Bezpečnostní služba v Bosně a Hercegovině (BaH) odhalila, že několik Bosňanů se podílí na bojích v Sýrii v radikální islamistické organizaci Al-Nusra, která má blízko k al-Kaidě. Podnět k šetření poskytlo video z května, na kterém se Bosňané měli před útokem, na syrské město Homs, ukázat. Bezpečnostní služba uvedla, že se jedná o Armena Dzelka, Edina Alijeva, Elvedina Memice a Bajra Ivanovice, který byl v roce 2007 odsouzen za přípravu sebevražedného atentátu. Dzelka a Ivanovic měli odejít do Sýrie v únoru. Muaz Sabic, který byl rovněž identifikován na videu, byl zabit v bojích v dubnu. Dosud není známo, kdo cestu Bosňanů do Sýrie financoval.
Archiv rubriky: Evropa
Albánská Demokratická strana hledá po rezignaci lídra Saliho Berishy nového šéfa strany
Bývalý premiér Sali Berisha uznal porážku v parlamentních volbách na konci června a následně rezignoval na post předsedy Demokratické strany (DP). S odstoupením Berishy z funkce lídra DP pravděpodobně zahájí novou kapitolu, Berisha působil nepřetržitě jako předseda DP od založení strany v roce 1991. O post lídra DP se pravděpodobně utkají současný ministr dopravy Sokol Olldashi a bývalý ministr dopravy Lulzim Basha. Oba kandidáti jsou často spojováni s nelegální činností. Olldashi se měl dopustit pašování zboží a drog. Basha byl obžalován za zneužití pravomocí a korupci při jeho působení na ministerstvu dopravy, nicméně Nejvyšší soud žalobu kvůli procedurálním pochybení v roce 2009 zamítl.
Další energetické společnosti získaly práva na průzkumné vrty v Arktidě
Energetické koncerny Centrica, E.ON a RWE získaly licence na výzkumné vrty pro těžbu ropy v Arktidě v norských vodách. Zmíněné společnosti na výzkumu spolupracují s dalšími světovými energetickými koncerny. Například Centrica spolupracuje s ruským Lukoil a E.ON podobně spolupracuje s ConocoPhillips, Statoil a Petoro. Stále častěji se ozývají kritické hlasy především ze strany environmentálních organizací, jako jsou Greenpeace či Bellona. Ale i další instituce jsou proti rozšiřující těžebním výzkumům. Norský institut mořského výzkumu (NIMR) se vyjádřil k nejkontroverznějšímu těžebnímu bloku, který se nachází v Barentsově moři. NIMR tvrdí, že by se neměl vůbec otvírat pro těžbu především kvůli vysokému riziku pro mořský život včetně největší populace tresek.
EU nabádá Makedonii, aby co nejdříve vyřešila spor o název státu s Řeckem
Komisař EU pro rozšíření Štefan Füle v pondělí uvedl, že spor mezi Makedonií a Řeckem o název státu musí být co nejdříve vyřešen, aby Makedonie mohla pokročit v přístupových jednáních s EU. Füle zároveň konstatoval, že bez rozšíření všech zemí západního Balkánu, nebude EU celistvá. Füle tak reagoval na rozhodnutí summitu Evropské rady z minulého týdne nezabývat se makedonským problémem o název státu. Jako hlavní oblast zájmu západního Balkánu byly na summitu Evropské rady označeny Chorvatsko a Srbsko. Přitom Makedonie získala kandidátský status do EU již v prosinci 2005, v roce 2009 doporučila Evropská komise zahájit s Makedonií přístupová jednání do EU.
Politická krize v Egyptě vrcholí, armádní ultimátum vypršelo
Armáda vyzvala k urychlenému řešení politické krize v severoafrické zemi, termín byl stanoven na pět hodin odpoledne středoevropského času. Vojáci již obsadili státní televizi v hlavním městě. Během odpoledne navrhl prezident Mursí vytvoření nové koaliční vlády, kterou by měla tvořit i současná opozice. Vláda by následně měla dohlížet na nové parlamentní volby. Statisíce lidí protestují proti současné hlavě státu již od neděle, nepokoje mají za následek nejméně 39 mrtvých a stovky zraněných. Podle plánu armády by mělo dojít k sesazení prezidenta Mursího armádou na 9 až 12 měsíců vytvoření „neutrální vlády“ v čele s armádním představitelem, poté by byly vyhlášeny prezidentské a parlamentní volby.
