Předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že se snaží vyjednat komplexní dohodu vzájemného prohlubování hospodářských a obchodních vztahů s USA. Podle předsedy Barroso by spoluprací mohly celkové zisky vzrůst o 0,5 % HDP pro obě strany. Smlouvou by se mělo pracovat na prevenci před regulačními překážkami. Podle posledních odhadů MMF hospodářství eurozóny očekává snížení o 0,2 % v roce 2013 a 1% růst v roce 2014. V kontrastu americká ekonomika poroste o 2 % v roce 2013 a dokonce o 3 % v roce 2014. Předseda Barroso očekává, že podmínky obchodního jednání by se mohly domluvit během následujících týdnů a samotné vyjednávání dohody by mohlo započít v koncem června.
Archiv štítku: eurozona
Euroskupina podpořila finanční výpomoc pro Kypr
Ministři financí eurozóny podpořili finanční výpomoc v hodnotě 13 miliard USD pro Kypr a Evropská komise uvedla, že se bude snažit pomoci s růstem ekonomiky a lepším využíváním strukturálních fondů EU. Úvěr bude rozdělen na 11,7 miliard USD od eurozóny a 1,3 miliarda USD od Mezinárodního měnového fondu (MMF) se splatností 15 až 20 let. Podle Euroskupiny je nyní nutné zahájit příslušné vnitrostátní postupy pro nezbytné formální schválení dohody Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) o financování pomoci. K pokrytí všech finančních nákladů v průběhu prvních tří let bude muset Kypr přispět téměř 17 miliardami USD a většina částky pochází z uzavření Laiki banky a restrukturalizace Bank of Cyprus. Kypr dále zvýšil daně, snížil výdaje a prování strukturální reformy s cílem zlepšit své veřejné finance. Euroskupina v prohlášení uvedla, že je přesvědčena, že rozhodný postup v souladu s reformním opatření, které se uvádí v memorandu o porozumění, umožní kyperskému hospodářství vrátit se na cestu udržitelného rozvoje založeného na zdravých veřejných financí, vyvážený růst a finanční stabilitu.
Irsko a Portugalsko získá odložení termínu splatnosti úvěru
Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci uvedl, že hodlají Irsku a Portugalsku odsouhlasit oddálení termínu splatnosti úvěru od EU o 7 let. Dublin a Lisabon v roce 2010 ztratily přístup k dostupnému financování a v roce 2011 přijaly nouzový úvěr od EU. Díky tvrdým úsporným opatřením bylo možné poskytnout odložení splátkového kalendáře, na čemž se dohodly ECB, MMF a Evropská komise. Průměrná doba splácení úvěru je pro Irsko 12,5 let a pro Portugalsko mezi 12,5 a 14,7 let. Irsko se hodlá ještě tento rok vrátit k plnému tržnímu financování a Portugalsko od příštího roku.
Portugalská vláda hledá alternativní úspory
Portugalský premiér Pedro Passos Coelho uvedl, že důsledkem rozhodnutí ústavního soudu ohledně zamítnutých úsporných opatření se budou muset učinit velké škrty v rozpočtech a výdajích veřejných sektorů, včetně sociálního zabezpečení, zdravotnictví a školství. Evropská komise varovala premiéra, aby se země neodchýlila od plnění podmínek záchranné pomoci, neboť pouze provádění dohodnutého programu může být předpokladem pro další půjčku. Premiér Coelho opakovaně popisuje portugalskou situaci jako stav národní nouze. Dále uvádí, že je třeba nalézt alternativní úspory nebo usilovat o druhou finanční pomoc od evropských partnerů, ale ujišťuje, že vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby zabránila další žádosti o pomoc.
