Ačkoli dále pokračují diplomatické rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem, tak ruský prezident Dmitrij Medveděv v úterý prohlásil, že Rusko musí být připraveno překonat americký raketový štít. Severoatlantická aliance a Ruská federace nedokázaly nalézt společnou řeč při jednání o fungování raketového štítu. Dmitrij Medveděv zdůraznil, že Rusko musí reorganizovat armádu tak, aby bylo schopno čelit raketovému štítu v Evropě. Ruský premiér Vladimír Putin se stále nevyjádřil, zdali se zúčastní dalších kol vyjednávání se Severoatlantickou aliancí na summitu v Chicagu.
Archiv rubriky: Vladimir Putin
Předsedou představenstva South Stream Transport se stane bývalý starosta Hamburku Henning Voscherau
Ruská plynárenská společnost Gazprom navrhne na funkci předsedy představenstva společnosti South Stream Transport AG kandidaturu bývalého starosty německého Hamburku Dr. Henninga Voscheraua. Jak uvedl nejvyšší představitel ruského koncernu Alexej Miller, Henning Voscherau je „váženou autoritou“ a jeho zkušenosti v mezinárodních organizacích, související s právními regulacemi, pomohou k realizaci projektu South Stream. Společnost South Stream Transport AG, založená ve švýcarském Zugu v říjnu 2011, se bude zabývat stavbou, financováním a údržbou podmořské části stejnojmenného plynovodu. Ruská a německá média označují Henninga Voscheraua za „dávného přítele ruského premiéra Vladimira Putina“, a to na základě jejich známosti od dob, kdy ruský premiér zastával funkci místostarosty Petrohradu.
Podle sociologů pouze 44% Rusů považuje prezidentské volby za důvěryhodné
Ruští sociologové zaznamenali významnou ztrátu důvěry voličů k výsledkům prezidentských voleb v Rusku. Jestliže dříve uznávala výsledky voleb více než polovina respondentů, důvěru v pravdivost prezidentských voleb 4. března vyjádřilo pouze 44% občanů. Výsledky jsou nižší ve srovnání s výsledky podobného studia, které proběhlo po volbách v roce 2004, kdy byl Vladimir Putin zvolen na druhé funkční období. Ruské prezidentské volby označily za netransparentní také mezinárodní pozorovatelské mise, podle nichž se vyskytly narušení zejména v otázkách osvětlení činnosti jednoho z kandidátů, nadměrných požadavků při registraci kandidátů, zneužití vládních zdrojů a nedostatku skutečné konkurence. Závažná porušení se podle nich vyskytla rovněž během sčítání hlasů.
Generální tajemník NATO očekává prohloubení spolupráce Severoatlantické aliance s Ruskem
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen telefonicky hovořil s nově zvoleným Prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem. Pogratuloval mu ke zvolení a vyjádřil snahu Aliance docílit strategického partnerství s Ruskou federací, jak bylo dohodnuto v Lisabonu v roce 2010. Tento rok je také desátým výročím založení Koncilu NATO-Rusko. NATO spolupracuje s Ruskem v programech zaměřených na potírání obchodu s narkotiky či v boji proti pirátství. Nově má Severoatlantická aliance zájem na spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti.
V Moskvě a Petrohradu proběhly další tisícové demonstrace proti výsledkům prezidentských voleb
Další z řady protestních akcí s názvem „Za čestné volby“ se zúčastnili rovněž politici, občanští aktivisté, novináři a bloggeři, kteří byli během ruských prezidentských voleb 4. března přítomni jako pozorovatelé ve volebních místnostech, a hovořili o nesrovnalostech a podvodech, se kterými se údajně v den voleb setkali. Podle údajů ministerstva vnitra se v Moskvě shromáždilo 10 tisíc lidí, některé zdroje uvádí až 30 tisíc. Podle rádia Echo Moskvy zadržela policie několik desítek účastníků, mezi nimi také jednoho z organizátorů demonstrace, levicového politika Sergeje Udaltsova, za „neposlušnost vůči zákonným požadavkům policie“.
Americký prezident poblahopřál ruskému premiérovi V. Putinovi k vítězství ve volbách
Americký prezident Barack Obama v pátek 9. března telefonicky poblahopřál ruskému premiérovi Vladimirovi Putinovi k vítězství v ruských prezidentských volbách. Jak informovala agentura Interfax s odkazem na slova premiérova zástupce pro zahraniční otázky Jurije Ushakova, telefonní hovor trval asi 20 minut a měl „neformální povahu“. Podle J. Ushakov americký prezident uvedl, že je připraven „úzce spolupracovat s nově zvoleným prezidentem Ruské federace.“ Tématem hovoru byly také plány na organizaci summitu Rusko-USA, bilaterální spolupráce v oblasti globální bezpečnosti a přistoupení Ruska k WTO.