USA a Afghánistán potvrdily pozastavení jednání s Talibanem
V úterý napadl Taliban několik budov nedaleko prezidentského paláce v Kábulu, kde sídlí i středisko americké CIA. Během útoku zahynuli tři afghánští členové bezpečnostních sil a čtyři příslušníci Talibanu. Americký prezident Barack Obama a jeho afghánský protějšek Hamid Karzai potvrdili, že jednání s Talibanem zůstanou přerušená. Útok ze strany Talibanu přitom přichází jen týden poté, co se zástupci USA a Talibanu měli v katarské Doha sejít k mírovému jednání, to bylo ale zrušeno po kritice Afghánistánu. Mírové jednání tak i nadále má být vedeno pouze na úrovni Afghánistánu a Talibanu. Americké jednotky by zemi měly opustit na konci roku 2014, pro příští rok jsou naplánované volby.
Jednání mezi afghánskou vládou a Talibanem byla přerušena
Přelomová jednání, která měla pomoci ukončit 12 let trvající konflikt v Afghánistánu, byla odsunuta kvůli diplomatickým sporům o zastoupení Talibanu v Kataru, který má jednání hostit. Způsob otevření zastoupení Talibanu v Kataru a označení jeho zastupitelství vzbudilo nevoli u afghánské vlády, která jej považuje za příliš oficiální a obává se, že ze zastoupení Talibanu by se v budoucnu mohlo stát zastoupením jakési alternativní exilové afghánské vlády. Neuklidněn ujištěními amerického ministra zahraničí Johna Kerryho pozastavil afghánský prezident Hamid Karzai i rozhovory s USA ohledně stažení západních jednotek ze země. Afghánská vláda preferuje omezení role USA ve vyjednávání s Talibanem a záležitosti chce řešit na afghánsko-afghánské úrovni. USA však chtějí jednat s Talibanem i o záležitostech přesahujících jeho konflikt s vládou.
Al-Kaida vyzvala syrské rebely k ustanovení proti-západního státu
Jeden z vůdců Al-Kaidy Ayman al-Zawahiri vyzval syrské rebely k vytvoření proti-západního státu poté, co svrhnou režim prezidenta Bashara Assada. Podle deníku The Telegraph je tím potvrzeno, že sunnitská Al-Kaida současnou situaci v Sýrii vidí jako největší příležitost ke změně pro-šíitského assadovského režimu. Vůdce Al-Kaidy Zawahiri zároveň varoval syrské rebely, aby na popud „Ameriky, jejích spojenců a agentů, neprolévali svou krev a krev svých žen a dětí s cílem svrhnout současný režim, který by pak nahradila vláda loajální Americe a odhodlaná chránit bezpečnost Izraele“. Tato zpráva dál zvýrazňuje stopu Al-Kaidy v syrském konfliktu a komplikuje tak rozhodnutí západních států vyzbrojit syrskou opozici.
Boje v Sýrii se přesunuly k izraelským hranicím
Ve čtvrtečních ranních hodinách obsadili syrští rebelové oblast kolem hraničních přechodu Quneitra, který se nachází na Golanských výšinách na hranici Sýrie a Izraele. Podle zpráv však oblast během několika hodin znovu dobyly syrské vládní jednotky, střety v okolí však nadále pokračují. Oblast Golanských výšin obsadil Izrael roku 1967 a linii střeží od té doby mírové jednotky OSN. Hlavní rakouská část mírového kontingentu oznámila vzhledem k propuknutí bojů stahování z oblasti. Rakouská vláda odůvodnila své rozhodnutí tím, že „riziko pro rakouské vojáky se s vypuknutím bojů stalo příliš vysoké“. Opatření na ochranu osob přijal také Izrael, který poblíž hranice na Golanských výšinách vyhlásil uzavřenou vojenskou zónu, odklonil dopravu a evakuoval část místních obyvatel.
