Ruský prezident a německá kancléřka popřeli zvyšující se energetickou závislost Evropy na Rusku

Energetická závislost byla jedním z témat jednání ruského prezidenta Vladimíra Putina s německou kancléřkou Angelou Merkel. V současné době již funguje první větev plynovodu Nord Stream, byla také dokončena instalace druhé podmořské větve, přes kterou ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 poputuje plyn ke spotřebitelům v Německu. K tématu růstu závislosti Německa a dalších evropských zemí na Rusku prezident Putin uvedl, že dodávky ruského plynu do Německa se ve srovnání s předkrizovým obdobím nezvyšují a ve struktuře německé spotřeby primárních energetických zdrojů podíl Ruska neroste. Kancléřka ve svém komentáři na téma energetické závislosti na Rusku rovněž zdůraznila, že v Evropě existují i ​​jiné zdroje dodávek plynu, například Norsko, takže energetická závislost evropským zemím nehrozí. Ruský prezident dále informoval německou kancléřku o tom, že Velká Británie a skandinávské země také projevily zájem o dodávky plynu přes Nord Stream.

Prezidenti Francie a Ruska se neshodli v otázce odchodu syrského prezidenta Bashara al-Assada

Francouzský prezident Francois Hollande prosazoval na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v otázce krize v Sýrii další vyvíjení tlaku a větší sankce. Hollande dále uvedl, že jediným politickým řešením situace je odchod Bashara al-Assada z funkce prezidenta. Podle ruského prezidenta však musí o sankcích nejdříve jednat Rada bezpečnosti OSN, neboť sankce nemusí být vždy účinné. Odchod al-Assada z funkce podle Putina není žádné řešení.

Německo a Rusko chtějí, aby situace v Sýrii byla řešena politickými prostředky

Zprávu potvrdila německá kancléřka Angela Merkel v pátek po setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. „Oba jsme se vyjádřili jasně, že požadujeme politické řešení. Annanův plán (zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států) může být výchozím bodem, ale vše musí být řešeno v Radě bezpečnosti OSN,“ dodala Merkel. Jedná se tak o reakci na možnost vojenského zásahu v Sýrii, která byla diskutována po incidentu ve vesnici Houla.

Německá kancléřka se bude snažit přesvědčit ruského prezidenta k zesílení tlaku na Sýrii

Před očekávanou návštěvou Vladimira Putina v Berlíně oficiální zástupce německé vlády sdělil, že během společného jednání chce německá kancléřka Angela Merkel na ruského prezidenta apelovat, aby učinil správné rozhodnutí ohledně syrské otázky a zesílil tlak na režim syrského prezidenta Bašára al-Assada. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v interview pro agenturu Reuters však v souvislosti s tímto tématem zdůraznil, že pozice Ruska vůči syrské otázce je tvrdá a dobře odůvodněná a že „pokusit se ji změnit bude pravděpodobně marné“.

Ruský prezident Vladimír Putin v tomto týdnu navštíví Bělorusko, Francii a Německo

Staronový ruský prezident Vladimír Putin ve čtvrtek navštíví Bělorusko, později se přesune do Německa a Francie. Všechny tři zmíněné státy jsou klíčovými obchodními partnery Ruské federace a prezident bude během své cesty rokovat s jejich hlavními představiteli – Alexandrem Lukašenkem, Angelou Merkel a Francoisem Hollandem. Jednání by se měla týkat dluhové krize v eurozóně a nynější situace v Sýrii.

Zvolený srbský prezident Tomislav Nikolic: „Spolupráce s Ruskem bude progresivní“

Nově zvolený srbský prezident Tomislav Nikolic ze Srbské pokrokové strany (SNS) v sobotu ujistil nového ruského prezidenta Vladimíra Putina, že spolupráce mezi oběma státy bude „progresivní“. Putin výrok komentoval slovy, že „srbský prezident může počítat s podporou Moskvy ve věci implementace politických reforem“. Nikolic dále uvedl, že Srbsko nevstoupí do NATO.

