Pokud by se mu podařilo zvítězit, rád by využil nerostného bohatství země k pozvednutí životní úrovně obyvatel. Prezidentské volby se uskuteční v roce 2018, v současnosti ale není jasné, zdali se jich Alexei Navalny bude moci zúčastnit. 17. dubna jej totiž čeká soudní přelíčení, ve kterém se bude zodpovídat z údajného podílu na krádeži státního dřeva v hodnotě 515 000 USD. Podle obžaloby se činu dopustil v roce 2009, kdy vykonával funkci poradce starosty města Kirov. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až 10 let vězení. Ačkoli blogger Alexei Navalny jakoukoli vinu popírá, vzhledem ke své dlouhodobé kritice ruského prezidenta Vladimira Putina se očekává minimálně podmíněný trest.
Archiv rubriky: Vladimir Putin
Gazpromněft a Shell chystají společné projekty na Sibiři a v Arktidě
Finální podoba spolupráce má být upřesněna příští týden během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Nizozemsku. Gazpromněft se touto cestou snaží získat přístup k vyspělým technologiím, které by mu umožnily těžit ropu i z obtížně dostupných ložisek. Kromě zástupců firmy Royal Dutch Shell se představitelé Ruské federace setkají i s vedením nizozemské energetické společnosti Gasunie. S ním budou vyjednávat o možné kooperaci v oblasti dostavby plynovodu Nord Stream, který by jednou mohl být protažen až do Velké Británie.
Obchodní komora USA v Rusku bude mít nového ředitele
Jméno jeho nástupce ještě není známo, výběrové řízení by mělo být ukončeno na sklonku roku 2013. Odstupující ředitel americké obchodní komory Andrew Somers odchází ze svého postu po 13 letech. Podle dostupných informací má nyní namířeno do soukromé poradenské firmy Teneo Holdings, kterou v roce 2011 založili poradci bývalého prezidenta USA Billa Clintona a dřívějšího premiéra Velké Británie Tonyho Blaira. Andrew Somers během kariéry těžil především z blízkých vztahů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a premiérem Dmitrijem Medveděvem. Alexander Ivlev ze společnosti Ernst & Young Russia tvrdí, že „hrál klíčovou roli při utváření vztahů mezi americkými podniky a Ruskou federací“.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vojenské cvičení v Černém moři
Manévrů by se mělo zúčastnit 36 válečných lodí a blíže nespecifikovaný počet letadel. Silná armáda je častým tématem projevů ruského prezidenta. Představitelé armády dostali minulý měsíc za úkol maximalizovat snahy o modernizaci ozbrojených složek, aby mohly čelit „pokusům západního světa o vychylování rovnováhy moci na svou stranu“. Prezident Ruské federace Vladimir Putin také řekl, že by vojenská cvičení měla být avizována s minimálním předstihem, aby se zvýšila flexibilita a připravenost mužů ve zbrani. Černomořské loďstvo hrálo klíčovou úlohu během války proti Gruzii v roce 2008. „Demonstrace síly ale může mít spojitost spíše s událostmi v Sýrii než se situací v okolí Černého moře“, domnívá se Fyodor Lukyanov, analytik serveru Russia in global affairs. V tamním přístavu Tartús má Rusko jedinou námořní základnu mimo teritorium bývalého Sovětského svazu.
Dolní komora ruského parlamentu schválila novelu volebního zákona
Novela umožňuje zrušit v republikách, krajích, oblastech, autonomních okruzích a federálních městech Ruské federace přímou volbu hlavy těchto správních jednotek. Vedoucí osoby by poté namísto voličů vybírali regionální zastupitelé ze tří kandidátů, které by jim navrhl ruský prezident. Podobně systém fungoval v letech 2004 – 2012, kdy se jej na sklonku svého funkčního období rozhodl liberalizovat tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. Oficiálním důvodem navrhované změny je strach z nepokojů, které by svobodné volby mohly vyvolat v neklidných oblastech, jakými jsou například Dagestán nebo Čečensko. „Na severním Kavkaze se volby mění ve střet etnických, náboženských a zájmových skupin. Nerozhodují argumenty, ale finanční zdroje a administrativní základna,“ říká Jana Amelina, analytička státem sponzorovaného výzkumného institutu. Návrh vyvolává četné negativní reakce kvůli obavě z omezování demokracie. Proti novele legislativy hlasovalo 93 poslanců, což je v tradičně loajální Státní dumě nadprůměrný počet. Zákon nyní putuje do horní komory parlamentu. Pokud bude schválen i tam, začne se jeho platnost datovat od okamžiku podpisu ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr
Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.
