Na summitu Ligy arabských států v Kataru se tak vyjádřil egyptský prezident Mohammed Mursí. Parlamentní volby by se konaly o půl roku později, než bylo plánované. Původní termín voleb zrušil na začátku března egyptský soud, který nařídil přezkoumání konformity volebního zákona s egyptskou ústavou. Původní parlamentní volby byla připravena bojkotovat část egyptské opozice, konkrétně blok s názvem Fronta národní spásy.
Archiv rubriky: Katar
Libyjská vláda popírá peněžní transakci do egyptské centrální banky
Turecká tiskové agentura Anadolu uveřejnila zprávu, podle které měla Libye zaslat zálohu 2 miliard USD Egyptské centrální bance (CBE) v Káhiře jako podporu národní ekonomiky. Informaci ji měl sdělit Mohammed Fayez Jebril, budoucí libyjský velvyslanec v Egyptě. Libyjský Nejvyšší Národní Kongres (GNC) však celou akci rezolutně odmítá. „Pan Jebril zatím nebyl do funkce jmenován, jeho výroky tudíž nejsou oficiální“, citoval pro deník Al-Ahram vedoucí zahraničního úseku GNC Mohammed Douma. Po této zprávě došlo k zatčení 3 bývalých libyjských úředníků spjatých s vládou bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Tato transakce není jediná, kterou CBE obdržela. V roce 2011 si připsala 4 miliardy USD z blízkovýchodního Kataru.
V Kataru začíná summit Ligy arabských států
V Katarském hlavním městě Doha odstartoval dvoudenní summit arabských států, na kterém budou Sýrii poprvé zastupovat členové syrské opozice. Hlavní agendou jednání bude právě konflikt v Sýrii a také mírová jednání afghánské vlády s hnutím Taliban. Konference se zúčastní i bývalý prezident Syrské národní koalice Moaz al-Khatib, který na svou pozici před několika dny rezignoval, Syrská národní koalice avšak jeho rezignaci nepřijala.
Afghánský prezident Karzai bude jednat s Talibanem
Afghánský prezident Hamid Karzai v nejbližších dnech odcestuje do Kataru na předběžná jednání s hnutím Taliban. „Prezident Karzai bude jednat o mírovém procesu a otevření kanceláře Talibanu pro účel dalších jednání mezi ním a Afghánistánem,“ uvedl mluvčí afghánského ministerstva zahraničí Janan Mosazai. USA potvrdily, že také podporují vytvoření „zastupitelství“ Talibanu v Kataru, aby mohly být vedeny přímé rozhovory mezi organizací a Afghánistánem. „Prezident Obama a ostatní světoví vůdci nadále naléhají na ozbrojenou afghánskou opozici, aby se zapojila do politické procesu,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady USA Caitlin Hayden.
Liga arabských států nabídla členství syrské opozici
Liga arabských států nabídla Syrské národní koalici (SNC), hlavní opoziční skupině podporované západními a arabskými zeměmi, členská křesla syrské vlády. Tento krok avšak nepodporovaly všechny stát Ligy: Irák a Alžírsko vyjádřily své výhrady, Libanon se dokonce od celého rozhodnutí distancoval. Mluvčí SNC Walid al-Bunni naopak krok označil za nejdůležitější, který Liga od začátku syrského konfliktu učinila. Členové Ligy arabských států vyzvaly SNC, aby ustanovila své zástupce a účastnila se již nejbližšího jednání, které proběhnou v katarském Doha 26. a 27. března. Podle stanice Al-Jazeera by se tento krok mohl stát precedentem i pro ostatní mezinárodní organizace jako například OSN.
Americký ministr zahraničí Kerry navštívil Katar
Americký ministr zahraničí John Kerry vyjádřil ve svém projevu v katarském Doha přesvědčení, že zbraně, dodávané do Sýrie, končí v rukou umírněných skupin syrské opozice. Na společné tiskové konferenci s katarským premiérem Sheikh Hamad bin Jassim bin Jaber al-Thanim ministr Kerry také prohlásil, že obě země spolupracují na posílení a sjednocení syrské opozice. Premiér Hamad al-Thani se dále vyjádřil optimisticky k syrské situaci, na druhou stranu zdůraznil, že pokud by všechny země pracovaly na řešení problému svědomitěji, vláda prezidenta Assada už mohla být minulostí. Katar a Saudská Arábie patří mezi největší zastánce zásobování syrských rebelů zbraněmi, přinejmenším Saudská Arábie je pravděpodobně podle stanice Al-Jazeera rebelům tajně prodává již dnes.