Ruský prezident Vladimír Putin jmenoval novou vládu, klíčové posty zůstaly beze změny

Do čela nové ruské vlády usedl bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Ministrem vnitra se stal dosavadní náčelník moskevské policie Vladimir Kolokolcev. Post vicepremiéra zodpovědného za ekonomiku bude i nadále zastávat Igor Šuvalov, místo ministra financí Anton Siluanov. Beze změny zůstali i ministr obrany Anatolij Serďukov nebo ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov.

Americký prezident Barack Obama se zřejmě nezúčastní zářijového summitu APEC ve Vladivostoku

Americký prezident Barack Obama se zřejmě nezúčastní zářijového summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) ve Vladivostoku. Informoval o tom ruský deník Vědomosti s odkazem na zdroj v ruské vládě. Důvodem je konání předvolebního sjezdu americké Demokratické strany. Bílý dům popřel spekulace o tom, že by se jednalo o reakci na zrušení plánované cesty ruského prezidenta Vladimira Putina do Spojených států amerických. Další setkání obou prezidentů je předběžně naplánováno na červen.

Rusko a Japonsko se údajně shodly v otázce Kurilských ostrovů a budou rozvíjet bilaterální vztahy

Ruský prezident Vladimir Putin a japonský předseda vlády Yoshihiko Noda telefonicky projednali aktuální situaci a další rozvoj rusko-japonských vztahů v různých sférách, včetně ekonomiky a bezpečnosti. Sdělila o tom tisková služba Kremlu. Čínská média mezitím zveřejnila informaci o nečekaném obratu v otázce sporných Kurilských ostrovů – Japonsko se s Ruskem údajně dohodlo na dlouhodobém pronájmu jejich malé části. Japonské úřady rovněž upustily od oficiálního užívání termínu „nelegální okupace“ ve vztahu ke sporným ostrovům, na něž si Tokio činí nárok. Japonská vláda očekává, že změna tónu usnadní rozvoj partnerství s Ruskem a povede ke konečnému vyřešení kurilské otázky. K vyostření sporu o Kurilské ostrovy došlo na začátku loňského roku, kdy sporné území navštívil ruský prezident Dmitrij Medveděv a několik dalších ruských funkcionářů. Rusko loni v rámci modernizace své armády poskytlo novou výzbroj také svým jednotkám na Kurilských ostrovech a vyjádřilo záměr v následujících letech obranný komplex na tomto teritoriu ještě více posílit.

Ruský prezident zrušil návštěvu USA

Nový ruský prezident Vladimir Putin oznámil zrušení plánované návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy ve Spojených státech amerických. V telefonickém rozhovoru oznámil Vladimir Putin, že místo sebe pošle ruského předsedu vlády Dmitrije Medveděva. Ruský prezident to zdůvodnil zaneprázdněností přípravou na summit G8, který se bude konat 18 – 19. května v Camp Davidu.

Moskevský soud uvalil vazbu na dva přední představitele ruské opozice

Moskevský soud uvalil 15 denní vazbu na vůdce opoziční Levé fronty Sergeje Udaltsova a bloggera Alexeje Navalného, a to na základě obvinění z neuposlechnutí výzvy veřejného činitele. Aktivisté byli zadrženi během jedné z četných protestních akcí shrnutých pod názvem „Bílé město“, které v ruském hlavním městě probíhají od neděle v souvislosti s inaugurací nového prezidenta Vladimira Putina. Co se týče Sergeje Udaltsova, jedná se u něj již o třetí zadržení za posledních tři dny.

Dvě ze čtyř parlamentních stran nepodpoří kandidaturu Dmitrije Medveděva na post předsedy vlády Ruské federace

Poslanci Komunistické strany RF a Spravedlivého Ruska budou hlasovat proti kandidatuře bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na post předsedy vlády. Podporu již však ex-prezidentovi vyjádřili zbývající dvě parlamentní strany, Jednotné Rusko a Liberálně-demokratická strana. Kandidaturu D. Medveděva na post premiéra navrhl prezident Vladimir Putin po své inauguraci 7. května. 8. května proběhne mimořádné plenární zasedání ruské Státní dumy, na kterém se bude řešit otázka jmenování předsedy vlády.

