Poté, co v úterý vypukl požár na těžební plošině nedaleko pobřeží Louisiany, nebylo jasné, kdy se podaří oheň uhasit. Ve čtvrtek představitelé The Bureau Safety and Environmental Enforcement oznámili, že se podařilo požár dostat pod kontrolu. Nehoda byla způsobena prosakujícím zemním plynem z vrtu a vlivem sedimentu a písků, které narušily stabilitu vrtu. V úterý ráno společnost Walter Oil and Corp. během přípravných prací na těžbu ztratila kontrolu nad prosakujícím plynem, který se následně vznítil. Společnost oznámila, že integrita konstrukce zůstala neporušena a katastrofa byla tedy odvrácena. Při této nehodě nedošlo k žádnému zranění.
Archiv štítku: těžba
Irán podepsal s Irákem dohodu o dodávkách plynu
Minulý týden v Bagdádu proběhlo oficiální setkání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s představiteli Iráku. Krátce po setkání bylo oznámeno, že Irán s Irákem spolu uzavřely dohodu o dodávkách zemního plynu do Iráku za mezinárodní tržní cenu, která aktuálně činí 3,74 USD za milion Btus (britská tepelná jednotka). Jde o čtyřletou smlouvu, ve které se Irák zavazuje k odebírání zemního plynu ve výši 24 milionů metrů krychlových denně. Zemní plyn bude proudit novým plynovodem, který by měl být dokončen do dvou měsíců. Navíc média oznámila, že Irán s Irákem budou spolupracovat při těžbě ropy a zemního plynu z ložisek podél vzájemné hranice států.
V Mexickém zálivu hoří ropná plošina
V úterý ráno vypukl požár na ropné plošině přibližně 88 km od amerického státu Louisiana. Požár nastal po prudkém vývěru zemního plynu z podmořského vrtu. Ihned bylo evakuováno 44 pracovníků plošiny. Problémem je, že se nedaří uhasit vzniklý požár. V oblasti poškozené plošiny byla zrušena letecká i námořní doprava. Americké úřady vyslaly do oblasti inspektory životního prostředí, kteří nahlásili v blízkosti vrtné plošiny ropné skvrny, které se ale poměrně rychle rozpouštějí. Prozatím není zcela jasné, co přesně bylo příčinou nehody na plošině. Vrtnou plošinu provozuje společnost Hercules na základě smlouvy s těžařskou společností Walter Oil & Gas Corporation.
Další energetické společnosti získaly práva na průzkumné vrty v Arktidě
Energetické koncerny Centrica, E.ON a RWE získaly licence na výzkumné vrty pro těžbu ropy v Arktidě v norských vodách. Zmíněné společnosti na výzkumu spolupracují s dalšími světovými energetickými koncerny. Například Centrica spolupracuje s ruským Lukoil a E.ON podobně spolupracuje s ConocoPhillips, Statoil a Petoro. Stále častěji se ozývají kritické hlasy především ze strany environmentálních organizací, jako jsou Greenpeace či Bellona. Ale i další instituce jsou proti rozšiřující těžebním výzkumům. Norský institut mořského výzkumu (NIMR) se vyjádřil k nejkontroverznějšímu těžebnímu bloku, který se nachází v Barentsově moři. NIMR tvrdí, že by se neměl vůbec otvírat pro těžbu především kvůli vysokému riziku pro mořský život včetně největší populace tresek.
Organizace zemí vyvážející ropu během června vyprodukovala méně ropy než květnu
Pokles ropné produkce způsobila neklidná situace v některých afrických státech, které jsou často označovány za slabší členy Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC). Výpadky ropné těžby v Libyi, Nigérii a také v Angole téměř vyrovnala Saudská Arábie, kde se naopak produkce mírně zvýšila z důvodu vzrůstající domácí poptávky. Během června ropná produkce klesla na 30,38 milionů barelů za den, přičemž květnová produkce dosahovala 30,46 milionů barelů za den. Pokles těžby ale odpovídá cílům OPEC, na nichž se členské státy dohodly během květnového jednání ve Vídni. Podle OPEC by produkce ropy měla dosahovat 30 milionů barelů za den, díky čemu je možné udržovat cenu kolem 100 USD za barel.
Dominikánská republika odmítla těžbu nerostů v tropickém pralese
Vláda Dominikánské republiky nevyhověla žádosti kanadské těžařské firmy Falconbridge těžit nikl a některé minerály ve své zemi. Firma Falconbridge chtěla těžit v hornatých oblastech uvnitř tropického pralesa. Ministr životního prostředí návrh těžařské firmy odmítl v souladu s doporučením Rozvojového programu OSN. Podle vyjádření vlády by těžba negativně ovlivnila blízké okolí.
Demonstranti zablokovali chod dolu v Kyrgyzstánu, požadovali lepší sociální výhody
Na 1000 lidí na několik dní zablokovali činnost dolu na těžbu zlata v Kyrgyzstánu, který vlastní kanadská společnost Centerra Gold. Demonstranti požadovali znárodnění dolu a lepší sociální výhody. Do oblasti přijel i premiér Zhantoro Satybaldiyev a uvedl, že vláda již s majitelem dolu jedná. V pátek byl v oblasti vyhlášen stav nouze, když propukly střety mezi policií a demonstranty, na 50 lidí bylo zraněno. Po návštěvě premiéra přestali demonstranti blokovat hlavní příjezdovou cestu a chod dolu byl obnoven. Podle premiéra nicméně protesty přinesou ekonomice země ztrátu ve výši 4 milionů USD.