Katar předává syrskou ambasádu syrské opozici
Syrská národní rada (SNC) uvedla, že Katar se chystá předat syrské velvyslanectví v Doha do její správy. SNC již jmenovala i svého nového velvyslance v Kataru. Katar byl jednou z prvních zemí, která uznala SNC jako oficiálního zástupce syrského lidu a nyní je první zemí, která předává syrskou ambasádu do rukou syrské opozice. SNC má v současnosti velvyslance i v ostatních zemích, které její mandát uznaly, jako jsou například Velká Británie, či Francie, v těchto zemích má však paralelně zastoupení i syrský režim prezidenta Assada. Další ranou pro syrský režim je emigrace bývalého mluvčího syrského ministerstva zahraničí Jihad Makdissiho, který byl výraznou tváří režimu téměř na všech tiskových konferencích. Bývalý mluvčí Makdissi se podle BBC zřekl syrské vlády, protože „jeho naděje na reformy se ukázaly jako liché„.
Po 2 letech od pádu Mubaraka Egypťané volají po sociální spravedlnosti
Egypt se potýká s velkou sociální nerovností, 2 roky po pádu bývalého prezidenta Husního Mubaraka se ekonomika země nevrátila na předrevoluční úroveň. Příjmy pocházející z cestovního ruchu mají klesající tendenci. Například v roce 2010 byly příjmy z turismu kolem 13 miliard USD, letos se zisky odhadují jen na 8,5 miliard USA. Majitelé drobných živností se potýkají s nedostatkem zákazníků. Ceny potravin, zboží, služeb a pohonných hmot vzrostly, zatímco mzdy klesají. Z 80 milionové egyptské populace více než polovina žije pod hranicí chudoby. Podle ekonomů nemá vláda vypracovaný konkrétní hospodářský plán. Blízkovýchodní Katar poskytl finanční pomoc ve výši 5 miliard USD, jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce 4,2 miliard USD se opět zastavila.
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Katar oznámil další finanční půjčku Egyptu
Katarský premiér Sheikh Hamad bin Jassim al-Thani oznámil po jednání s egyptským prezidentem Mohamedem Mursím, že Katar poskytne Egyptu další finanční pomoc. Jedná se o úvěr ve výši 1,9 miliardy USD a finanční dar ve výši 460 milionů USD. Katar již dříve poskytl Egyptu finanční pomoc ve výši 2,5 miliard USD. Egypt čelí v současné době ekonomickým potížím: nárůstu nezaměstnanosti, zpomalení růstu ekonomiky a nárůstu chudoby. Rovněž kurz egyptské libry se propadl na své osmileté minimum. Egyptská ekonomika doplácí na politické nepokoje, které v zemi trvají již téměř dva roky, a které odrazují zahraniční investory i turisty. Egyptský prezident Mursí slíbil, že z boje s ekonomickou krizí učiní svou prioritu a prohlásil, že Egypt „nikdy nezbankrotuje“.
Al Jazeera chystá vysílání v USA
Katarská televize Al Jazeera koupila americkou kabelovou televizi Current a její vysílání plánuje nahradit vlastním zpravodajským kanálem pro americké diváky. Stanice Current byla založena v roce 2005 a v USA má na 60 milionů diváků. Al Jazeeru lze v současnosti v USA sledovat jen na internetu. Do povědomí části americké společnosti vešla Al Jazeera svou ochotou publikovat videa teroristů, včetně Usamy bin Ladina. Ze strany americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové i bývalého viceprezidenta a spoluzakladatele stanice Current Ala Gora si však zpravodajství Al Jazeery vysloužilo ocenění a uznání.
