Skupina ruských bitevních lodí zahájila ve východním Středomoří hlavní fázi vojenských manévrů, které mají zvýraznit roli Moskvy jako významného hráče v syrské krizi. Do oblasti bylo převeleno víc než deset velkých plavidel ruské armády, včetně nové jaderné ponorky generace Jurij Dolgorukije, která má obnovit slávu ruského vojenského námořnictva. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je rozvoj silné námořní flotily jednou z nejdůležitějších priorit Ruska. Flotila má být během několika let doplněna o více než sto plavidel, která vyjdou přibližně na 125 miliard USD. O síle Ruska a jeho postavení mezi světovými velmocemi hovoří Putin v Kremlu často a právě vizitkou moderního Ruska by měla stát jeho armáda
Archiv rubriky: Vladimir Putin
Rusko, Bělorusko a Ukrajina se znovu nemohou domluvit na dodávkách energie
Rusko v pátek popřelo prohlášení běloruského prezidenta Alexandra Lukšenka, který uvedl, že se obě země dohodly na zvýšení dodávky ropy do Běloruska. Rusko je největší světový výrobce energie, který dodává více než čtvrtinu dodávek plynu a ropy v Evropě. Neshody mezi zeměmi vedly v posledních letech k přerušení dodávky plynu, především na začátku ledna. Evropská unie obvinila Rusko z využívání energie jako politického nástroje. Moskva obvinění odmítá a tvrdí, že požaduje po sousedních zemích jen zaplacení spravedlivých cen.
Indie a Rusko podepsaly novou dohodu o obraně
Během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Indii obě země podepsaly novou dohodu o obraně v hodnotě 2,9 miliard USD, na základě níž Indii koupí 42 stíhaček a 71 helikoptér. Ročně Indie s Ruskem uskuteční obchodní dohody za 10 miliard USD, na pondělním setkání s indickým premiérem Manmohan Singh prezident Putin uvedl, že do roku 2015 by se celkový objem transakcí měl zvýšit na 20 miliard USD. Nedávno přitom Indie podepsala kontrakty o obraně s USA, Francií či Izraelem, podle BBC se Rusko obává své dominantní postavení v dodávání zbraní do Indie.
Ruská policie zastavila demonstrace v Moskvě, několik lidí bylo zatčeno
Ani 15ti stupňový mráz a zákaz moskevských úřadů o konání protestů neodradil obyvatele Moskvy vyjít do ulic a přidat se k plánované anti-putinovské demonstraci. Protest byl zorganizován v souvislosti s prvním výročím protivládních demonstrací, kdy strana Jednotné Rusko (UR) vyhrála parlamentní volby. Protest na 2000 lidí na moskevském náměstí nakonec policie rozpustila a zatkla 40 lidí, mezi nimiž byli i přední vůdci ruské opozice. Podle agentury Interfax se protesty konaly i v jiných částech Ruska. V Petrohradě bylo například zatčeno 25 účastníků demonstrace, další velká shromáždění se konala i v Tomsku a v Jekatěrinbrugu.
Moskevská radnice zakázala plánovaný protest
Sobotní plánovaná demonstrace, která má být namířena proti politice prezidenta Vladimira Putina, se pravděpodobně konat nebude. Moskevská radnice ve čtvrtek odmítla demonstraci zaregistrovat. Podle levicového lídra Sergeje Udaltsova moskevské úřady záměrně protest zakázaly, neboť demonstrací si lidé chtějí připomenout první výročí demonstrací proti politice prezidenta Putina. Ruská vláda obviňuje opozici ze získávání finanční podpory ze zahraničí, naopak opozice se brání tím, že tato nepodložená tvrzení jsou pouze součástí tvrdého zásahu, který je namířen proti kritikům politiky Vladimira Putina.
NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici
Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.
Představitelé Ruska a Turecka se sešli k jednání, tématem byla situace v Sýrii
Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.