Ruský premiér Vladimir Putin: „Michail Prochorov se může v případě zájmu stát členem vlády“
Ruský premiér Vladimir Putin je přesvědčen o tom, že jeho bývalý soupeř v prezidentských volbách, nezávislý prezidentský kandidát a miliardář Michail Prochorov, se v případě zájmu může stát součástí budoucí vlády Ruské federace. Michail Prochorov dříve prohlásil, že nepřijme nabídky jakýchkoliv postů od V. Putina a bude se věnovat vytváření vlastní strany, se kterou bude usilovat o získání moci.
Interview po volbách: Vladimir Putin navrhl nesystémové opozici, aby se začlenila do politického systému
Pouze v tomto případě se podle jeho názoru nesystémová opozice může stát skutečnou politickou silou. Premiér v interview dále uvedl, že opozice musí formulovat nejen své požadavky, ale i konkrétní návrhy, jak podnítit rozvoj země, a tím si získat určitý počet voličů v jednotlivých regionech země jako celku. Premiér rovněž zdůraznil, že současná vláda již aktivně spolupracuje s opozicí, a jako příklad uvedl povolení mnoha demonstrací a protestních akcí v Moskvě a dalších městech.
Centrální volební komise Ruska oficiálně potvrdila výsledky prezidentských voleb
Centrální volební komise Ruské federace dnes večer na zasedání prohlásila prezidentské volby za uskutečněné a potvrdila jejich konečné výsledky. Hlavou státu byl zvolen Vladimir Putin, který získal 42 605 075 hlasů, tedy 63,6%. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Inaugurace proběhne 7. května.
Vladimir Putin má podle údajů zveřejněných po zpracování 99,8% protokolů 63,65% hlasů
Na základě zpracování výsledků více než 99,8% volebních protokolů získal Vladimir Putin ve volbách ruského prezidenta 63,65 procent hlasů, hlasovalo pro něj tedy více než 45 milionů voličů. Na druhém místě je Gennadij Zjuganov se 17,18%, na třetím Michail Prochorov se 7,92%. Tyto závěry byly zveřejněny v pondělí ráno Centrální volební komisí Ruska. V Moskvě získal kandidát V. Putin podle posledních výsledků 47,02% hlasů. Představitelé zemí SNS již V. Putinovi vzkázali své gratulace k výhře v prvním kole voleb.
Pro Vladimira Putina hlasovalo podle průběžných údajů více než 60 procent ruských voličů
Podle posledních údajů Centrální volební komise Ruska, aktuálních k 23:00 hod. moskevského času, v nichž je zahrnuto 32,872 procent konečných hlasovacích protokolů okrskových volebních komisí, je stav hlasování v ruských prezidentských volbách následující: Na prvním místě je kandidát Vladimir Putin s 63,6 procenty hlasů, na druhém Gennadij Zjuganov se 17,22%, na třetím Michail Prochorov se 7,24%, na čtvrtém Vladimir Žirinovskij se 7,1%, na pátém Seregj Mironov se 3,73 procenty hlasů. Volební účast v prezidentských volbách dosáhla podle předběžných údajů 64 procent. Přesnější údaje o volební účasti budou oznámeny ráno 5. března, kdy bude mít Centrální volební komise k dispozici údaje již z 99,9 procent volebních okrsků. Volební účast je na daný okamžik poněkud nižší než během prezidentských voleb v roce 2008, kdy se hlasování zúčastnilo 69,8 procent voličů. Je však vyšší než v prosincových volbách do Státní dumy, kdy volební účast dosáhla okolo 60 procent.
Ruský premiér Vladimir Putin vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán
„Rusko se obává rostoucí hrozby vojenského úderu proti Íránu“, napsal ruský premiér V. Putin v článku zveřejněném v pondělí v deníku Moskovskiye novosti. „Pokud se tak stane, budou následky katastrofální, jejich skutečný rozsah nelze předvídat,“ uvedl. Rusko dle jeho slov navrhuje uznat právo Íránu na rozvoj civilního jaderného programu, včetně práva na obohacování uranu výměnou za dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nad jadernými aktivitami země. Premiér také dodal, že v tomto případě je nutné zrušit všechny jednostranné a mezinárodní sankce vůči Íránu. V roce 2011 navrhlo Rusko plán postupného řešení všech kontroverzních otázek íránského jaderného programu, na základě kterého by Írán mohl opět zahájit jednání a zmírnit pochybnosti MAAE o svých jednotlivých jaderných aktivitách, za což by byl „odměněn“ cestou částečného zrušení sankcí.
