Dohoda mezi barmskou vládou a karenskými rebely byla ve čtvrtek podepsána v hlavním městě Karenského státu Mitkyina. Sedmibodová dohoda obsahuje i dočasné příměří a odzbrojení na obou stranách. Dohoda je výsledkem 8 kol jednání, kterých se zúčastnili i zástupci OSN a Číny. Rebelové žádají, aby na dodržování příměří dohlíželi mezinárodní pozorovatelé a zároveň začalo vyjednávání o nezávislosti autonomie Karenského státu. Boje mezi Kareny a barmskou vládou trvají již přes půl století, největší střety probíhají nedaleko čínsko-barmské hranice.
Archiv štítku: boj
Prezident Peru odevzdal 42 nových vozů armádě, hrozbou jsou ozbrojenci v centru země
V úterý dostala peruánská armáda 42 nových bojových vozů přímo od prezidenta Ollanty Humaly. Armáda využije nové prostředky na boj v oblasti řek Apurímac, Ene a Mantaro v centru země, kde momentálně mobilizuje svoje síly ozbrojená skupina spolupracující s obchodníky s drogami. Vozy stály celkově 1,79 milionů USD a byly zakoupeny v rámci společného programu ministerstva obrany a OSN. Hlavním cílem armádních skupin v oblasti bude eliminace zbytků ozbrojené skupiny Sendero Luminoso, která podporuje levicové myšlenky a aktivně bojuje proti oficiální vládě.
Spojené státy americké více přispějí do fondů proti obchodu s drogami ve Střední Americe
Nový projekt amerického rozpočtu plánuje snížit prostředky pro boj s organizovaným zločinem a obchodem s drogami v Mexiku a Kolumbii. Na druhé straně ale zamýšlí navýšit fondy pro tyto aktivity ve Střední Americe. Vytlačení organizovaných zločinců z Mexika a Kolumbie totiž zapříčinil jejich přesun do ostatních států v oblasti. Reálně se ale náklady na boj se zločinem mimo Spojené státy americké pro rok 2014 sníží o 379 milionů USD v porovnání s rokem 2012.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos nařídil boj proti ilegální těžbě
Podle nového plánu kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose se zintenzívní boj proti ilegální těžbě na území 8 departmentů země. Oblasti, do kterých se bude víc investovat, blíže nespecifikoval, ale definoval je jako zóny s nejvíc rozšířenou ilegální těžební aktivitou. Podle prezidenta Santose je těžební průmysl jeden z nejdůležitějších ekonomických odvětví v Kolumbii a ilegální těžení nejenže okrádá stát, ale taky se využívá jako zdroj financování ilegálních povstaleckých skupin.
Brazílie odmítla prodej masa z Amazonského pralesa
Hlavní představitelé největších supermarketů v Brazílii se dohodli na tom, že nebudou na prodej nabízet maso zvířat, které pochází z Amazonského pralesa. Touto formou chce Brazilská asociace supermarketů sdružující přibližně 3 000 členů redukovat ilegální používání půdy pralesa na chov zvířat. Největší část amazonského pralesa se nachází na brazilském teritoriu a zástupci státu se snaží bojovat proti deforestaci, která proměnila velké části půdy na plantáže a pastviny. Deforestaci se minulý rok podařilo snížit, nicméně zneužívání půdy nadále pokračuje.
Prezident Venezuely Hugo Chávez bojuje o svůj život
Viceprezidenta Venezuely Nicolás Maduro potvrdil informaci, že současný prezident země bojuje i nadále o svůj život. Jako příčinu nemoci uvedl viceprezident Maduro nekonečnou oddanost prezidenta Cháveze chudým lidem. „Víte, proč prezident Chávez zanedbával své zdraví a bojoval téměř dva roky v čele naší země? Protože se nám plně odevzdal svým tělem a duší a zapomněl na všechny povinnosti vůči sobě samému,“ prohlásil viceprezident Maduro při odevzdávání bytů v městě Caracas. Prezident Chávez se momentálně nachází již ve svém domě ve Venezuele, nicméně objevily se zprávy o nálezu dalšího nádoru v levé částí jeho plic. Právě kvůli rakovině se prezident Chávez podrobil operaci na Kubě v prosinci minulého roka.