Katar zajistí pro fotbalový šampionát 2022 klimatizované stadiony, investice přesáhnou 200 miliard USD
Katar, který v roce 2022 zajišťuje mistrovství světa ve fotbale, čelí pochybnostem, zda je vhodné pořádat šampionát v tak extrémních klimatických podmínkách. V létě se teploty v Kataru pohybují okolo 41 °C. Generální tajemník katarského výboru pro šampionát Hassan al-Thawadi však oznámil, že diváci se v Kataru budou cítit pohodlně. Katar totiž vyvíjí speciální technologii, která umožní ochlazovat jak celé stadiony, tak částečně i venkovní prostory. Katar podle deníku The Guardian plánuje v příštích 10 letech do přípravy šampionátu investovat přes 200 miliard USD. Podle generálního tajemníka al-Thawadiho budou rovněž kontrakty se stavebními firmami obsahovat klauzule o pracovních podmínkách zahraničních dělníků, jejichž situace v Kataru často není uspokojivá.
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
Státy Perského zálivu nastupují cestu k ekologické budoucnosti
Katar se spolu s Postupimským institutem pro výzkum dopadu klimatických změn (PIK) ve středu zavázal vybudovat v hlavním městě Doha centrum pro výzkum klimatických změn. Katar, který nyní hostí konferenci OSN o změnách klimatu, plánuje do roku 2020 pokrýt 20 % spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vybudovat zcela nové město pro 200 000 lidí, splňující přísné ekologické požadavky. V Doha byla rovněž zahájena řada projektů na alternativní využití odpadu, či pěstování plodin za použití mořské vody. Podobné tendence se objevují i ve Spojených arabských emirátech nebo Saudské Arábii, která chce do roku 2032 ze solárních panelů pokrýt celou třetinu své spotřeby elektrické energie. Podle deníku The Guardian je iniciativa zemí vedena pragmatickou snahou připravit se na nedostatek ropy a zemního plynu v oblasti a přizpůsobit se moderním ekologickým trendům.
Investice do fotbalového šampionátu v Kataru mohou zhoršit pracovní podmínky přistěhovalců
V Kataru je podle deníku The Guardian na 1,2 milionů zahraničních pracovníků, tvořících na 94 % procent veškeré pracovní síly a přes 70 % populace, která čítá kolem 1,6 milionů obyvatel. Do roku 2022, kdy Katar hostí fotbalové mistrovství světa, se počet přistěhovalců za prací může až ztrojnásobit. Do nadcházejícího šampionátu chce země investovat až 100 miliard USD. Pracovní podmínky zahraničních dělníků jsou přitom nevyhovující a jejich plat se pohybuje kolem 300 USD měsíčně, přičemž průměrný plat Katařana je 2 400 USD. Dramatický nárůst počtu zahraničních pracovníků v následujících letech může podle deníku The Guardian vést k dalšímu zhoršování jejich situace v Kataru.
Katar hostí konferenci OSN o klimatu
V hlavním městě Kataru Doha začala konference OSN o změnách klimatu, na níž se během 2 týdnů sejde na 17 000 delegátů k jednání o klimatických změnách. Hlavním tématem bude prodloužení Kjótského protokolu, jehož první fáze v letošním roce končí. Podle BBC lze čekat spory mezi vyspělými a rozvojovými státy, které požadují větší omezení emisí. Státy s největšími emisemi, jako jsou USA, Kanada, Rusko a Japonsko, jsou nicméně proti snižování dalších emisí. Kritika se snesla i na Katar, jenž je kritizován, že patří mezi země s nejvyššími emisemi CO2 na osobu.
Syrská opozice představila opoziční vládu
Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí.
Ze Sýrie utíkají tisíce obyvatel, další miliony potřebují s přicházející zimou humanitární pomoc
Během víkendu zažila Sýrie největší exodus obyvatel od začátku 20měsíční občanské války poté, co rebelové podle agentury Reuters obsadili hraniční město Ras al-Ain. Během pátku mělo podle OSN přejít na 11 000 uprchlíků hranice Sýrie do Turecka. V Kataru mezitím jednaly syrské opoziční strany o vytvoření Přechodné národní rady po vzoru Libye. Do čela jedné z největších opozičních stran Syrské národní rady (SNC) byl zvolen George Sabra, který vyzval mezinárodní společenství k dodání zbraní. „Potřebujeme pouze jedinou pomoc v boji za naše přežití a ochranu: potřebujeme zbraně,“ řekl Sabra. OSN varuje, že v zemi na 4 miliony lidí potřebují humanitární pomoc, především s blížícím se zimním obdobím. Celkový počet uprchlíků se odhaduje na 400 000.