Putin: Vstup Ruska do Světové obchodní organizace negativně ovlivňuje ruskou ekonomiku
Podle prezidenta Vladimira Putina některá pravidla Světové obchodní organizace (WTO), do níž vstoupilo Rusko v srpnu letošního roku, negativně dopadají na ruskou ekonomiku a to sebou přináší vyšší nezaměstnanost a škrty ve státním rozpočtu. V ohrožení podle ruského prezidenta je domácí chov zvířat, sektor výroby zemědělských strojů a lékařského vybavení, automobilový, farmaceutický, textilní a potravinářský průmysl. Podle agentury Reuters je navíc Rusko připraveno napadnout pravidla EU v tzv. třetím energetickém balíčku, který omezuje společnost Gazprom s nakládáním evropského plynového potrubí.
USA oznámily zrušení zákona, který blokuje obchodní vztahy s Ruskem
Americká ministryně zahraničí na své návštěvě v Rusku hovořila s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem. Tématy hovoru byla Sýrie, Írán a vzájemné obchodní vztahy. Americká ministryně zahraničí hovořila o tom, že Kongres Spojených států amerických plánuje zrušit dodatek zákon, tzv. Jackson-Vanik amendment – obchodní blokace, které v roce 1974 uvalily USA na státy východního bloku, především SSSR. Tento dodatek je stále v platnosti a poškozuje obchodní vztahy USA a Ruské federace. Americký ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že se domnívá, že je načase, aby byl dodatek zákona zrušen.
Prezidenti USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Z iniciativy americké strany se ve středu uskutečnil telefonický rozhovor mezi prezidentem Ruska Vladimirem Putinem a prezidentem Spojených států Barackem Obamou. Podle tiskové služby Kremlu vyjádřil prezident Obama Rusku soustrast v souvislosti s ničivými povodněmi v Kubáni, které měly na svědomí řadu lidských životů. Hlavy obou států dále v kontextu s diskusí probíhající v Radě bezpečnosti OSN projednali předložené návrhy rezoluce o Sýrii a mimo jiné se shodli na tom, že tamější situace „má tendenci ke zhoršení“.
Ruský prezident Vladimir Putin: „Pokud Izrael zaútočí na Írán, Rusko nebude nečinně přihlížet“
Takové prohlášení učinil podle íránského informačního serveru „irdiplomasi.ir“ ruský prezident Vladimir Putin během své návštěvy Izraele. Při setkání s izraelským prezidentem Shimonem Peresem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem ruský prezident zdůraznil, že Moskva odmítá myšlenku vojenského útoku na Írán, protože by mohl vést k situaci připomínající události v Iráku a Afghánistánu.
Hamas vyzval Rusko, aby aktivizovalo svou roli při řešení blízkovýchodní otázky
Rusko by mělo posílit svou roli při řešení problémů na Blízkém východě a oslabit tak americkou hegemonii v regionu. Uvedl to mluvčí Hnutí islámského odporu (Hamas) dr. Sami Abu Zuhri ve svém oficiálním prohlášení, v němž Rusko vyzval, aby učinilo seriózní kroky k přinucení Izraele k respektování práv palestinského lidu. Mluvčí Hamasu zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina na návštěvu Gazy pro utvořené představy o zdejší situaci. Ve dnech 25. – 26. června podnikl Vladimir Putin pracovní cestu po Blízkém východě, během níž navštívil také území palestinské samosprávy, kde se setkal s její hlavou Mahmúdem Abbásem.
Americký prezident chce přesvědčit ruského prezidenta, aby přehodnotil roli Ruské federace v občanské válce v Sýrii
Americký prezident barack Obama oznámil, že na summitu G20 hodlá vyvinout nátlak na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby přehodnotil postoj Ruské federace k občanské válce v Sýrii. Spojené státy americké obviňují Rusko, že posílá zbraně a vojenskou techniku na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům. Diplomaté ovšem předpokládají, že snaha amerického prezidenta nebude mít příliš velkou odezvu. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Yuri Ushakov označil americkou politiku za „protiruskou“. Bílý dům naopak oznámil, že není zájmem USA jakkoli snižovat vliv Ruska v oblasti Blízkého východu.