Slovinský expremiér byl odsouzen ke dvěma letům vězení za korupci
Slovinský expremiér z let 2004 až 2008 Janez Janša byl odsouzen z korupce kvůli úplatkům při nákupu obrněných transportérů od firmy Patra ke dvěma letům vězení a pokutou 48 000 USD. Expremiér Janša pomohl finské zbrojovce Patria získat zakázky na nákup 135 obrněných vozidel za 364 milionů USD. Kontrakt nakonec uskutečněn nebyl právě kvůli podezření z korupce. Expremiér byl obžalován v roce 2010 na základě investigativní reportáže finské veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice, která se zabývala machinacemi kolem plánovaného nákupu. Expremiér Janša se rozsudku na místě odvolal.
USA nabízejí odměnu za vůdce pěti militantních skupin
Odměna ve výši 23 milionů USD byla vypsána za zatčení představitelů 5 militantních skupin na západě Afriky. Nejvyšší odměna je 7 milionů USD za vůdce militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakar Shekau, skupina působí na severu Nigérie, kde chce založit islámský stát s právem šaría. Odměnu USA rovněž nabízejí za vůdce militantní Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQIM) v západní Africe. USA se zaměřily i na Mokhtara Belmokhtara, který stál za lednovým útokem na alžírskou rafinérii, při níž bylo 37 zahraničních pracovníků zabito. Na 5 milionů USD nabízí USA za vůdce AQIM Yahya Abou Al-Hammama a a 3 miliony USD za mluvčího malijského Jednotného hnutí pro džihád v západní Africe (MUJAO) Oumar Ould Hamaha.
Novým šéfem FBI se mohl stát James Comey
Někdejší náměstek ministra spravedlnosti James Comey by se pravděpodobně mohl stát novým šéfem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Jestliže nominaci schválí i Senát, do úřadu by mohl nastoupit v září, kdy post opouští jeho dosavadní ředitel Robert Mueller, který stál v čele od září 2001. Bílý dům nicméně nominaci James Comeye zatím nepotvrdil.
Syrský prezident Assad souhlasí s účastí na konferenci o Sýrii
Syrský prezident Bashar Assad „v principu“ souhlasí s účastí zástupců syrského režimu na mírové konferenci o konfliktu v Sýrii. Po jednání zástupce syrského ministerstva zahraničí Faisala al-Mokdada v Moskvě to uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Rusko se snaží zabránit USA a západním státům, aby z odchodu prezidenta Assada udělaly podmínku dalšího řešení syrské krize. USA i Velká Británie už opustily od zdůrazňování své dřívější podmínky v podobě odchodu prezidenta Assada, nicméně syrská opozice zřejmě bude na prezidentově odchodu dále trvat, protože v minulosti se zástupci syrského režimu odmítala vůbec jednat.
EU chce řešit zvyšující se nezaměstnanost mladých lidí
Téměř každý čtvrtý mladý člověk v eurozoně je bez práce, v Řecku a Španělsku je to dokonce každý druhý. Evropská unie v čele s Německem a Francií chtějí zvyšujícímu se trendu nezaměstnanosti mladých lidí zabránit. Na základě tzv. Nové dohody pro Evropu by měly být uvolněny finanční prostředky pro jazykové kurzy a dotaci na dopravu při hledání práce v evropských zemích. Evropská investiční banka (EIB) by měla podpořit vznik nových pracovních míst v malých a středních podnicích. Německo má přitom nejmenší nezaměstnanost mladých lidí v eurozoně. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala členské státy k jednání v Berlíně, které by se mohlo uskutečnit v červenci.