Syrská opozice se blíží dohodě, jak se sjednotit
Na jednání syrské opozice v Doha měly strany podle syrského disidenta Riad Seif dospět k dohodě. Největší syrskou opoziční stranou je Syrská národní rada (SNC), která nicméně neuspěla s vytvořením jednotné syrské opozice, druhou významnou opoziční stranou je Syrská národní iniciativa (SNI) v čele s Riad Seif. Nové opoziční vedení by se mělo sestávat z 60 členů ze všech opozičních stran. Mezitím agentury OSN jednaly o humanitární pomoci pro Sýrii v Ženevě, syrská vláda striktně omezuje přítomnost zahraničních humanitárních agentur. Prezident Bashar al-Assad odmítl nabídku mezinárodního společenství na bezpečný odchod ze země a ukončení války v zemi. „Já jsem Syřan, narodil jsem se zde. Musím žít v Sýrii a v Sýrii i zemřít,“ uvedl prezident Assad.
Jednání o klíčové 4,8 miliardové půjčce mezi Egyptem a MMF začalo
V úterý začalo v Káhiře odložené jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí úvěru v hodnotě 4,8 miliardy USD, který má snížit státní rozpočet severoafrické země a podpořit ekonomický růst. MMF požaduje, aby Egypt zrušil dotace především v energetickém sektoru a naopak vynaložil větší výdaje do oblasti zdravotnictví, vzdělání a rozvoji infrastruktury. Egyptská vláda se snížením dotací, které tvoří skoro jednu čtvrtinu rozpočtu, souhlasí, zatím ale nepředložila plán, jak a kdy to učiní. MMF předpokládá, že by smlouva s Egyptem mohla být uzavřena do konce roku, očekává se, že by úvěr mohl uvolnit další prostředky z Africké rozvojové banky (ADB), Světové banky (SB) a regionálních donátorů, jako je například Katar. USA již předběžně nabídla Egyptu odpuštění zahraničního dluhu ve výši 1 miliardy USD. Na konci fiskálního roku 2013 by se státní deficit Egypta měl vyšplhat k 10 % HDP.
Už druhá rebelská skupina v Darfúru souhlasila s mírovým jednáním
Nabídku mírového jednání se súdánskou vládou, kterou zprostředkoval Katar, přijala již druhá rebelská skupina Justice and Equality Movement (JEM), před časem k jednání přistoupila i Liberation and Justice Movement (LJM). Cílem Súdánu za pomoci Kataru je obnovit mírový proces, který by ukončil skoro dekádu pokračující konflikt na východě země, během něhož zemřelo podle OSN na 300 000 lidí, a který by ujednal vyslání humanitární pomoci do zasažených oblastí. Na rozdíl od předchozích jednání jsou setkání otevřena nejenom skupinám, které jednání přislíbily, ale i všem ostatním. Mírová jednání by měla začít v průběhu příštího měsíce. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu již před časem vydal zatykač na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a další vysoké představitele za válečné zločiny v oblasti Darfúru. Všichni obvinění to odmítají.
Katar přispěje 2 miliardy USD na podporu egyptské ekonomiky
Egyptský prezident v sobotu oznámil, že Katar složí v egyptské centrální bance částku 2 miliardy USD za účelem podpory egyptské ekonomiky, která byla oslabena politickou nestabilitou. Nepokoje odradily turisty a zahraniční investory. O půjčce v hodnotě 3,2 miliardy USD bude Egypt jednat s Mezinárodním měnovým fondem (IMF) tento měsíc. Podle expertů je finanční pomoc nutná, aby se zabránilo znehodnocení měny. Egyptská vláda očekává ekonomický růst 3,5 – 4 % za fiskální rok 2012/2013.
Spojené státy americké schválily podporu syrským povstalcům
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy schválila zákon, který umožňuje americké organizaci „Syrian Support Group (Skupina pro podporu Sýrie)“ poskytovat přímou finanční podporu syrským povstalcům, bojujícím proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Zákon podepsal americký ministr financí Timothy Geithner. USA také spolupracují se státy, které přímo povstalce podporují, jako jsou Saúdská Arábie či Katar. Někteří odpůrci tohoto kroku upozorňují, že není zcela jednoznačné, jaké zájmy vlastně povstalci v Sýrii zastupují.