„Pochod milionů“ v Moskvě: Ostré střety mezi demonstranty a policií a stovky zadržených

Počet účastníků dnešního tzv. „Pochodu milionů“ v Moskvě, pořádaného ruskou opozicí v předvečer inaugurace nového prezidenta Vladimira Putina, dosáhl podle oficiálních údajů ruského ministerstva vnitra pouhých 8 tisíc lidí. Tvrzení organizátorů je však značně odlišné, jednalo se podle nich o více než 100 tisíc lidí. Došlo k četným střetům demonstrantů s policií, dle posledních údajů ministerstva vnitra bylo policií zadrženo 570 lidí. Organizátoři akce, opoziční vůdci Sergej Udaltsov, Boris Nemtsov a Alexej Navalny, obvinili vládu ze snahy potlačit demonstraci a požádali o poskytnutí prostoru v přímém přenosu na federálních televizních kanálech.

Rosněfť může získat dalšího strategického partnera pro dobývání ropných nalezišť v arktickém šelfu

Norská ropná a plynárenská společnost Statoil se stane dalším strategickým partnerem Rosněfti pro dobývání ropných nalezišť v ruské části arktického šelfu. Informovala o tom agentura Reuters, podle jejíchž zdrojů by společnosti mohly podepsat dohodu již tuto sobotu nebo v nejbližších dnech. Statoil získá ve společném podniku s Rosněftí standardní podíl 33,4%, Norové ponesou náklady na průzkum v první fázi. Rosněfť bude na oplátku zapojena do projektů StatoiluRosněfť již v minulých týdnech uzavřela podobné dohody s italskou společností Eni a americkou ExxonMobil. Ruský premiér a nově zvolený prezident Vladimir Putin během slavnostního podpisu smluv zdůraznil, že pro projekty na dobývání šelfových nalezišť budou zavedena daňová zvýhodnění.

V Rusku proběhnou masové demonstrace v předvečer inaugurace prezidenta Vladimira Putina

V neděli proběhnou v Moskvě dvě masové politické akce: opozice se chystá uspořádat tzv. „Pochod milionů“, svou akci připravují také příznivci současné vlády. Opozice začala tuto akci připravovat ihned poté, co Ústřední volební komise oznámila vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách. Opozice tvrdí, že vzhledem k rozsáhlým volebním podvodům před, během a po skončení volebního hlasování jsou výsledky voleb nelegitimní.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv přijal nabídku předsednictví vládnoucí straně Jednotné Rusko

Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes oficiálně potvrdil, že přijme post předsedy strany Jednotné Rusko po inauguraci nově zvoleného prezidenta a současného předsedy strany Vladimira Putina. Na rozdíl od něj se D. Medveděv chce stát rovněž členem strany. Prezident připustil, že pro něj tento návrh projevem velké důvěry, ale zároveň je také velkou zodpovědností.

Ruský premiér Vladimir Putin chce zvýhodnit podmínky pro společnosti dobývající arktický šelf a přilákat tak zahraniční investory

Ruský premiér Vladimir Putin slíbil vyhovět žádostem ropných společností – v rámci zlepšení investičního klimatu chce na dobu nejméně patnácti let snížit daně a zrušit vývozní cla pro společnosti dobývající nerostné bohatství na ruské části arktického šelfu. Podle průzkumů amerických expertů tvoří arktické zásoby ropy a zemního plynu pětinu celkového objemu neprozkoumaných  světových zásob. Představitelé ropných společností opakovaně projevovaly nespokojenost s tím, že daně ubírají až 70-80% část jejich zisků, a mnoho projektů se proto stává nerentabilními. Dobývání arktického šelfu se v současné době účastní všechny velké světové společnosti z ropného odvětví: americká Exxon Mobil, britská BP, nadnárodní společnost Shell i francouzská Total. Menšinové podíly v různých nalezištích patří zejména japonským, norským a indickým společnostem.

