Během své návštěvy se generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a ministrem zahraničních věcí Ahmetem Davutoglu. Zúčastní se také společné schůze parlamentních výborů obrany a zahraniční politiky a Parlamentního shromáždění NATO. A. F. Rasmussen bude také hlavním hostem pátečního společného diskuzního panelu Turecko – NATO.
Archiv autora: Gülçin Ayça Körmen
Turecký premiér vyzývá k solidaritě se syrskými občany
„Je důležité dodržet solidaritu se syrskými občany, i přes fakt, že rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN skončilo neúspěchem,“ poznamenal včera v telefonickém rozhovoru s britským premiérem Davidem Cameronem turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan. Představitel Turecka dále uvedl názor, že mezinárodní společenství by nemělo stát stranou a dívat se na stoupající počet obětí násilí, které se nyní pohybuje na asi 7 tisících. V Turecku se dle jeho slov nyní nachází asi 10 tisíc syrských uprchlíků. Pan Erdogan také zmínil setkání „skupiny přátel Sýrie“, kde by měla být prioritou „podpora iniciativy Arabské ligy“ v této věci. Konzultace mezi Tureckem a Spojeným královstvím budou dle slov obou premiéru nadále pokračovat.
Turecko chce vytvořit humanitární koridor do Sýrie
Turecko, ve spolupráci s Ligou arabských států pracuje na akčním plánu pro Sýrii, který bude prezentovat na konferenci v Tunisku 24. února. Plán mimo jiné založení humanitárního koridoru do Sýrie, informoval o tom turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu. Turecko hodlá poté humanitární návrhy předložit i v OSN, kde bude mít dle dřívějších vyjádření podporu Francie.
Řecký ortodoxní patriarcha přednese projev v tureckém parlamentu
Řecký ortodoxní patriarcha Bartoloměj přednese projev v tureckém parlamentu příští týden. Takováto řeč bude první v historii Turecké republiky. Projev k ústavní komisi parlamentu bude 20. února zaměřen na problematiku tureckých menšin.
Předsedkyně Turecké asociace obchodu a průmyslu: „Turecko se každým dnem vzdaluje od právního státu“
Předsedkyně Turecké asociace obchodu a průmyslu (TÜSİAD) Ümit Boyner na tiskové konferenci v Istanbulu prohlásila, že v Turecku probíhá boj o moc v rámci státního aparátu, který vyvrcholil, když došlo k zákroku proti důstojníkům zpravodajských služeb. Podle Ümit Boyner toto dění již vnímají i obyčejní Turci a cítí pocit nejistoty – nejistota pak dle jejích slov pramení z přesvědčení, že „právní řád neexistuje“ a že „spravedlnost nebude doručena svým adresátům“. Sama předsedkyně TÜSİAD pak prohlásila: „den po dni se vzdalujeme od právního státu.“
Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.
Turecká letadla bombardovala kurdské rebely na severu Iráku
Turecká letadla bombardovala úkryty Kurdské strany práce (PKK) na severu Iráku. Podle vyjádření tureckého generálního štábu šlo o útok na dvě skupiny cílů těchto „separatistických teroristů“ v iráckých regionech Zap a Kahurk. Turecko v říjnu 2011 zahájilo leteckou i pozemní ofenzivu proti bojovníkům PKK na jihovýchodě svého území v částech severního Iráku a ve stejné době se i dohodlo s Íránem na společném postupu v boji proti kurdským rebelům.
Turecký ministr zahraničí: „chtěli jsme, aby se Bashar al-Assad stal Gorbačovem, ale on se změnil v Miloševiče“
Turecko podle svého ministra zahraničí Ahmeta Davutoğlu věřilo, že syrský prezident Bashar al-Assad povede vyvede Sýrii z krize jako kdysi bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, ovšem jak prohlásil v rámci návštěvy v USA na univerzitě George Washington University turecký ministr: „Bashar al-Assad se zatím obrátil k roli bývalého jugoslávského vůdce Slobodana Miloševiče.“ Turecký ministr zahraničí dále přirovnal situaci v Damašku k událostem v Bělehradě či Sarajevu v 90. letech.
NATO chce v Turecku vybudovat velitelství svých pozemních sil
Generální tajemník NATO Ander Fogh Rasmussen pro televizní stanic NTV v Bruselu uvedl, že Systém včasného varování jaderné obrany NATO, který v lednu 2012 zkušební provoz v anatolské provincii Malatya na vojenské základně Kürecik, což vyvolalo odpor Ruska a Íránu, byl v Turecku umístěn na návrh samotného Turecka v rámci „spolupráce a solidarity“ mezi členy NATO. Generální tajemník NATO dále prohlásil, že řekl NATO plánuje ve městě Izmir na pobřeží Egejského moře v Turecku vybudovat velitelství pozemních sil NATO, které se stane důležitým vojenským centrem pro NATO i Turecko.
