Zákon tak činí ilegálním popírání toho, že zabíjení Arménů osmanskými Turky v letech 1915-1916 byla genocida. Turecko již dříve informovalo, že v případě schválení zákona uvalí na Francii nové sankce. Nyní musí být zákon schválen prezidentem Nicolasem Sarkozym, jehož strana zákon navrhla. Ten žádal již dříve o dialog s Tureckem, které se vyslovilo tvrdě proti zákonu. O podobném zákonu uvažuje Izrael.
Archiv rubriky: Arménie
Turecko hrozí Francii dalšími sankcemi kvůli zákonu o popírání arménské genocidy
V době kdy se Senát, horní komora francouzského parlamentu, připravuje na hlasování o zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy, Turecko vyhrožuje uvalením nových sankcí. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu už zrušil pondělní účast na jednáních ministrů zahraničí EU ohledně uvalení ropného embarga na Írán. Ministr uvedl, že se v sobotu setkal s tureckým premiérem, s nímž diskutoval o možné reakci Turecka, projde-li zákon francouzským Senátem.
Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu budou pokračovat v hledání cesty k řešení otázky Náhorního Karabachu
V pondělí 23. 1. proběhne v ruském Soči další setkání prezidentů Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie, kteří budou pokračovat v jednání o otázce sporného území Náhorního Karabachu. Oznámila to dnes tisková služba Kremlu, která zároveň připomněla, že úspěšné řešení tohoto konfliktu mírovými prostředky je jedním z prioritních zájmů Ruska v tomto regionu.
Turecko vyzvalo Francii aby zamítla zákon o arménské genocidě
Turecký ministr zahraničních věcí vyzval francouzský Senát, aby odmítl zákon, který zakazuje popírání arménské genocidy. Senát bude zákon projednávat v pondělí a dle analytiků schválení podpoří. To i přes fakt, že Ústavní komise Senátu se vyjádřila proti zákonu. Jedním z důvodů by mohla být i politická aktivita Arménů žijících ve Francii. Těch zde je asi 1,5 milionu a jejich hlasování by mohlo ovlivnit výsledky prezidentských voleb. Francouzský prezident Sarkozy vyzval Turecko ke smířlivému dialogu o tomto zákonu.
Francouzský prezident žádá dialog s Tureckem ohledně zákona o arménské genocidě
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval Turecko k „rozumnému dialogu“ v dopise tureckému premiérovi, jímž je Recep Tayyip Erdogan, ohledně zákona o arménské genocidě, který bude projednávat ve francouzském Senátu již v pondělí. Kvůli zákonu v minulosti odvolalo Turecko svého diplomata z Francie a byly zrušeny bilaterální vojenské a politické projekty. Turecko také pohrozilo bojkotem francouzského zboží a upozornilo, že projde-li zákon francouzským Senátem, může to ohrozit celkovou spolupráci Turecka s EU.
Ústavní komise francouzského Senátu se vyjádřila proti „zákonu o arménské genocidě“
Ústavní komise oznámila, že návrh zákona, který stanovuje jako trestný čin popírání událostí v Arménii a Turecku v roce 1915 jako je genocidu, je v rozporu s francouzskou ústavou. Závěr komise nemůže zabránit Senátu hlasovat o návrhu, ale podle deníku Hürriyet lze očekávat silný dopad na jednotlivé senátory. Kvůli tomuto zákonu již byly výrazně ochromeny vzájemné diplomatické vztahy mazi Francií a Tureckem.
Bulharský parlament zamítl uznání arménské genocidy
Bulharský parlament již po páté nepodpořil pokus krajně pravicové strany Ataka, aby Bulharsko oficiálně uznalo genocidu Arménů v letech 1915 – 1922. Vůdce bulharské strany etnických Turků Hnutí za právo a svobodu se pak vyjádřil tak, že parlamentu nepřísluší rozhodovat o historických pravdách a nepravdách.