Exprezident Gorbačov kritizuje současného ruského prezidenta za poměry v zemi
Bývalému prezidentovi Sovětského svazu vadí především porušování lidských práv a rozsáhlá korupce ve státním aparátu. Prvnímu muži Ruské federace doporučil, aby vedl s obyvateli země otevřený dialog. V posledních dnech se objevily dva případy korupce ve státní správě. Člena prokremelské politické strany Spravedlivé Rusko Olega Mikheyeva vyšetřovatelé obvinili z pokusu o realitní podvod, který by mu v případě úspěchu přinesl zisk necelých 17 milionů USD na úkor továrny na výrobu motorů ve Volgogradě. Zároveň se údajně pokusil nelegální cestou získat 69 milionů USD od banky Promsvyazbank, která patří mezi největší ruské soukromé finanční instituce. Druhá zpráva se týká bývalé zaměstnankyně ministerstva obrany jménem Yevgenia Vasilyeva, které byly zabaveny tři luxusní byty, dům a nemovitost v luxusní moskevské ulici Arbat. Vasilyeva je v domácím vězení kvůli podezření z účasti na korupčním skandálu, do kterého byl pravděpodobně zapleten i nedávno odvolaný ministr obrany Anatoliy Serdyukov.
Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu
Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.
Americký a ruský prezident se shodli na nutnosti rychlé změny režimu v Sýrii
Se stále pokračujícím násilím v Sýrii se americký prezident Barack Obama a prezident Ruské federace Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru shodli, že je nutné intenzivně spolupracovat na rychlé změně syrského režimu. Otázka Sýrie je jedním z hlavních témat, které řeší i ministr zahraničí USA John Kerry na své cestě po Evropě a Blízkém východě. Ministr Kerry navštívil Turecko a vedl, že Turecko je důležitou zemí, která podporuje syrskou opozici, proto bude nutná i jeho aktivita po pádu režimu prezidenta Bashara al-Assada.
Ukrajinský prezident Janukovyč míří na jednání do Moskvy
S prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem bude diskutovat především o energetice. Jedna z klíčových otázek se týká tranzitu ruského zemního plynu přes ukrajinské území do Evropy. Ruská státní firma Gazprom by si ráda pronajala ukrajinská plynová potrubí, což mnozí analytici nedoporučují vzhledem k souvisejícím bezpečnostním rizikům. Druhým důležitým tématem bude cena, kterou Ukrajina za import ruského zemního plynu platí. V současnosti se pohybuje okolo 430 USD za 1000 metrů krychlových, což je více, než za kolik čerpají okolní státy. Moskva případné snížení cen podmiňuje vstřícnými kroky ze strany ukrajinské vlády, požaduje například vstup země do Rusko – Bělorusko – Kazachstánské celní unie.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády
Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.
Ruský prezident Putin podepsal návrh zákona o zákazu kouření
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal návrh zákona, který zakazuje kouření ve vládních budovách a jiných veřejných institucí. Od 1. června bude podle právního předpisu kouření zakázáno ve školách, restauracích, barech a kavárnách. V dalším roce bude omezena reklama na cigarety a zakázán prodej tabákových výrobků v pouličních kioscích. Zákon odráží již platné právní předpisy v mnoha západních zemích, nicméně v Rusku bude porušení zákona mírnější, téměř polovina Rusů jsou kuřáci. V minulém roce ruský premiér Dmitrij Medveděv kritizoval vysokou úmrtnost kuřáků ročně, která se pohybuje kolem 400 000.