Nejsilnější ekonomika eurozony Německo má zpomalovat
Podle sledovaného průzkumu společnosti Markit německá ekonomika za poslední měsíc výrazně zpomalila a je blízko stagnaci a Francie zaznamenala největší pokles za poslední 4 roky. Index PMI finanční společnosti Markit z únorových hodnot u Německa klesl z 53,3 na 50,6, u Francie klesl na 41,9 a v eurozóně jako celku klesl z 47,9 na 46,5. Každá hodnota nad 50 značí růst. Hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson uvedl, že výsledky nedopadly dobře a recese v eurozóně se prohlubuje a stále více podniků hlásí dluhovou krizi a politickou nestabilitu. Dále uvádí, že neurčité volby v Itálii byly klíčovým faktorem k negativnímu ekonomickému výhledu a neúspěšná záchranná dohoda pro Kypr byla další zhoršení ekonomické situace. Pokles dominantní německé ekonomiky značí podle průzkumu výrazné oslabení eurozóny.
Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě slavnostně vztyčil vlajku EU
Nový český prezident Miloš Zeman dnes poprvé vztyčil vlaku EU v sídle českého prezidenta na Pražském hradě. Tímto znamením dal najevo významný posun v postoji k EU od svého euroskeptického předchůdce bývalého prezidenta Václava Klause. Česká republika se připojila k EU v roce 2004, ale bývalý prezident Klaus odmítl vztyčit vlajku EU na české památce Pražském hradě. Nový prezident Zeman, který se sám nazývá euro-federalista, vlajku s velkou slávou vztyčil na jednou ze svých prvních veřejných vystoupení. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso doprovázel prezidenta Zemana při slavnostní vyvěšování EU vlajky, které bylo doprovázeno hymnou českou a EU. Dalším symbolickým aktem bylo podepsání dodatku smlouvy o EU, který formálně umožňuje zemím eurozóny zahájit záchranný fond. Česká republika nadále odmítá přijetí eura a veřejnost je během dluhové krize stále více skeptická k eurozóně.
Kypr má 4 roky na splnění podmínek stanovených eurozónou
Memorandum o porozumění (MoU) publikované v kyperském tisku stanovuje podrobný program podmínek navržených eurozónou, které musí Kypr za 4 roky provést. MoU obsahuje požadavky včetně zvýšení daní, výdajových škrtů, privatizace státního majetku a zdravotní péče, penzijní reformy a 3% plošné škrty na všech mzdách ve veřejném sektoru a penzích. Kyperská vláda plánuje snížit počet státních zaměstnanců o 1800 a věk odchodu do důchodu se zvýší o 2 roky na 65 let. Dále by měl Kypr zvýšit svou daňovou sazbu na 12,5 % a DPH na 19 %. MoU vyzývá Kypr, aby předložil plány pro využívání zemního plynu na severu země, čímž by získal několik miliard USD ročně navíc. Problémem je turecká blokáda přístupu k plynu kvůli jejich 40letému konfliktu o sever ostrova. MoU bylo vypracováno pro Kypr a „trojkou“ v podobě Evropské komisi, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF v listopadu 2012 a únoru letošního roku bylo pozměněno a zohlednilo politický vývoj na Kypru a novou středopravou vládu, která se dostala k moci a která ještě musí MoU schválit.
Německý ministr financí ujistil, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné
Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v rozhovoru pro německé noviny Bild řekl, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné bez ohledu na dění na Kypru. Dále dodal, že situace na Kypru je zvláštní případ, ale rozhodně ne šablona pro budoucí záchrany a řešení krizí v eurozóně. Podle Schaeubleho problémem je, že dvě největší kyperské banky nebyly ve skutečnosti již solventní a kyperská vláda neměla dostatek finančních prostředků k záruce úspor. Ministr Schaeuble je přesvědčen, že Kypr je schopný splatit úvěr, jelikož jeho ekonomika stojí na pevných základech, i když v současné době prochází náročným obdobím úsporných opatření. Na závěr dodal, že jednoho dne budou žáci číst v učebnicích dějepisu o tomto období krize, které více sblížilo Evropu, kterou podle ministra Schaeubleho čeká velmi šťastná éra.