Francouzský senát rozhodne o návrhu zákona o genocidě
Minulý měsíc prošel Národním shromážděním (dolní komorou francouzského parlamentu) návrh zákona, který zakazuje popírání arménské genocidy. Tento měsíc by měl francouzský Senát rozhodnout, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Přes velké protesty Turecka, vládní představitelé předpokládají, že návrh projde. Francie je jednou z více jak 20 zemí, které uznaly zabíjení Arménů z let 1915-16 za genocidu.
Francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním popírání arménské genocidy
Navzdory tureckým výtkám tak poslanci učinili nezákonným popírání, že zabíjení Arménů za 1. světové války byla genocida. Zákon získal podporu většiny hlasujících v Národním shromáždění. Na začátku příštího roku by tak měl návrh předstoupit před senát. Turecko odmítá označení „genocida“ a již upozorňovalo Francii na vážné důsledky toho, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé se veřejně postavil proti tomuto návrhu. Bude-li však prosazen, za veřejné popírání genocidy bude vyměřen trest roku vězení a pokuta 45.000 eur. Arméni říkají, že až 1,5 milionu lidí bylo zabito osmanskými Turky v letech 1915-16.
Několik tisíc Turků protestuje v centru Paříže proti chystanému francouzskému zákonu o genocidě
Několik tisíc francouzských Turků demonstruje v centru Paříže před parlamentním hlasováním o návrhu zákona, který označuje za trestný čin popírání genocidy proti Arménům spáchané Turky v roce 1915. Kvůli zákonu již také výrazně vzrostlo napětí mezi Francií a Tureckem, neboť turecký premiér Tayyip Erdogan se proti zákonu ostře postavil, a v případě přijetí zákona hrozí tvrdými opatřeními ze strany Turecka. Turecký premiér také poslal osobní dopis francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu, ve kterém upozorňuje na francouzskou historii a nevyjasněné zločiny Francouzů například za občanské války v Alžírsku z let 1954- 1962 či na nejasné angažmá Francie za genocidy ve Rwandě v roce 1994.
Kvůli zákonu o arménské genocidě hrozí Francii ohrožení vztahů s Tureckem
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vyzval francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy k zablokování nového francouzského zákona „o arménské genocidě“. Podle tureckého premiéra by zákon měl vážné následky na vztahy obou zemí, neboť se podle premiéra Erdogana přímo zaměřuje na Turecko, turecký národ a turecké komunity žijící ve Francii, což je projev nepřátelství. Informaci uvedla agentura Anatolia.
Arménie otevřela ambasádu v České republice
Kvůli otevření ambasády Arménské republiky v České republice do Prahy dorazil i arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian. Ministr Nalbandian si na briefingu věnovanému zahraniční politice Arménie pod záštitou Ministerstva zahraničí České republiky postěžoval na nedostatek prostoru k mírovému diplomatickému řešení problému Náhorního Karabachu, který označil za klíčovou záležitost arménské zahraniční politiky. Podle slov arménského ministra Ázerbájdžán stále odmítá veškeré návrhy na řešení problému. Arménie má podle šéfa své diplomacie tři základní podmínky v jednání: 1) vyhnutí se použití síly, 2) rovnocenné postavení jednajících stran, 3) právo na sebeurčení. Ministr se v Čechách se dnes ještě před odletem do Dánska, kde bude řešit vztahy Arménie-EU a především snahu o vízovou liberalizaci, setkal s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a předsedou českých socialistů (ČSSD), Bohuslavem Sobotkou. Vztahy Arménie a České republiky se v posledních 3 letech výrazně zintenzivňují, což dokazuje jak otevření velvyslanectví, ale i podepsání 8 bilaterálních dohod z celkových deseti česko-arménských smluv.
