Státní prokurátorka Solange Huerta, jenž vyšetřuje okolnosti spojené s tsunami z února v roce 2010, vyslýchala exprezidentku Michelle Bachelet. Bývalá prezidentka se mohla dopustit pochybení při varování před tsunami, jimž předcházelo zemětřesení o síle 8,8 stupňů Richterové škály. Exprezidentka Bachelet se na jednání, jež trvalo přibližně 2 hodiny, dostavila dobrovolně. Soudní proces začal z iniciativy pozůstalých, jejichž rodinní příslušníci zemřeli důsledkem zemětřesení nebo tsunami. Přírodní katastrofa připravila o život 525 lidí a ekonomika země utrpěla ztrátu ve výši 15 až 30 miliard USD.
Archiv rubriky: Chile
Spolupráce mezi zeměmi Latinské Ameriky a Indií vstoupila do nové fáze
Indie založila společně se Společenstvím latinskoamerických a karibských států (CELAC) společný výbor pro rozvoj spolupráce v oblasti obchodu, zemědělství a energetiky. Společenství CELAC tvoří celkem 33 států, které společně vytváří největšího světového vývozce potravin, třetího největšího světového vývozce energie a zároveň disponují největším množstvím zásob sladké vody. Spolupráce by měla napomoci bližším vzájemných vztahům zejména v oblasti ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje.
Čína a Chile do roku 2015 zdvojnásobí objem vzájemného zahraničního obchodu
Ten by tak měl dosáhnout hodnoty 60 miliard USD. Oznámil to čínský premiér Wen Jiabao během návštěvy Latinské Ameriky. Země se zavázaly poskytovat investorům bezpečné investiční prostředí. Mezi klíčové zakázky patří největší čínský projekt v Chile, areál na výrobu elektrické energie prostřednictvím solárních panelů, jehož hodnota je přibližně 900 milionů USD. Podílí se na něm společnost Sky Solar, China Development Bank a průmyslová skupina Sigdo Koppers.
Chilské aerolinky Lam dokončily proces převzetí brazilské společnosti Tam
Po téměř dvou letech jednání byl dokončen proces postoupení brazilské letecké společnosti Tam pod chilské aerolinky Lam, čímž vznikla druhá největší letecká společnost světa Latam. Společnost bude sídlit v chilském Santiagu. Ke spojení obou aerolinek došlo i z důvodu expanze společnosti Lam na brazilský trh, kde prodávala levnější letenky, než společnost Tam.
Čínský premiér navštíví několik států Latinské Ameriky
Premiér Wen Jiabao povede čínskou delegaci na konferenci OSN týkající se trvale udržitelného rozvoje, která se koná v brazilském Rio de Janeiru pod názvem Rio+20. Mimo jiné navštíví čínský premiér i Uruguay, Argentinu a Chile, kam byl pozván na oficiální návštěvu tamními hlavami států. Cílem této návštěvy bude objasnit tamním vládám čínskou politiku v rámci trvale udržitelného rozvoje a posílit bilaterální vztahy s jednotlivými zeměmi. Premiér Wen Jiabao promluví i k vedení Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik v Chile.
Chilský ministr zahraničí uvedl, že Bolívie žádá jeho zemi o darování kusu svého území
Tak se vyjádřil chilský ministr zahraničních věcí Alfredo Moreno k žádosti Bolívie o znovupřístupnění svého území k Tichému oceánu. Podle bolivijského prezidenta Eva Morálese chilská vláda nedodržela podmínky plynoucí ze smlouvy o hranicích, která byla podepsána v roce 1904. Prezident Moráles dodal, že by se Chile mělo inspirovat USA, které v 70. letech minulého století vrátilo Panamě území transoceánského průplavu.
Fitch: Chile a Peru jsou nejlépe připravenými státy regionu na propad globální ekonomické situace
Podle agentury Fitch Chile i Peru mají relativně nízký státní dluh a fiskální flexibilitu. Dalšími zeměmi, které jsou dobře připraveny na globální pokles ekonomiky, jsou Mexiko, Brazílie nebo Kolumbie. Podle agentury se na opačném konci žebříčku ocitla Argentina a Venezuela. Ty doplácí na snížení ceny jejich hlavních vývozních komodit – ropy v případě Venezuely a sójových fazolí v případě Argentiny. Agentura dodala, že i přes to jsou státy Latinské Ameriky relativně připraveny na krizi v eurozóně. Ani tak ale státy tohoto regionu nebudou vůči ní imunní.
Projekt výstavby elektráren v Patagonii byl pozastaven
Chilská energetická společnost Colbun pozastavila svou účast na projektu elektrárny HydroAysen v Patagonii z důvodu malé podpory od vlády. Kdyby se projekt dokončil, elektrárna HydroAysen by byla schopna vyrobit třetinu energie, kterou Chile potřebuje. Dříve kvůli tomuto projektu protestovaly především enviromentalistické skupiny. Projekt by mohl podle nich poškodil krajinu Patagonie, jelikož pro jeho výstavbu by bylo potřeba zaplavit na 6000 ha půdy.