Americký ministr financí se chystá na mezinárodní cestu do Evropy
Americký ministr financí Jack Lew se chystá začátkem dubna do Evropy na druhý ročník mezinárodní cesty, aby společně s evropskými úředníky prodiskutoval nedávné zhoršení situace v eurozóně a vyhlídky na posílení globálního hospodářského růstu. Krize v eurozóně se prohloubila po finanční výpomoci kyperských bankám. Ministr Lew přijede do Bruselu, Frankfurtu a Berlína, kde se setká mimo jiné s vedoucími představiteli Evropské Rady, Evropské komise a hlavně s předsedou Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghi. Americký ministr financí Lew v prohlášení uvedl, že proběhne jednání s jeho protějšky o ekonomickém vývoji v Evropě a politice na podporu globálního růstu a finanční stability.
Portugalsko čelí politické krizi a eurozóna dalším komplikacím
Portugalsko čelí potenciální politické krizi, pokud ústavní soud zamítne vládní úsporná opatření. Dále by se jednalo o komplikace v eurozóně ke kyperské situaci. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho pro noviny Publico uvedl, že svým nejbližším spolupracovníkům oznámil, že jeho vláda může padnout, pokud ústavní soud zamítne úsporná opatření v hodnotě více než 1,3 miliardy USD z letošního rozpočtu. Zamítnutím by došlo k neplnění rozpočtových cílů, což by zkomplikovalo záchranný program, který Portugalsku poskytuje EU a MMF od roku 2011. Opoziční strany uvedly, že škrty v důchodech, platech úředníků a sociálních dávkách porušují základní práva zaměstnanců. Úsporné opatření obsahuje i největší zvýšení daní, které v zemi kdy proběhlo. Premiér Coelho novinářům řekl, že nebude spekulovat ohledně rozhodnutí soudu a přispívat tím k nestabilitě.
Podle lucemburského ministra usiluje Německo o nadvládu v eurozóně
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn obvinil Německo, že usiluje v eurozóně o hegemonii tím, že z řešení na Kypru udělal modelovou obchodní situaci. Lucembursko, stejně jako Kypr, má velký finanční sektor, kterého se poměrně snadno dotkne daňový a regulační systém. Německo tvrdí, že krize zničila obchodní model založený na nízkých daních a přivádění velkých zahraničních vkladů. Ministr Asselborn uvedl pro agenturu Reuters, že Německo nemá právo rozhodovat o obchodním modelu pro ostatní členské země EU. Podle ministra Asselborna je jednání neevropské, staví se proti vnitřnímu trhu a proti evropské solidaritě. Krize na Kypru oživila kritiku Německa v eurozóně, zejména jižních zemí, které sužují úsporná opatření, v zemích si voliči dlouho stěžují „na despotický postoj Německa a berlínskou necitlivost„.
Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a MMF
Kyperský ministr financí Michael Sarris oznámil, že Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně dluhové krize s cílem zajistit finanční pomoc. Ministr Sarris uvedl, že Kypr zvažuje 25% daň z vkladů nad 130 000 USD v jejich největší bance. Tím by Kypr získal 7,5 miliardy USD a mohl si zajistit 13 miliardový úvěr. Parlament schválil restrukturalizaci bankovního systému, ale zamítl jednorázovou daň z vkladů. Evropská centrální banka (ECB) je připravena Kypr pozastavit všechny prostředky bankám, pokud nedojde k dohodě, což by znamenalo bankrot země a pravděpodobně nucený odchod z eurozóny. Ministr Sarris cestoval do Moskvy a usiloval o ruskou podporu alternativního způsobu financování, ale Rusko uvedlo, že by Kypr měl nejdříve dosáhnout dohody EU.
Prezident Miloš Zeman ve středu navštívil jednání vlády
Při své středeční návštěvě jednání vlády prezident Miloš Zeman projednával zahraniční politiku ČR. Také oznámil, že je připraven podepsat tzv. euroval, tedy doplněk Lisabonské smlouvy, který umožní vznik záchranného fondu eurozóny. Doplněk podepíše při příležitosti návštěvy předsedy Evropské komise Josého Barrosa, jenž dorazí do Prahy začátkem dubna. Další téma, kterým se prezident zmínil na jednání vlády, byl boj proti mezinárodnímu terorismu a podpora českých misí v zahraničí.
