Saúdská Arábie mění začátek víkendu

Saúdská Arábie přesune začátek svého víkendu ze čtvrtku na pátek. Díky této změně bude víkend v Saúdské Arábii odpovídat víkendu v ostatních zemích regionu, což pomůže zlepšit vzájemný obchod nebo např. bankovní spolupráci. Stejný návrh byl již v roce 2007 zamítnut, ekonomická lobby ho však nyní znovu nastolila. Saúdská Arábie se navíc po obdobné změně v Ománu stala jediným státem regionu, jehož víkend začínal ve čtvrtek, což komplikovalo spolupráci s ekonomickými centry, jako je například Dubaj.

EU se nedohodla na záchranných mechanismech pro krize v bankovním sektoru

Ministři financí EU nenašli společné řešení, jak budou rozděleny náklady za zkrachovalé banky. Po dvacetihodinovém jednání jsou ministři v otázce stále rozděleni, sejít se mají ještě ve středu před summitem Evropské unie. Ministři diskutovali o nových pravidlech, která by určovala pořadí, v němž by věřitelé a investoři museli zaplatit za záchranu bank. Velká Británie je jedinou zemí, která odmítá striktní pravidla a požaduje určitou míru flexibility. Od roku 2008, kdy propukla finanční krize, byly do bankovního sektoru vloženy miliardy USD. Záchranný fond eurozóny by měl mít možnost poskytnout záchrannou injekci problematickým bankám až ve výši necelých 80 miliard USD, nicméně odpovědnost za splacení bude mít vláda a její věřitelé.

Objevuje se další kritika záchranného programu pro Kypr

Předseda nizozemské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a člen Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu (MMF) Klaas Knot uvedl, že EuroGroup udělala chybu při tvorbě záchranného programu jako šablony pro budoucí řešení bankovních krizí v eurozóně. Podle něj připomínky předsedy EuroGroup Jeroena Dijsselbloema potřebují delší dobu na projednávání v Evropě, protože nyní je „jeho přístup součástí likvidace evropské politiky“. Podle předsedy Knota je nejdůležitější transparentnost ztrát v bankovním sektoru. Druhou stranu názoru představuje například člen výkonného představenstva Evropské centrální banky Benoit Coeure, který tvrdí, že řešení na Kypru nemůže být šablonou pro další země eurozóny kvůli jedinečnosti případu.

ECB má nové pravomoci ohledně evropského bankovního sektoru

Europoslanci odhlasovali novou legislativu, která dává Evropské centrální bance (ECB) pravomoci přímo dohlížet na evropský bankovní sektor. Podle dohody bude EBC kontrolovat přibližně 150 bank, včetně všech institucí s bilancí více jak 39 miliard USD a 3 největší banky v každé zemi. Dalšími odsouhlasenými pravomocemi jsou možnost odebrání licence, schvalování fúzí nebo akvizicí a právo vyhlásit nouzovou situaci. Malé a střední podniky, kterých je v eurozóně kolem 6000 a které dle kritiků způsobují potencionální úvěrové problémy, zůstanou pod národním dohledem, což bylo klíčovým požadavkem Německa. Nový režim se vztahuje na celou eurozónu včetně 10 zemí mimo prostor jednotné měny, které si budou moci vybrat, zda chtějí ustanovení přijmout.

EU a Mezinárodní měnový fond se dohodly na záchranném balíčku pro Kypr

Ministři financí eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodli na záchranném balíčku pro Kypr ve výši 13 miliard USD, který má zemi pomoci před bankrotem. Výkonná ředitellka MMF Christine Lagarde se podílela na jednání již dříve a uvedla, že nechce pouhou náplast na problémy, ale trvale udržitelné řešení. Na druhou stranu Kypr musí zvýšit daně a pozměnit bankovní sektor, o čemž se bude jednat v pondělí. Dohoda zahrnuje poplatek za bankovní vklady, aby investoři také přispěli ke snížení zadluženosti země. Další změnou je jednorázová daň ve výši 6,75 % pro ty, kteří mají na svých účtech méně jak 130 000 USD a 9,9% daň pro ty, kteří mají na účtu více jak 130 000 USD. Mimořádné příjmy z kyperských bankovních účtů by měly vynést až 7,54 miliard USD. Evropská centrální banka (ECB) uvedla, že se dají očekávat masivní výběry z účtů, aby se lidé vyhnuli poplatkům.