Bolívie hodlá bránit svůj nárok na přístup k moři a žvýkání listů koky
Bolivijská vláda plánuje bránit svůj přístup k moři, o který vede dlouholetý spor s Chile, před generálním shromážděním Organizace amerických států (OAS). O požádání o intervenci OAS do věci sporu o přístup k Tichému oceánu zvažuje i chilská strana. Zároveň chce bránit legalizaci žvýkání listů koky. Právě toto téma prezident Evo Moráles obhajoval již několikrát. Podle bolivijské vlády se totiž jedná o tradiční zvyklost obyvatel země. Summit generálního shromáždění OAS se bude konat 5.- 7. června ve na místě blízkém městu Chocabamba ve střední Bolívii.
Chilský prezident obhájil svou politiku před parlamentem
Ve své výroční zprávě prezident země Sebastian Piñera ujistil, že všechny části země, které byly v roce 2010 postiženy ničivým zemětřesením, byly již obnoveny. Pro obnovu infrastruktury a nemovitostí bylo použito na 30 miliard USD. Dalším tématem prezidentovy řeči byl jeho postoj k výtkám studentského hnutí, které se snaží o bezplatné vysoké školství. Prezident Piñera uvedl, že tento návrh nebude podporovat. Zdůvodnil to faktem, že ,,v případě bezplatného vysokého školství by na tento druh studia muselo přispívat obyvatelstvo ze svých daní bez rozdílu“. To, podle prezidenta, není v tak sociálně různorodé zemi, jakou je Chile, možné.
Španělsko oznámilo ukončení rozvojové pomoci pro 4 země Latinské Ameriky
Španělské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že v roce 2012 již neposkytne Argentině, Brazílii, Mexiku a Chile rozvojovou pomoc. Podle španělských autorit tyto země již přesáhly určitý stupeň rozvoje, kdy již na podobnou pomoc nemají nárok. Ministerstvo odmítlo spekulace, že by tuto pomoc neposkytlo kvůli sporům Španělska a Argentiny o znárodnění ropné společnosti YPF. Analytici se ale shodují, že toto omezení by mohlo být v rámci úspor, o které se snaží vláda premiéra Mariana Rajoye.
Produkce chilské mědi v prvním čtvrtletí roku 2012 stoupla
Ke zvýšené produkci mědi přispěl i začátek těžby v nových zařízení. Na konci roku 2011 totiž hornická společnost Anglo American rozšířila svůj důl Los Bronces a dále bylo spuštěno do provozu naleziště Esperanza společnosti Antofagasta Minerals. Celkově se tak produkce chilské mědi za první trimestr roku 2012 zvýšila o 1,2%. Zatímco se v lednu a únoru vytěžilo, o proti poslednímu trimestru loňského roku, více, v březnu Národní statistický úřad (INE) zaznamenal nižší celkovou hmotnost vytěženého minerálu.
Chilský nejvyšší soud odsouhlasil výstavbu přehrady v Patagonii
Chilský nejvyšší soud odmítl námitky enviromentalistických skupin. Ty protestovaly proti výstavbě přehrady v patagonské divočině. To z toho důvodu, že by nejen výstavba, ale i samotná přehrada, poškodily křehký ekosystém Patagonie. Projekt, vyžadující zaplavení až 6 000 ha půdy, ještě musí odsouhlasit parlament. Tento projekt by se měl skládat z výstavby 5 přehrad na dvou rychle tekoucích řekách. Podle chilské vlády je výstavba těchto přehrad zásadní pro pokrytí zvyšující se potřeby energie.
Majitel dolu, ve kterém byli zavaleni chilští horníci, zaplatí milionů dolarů
5 milionů dolarů zaplatí Sam Esteban mining company, která důl vlastní, za vyprošťovací akci, díky níž bylo 33 chilských horníků vyproštěno ze zavaleného dolu. Horníci v dolu strávili 69 dní. Podle chilské vlády je 5 milionů dolarů pouze čtvrtinou celkové ceny záchranné operace. Tu vláda vyčíslila na 22 milionů dolarů. Správce dolu ale oznámil, že společnost je na pokraji bankrotu a nemůže si dovolit zaplatit více. Nejdražší složkou záchranné akce bylo hlavně vyvrtání 700 metrové šachty, kterou následně bylo všech 33 horníků vytaženo.
Chilsko- peruánská hranice opět otevřena
Ve středu byla opět otevřena hranice mezi Chile a Peru. Ta byla uzavřena kvůli přítomnosti min, které byly prudkými dešti smyty na cesty. Podle vedoucího pro imigraci z peruánského města Tacna, které je hranici nejblíže, jsou hraniční cesty plně normalizovány po dvoudenní uzavírce. V oblasti se nachází nášlapné miny již od 70. let minulého století. Uloženy zde byly kvůli napětí mezi oběma zeměmi.