ECB má nové pravomoci ohledně evropského bankovního sektoru
Europoslanci odhlasovali novou legislativu, která dává Evropské centrální bance (ECB) pravomoci přímo dohlížet na evropský bankovní sektor. Podle dohody bude EBC kontrolovat přibližně 150 bank, včetně všech institucí s bilancí více jak 39 miliard USD a 3 největší banky v každé zemi. Dalšími odsouhlasenými pravomocemi jsou možnost odebrání licence, schvalování fúzí nebo akvizicí a právo vyhlásit nouzovou situaci. Malé a střední podniky, kterých je v eurozóně kolem 6000 a které dle kritiků způsobují potencionální úvěrové problémy, zůstanou pod národním dohledem, což bylo klíčovým požadavkem Německa. Nový režim se vztahuje na celou eurozónu včetně 10 zemí mimo prostor jednotné měny, které si budou moci vybrat, zda chtějí ustanovení přijmout.
EU a Mezinárodní měnový fond se dohodly na záchranném balíčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodli na záchranném balíčku pro Kypr ve výši 13 miliard USD, který má zemi pomoci před bankrotem. Výkonná ředitellka MMF Christine Lagarde se podílela na jednání již dříve a uvedla, že nechce pouhou náplast na problémy, ale trvale udržitelné řešení. Na druhou stranu Kypr musí zvýšit daně a pozměnit bankovní sektor, o čemž se bude jednat v pondělí. Dohoda zahrnuje poplatek za bankovní vklady, aby investoři také přispěli ke snížení zadluženosti země. Další změnou je jednorázová daň ve výši 6,75 % pro ty, kteří mají na svých účtech méně jak 130 000 USD a 9,9% daň pro ty, kteří mají na účtu více jak 130 000 USD. Mimořádné příjmy z kyperských bankovních účtů by měly vynést až 7,54 miliard USD. Evropská centrální banka (ECB) uvedla, že se dají očekávat masivní výběry z účtů, aby se lidé vyhnuli poplatkům.
Ministři financí eurozóny projednávají záchrannou půjčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny na schůzi v Bruselu projednávali záchrannou půjčku pro Kypr. Předseda schůze nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ujistil, že v dalším měsíci bude dohoda konkrétně dořešena. Práce na záchranném fondu, který by měl obsahovat finanční podporu 22,8 miliard USD, byly pozastaveny, dokud nebude znám výsledek prezidentských voleb na Kypru. Evropská komisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn řekl, že by dohoda měla vzít v úvahu nezávislý audit ohledně praní špinavých peněz, který schválila nová kyperská vláda. Ministři financí rovněž projednali otázku, zda zmírnit úvěrové podmínky záchranných půjček Irsku a Portugalsku. Komisař Rehn řekl, že prodloužení úvěrových splatností je důkazem důvěry v prováděné ekonomické a finanční reformy.
Lotyššsko požádalo o vstup do eurozóny
Lotyšsko formálně požádalo o přijetí eura, pokud uspěje, mohlo by se v roce 2014 stát 18. členem bloku. Malý baltický stát splňuje všechny požadované podmínky a finanční kritéria, nazývaná konvergenční nebo Maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Premiér Valdis Dombrovskis zavedl velké veřejné výdajové škrty, které pomohly k oživení ekonomiky a díky tomu je Lotyšsko dnes jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Evropská komise i Evropská centrální banka pravděpodobně rozhodnou o žádosti v červnu. Lotyšská měna lat je úspěšně navázaná na euro již od roku 2005. Průzkumy veřejného mínění v zemi avšak naznačují, že téměř dvě třetiny obyvatel jsou proti vstupu do eurozóny a přijetí jednotné měny.