Turecko chce uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii – jedná s USA i Ruskem
Turecko plánuje uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii s regionálními hráči i světovými mocnostmi ve snáze dále zvyšovat tlak na Sýrii. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu uvedl, že Turecko je rozhodnuto vytvořit široké fórum zemí, ovšem klíčoví jsou pro něj regionální aktéři. Konference by se měla konat v Turecku, nebo jinde v oblasti. Turecký ministr zahraničí již včera při odletu do USA, kde jedná s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton o Sýrii, řekl, že Turecko se chystá učinit vlastní kroky poté, co byla vetována rezoluce v Radě bezpečnosti OSN Čínou a Ruskem. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan by pak dle očekávání ještě dnes měl telefonicky hovořit s ruským prezidentem Dmitrij Medveděvem a na základě výsledku rozhovoru pak dle slov ministra Davutoğlu turecká diplomacie podnikne „další kroky“.
Turecko chystá vlastní iniciativu v Sýrii
Turecko zahájí „novou iniciativu s těmi zeměmi, které stojí na straně syrského lidu a ne režimu,“ po odmítnutí rezoluce o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN, uvedl to turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v tureckém parlamentu.
Turecký opoziční vůdce: „Vládnoucí strana utlačuje turecké obyvatelstvo a ničí základy právního státu“
Turecký opoziční vůdce Kemal Kılıçdaroğluhas z Republikánské lidové strany (CHP) pro Washington Post uvedl, že odmítá snášet útlak tureckého obyvatelstva od vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). „Práce AKP je zákeřným útokem na turecký právní stát, píše Kılıçdaroğluhas v souvislosti se svými návštěvami vězení v Silivri, kde jsou „stovky novinářů, vydavatelů, vojenských důstojníků, akademiků a politiků,“ jak uvádí. Stejně tak komentuje stav soudního systému a vyzývá vládu, aby zrušila svou poslaneckou imunitu a její členové mohli být souzeni, se slovy: „spravedlnost je konečná imunita.“
Turecko kritizuje Írán za jeho mlčení o Sýrii
Turecký vicepremiér Bülent Arinc zkritizoval Írán za to, že se nevyjadřuje k situaci v Sýrii. „Obracím se na Írán jako na islámskou republiku, nevím totiž, zda má být nazývána islámskou,“ prohlásil Arinc na zasedání vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v Burse. Bülent Arinc dále vyzval i jiné arabské národy, aby se vyslovily proti „zabíjení v Sýrii“. „Řekl Libanon něco k vraždění svých muslimských bratří? Ne, pouze Turecko se postavilo situaci čelem,“ prohlásil dále turecký vicepremiér.
Turecko ostře kritizuje veto Číny a Ruska v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu ostře zkritizoval ruské a čínské veto v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii. Podle jeho názoru Rusko ani Čína nehlasovaly na základě „stávající reality“, ale pouze na základě svého postoje vůči Západu. Podle Turecka je takto míněné veto nepřípustné, obzvláště, jedná-li se o takto „slabou rezoluci“.
Střelba na hranicích Turecka a Sýrie
Došlo k intenzivní střelbě přes noc na hranici Sýrie a Turecka zatímco syrské síly se přesouvají v rámci boje proti rebelům. Podle Turka žijícího v pohraniční vesnici v provincii Hatay byly slyšet kulomety a střelba z lehkých zbraní, což pravděpodobně souvisí s ofenzivou vedenou proti rebelům ve vesnici Ain al-Beida. Podle tiskové agentury Anatolia, turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu již telefonicky hovořil s guvernérem Hatay. Zhruba 7500 syřanů uprchlo před násilím v Sýrii do Turecka, přičemž většina z nich je právě v záchytných táborech v provincii Hatay.
Turecko je proti popravě bývalého egyptského prezidenta
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu pro Hurriyet Daily News na 48. Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že Turecko je proti případné popravě bývalého egyptského prezidenta Husni Mubaraka, která mu hrozí. Dále ministr Davutoğlu uvedl, že ačkoliv jeho země věří, že v „novém Blízkém východě“ by neměl být prostor pro „režimy jako byl Mubarakův Egypt, Libye Muammara Kaddafi či jako je Sýrie al-Assada, nemělo by především z principu k popravám docházet v zájmu zachování sociálního smíru. Turecko trest smrti již zrušilo.