Čína nabízí vyslání jednotek do Mali pod záštitou OSN
Více než 500 čínských jednotek by podle deníku Telegraph mohlo pod vedení OSN bojovat proti islámských militantním skupinám na severu Mali, jednalo by se o nejvyšší počet vojáků, které kdy Čína v rámci misí OSN vyslala. Vojenskou operaci v Mali začala Francie v lednu letošního roku, v současnosti je v západoafrické zemi na 6 500 afrických jednotek, OSN by ráda vyslala ještě 3 000 mužů. Čína dlouhodobě blokuje mise OSN, které považuje za zásah do státní suverenity zemí. Poprvé vyslala jednotky až v roce 1992, tj. více jak 20 let po svém vstupu do OSN.
Do amerických Skautů budou přijímáni i homosexuálové, dlouholetý zákaz byl zrušen
Na 60 % přítomných hlasovalo pro návrh zrušit pravidlo, které zakazovalo přijetí těch, kteří se veřejně přihlásili ke své homosexuální orientaci, do skautské Boy Scouts of America, na každoročním setkání organizace v Texasu. Zákaz přijímání gayů do řad skautů zkoumal i americký Nejvyšší ústavní soud, podle něho se ale jedná o soukromou organizaci, která si své členy může vybírat podle specifických kritérií. Změna bude platná od 1. ledna příštího roku. Američtí Skauti byli založeni v roce 1910 a v současnosti mají na 2,6 členů a na 1 milionů dospělých vedoucích a dobrovolníků.
USA přesouvá na 200 námořníků do Sicílie, zabránit mají případným útokům v Libyi
Na 200 námořníků a 2 letadla vyšlou Spojené státy americké na základnu Sigonella v Sicílii, důvodem je zabránění podobným útokům, které zažila americká ambasáda v Libyi minulý rok, při kterém zemřel velvyslanec Chris Stevens a 3 další Američani. Podle italské ministryně zahraniční Emma Bonino budou jednotky v jihoafrické zemi působit na základě bilaterálních dohod mezi oběma státy. Vojenská základna Sigonella slouží jako námořní základna Spojených států amerických a jako letecká základna Itálie. Vojáci budou přesunuti ze základny ze Španělska.
Velká Británie navýší pomoc syrské opozici
Na společné tiskové konferenci, která následovala po jednání britského premiéra Camerova a amerického prezidenta Obamy o situaci v Sýrii a o změnách v postoji Ruska k této otázce, oznámil americký prezident Obama, že USA budou dále spolupracovat s Velkou Británií na posílení syrské opozice. Prezident Obama avšak varoval, že i se změnou postoje Ruska bude řešení krize v Sýrii obtížné a nadcházející konference nemusí přinést řešení. Britský premiér Cameron dodal, že Velká Británie zatím nevyloučila žádnou možnost, jak zesílit tlak na syrského prezidenta Assada, ale že britská vláda se zatím nerozhodla ozbrojit syrské rebely. Oznámil nicméně, že Velká Británie zdvojnásobí dodávky vybavení syrské opozici, poskytne jí i technickou pomoc a vyčlení dalších 45 milionů USD na humanitární pomoc uprchlíkům.
Iránský prezident Ahmadínežád zřejmě porušil volební zákon
Prezident Ahmadínežád doprovodil svého spolupracovníka a kandidáta na post iránského prezidenta Esfandiara Rahima Mashaeiho k registraci do prezidentských voleb, které proběhnou 11. června. Prezident Ahmadínežád ho prosazuje jako svého nástupce ve funkci prezidenta Iránu, což kritizuje Iránská rada dohlížitelů – orgán podřízené iránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Khameneimu, který vede s končícím prezidentem Ahmadínežádem dlouholeté spory. Iránská rada dohlížitelů může veřejnou podporu prezidenta Ahmadínežáda jednomu z kandidátů klasifikovat jako porušení volebního zákona. Podle deníku The Telegraph je ale pravděpodobnější příčinou Mashaeiho obvinění spor mezi ajatolláhem Khameneim a prezidentem Ahmadínežádem. Prezidentský kandidát Mashaei se navíc znelíbil iránským konzervativním kruhům prohlášením, že „Iránci jsou přáteli všech lidí na světě, dokonce i Izraelců“.