V Jihoafrické republice byli obviněni konžští rebelové ze snahy o převrat
Na 19 rebelů ze Svazu nacionalistů pro obnovu (UNR) bylo jihoafrickým soudem shledáno vinnými ze snahy „provést převrat v Demokratické republice Kongo a svrhnout prezidenta Josepha Kabila“. Muži byli zatčeni na začátku týdne v jihoafrické provincii Limpopo na severu země. Prezident Kabila stojí v čele Demokratické republiky Kongo od roku 2001 poté, co byl jeho otec Laurent Kabila zavražděn. Podle agentury AP byl jeden z rebelů americkým občanem. Konžská vláda na východě země bojuje s desítkami rebelských skupin, právě ve východní oblasti se nachází významná část nerostného bohatství země.
Bolívie a Brazílie uzavírají dohodu o využití bezpilotních letounů
Brazílie chce nasadit letadla bez posádky v boji proti organizovanému zločinu a pašerákům drog. Letouny modelu Heron 1 budou mít povolení létat i ve vzdušném prostoru Bolívie. V pátek obě země stvrdí dohodu v bolivijském městě La Paz. „Bolívie vidí spolupráci s Brazílií pozitivně. Je však třeba definovat geograficky hranice, kam až budou bezpilotní letouny smět létat,“ řekl bolivijský velvyslanec Jerjes Justiniano. Brazilská policie informovala, že letadla mohou létat nepřetržitě 37 hodin a během letu mohou natáčet a fotografovat objekty i osoby s dostatečnou přesností obrazu. Této dohodě předcházelo čtvrteční jednání Bolívie, Brazílie a Peru v městě La Paz ve snaze najít společnou strategii při ochraně hranic a zabránit šíření drog. Všechny tři státy podepsaly smlouvu s názvem Trilaterální pracovní skupina. V následujících 3 měsících státy chtějí naplánovat konkrétní kroky, které podniknou v boji proti drogám.
Exprezident Mexika má učit na americké univerzitě, studenti protestují
Bývalý prezident Mexika Felipe Calderón by měl po dobu jednoho roku akademicky působit na univerzitě J. F. Kennedyho v americké Cambridgi. Univerzitu neodradila ani petice s 34 000 podpisy, která požaduje odvolání této dohody. Tvůrci petice, John Randolph a Eduardo Cortés, argumentují nemorálností osoby mexického exprezidenta Felipe Calderóna, kterého viní ze 100 000 mrtvých a 25 000 pohřešovaných, jež má podle nich na svědomí důsledkem neúspěšného boje proti šíření drog během svého prezidentského období. Vláda Mexika oficiálně přiznala 50 000 mrtvých. Univerzita nicméně oponuje, že jeden ze základních principů univerzit je volná výměna názorů a myšlenek, pobyt bývalého nejvyššího představitele státu tak má být pro studenty velkým obohacením.
Prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov byl odvolán z funkce
Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle agentury Reuters inicioval změnu na vedoucím postu severokavkazského Dagestánu a odvolal prezidenta Magomedsalam Magomed. Dnes již bývalý prezident byl jmenován v roce 2010 a jeho cílem bylo konsolidovat a modernizovat Dagestánskou republiku, země se dlouhodobě potýká s ozbrojenými aktivitami islámských radikálů. V čele Dagestánu prozatím stane Ramazan Abdulatipov, příslušník vládní politické strany Jednotné Rusko (EP). Za hlavní priority svého působení označil nastupující prezident boj proti náboženskému extremismu, vysoké nezaměstnanosti a nedůvěře veřejnosti vůči státnímu aparátu. Důvod odvolání není znám, podle analytiků je dnes již bývalý prezident Mogamedov pevně svázán s lokálními politickými a podnikatelskými skupinami, které vedou boj o nadvládu nad přírodním bohatstvím a přerozdělováním státních dotací.