Zvolený ruský prezident Vladimír Putin vyjádřil podporu tranzitnímu bodu NATO v zemi

Zvolený Ruský prezident Vladimír Putin označil Severoatlantickou alianci za relikt studené války, ale přesto podpořil vznik tranzitního bodu pro NATO v ruském městě Uljanovsk. Tento bod má sloužit pouze k přepravě zásob NATO pro misi Aliance v Afghánistánu. Vladimír Putin zdůraznil, že se nebude jednat o vojenskou základnu. To již dříve deklaroval ruský ministr zahraničí.

Ruský prezident navrhl vyhlášení amnestie pro osoby odsouzené za hospodářské trestní činy, týkala by se i šéfů Jukosu

Ruský prezident Dmitrij Medveděv připustil možnost vyhlášení amnestie vztahující se na osoby odsouzené za hospodářskou trestnou činnost. Podle předsedy prezidentské Rady pro lidská práva Michaila Fedotova by na základě této amnestie mohly být propuštěny tisíce lidí včetně bývalých šéfů Jukosu Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva, kteří byli v roce 2005 odsouzeni k trestu odnětí svobody za daňové úniky a zpronevěru. Tento proces vyvolává zájem nejen v Rusku, ale i na Západě. Podle stoupenců podnikatelů má tato kauza politické pozadí a souvisí s politickou konkurencí Michaila Chodorovského vůči ruskému premiérovi a bývalému a budoucímu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Minulé úterý informovala ruská média o tom, že ruský prezident Dmitrij Medveděv odmítl udělit Michailu Chodorkovskému milost s vysvětlením, že nemůže udělit milost někomu, kdo o ni sám nepožádal. Vyhlášení amnestie spadá v Ruské federaci pod kompetenci Státní dumy.

V ruské vládnoucí straně „Jednotné Rusko“ probíhá ideologický boj

V nejbližších dnech má dojít k vytvoření několika ideologických platforem, které povedou diskuzi o dalším vývoji ideologie ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko, které předsedá ruský premiér a nově zvolený prezident Vladimir Putin. Diskuze uvnitř strany má vyřešit sílící rozpory mezi levicově a pravicově-středovými bloky. V současné době se strana prezentuje jako „centristická“, toto označení je však kritizováno za přílišnou abstraktnost.

Moskevský patriarcha ostře odsoudil protestní akci skupiny Pussy Riot

Moskevský patriarcha Kirill se poprvé oficiálně vyjádřil k incidentu v moskevském pravoslavném chrámu Krista Spasitele, kde koncem února proběhlo vystoupení ruské feministické punkové kapely Pussy Riot. Aktivistky zde před oltářem zazpívaly píseň s názvem „Bohorodičko, vyžeň Putina“ a celou akci následně označily za „punk-bohoslužbu“. Dvě členky kapely byly zatčeny za výtržnictví a hrozí jim až sedmileté tresty odnětí svobody. Na internetu vznikla petice za jejich osvobození a za stejným účelem proběhla v Moskvě demonstrace.

Prezident USA B. Obama a V. Putin se shodli na nutnosti zlepšení vzájemných vztahů

Při telefonátu, ve kterém B. Obama gratuloval V. Putinovi k jeho úspěchu při ruských prezidentských volbách, hovořili oba vrcholní politici podle vyjádření Bílého domu také o situaci v Sýrii, Iránu a o budování obranného protiraketového štítu. Zatímco vztahy B. Obamy a odcházejícího ruského prezidenta D. Medveděva byly na velmi dobré úrovni, s Vladimirem Putinem se současným americký prezident několikrát střetl v otázkách dodržování lidských práv v Rusku. Další setkání obou představitelů je naplánováno na schůzku zástupců zemí G8, která proběhne v květnu v USA.