Vojenský svaz bývalých sovětských republik bude koordinovat svůj společný postoj v mezinárodních otázkách
Členské státy organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) se údajně dohodly na společném postoji v řadě mezinárodních otázek. CSTO tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Rusko tvrdí, že nová strategie v další integraci v post-sovětském prostoru založená na společném postupu zvýší CSTO její politickou váhu na mezinárodní scéně. Členské země CSTO by tak do budoucna měly koordinovat postoje k otázkám, jako je mezinárodní bezpečnost a odzbrojení, protiraketová obrana, spolupráce s NATO a OBSE, situace v Afghánistánu, boj proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami či organizovaný zločin a lidská práva.
Arménský prezident vyzval k uznání Náhorního Karabachu
Otázku Náhorního Karabachu je podle arménského prezidenta Serže Sargsyana třeba řešit mírovou cestou. „Je třeba najít mírové řešení problému; naším cílem je, aby se Náhorní Karabach nikdy nedostal pod dohled Ázerbájdžánu,“ citovala prezidenta tisková agentura Interfax. Arménský prezident také uvedl, že „čím dříve bude uznán Náhorní Karabach, tím lépe pro všechny“.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují ze zmaření dialogu
Ministři zahraničních věcí Arménie a Ázerbájdžánu se vzájemně obvinili ze zavinění selhání pátečního jednání o Náhorním Karabachu. Podle vyjádření arménského ministra zahraničí Edwarda Nalbandiana nebyl Ázerbájdžán ochoten přistoupit na dohodu, která je výsledkem čtyř let jednání zprostředkovávaných OBSE, a požadoval její rozsáhlé úpravy. V reakci na to ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mamedyarov prohlásil, že Jerevan chce příliš mnoho ústupků. Dohoda předpokládá návrat sporného území Ázerbajdžánu s tím, že Náhorní Karabach bude s Arménii spojen koridorem. Karabach by měl mít dočasný status se zárukami autonomie, o jeho konečném statusu by pak po několika letech rozhodli obyvatelé v referendu.
Jednání v Kazani nepřinesla řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem
Prezidenti obou zemí během rozhovorů zprostředkovaných ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem nepodepsali smlouvu, která by mohla ukončit léta válek a sporů o Náhorní Karabach. V jakých konkrétních otázkách se obě země neshodly nebylo zveřejněno.
Arménie je připravena navázat diplomatické styky s Tureckem
Arménský premiér Tigran Sargsyan vyjádřil naději, že Turecko naváže na dohody z roku 2009, které předpokládají normalizaci vzájemných vztahů a otevření hranic mezi oběma státy. Turecko-arménské hranice zůstávají zavřené od roku 1993, kdy vypukla válka o Náhorní Karabach a Ankara na znamení solidarity s Ázerbájdžánem přerušila s Arménií kontakty. Dalším sporným bodem v turecko-arménské dohodě je uznání arménské genocidy.
Ázerbájdžánská armáda je připravena bojovat o Náhorní Karabach
Prohlásil to ádzerbájdžánský ministr obrany, který viní sousední Arménii z rozdmýchávání sporů v oblasti a šestileté občanské války, jež začala roku 1988. Zástupci obou zemí se mají sejít za dva týdny. Záštitu nad jednáními převzala Moskva.
Arménie bude usilovat o mezinárodní uznání genocidy
Při příležitosti Dne památky arménské genocidy v letech 1915 až 1918 (podle některých historiků trvala až do roku 1923) v Turecku slíbil arménský prezident Serž Sargsjan pokračovat v úsilí za světové uznání zločinu spáchanému „proti Arménům, lidstvu i civilizaci“. Turecko připouští zabití zhruba 300 tisíc křesťanských Arménů, nepřipouští však počet obětí ve výši 1,5 milionu a odmítá masakr označit za genocidu, což dlouhodobě komplikuje vztahy mezi Ankarou a Jerevanem.
Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu přijali společné prohlášení
Na závěr jednání v ruské Soči přijali Dmitrij Medveděv, Ilcham Alijev a Serž Sargsjan společné prohlášení týkající se náhorno-karabašského vyrovnání. Prohlášení zahrnuje domluvu o výměně válečných zajatců během co nejkratší doby, dále zdůrazňuje záměr vyřešit spor výhradně mírovými prostředky.