V Guatemale panuje stav pohotovosti
Ve 4 městech na jihovýchodě země byl ve čtvrtek vyhlášen stav pohotovosti kvůli sérii násilných protestů, které v Guatemale probíhají v posledních týdnech. Demonstranti se staví proti stříbrnému dolu El Escobal, jehož provozuje kanadská společnost Tahoe Resource. Tvrdí, že těžba působí negativně na životní prostředí. Během stavu pohotovosti je zakázáno sdružovat se do protestních akcí a nosit zbraně, v ulicích jsou zvýšené policejní hlídky. Guatemalský prezident Otto Pérez Molina řekl, že mimořádné opatření má zmírnit vlnu demonstrací, která zatím způsobila smrt 2 osob. Omezení bude platit celkem 30 dní.
U hlavního města Bosny bylo údajně objeveno naleziště zlata
Deník BalkanInsight uvedl, že v oblasti Suhodol u hlavního města Sarajeva bylo při kopání tunelu objeveno naleziště zlata, které již stihlo k místu přilákat řadu místních obyvatel. Místní obyvatelé již 10 dní mají hledat další zlato, zatím bezvýsledně. Údajně se za římského období měl v oblasti Suhodol nalézat důl na těžbu zlata. Turecká společnost Cengiz Insaat, které byla zadána výstavba tunelu, se k informaci o nalezišti nevyjádřila.
V Brazílii byli odsouzeni 2 muži na 40 let vězení za smrt aktivistů
Brazilský soud odsoudil 2 muže na více než 40 let vězení za smrt 2 aktivistů, kteří se vystupovali za ochranu životního prostředí v oblasti Amazonského pralesu. Jose Claudio Ribeiro de Silva a jeho manželka Maria do Espirito Santo zemřeli poté, co byli zasaženi výstřely v přírodní rezervaci v státě Pará na severu Brazílie v květnu 2011. Manželský pár byl terčem vyhrůžek již léta, jelikož neustále na policii nahlašoval porušení zákona obchodníky s dřevem, kteří měli zájem na proniknutí do rezervace kvůli těžbě vzácných stromů.
Nový izraelský ropný vrt byl spuštěn
Nový izraelský ropný vrt Tamar, nacházející se ve Středozemním moři, byl spuštěn. Zemní plyn pocházející z vrtu Tamar by měl podle televize Al-Jazeera pokrýt energetickou spotřebu Izraele na několik desetiletí. „Dneškem začíná nezávislost Izraele na zemním plynu. Je to velký přelom pro izraelskou ekonomiku a začátek nové éry,“ prohlásil jeden z hlavních akcionářů celého projektu Yitzhak Tshuva. Podle izraelského ministerstva energetiky a vodních zdrojů by otevření vrtu mělo vést k s nížení cen elektrického proudu v zemi. Izraelské ekonomice, které je silně závislá na dovozu fosilních paliv, by nový vrt měl ušetřit až 3,6 miliard USD ročně a část plynu by v budoucnu mohla jít i na export. V budoucnu budou pravděpodobně otevřeny další vrty na jiném ložisku s názvem Leviatan, které stejně jako Tamar leží asi 90 km od izraelského pobřeží. Celou pánev se zásobami plynu však Izrael sdílí s Libanonem a Kyprem.
V Košicích se lidé brání těžbě uranu
Potenciální těžba uranu v lokalitě Kurišková – Jahodná vyvolává v Košicích protesty nevládních organizací a samosprávy. V čele aktivistů stojí Ladislav Rovinský, který chce docílit zákazu těžby uranu na 50 let a tvrdí, že těžba a manipulace s uranem způsobuje řadu onkologických onemocnění. Ministerstvo životního prostředí chystá novelu, která by zakazovala samosprávám právo veta, připomínkování chystané novely zákona byla možné pouze do čtvrtka. Firma Ludovika Energy se brání proti protestům, projekt je po 6 letech ve finální fázi geologického průzkumu a realizace technicko-ekonomických studií. Pokud půjde vše podle plánů firmy, povolovací proces by měl začít ve třetím čtvrtletí roku 2016 a od roku 2018 by se začaly konstrukční práce.
ExxonMobil nabízí Rosněftu spolupráci na Aljašce
Americká společnost ExxonMobil získala právo těžit suroviny v několika částech ruské Arktidy. Státní ruské firmě Rosněft byl výměnou nabídnut vlastnický podíl na ropném a plynovém nalezišti Point Thomson, které se nachází na severním břehu Aljašky a které by mělo být uvedeno do provozu v zimě 2015. Zásoby ropy a plynu byly u Point Thomson objeveny v roce 1975. Oblast si pronajala společnost ExxonMobil, technická náročnost samotné těžby však roku 1983 vedla k zastavení produkce. Aktuální změna situace je pravděpodobně důsledkem mnohaletých soudních sporů, které s firmou vedli právní zástupci státu Aljaška. Ti se kvůli její nečinnosti pokoušeli nájemní smlouvy zrušit.
Honduras plánuje rozšíření těžby minerálů
Podle prezidenta Asociace honduraské těžby kovů (Anamimh) Santos Gabino Carvajala se těžba minerálů v Hondurasu po přijetí nového zákona rozšíří, očekává se příliv nových investorů. „Můžeme přilákat investory z Číny, Indie, Velké Británie, Itálie, Německa, Brazílie, či Chile. V Hondurasu se nachází kvalitní železné rudy, jsou zde naleziště zlata a stříbra, stejně jako dalších minerálů a drahých kamenů,“ uvedl. Podle odhadů může těžba přinést zisky až 3,5 miliardy USD.