Pentagon zrušil zákaz vojačkám účastnit se přímých bojů
Americký ministr obrany Leon Panetta zrušil zákaz z roku 1994, který nepovoloval ženám u americké armády účastnit se přímých bojů v předních liniích. Rozhodnutí může ženám zpřístupnit více než 230 000 funkcí a postů a to i u elitních jednotek. Krok ministra obrany má své příznivce i odpůrce. Podle některých měl zákaz účasti žen na přímých vojenských střetech své opodstatnění, což dokládají nejrůznější studie, které uvádějí, že ženy mají v přímém boji menší šanci přežít či pomoct přežít svým spolubojovníkům a to nejen kvůli fyzickým dispozicím. Ženy představují 14 % personálu americké armády.
EU bude hrát ústřední roli ve snaze vyřešit krizi v Mali
Komisařka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie Catherine Ashton oznámila, že EU chce hrát hlavní úlohu ve snaze vyřešit krizi v Mali. Francouzská intervence, která začala před více než týdnem, má za cíl, aby se zabránilo v severním Mali dalšímu postupu islamistických povstalců. Území v Mali by se podle EU mohlo stát odrazovým můstkem pro mezinárodní útoky al-Kaidy a jejích spojenců. Komisařka Ashton svolala na 5. února schůzi v Bruselu, kde by hlavní představitelé Afriky, Evropy a OSN měli vést diskuzi o bezpečnosti v Mali. Strategie, kterou komisařka Ashton prosazuje, by měla zahrnovat dlouhodobou rozvojovou pomoc v Mali.
Srbský Protikorupční úřad bude mít nového šéfa
Hlavou srbského Protikorupčního úřadu byla zvolena jeho dosavadní ředitelka Tatjana Babic ze 3 kandidátů, kteří prošli do užšího výběru. Babic nahradila ve funkci ředitelky Zoranu Markovic, které byla donucena podat v listopadu 2012 demisi za to, že se sama měla dopustit korupce. Protikorupční úřad vznikl v Srbsku v roce 2010, nicméně největším úspěchem za dobu jeho existence je zveřejnění majetku politicky činných osob. Ředitelka Babic uvedla, že zažádá v únoru o větší pravomoci pro Protikorupční úřad. Úspěšný boj s korupcí je jednou z hlavních podmínek, aby mohlo Srbsko vést přístupová jednání do EU.
Mexická vláda vytvoří vlastní tajnou službu pro boj s organizovaným zločinem
Změny v bezpečnostním systému Mexika umožní vládě vytvořit Národního zpravodajskou službu, která by měla být obdobou americké CIA. Její prioritou bude shromažďovat informace od všech bezpečnostních a soudních složek Mexika s cílem zefektivnit boj proti organizovanému zločinu. Tvůrci změn vidí hlavní chybu dosavadního mexického systému v nedostatku rychle dostupných informací nevyhnutných pro koordinaci celostátních akcí. Projekt Národní zpravodajské služby by měl vyšetřování ulehčit právě díky kumulaci informací na jednom místě. Na projektu se podílejí taky odborníci ze Spojených států amerických, kteří se zaměřují na fungování americké CIA.
USA nabídly pomoc Francii v Mali
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že Spojené státy americké poskytnou Francii podporu v boji proti ozbrojeným islamistickým rebelům v Mali, účast je chápána především jako součást celosvětového boje USA proti Al-Kaidě. Americká armáda nabízí pomoc v logistice a zpravodajské službě. V současné době probíhají jednání mezi americkou a francouzskou stranou o velikosti a konkrétní podobě podpory. Zároveň je možné, že Spojené státy americké vyšlou na pomoc Francii tanker na doplňování paliva, který prodlouží dobu letu francouzských tryskáčů.