Ukrajinské a ruské bezpečnostní služby údajně zmařily pokus o atentát na ruského premiéra V. Putina
Informoval o tom hlavní ruský federální televizní kanál První kanál. Podle něj zadržela ukrajinská policie při speciální operaci tři osoby – občany Ruské federace – podezřelé z organizace atentátu. Informace se objevila na počátku posledního týdne předvolební kampaně před prezidentskými volbami v Rusku, které proběhnou 4. března. Kandidát na prezidentský úřad a vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, jenž je zároveň bývalým členem federální Rady bezpečnosti, označil informaci o pokusu o atentát na Vladimira Putina a následnou destabilizaci politické situace v zemi za věrohodnou. Spekulace o tom, že tato informace je nepravdivá a byla vypuštěna za účelem zvýšení ratingu Vladimira Putina je podle S. Mironova nesmyslná, kandidát nicméně nevyloučil možnost toho, že zpráva o útoku byla záměrně zveřejněna až před volbami, jinak by se na ni dle jeho slov „do měsíce zapomnělo“.
Ruský prezident projednal s vůdci arabských zemí situaci v Sýrii a vysvětlil ruské veto proti rezoluci
V průběhu dnešních telefonických rozhovorů s představiteli Saúdské Arábie, Iráku a Íránu, jejichž hlavním tématem byla situace v Sýrii, vysvětlil ruský prezident Dmitrij Medveděv důvody, které Rusko vedly k uplatnění práva veta při hlasování v OSN. Podle tiskové služby Kremlu prezident uvedl, že „bylo potřeba zabránit snahám některých regionálních a mimo-regionálních zemí využít jimi navrženou rezoluci k realizaci scénáře vnějšího zásahu do vnitřních záležitostí Sýrie“.
Ruský prezident D. Medveděv chce zrušit třetí funkční období prezidentského úřadu
Na setkání s vůdci opozice ruský prezident Dmitrij Medveděv oznámil o svém úmyslu provést změnu ruské ústavy spočívající v tom, že by se stejná osoba nemohla ucházet o post prezidenta Ruské federace pro více než dvě funkční období. Dodatek k ústavě však vzhledem k délce legislativního procesu nebude mít vliv na prezidentské volby, které proběhnou 4. března 2012. Ruský premiér a současně kandidát na prezidentský úřad Vladimir Putin bude kandidovat právě na třetí funkční období. Pokud vyhraje, bude zemi vést po dobu dalších 6 let.
Rusko spustila další radarovou stanici včasného varování v Leningradské oblasti
Radiolokační stanice nové generace jako součást systému varování před raketovým útokem byla spuštěna 11. února v Leningradské oblasti. Oznámila o tom agentura ITAR-TASS s odkazem na oficiálního představitele vzdušně-kosmické obrany RF Alexeje Zolotukhina. Rusko má v plánu spustit v roce 2012 další radiolokační stanice v Irkutském regionu. Na konci roku 2011 byly na základě nařízení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva souvisejícího se stagnací v jednaní o evropské protiraketové obraně uvedeny do provozu dvě radarové stanice v Krasnodarském a Kaliningradském kraji.