Litevská prezidenta byla oceněna za své zásluhy v evropské politice
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite byla oceněna Mezinárodní cenou Karla Velikého za své zásluhy v evropské politice. Udílení cen se účastnili i nejvyšší představitelé EU, předseda Rady Evropy Herman Van Rompuy, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který získal cenu v loňském roce. Prezidentka Grybauskaite je bývalou eurokomisařkou, litevskou exministryní financí a rozpočtu a v roce 2009 se stala první ženou zvolenou na prezidentský post. V zemi se jí přezdívá „železná lady“ kvůli jejímu tvrdému vyjednávacímu stylu a neoblomnému ukládání úsporných opatření, díky nimž se Litva dostala z hospodářské krize bez vnější pomoci. Litva se v současné době připravuje na své předsednictví v EU od 1. července 2013. Předseda Schulz o prezidentce řekl, že je vynikající političkou, která vede odvážnou a přímočarou politiku a kdyby bylo ve vedoucích pozicích více takových politiků, měla by EU méně problémů.
Sýrie prodělala výpadek internetové sítě
Sýrie byla podruhé za šest měsíců odříznuta od internetového připojení. Výpadek, který zaznamenalo americké ministerstvo zahraničí, Google i další počítačové firmy, začal v úterý odpoledne a trval několik hodin. Příčiny výpadku zatím nejsou zcela jasné, jedná se ale už o druhý případ za posledních šest měsíců, podobná situace totiž nastala i v listopadu 2012. V minulosti přerušovaly syrské vládní úřady telefonická i internetová spojení ve vybraných územích s cílem narušit komunikaci rebelů, kteří v dané oblasti prováděli ozbrojené operace.
Nejvíce zkorumpovanými evropskými zeměmi jsou údajně Chorvatsko a Slovinsko
Podle nových průzkumů je Chorvatsko, které má vstoupit do EU 1. července 2013, jednou z nejvíce zkorumpovaných zemí Evropy. Situace ve Slovinsku, které je v EU od roku 2004 a v eurozóně od roku 2007, je dle průzkumů ještě horší. Informace byly zveřejněny ve výroční firemní zprávě společnosti Ernst & Young poskytující finanční služby. Společnost provedla rozhovor s 3459 členy představenstva společnosti ve 36 zemích po celém světě, včetně 20 členských států EU. Dotazy byly směřovány, zda firmy nabízejí úplatky, aby získaly nebo udržely zakázky. Dále jestli firmy úmyslně falšují zprávy o jejich finančních výsledcích, výkonnosti a hospodaření. V Chorvatsku 90 % lidí uvedlo, že podplácení a úplatkářství je v zemi široce rozvinuté a ve Slovinsku se jednalo dokonce o 96 % lidí. Další země s vysokým procentuálním výsledkem jsou Řecko a Slovensko (84 %), následuje Česká republika (73 %), v Portugalsku (72 %), v Maďarsku (70 %), ve Španělsku (65 %), Rumunsku (61 %) a Itálii (60 %). Nejvyspělejší ekonomiky EU zaznamenaly dobré výsledky, Francie 27 %, Německo 30 % a Velká Británie 37 %. Severské země Finsko a Švédsko vyšel jako nejméně zkorumpovanou s výsledkem 12 %.
Izrael pozastaví výstavbu židovských osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu údajně nařídil ministrovy Urimu Arielovi, který má výstavbu osad na starosti, aby nezadával vládní tendr na výstavbu 3 000 nových domů ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Toto rozhodnutí představuje ostrý obrat v politice izraelského premiéra Netanyahua, který před parlamentními volbami výstavbu nových domů podporoval. Podle izraelského deníku Haaretz pramení tento obrat ze slibu, který dal premiér Netanyahu americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, že minimálně do června „přibrzdí“ výstavbu osad. Podle izraelské aktivistky bojující proti výstavbě osad Hagity Ofranové, se premiér Netanyahu nechce stát viníkem případném neúspěchu izraelsko-palestinských mírových rozhovorů, proto ustupuje ze své předvolební rétoriky.