Před sumittem G20 v Mexiku dojde k setkání prezidentů USA a Ruska
Ruský prezidentský poradce Yury Ushakov sdělil pro agenturu RIA Novosti, že před setkáním představitelů uskupení G20 dojde ke schůzce ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Barackem Obamou, během níž dojde k projednávání plánovaného rozmístění protiraketového štítu v Evropě, vyhlídek na mírové urovnání v Sýrii a dvoustranných vazeb obou států. Ushakov dále znova zopakoval názor, že Rusko v syrské otázce považuje silné vměšování zvenčí za nepřijatelné.
V Moskvě proběhla další rozsáhlá protestní akce s názvem „Pochod milionů“
Při příležitosti Dne Ruska uspořádala ruská opozice v centru Moskvy druhou rozsáhlou protestní akci s názvem „Pochod milionů“. Podle oficiálních údajů policie se jí zúčastnilo 18 tisíc lidí, nezávislá média a organizátoři informují o výrazně vyšším počtu. Pochod skončil na Prospektu Sacharova, kde na něj navázal mítink, na němž vystoupili mluvčí opozice, politologové, opoziční poslanci Státní dumy a aktivisté z některých ruských regionů, kde se dnes také protestovalo. Na závěr akce přijali účastníci „Manifest svobodného Ruska“, který mimo jiné zahrnuje požadavek odstoupení prezidenta Vladimira Putina, vypracování nového zákona o volbách do parlamentu, konání nových parlamentních voleb a provedení demokratických reforem. Navrhuje rovněž vytvořit novou verzi ústavy, v níž by došlo k omezení pravomocí a zkrácení funkčního období prezidenta.
Ruská policie v předvečer protestní akce v Moskvě provedla domovní prohlídky u předních představitelů opozice
Ruská policie v předvečer konání druhého „Pochodu milionů“ v centru Moskvy provedla domovní prohlídky u přibližně deseti předních představitelů opozice. Dle oficiálního vysvětlení úřadů proběhly prohlídky v rámci vyšetřování nepokojů z počátku května, média i veřejnost ji však spojují s dnešní demonstrací. Opoziční vůdci, jejichž byty byly podrobeny prohlídce, byli totiž na dnešní den předvoláni k výslechu a byla jim tak prakticky znemožněna účast na dnešní akci. Ruské úřady v souvislosti s s tím posílily ochranu budovy Vyšetřovací komise RF, kde probíhá výslech Alexeje Navalného, Ksenie Sobchak, Ilyi Yashina a dalších aktivistů. Veřejnost policejní prohlídky odsoudila, někteří je dokonce přirovnali ke stalinistickým represím.
Ruský prezident podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon, na základě kterého dojde k výraznému zpřísnění sankcí za přestupky během demonstrací. Kontroverzní zákon by měl být opublikován v nejbližších dnech, jeho účinky by se tak mohly projevit již během rozsáhlé akce opozice s názvem „Pochod milionů“, která je naplánována na 12. června.
Ruský „protidemonstrační“ zákon je v rozporu s ústavou
Uvedla to ve svém posudku ruská Prezidentská rada pro lidská práva, podle níž zásadní vada tzv. „protidemonstračního“ zákona spočívá v tom, že v podstatě zakládá kriminalizaci procesu uplatňování základního ústavního práva na pokojné shromažďování. Kontroverzní zákon, který počítá se zvýšením pokut za přestupky pro jednotlivce z dosavadních 2000 až na 300.000 rublů (cca 187.000 Kč), včera po krátké rozpravě naprostou většinou hlasů schválila Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Oproti tomu úterní projednávání v dolní komoře vzhledem k obstrukčnímu jednání opozičních stran trvalo více než 11 hodin, pro zákon nakonec hlasovalo 241 poslanců, 147 bylo proti a desítky se zdržely hlasování. Pro platnost zákona tak zbývá pouze podpis prezidenta Vladimira Putina, jenž text prosazoval. Opoziční aktivisté se obávají, že zákon znemožní protesty zaměřené proti vládě prezidenta Putina, pokud však zákon vstoupí v platnost před 12. červnem, bude uplatněn i na tzv. „Pochod milionů“, který je právě na tento den naplánován.
Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Číny
Ruský prezident Vladimír Putin dorazil na třídenní návštěvu Číny , během které má dojít k posilnění vzájemných obchodních vztahů (dojde k podpisu téměř 20 bilaterálních dokumentů) a sjednocení pozice obou zemí vůči zahraniční intervenci v Sýrii. Tu oba státy blokují v Radě bezpečnosti OSN. Očekává se také, že dojde k podpisu spolupráce mezi výrobci dopravních letadel Iljušin a Comac. Ruský prezident bude v následujících dnech přítomen i na 12. summitu Šanghajské skupiny pro spolupráci. Během této akce je naplánována separátní schůze Vladimíra Putina s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadinejadem a afghánským prezidentem Hamídem Karzáím.
Uzbekistán se připojí k zóně volného obchodu Společenství nezávislých států
Prezidenti Ruska a Uzbekistánu Vladimir Putin a Islam Karimov dnes po společném jednání v Taškentu podepsali deklaraci o prohlubování strategického partnerství a tzv. memorandum o vzájemném porozumění, které předpokládá, že Uzbekistán do konce tohoto roku dokončí jednání a připojí se k Dohodě o zóně volného obchodu mezi bývalými sovětskými republikami (Dohoda o volném obchodu byla podepsána v roce 2011 představiteli Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Arménie, Kyrgyzstánu, Moldavska, a Tádžikistánu, další tři země – Ázerbájdžán, Uzbekistán a Turkmenistán – se rozhodly připojení ještě zvážit). K dalším tématům jednání patřila také situace v sousedním Afghánistánu, která pro Uzbekistán představuje velmi závažný problém, a to zejména v souvislosti s nadcházejícím odchodem mezinárodních sil v roce 2014, který může v Uzbekistánu způsobit nárůst teroristické extremistické aktivity a rozvoj obchodu s drogami. Dle slov uzbeckého prezidenta je třeba před tím, než vojáci z Afghánistánu odejdou, v zemi vytvořit silnou armádu a vyřešit řadu dalších otázek.
V ruském Petrohradě začal pravidelný summit Rusko – EU
Summit Rusko – EU začal již v neděli večer neformální večeří ruského prezidenta Vladimira Putina s vrchními zástupci Evropské unie. Předpokládá se, že hlavními tématy budou krize v Sýrii, dluhová krize eurozóny, kontroverzní íránský jaderný program a energetické vztahy mezi Ruskem a EU. Plánovaná liberalizace energetického trhu v EU by totiž mohla v Evropě snížit vliv ruského gigantu Gazprom, který obstarává více než 25% spotřeby plynu v unii. Summit bude zakončen společnou tiskovou konferencí.
Bělorusko získá třetí tranši úvěru z protikrizového fondu EurAsEC
Bělorusko v nejbližší době dostane další, v pořadí třetí tranši z protikrizového fondu Eurasijského ekonomického společenství (EurAsEC). Oznámil o tom ruský prezident Vladimir Putin během jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Zároveň se hlavy státu dohodly na zahájení jednání o čtvrté tranši. Podle slov ruského prezidenta je její poskytnutí „vhodné a účelné vzhledem k pozitivnímu trendu běloruské ekonomiky“.
Ruský prezident: „Rusko-ukrajinské plynové smlouvy nejsou v rozporu s ukrajinskými zákony“
Rusko-ukrajinské smlouvy o dodávkách plynu, za jejichž podepsání byla odsouzena bývalá předsedkyně ukrajinské vlády Julija Tymošenko k sedmi letům odnětí svobody, jsou plně v souladu s ruskými, ukrajinskými i mezinárodními právními předpisy. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během jednání se svým francouzským protějškem Francoisem Hollandem. Prezidenti obou zemí se shodli v nezákonnosti věznění ukrajinské ex-premiérky. Ruský prezident dále zdůraznil, že nepodporuje bojkot fotbalového šampionátu Euro 2012 na Ukrajině, na kterém trvá řada evropských lídrů.