnohonárodních peacekeepingových misí. Jižní Korea také přispěla 50 miliony USD na chod afghánského fondu Severoatlantické aliance (Afghan National Army Trust Fund).
V Afghánistánu došlo k útoku na základnu Severoatlantické aliance
Na základnu Bagram, kterou sdílí jednotky mise ISAF a afghánské ozbrojené síly, dopadlo několik střel. 3 příslušníci afghánských ozbrojených sil byli zabiti a 2 příslušníci mise ISAF byli zraněni. Severoatlantická aliance vyšetřuje kdo je za útok zodpovědný a jakým způsobem byl útok proveden. Zatím ještě není ani jasné, zdali se jednalo o rakety nebo o střelbu minometem. Velitelství NATO považuje ohrožení základy za alarmující.
V Afghánistánu došlo k výbuchu nedaleko velitelství NATO
Nedaleko velitelství Severoatlantické aliance v hlavním městě Afghánistánu Kábulu došlo k výbuchu, při kterém zahynulo 6 civilistů. Útočníci byli ve věku 13 – 20 let. Útok byl specifický tím, že k výbuchu došlo v diplomatické čtvrti, která bývá pokládána za bezpečnou. K útoku se přihlásilo hnutí Taliban. Svoje znepokojení vyjádřila ambasáda Spojených států amerických.
Generální tajemník NATO po Arménii navštívil i Ázerbájdžán
Generální tajemník NATO v minulých dnech v rámci své cesty po Kavkaze navštívil Arménii. Zmínil také konflikt s Ázerbájdžánem a požádal arménského prezidenta o přijetí takových opatření, která jakýkoli konflikt do budoucna eliminují. Dnes se sešel s ázerbájdžánským prezidentem Ilham Alyievem a požádal o totéž i jeho. Zmínil také pomoc, kterou Ázerbájdžán poskytl Alianci v rámci mise ISAF. Oznámil také plán na založení platformy spolupráce Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie v rámci partnerství s NATO.
Generální tajemník NATO navštívil Kavkaz
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen v posledních dnech navštívil dvě kavkazské země – Arménii a Gruzii. Setkal se v obou zemích s jejich prezidenty a hovořil s nimi o vzájemných vztazích obou zemí s NATO. Obě země ocenil za pomoc v afghánské misi ISAF. v Arménii hovořil o problému, který má země s Ázerbájdžánem a žádal o přijetí takových opatření, která vyloučí možný konflikt do budoucna. V Gruzii otevřel citlivé téma mezinárodních vztahů když zmínil podporu Severoatlantické aliance územní integritě Gruzie.