Ruští státní úředníci možná nebudou moci investovat v zahraničí
Navrhuje to ruský prezident Vladimir Putin prostřednictvím souboru zákonů, které se budou v nejbližších dnech projednávat na půdě ruského parlamentu. Jejich přijetí by znamenalo zavedení tříměsíční lhůty, během které by se museli vzdát zahraničních bankovních účtů a akcií všichni vysoce postavení úředníci, zákonodárci, soudci a ředitelé státem vlastněných podniků. Iniciativa je reakcí na fakt, že jsou státní úředníci a politici velmi často zapojeni do organizované finanční kriminality. Kritici návrhu namítají, že se jedná o ryze populistický krok, který nebude parlamentem schválen, a slouží pouze ke zvýšení popularity ruského prezidenta.
Rusko neodevzdá rozsáhlou sbírku textů, kterou si nárokují američtí židé
Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož by případné odsouhlasení přesunu 12 000 knih a 50 000 písemností z moskevského muzea do USA vyvolalo řetězovou reakci podobných žádostí. Příslušníci newyorkského židovského hnutí Chabad Lubavič poukazují na fakt, že Rusko nemá na sbírku platná vlastnická práva. Rozsáhlá knihovna byla totiž v roce 1918 znárodněna sovětskou vládou běloruskému rabínovi J. I. Schneersohnovi.
V ruské energetické společnosti RusHydro došlo ke zpronevěře 33 milionů USD
Na 33 milionů USD údajně zmizelo ze státního rozpočtu ve firmách s nejasnou majetkovou strukturou. Finance měly sloužit k modernizaci přečerpávací vodní elektrárny Zagorsk, která se nachází poblíž Moskvy. Vyšetřování oficiálně nařídil prezident Ruska Vladimir Putin. RusHydro patří mezi firmy, které se specializují na produkci elektrické energie z vodních zdrojů, v současnosti je společnost druhá největší na světě. Firma nicméně nechvalně proslula kvůli havárii na přehradě Sajano-Šušenskaja v roce 2009, během níž zemřelo 75 zaměstnanců a došlo k rozsáhlým ekologickým škodám kvůli úniku transformátorového oleje, který vytvořil na řece Jenisej 80 kilomentrovou dlouhou skvrnu.
Ruské mládežnické hnutí Naši podstoupí reformu
Údajně by se mělo rozčlenit na několik projektů, které se poté stanou součástí nově zformovaného Všeruského spolku mládeže. Vůdce hnutí Vasily Yakemenko od tohoto kroku očekává možnost pozdějšího rozšíření aktivit a členské základny. Hnutí bylo založeno z popudu Kremlu v roce 2007, v současnosti má kolem 120 000 příslušníků. Oficiálními cíli organizace jsou propagace demokracie a antifašismu, kritici však poukazují na údajnou propagaci kultu osobnosti současného ruského prezidenta Vladimira Putina a incidenty spojené s fyzickým napadáním členů jiných politických spolků.
Levicový aktivista Sergej Udaltsov musí do domácího vězení
Podle mluvčího vyšetřovací komise je to reakce na Udaltsovovo porušování zákazu cestování, které na něj bylo uvaleno v říjnu minulého roku v souvislosti s vyšetřováním jeho aktivit během květnových demonstrací proti nově zvolenému ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vůdce hnutí Levá fronta nebude moci opustit svůj moskevský byt minimálně do 6. dubna 2013. Po celou dobu mu bude povoleno komunikovat pouze s jeho rodinou, právníky a vyšetřovateli.
Vyšetřovatelé chtějí domácí vězení pro ruského aktivistu Sergeje Udaltsova
Sergej Udaltsov je v současnosti vyšetřován na svobodě kvůli údajnému podněcování k nepokojům a násilnostem během květnových demonstrací, které se konaly minulý rok na protest proti vítězství prezidenta Vladimira Putina ve volbách. Důvodem je prý skutečnost, že se dlouhodobě nezdržuje v místě svého trvalého bydliště a nelze ho zastihnout ani přes mobilní telefon. Sergei Udaltsov je předseda socialistického hnutí Levá fronta, které sdružuje širokou škálu levicových organizací. Je také neoficiálním vůdcem marxisticko-leninského Předvoje rudé mládeže. Kvůli svému protivládnímu aktivismu byl v minulosti již několikrát vězněn. Celkem bylo v souvislosti s květnovými demonstracemi zatčeno 12 lidí.