Turecko chce uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii – jedná s USA i Ruskem
Turecko plánuje uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii s regionálními hráči i světovými mocnostmi ve snáze dále zvyšovat tlak na Sýrii. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu uvedl, že Turecko je rozhodnuto vytvořit široké fórum zemí, ovšem klíčoví jsou pro něj regionální aktéři. Konference by se měla konat v Turecku, nebo jinde v oblasti. Turecký ministr zahraničí již včera při odletu do USA, kde jedná s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton o Sýrii, řekl, že Turecko se chystá učinit vlastní kroky poté, co byla vetována rezoluce v Radě bezpečnosti OSN Čínou a Ruskem. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan by pak dle očekávání ještě dnes měl telefonicky hovořit s ruským prezidentem Dmitrij Medveděvem a na základě výsledku rozhovoru pak dle slov ministra Davutoğlu turecká diplomacie podnikne „další kroky“.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Běloruskou armádu bude financovat Moskva“
Běloruská opozice obvinila prezidenta Alexandra Lukašenka ze zrady národních zájmů po jeho nedávném prohlášení, že běloruská armáda bude částečně financována Moskvou. Informoval o tom ruský deník Kommersant. Možnou účast Ruska ve financování běloruských ozbrojených sil vysvětlil Alexandr Lukašenko tím, že je třeba zvýšit platy vojenského personálu a zajistit vojákům bydlení. Podle běloruského prezidenta již ruský prezident Dmitrij Medveděv slíbil pomoc spočívající v přidělení dodatečných finančních prostředků, zdroje v Kremlu však deník informovaly, že konkrétní rozhodnutí v této věci zatím nebylo přijato. Vůdce běloruské opozičního hnutí Za svobodu Alexandr Milinkevič uvedl, že „žádat o peníze na financování armády je urážka běloruského vojska“. Účast Moskvy na financování ozbrojených sil této země je podle jeho slov ještě nebezpečnější, než přechod Běloruska na ruský rubl.
Angela Merkel přičítá Rusku a Číně vinu za pokračování krveprolití v Sýrii
Německá kancléřka Angela Merkel dnes během tiskové konference uvedla, že poté, co Rusko a Čína vetovaly návrh rezoluce RB OSN, nesou obě tyto země odpovědnost za pokračující krveprolití v Sýrii. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který již dříve vyjádřil znepokojení nad rozhodnutím Ruské federace v syrské problematice, dnes telefonicky jednal s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Tématem jejich rozhovoru byly výsledky jednání ruských představitelů se syrským prezidentem Basharem al-Assadem, které se konalo 7. února. Ruský prezident zdůraznil, že pozice mezinárodního společenství vůči Sýrii musí být objektivní a vyvážená.
Ruský prezident jmenoval nového velvyslance v Libyi
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes jmenoval diplomata Ivana Molotkova, působícího dosud na ruské ambasádě v Egyptě, novým velvyslancem Ruské federace v Libyi. Předchozí velvyslanec Vladimir Chamov byl odvolán během libyjské politické krize v březnu minulého roku.
Rusko oficiálně ukončilo testy mezikontinentálních raket Bulava
Testování mezikontinentální rakety Bulava bylo dnes úspěšně ukončeno, vojenské námořnictvo je nyní začne zařazovat do výzbroje. Oznámil to v úterý ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Rakety Bulava se mají od roku 2012 stát základem nové generace ruského jaderného arzenálu. Na konci listopadu avizoval prezident Medveděv ve svém oficiálním prohlášení o tom, jak bude Rusko reagovat na nedostatečný pokrok v jednáních o protiraketové obraně s USA, mimo jiné také modernizaci strategických jaderných sil.
Ukrajina stále doufá ve vytvoření plynového konsorcia s EU a Ruskem
Ukrajina je i nadále pro založení třístranného konsorcia společně s Evropskou unií a Ruskem za účelem řízení ukrajinského plynovodního systému. Oznámil o tom ve středu ukrajinský prezident Viktor Janukovych. Dle současné smlouvy musí Ukrajina dovážet z Ruska ne méně než 33 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Kyjev trvá na snížení jak ceny, tak i objemu dovozu plynu. V srpnu letošního roku ruský prezident Dmitrij Medveděv uvedl, že by Ukrajina mohla získat slevy z ceny zemního plynu, pokud by předložila atraktivní nabídku týkající se přepravy plynu. Kyjev nabídl Moskvě právě vytvoření třístranného konsorcia společně s EU, o nějž však Moskva v té době neprojevila zájem. Minulý týden ruský deník Kommersant uvedl, že by ruská plynárenská společnost Gazprom mohla snížit cenu plynu pro Ukrajinu na 210 – 220 USD za tisíc metrů krychlových v případě, že by Kyjev prodal Rusku část svého plynovodního systému.
V Praze protestovali aktivisté proti průběhu ruských parlamentních voleb
Protestní akci pořádalo Centrum na podporu demokracie a lidských práv Člověka v tísni, zúčastnilo se jí také několik desítek členů ruské komunity žijící v Praze. Prostřednictvím transparentů si účastníci připomněli ruské novináře nebo právníky zavražděné v průběhu posledních let. Demonstrace byla uspořádána v souvislosti s návštěvou ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze, který během rozhovorů připustil, že nedělní parlamentní volby v Rusku mohly provázet nedostatky, dohady však podle jeho slov musí prošetřit příslušné úřady.