Další vyšetřování v turecké armádě týkající se politického memoranda v době politické krize v roce 2007
Státní prokurátor se zvláštním pověřením Çetin Kemal, který mimo jiné vyšetřuje i státní převrat ze 12. září 1980, zahájil vyšetřování extrémně kontroverzního vojenského memoranda, které v Turecku bylo 27. dubna 2007 publikováno na stránkách tureckých ozbrojených sil (www.tsk.tr). Očekává se, že v pondělí bude předvolán i náčelník generálního štábu turecké armády Yaşar Büyükanıt, který v roce 2009 přiznal, že byl autorem memoranda. Memorandum totiž přišlo v době politické krize vyvolané otázkou tureckého sekularismu a spojené se zvolením tehdejšího ministra zahraničí Abdullaha Güla do prezidentského úřadu. Armáda tehdy ve svém memorandu uvedla, že diskusi o sekularismu odmítá jako jeden z jeho pilířů a že je připravena v případě nutnosti svou pozici a tento stav bránit, „o čemž by nikdo neměl pochybovat“.
Turecko vydalo jasný pokyn pro své diplomaty: „lobbujte všude proti francouzskému zákonu“
Turecko prozatím pozdrželo oznámení chystaných sankcí proti Francii, aby tak podle vyjádření turecké vlády usnadnilo rozhodování francouzským senátorům o případné ústavní stížnosti. Turecko vydalo pokyn všem svým diplomatům, aby na mezinárodní scéně i ve Francii přesvědčili alespoň 60 francouzských senátorů k podání stížnosti na nový francouzský zákon o arménské genocidě k francouzskému ústavnímu soudu. Turecká vláda díky tomu, že proti zákonu ve francouzském Senátu hlasovalo 86 senátorů, věří v úspěch svých snah.
Předseda tureckého parlamentu odmítl pozvání z Izraele
Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek odmítl pozvání izraelského protějšku Reuvena Rivlin. Předseda tureckého parlamentu v dopise vysvětlil, že pozvání není možné přijmout do té doby, než se zlepší současné vztahy mezi oběma zeměmi. Dále Cemil Cicek uvedl v dopise pro hlavu izraelského parlamentu: „jsem si jist, že znáte turecké podmínky pro normalizaci vzájemných vztahů.“
Turecký parlament bude řešit důležitou reformu soudnictví a uvolnění svobody projevu
Turecký parlament bude řešit reformu justice ministra spravedlnosti Sadullaha Ergina, poté co změny v soudním systému schválila turecká vláda. Reforma řeší kritizované příliš dlouhé předběžné zadržení před zahájením soudního řízení. Další nové zákony pak uvolní svobodu projevu – má být pozastaveno veškeré sledování a pozměněny trestné činy spáchané prostřednictvím médií, za které v současnosti hrozí až 5 let odnětí svobody. Pokud pak takový trestný čin nebude spáchán během 3 let od odsouzení ve stejné věci, bude odpuštěn. Dále mají být zrušena ustanovení o pozastavení a zrušení publikace na základě „teroristické propagandy“.
Irák opět kritizuje své sousedy kvůli údajnému zasahování do svých vnitřních záležitostí
Irák již podruhé obvinil Turecko z vměšování se do vnitřní politické situace a z nerespektování irácké svrchovanosti. Stejně tak obvinil i sousední Írán a ještě jednu arabskou zemi, kterou ale irácké ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách odmítlo specifikovat. Podle iráckého ministerstva zahraničí se všechny tři země snaží využít politické krize a napětí v Bagdádu k naplnění svých vlastních zájmů. Irácké ministerstvo zahraničí pak uvádí, že „nebude pěšcem jiných a ani arénou jiných“. Dále vyzývá jmenovitě Turecko, Írán a „některé arabské země“, aby respektovaly nezávislý a svobodný Irák.
Výbor na ochranu novinářů: „svoboda tisku v Turecku je hrozná“
Výkonný ředitel Výboru na ochranu novinářů v New Yorku (CPJ) Joel Simon pro Hürriyet Daily News prohlásil, že svoboda tisku v Turecku je „hrozná“ a na „politováníhodné úrovni“, a dále oznámil, že turecký premiér Recep Tayyip Erdogan nereagoval na dopis od CPJ, který na tuto problematiku upozorňuje. a dodal, že je zklamán, premiér neodpověděl na dopis o této otázce. Joel Simon dále upozornil na to, že podle údajů Turecké novinářské asociace (ÇGD) je v Turecku uvězněno nejméně 95 novinářů, a odsoudil útoky Kurdské unie (KCK), která unesla 29 novinářů a svými útoky podle CPJ zapříčinila razie turecké vlády.
Opozice vyzvala tureckého prezidenta, aby rezignoval v případě prodloužení prezidentského mandátu
Šéf nejsilnější opoziční turecké strany Republikánská lidová strana (CHP) Akif Hamzaçebi vyzval tureckého prezidenta Abdullaha Güla, aby 28. srpna 2012, kdy vyprší jeho pětileté funkční období, rezignoval v souladu s ústavou, podle které byl zvolen. Důvodem je totiž vládní návrh zákona o prodloužení funkčního období prezidenta na 7 let.