Bývalý starosta Moskvy Jurij Lužkov chce být poradcem miliardáře Prochorova
Bývalý starosta se příští rok jakožto předseda politické strany Občanská platforma chystá kandidovat do moskevského zastupitelstva. Nebude to jeho první volební kampaň, minulý rok se ucházel o post prezidenta Ruské federace. Vystupoval především jako kritik prezidenta Putina a exprezidenta Medvěděva a obdržel necelých 8 % hlasů. Jurij Lužkov byl starostou Moskvy v letech 1992 až 2010. Během své vlády čelil kritice zejména kvůli podezřelým stavebním zakázkám, které dostávala firma jeho manželky. Vyčítány mu byly také necitlivé zásahy v historickém centru města a neschopnost vyřešit chronické dopravní zácpy na hlavních moskevských tazích. Svou ochotu stát se Prochorovovým poradcem vysvětluje dobrými osobními vztahy. Mluvčí Občanské platformy potvrdil, že o konkrétních podmínkách spolupráce aktuálně probíhají jednání.
Viceprezident ruského olympijského výboru Akhmed Bilalov byl odvolán
Rozhodnutí učinil ruský prezident Vladimir Putin na základě informací o neuspokojivém průběhu výstavby sportovišť v olympijském městě Soči. Problematická je především neschopnost plnit stanovený časový plán a vysoký nárůst finančních nákladů. Pochybnosti budí i například budování nové silnice o délce 50 km, za kterou si stavební firmy dohromady naúčtovaly 7,5 miliard USD. Podle odhadů by se celková částka za pořádání olympijských her mohla vyšplhat až na pětinásobek původního limitu, což by znamenalo výdaje okolo 50 miliard USD. V takovém případě by se jednalo o nejdražší hry v historii. Hlavní příčinou komplikací je pravděpodobně podle analytiků rozsáhlá korupce.
Nový gubernátor Magadanské oblasti propustil všechny úředníky
Nastupující gubernátor Vladimir Pecheny, jehož do funkce jmenoval v neděli prezident Putin, důvody propuštění neuvedl, avšak sdělil, že bude chtít vybírat své nové podřízené postupně. Jeho cílem je během příštích let stabilizovat nepříznivou demografickou situaci, poskytnout důstojné bydlení obyvatelům zchátralých domů a podporovat osoby s nízkými příjmy. Magadanská oblast je jedním z regionu Ruské federace, který se nachází u Ochotského moře s administrativním centrem v přístavu Magadan. Gubernátor byl od roku 2008 starostou města Magadan.
Místem konání summitu G8 v roce 2014 bude ruské Soči
Setkání představitelů 8 nejrozvinutějších ekonomik světa v dějišti příštích zimních olympijských her prosadil ruský prezident Vladimir Putin, jehož země bude v roce 2014 skupině předsedat. Hlavním důvodem je podle prezidentova mluvčího vyhovující infrastruktura města, do jejíž modernizace budou s ohledem na chystanou sportovní akci investovány prostředky v řádu miliard USD. Potenciální variantou bylo pořádat summit v oblasti Skolkovo, která se buduje nedaleko Moskvy a které by měla plnit roli inovačního a technologického centra Ruské federace.
Prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov byl odvolán z funkce
Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle agentury Reuters inicioval změnu na vedoucím postu severokavkazského Dagestánu a odvolal prezidenta Magomedsalam Magomed. Dnes již bývalý prezident byl jmenován v roce 2010 a jeho cílem bylo konsolidovat a modernizovat Dagestánskou republiku, země se dlouhodobě potýká s ozbrojenými aktivitami islámských radikálů. V čele Dagestánu prozatím stane Ramazan Abdulatipov, příslušník vládní politické strany Jednotné Rusko (EP). Za hlavní priority svého působení označil nastupující prezident boj proti náboženskému extremismu, vysoké nezaměstnanosti a nedůvěře veřejnosti vůči státnímu aparátu. Důvod odvolání není znám, podle analytiků je dnes již bývalý prezident Mogamedov pevně svázán s lokálními politickými a podnikatelskými skupinami, které vedou boj o nadvládu nad přírodním bohatstvím a přerozdělováním státních dotací.