Chile uzavřelo své hranice s Peru kvůli nášlapným minám
Hlavní hraniční přechody mezi zeměmi byly zavřeny po té, co prudké deště smyly nášlapné miny na cesty. Úředníci netuší, kolik min takto mohlo změnit své stanoviště. Podle expertů pro likvidaci vojenských bomb by se mohlo jednat o 4 kusy trhaviny. V 70. letech minulého století byly miny položeny do oblasti hranic z důvodu vyostřených vztahů mezi Chile a Peru. V poslední době se vláda snaží o vyčištění oblasti. Tak prudké deště jsou v této oblasti velmi neobvyklé. Jedná se totiž o jednu z nejsušších oblastí Latinské Ameriky.
Během krize si ekonomika Latinské Ameriky vede dobře
I přes krizi v eurozóně a relativně stagnující ekonomice USA ukončila celková ekonomika Latinské Ameriky rok 2011 s perspektivními vyhlídkami. To díky efektivní výkonnosti i přes globální ekonomické překážky. Předběžná data, která by měla být schválena během prvního čtvrtletí roku 2012 Mezinárodním měnovým fondem nebo Světovou bankou hovoří o nárůstu o 4,3%. Znamená to tedy pokles ve srovnání s rokem 2010, kdy ekonomika vzrostla o 5,9%. Nutno dodat, že během minulého roku byl výrazně snížen počet chudých a rozdíl mezi chudými a bohatými. Zeměmi s nejvyšším ekonomickým růstem jsou Argentina, Ekvádor, Peru a Chile.
Zvýšení zahraničních investic v zemích Latinské Ameriky a Karibiku
Podle Konference OSN pro trh a rozvoj (Unctad) oblast Latinské Ameriky a Karibiku zaznamenala nejvyšší nárůst zahraničních investic ze všech regionů světa. Zahraniční investice se zvýšily o téměř 35%, což znamená téměř 216 miliard dolarů. Největší zvýšení zaregistrovala Brazílie, Chile a Kolumbie. V Mexiku a Argentině investice naopak poklesly. Podle Unctad oblast láká hlavně zásobami nerostných surovin.
Argentina chce zakázat lety na Falklandy
Po zákazu vplutí lodí do přístavů členských zemí MERCOSUR a Chile chce argentinská prezidentka Cristina Kircher vyjednat zrušení letů na Falklandy. Ty zařizuje chilská letecká společnost LAN. Už připojení Chile k rozhodnutí MERCOSUR bylo pro Spojené království překvapením. Chile je totiž považováno za největšího spojence Londýna v regionu. Rozhodnutí o zrušení letů nyní stojí na chilském prezidentovi Sebastianu Piñerovi. Argentinská prezidentka má pouze možnost blokace vzdušného prostoru nad jižní Argentinou pod záminkou vojenského cvičení. Celou událost uvedl argentinský deník ,,El Perfil“.
Chile bylo poprvé pozváno na summit G20
To oznámil chilský ministr zahraničí Alfredo Moreno. Summit se bude konat letos v červnu v Mexiku. Na tiskové konferenci se ministr Moreno vyjádřil se slovy, že pozvání Chile na summit G20 je důkazem toho, jak se svět mění. Formující se země v něm mají důležitější roli. Chile tak dostane možnost účastnit se ekonomických debat v přední linii a čelit nejisté globální ekonomické situaci. G20 doteď spojovala země G7, Evropskou unii a tucet formujících se ekonomik. V těch byly latinskoamerické země zastoupeny Argentinou, Brazílií a Mexikem. Poslední summit G20 se konal minulý rok v listopadu.
Lesní požáry v Chile
Stovky hasičů od 1. ledna bojují s více než 20 lesními požáry v jižním a středním Chile. Ze založení požárů je obviněn izraelský turista. Ten údajně založil požár kvůli nedbalosti. On i jeho rodina obvinění odmítá. Pokud se podezření potvrdí, turistu čeká 60 dnů vězení a pokuta ve výši 300 dolarů. Prezident Piñera ale navrhuje zvýšit pokutu pro každého, kdo požáry v chráněných oblastech založí úmyslně nebo z nedbalosti. Požáry pohltily až 30% národního parku Torres del Paine. Ten by se měl po uhašení ohně opět otevřít veřejnosti.
Chilské studentské hnutí bude pokračovat i v roce 2012
Nově zvolený prezident Studentské federace Univerzity v Chile Gabriel Boric oznámil, že studentské hnutí bude pokračovat i v roce 2012. To prohlásil v hlavním sídle Univerzity v Chile, kterou studenti po 7 měsíců okupovali, aby dosáhli změn ve školském systému země. Studenti přestali s obsazováním univerzity. Učinili tak proto, že hledají nové a efektivnější metody boje. Stále je ale obsazeno okolo 70 středních škol, převážně na jihu země.
Byl odhalen paraguaysko-mexický obchod s lidmi
Paraguyské úřady potvrdily vyšetřování obchodu s lidmi. Jedná se o síť zločinců, která převážela paraguayské dívky do mexického města Puebla. Zločinci lákali oběti na údajné zakázky v modelingu. Místo toho je čekal dlouhý převoz do Mexika, kde byly často zneužívány. V listopadu letošního roku bylo zachráněno 14 dívek. Od roku 2004 bylo zaznamenáno 180 podobných případů. Nejčastěji v Argentině, Mexiku a v Chile. Zatím bylo odsouzeno 18 rekrutů.