Eurozóna preferuje oddálení splátek záchranných půjček od Irska a Portugalska
Vlády členských zemí eurozóny diskutovaly o způsobech, jak pomoci Portugalsku a Irsku rychle se vrátit na kapitálové trhy a vyjádřily preference pro odložení splácení záchranných půjček ze strany obou států. Irsko získalo prostřednictvím mezinárodní finanční výpomoci 88,5 miliard USD a Portugalsko dokonce 104 miliard USD se závazkem provedení několika programů strukturálních reforem, aby se země mohly plnohodnotně vrátit na finanční trhy. Irský program skončí v letošním roce, portugalský program v příštím roce. Plná návratnost zemí na finanční trhy by byla největším úspěchem pro eurozónu, která se snaží přesvědčit, že její záchranné balíčky jsou použitelné v krizi, jako je nezaměstnanost.
Šéf Evropské centrální banky slibuje spravedlivější společnost
Podle šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghi hodlá ECB pokračovat v opatřeních na podporu ekonomiky eurozóny a uvolňování měnové politiky. Dále slibuje, že snahy o překonání evropské dluhové krize, i přes rozsáhlé sociální dopady, vedou ke spravedlivější společnosti. Evropa reaguje na dluhovou krizi hospodářskými a rozpočtovými reformami, které mají vést k odstranění daňových úniků a rozsáhlé nezaměstnanosti. Šéf ECB upozorňuje na to, že finanční trhy v eurozóně nefungují a v některých zemích mají podniky i lidé stále problémy získat půjčku. Draghi ujišťuje, že v letošním druhém pololetí by mělo dojít k postupnému oživení ekonomiky eurozóny.
Vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů vlivem voleb klesá
Důsledkem parlamentních voleb a prognóze o možné povolební patové politické situaci klesá vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů. Akcie v hlavním indexu akciového trhu klesly téměř o 4 % a analytici vyjadřují obavy z nové dluhové krize v eurozóně. Italské volby jsou považovány za rozhodující politickou událost pro eurozónu v letošním roce a možné rozdělení vlády může mít negativní dopad na stabilitu země. Vysoká politická nejistota, která bude přetrvávat v nadcházejícím období, může podle analytiků negativně dopadnout na výši investic v Itálii. Podle předběžných výsledků vyplývá, že většinu v Dolní sněmovně získá středolevá Demokratická strana Pierluigi Bersaniho, výsledek voleb do Senátu je zatím nejistý.
Dluhová krize Kypru a Itálie znepokojuje šéfa záchranného fondu
„Kyperské banky mají významné filiálky v Řecku. A finanční trhy sledují Kypr velmi pozorně. V případě problémů hrozí nebezpečí rozšíření krize,“ řekl šéf záchranného fondu eurozony (ESM) Klaus Regling. Další vývoj se bude odvíjet i od výsledků italských parlamentních voleb, které se konají o víkendu, především pokud by Itálie již dále nepokračovala v reformách. Dluhová krize některých států by mohla podle něj představovat riziko pro celou eurozónu.
Mladí Řekové naleznou práci u aerolinek
Arabské aerolinky Emirates nabízí práci mladým Řekům. V Řecku je bez práce každý druhý mladý člověk a jako steward by si mohl vydělat až 2 665 eur. Společnost nepožaduje praxi, takže i lidé, kteří vystudovali jiný obor, mají u společnosti šanci. V současnosti vzhledem k finanční krizi neváhají neváhají Řekové opustit domovy a rodiny kvůli práci. Míra nezaměstnanosti v Řecku stoupla v listopadu na rekordních 26,6 %, což je více než dvojnásobek průměru eurozóny.
Řecko se do příštího roku může dostat ze dna krize, navzdory vysoké nezaměstnaností
Za celý rok HDP Řecka kleslo o 6,5 %, nového rekordu dosáhla v listopadu i nezaměstnanost, zastavila se na 27 %. Jde o dvojnásobek průměru eurozóny. Řecko se nachází už v šestém roce ekonomické recese. Analytici předpokládají, že by se v příštím roce mohlo Řecko podle portálu Patria dočkat růstu. Pro letošní rok řecká vláda odhaduje pokles na 4,5 %, zatímco Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) očekávají oslabení řecké ekonomiky o 4,2 %. Průmyslová výroba země začala na konci roku znovu růst, firmy Unilever, Henkel či Procter and Gamble oznámily úmysl zvyšování produkce v zemi v příštích 3 letech.