Na Kypru probíhá volba nového prezidenta

Předseda pravicové demokratické strany (DISY) Nicos Anastasiades, jemuž vyjádřila podporu německá kancléřka Angela Merkelové, má v průzkumech veřejného mínění 15 bodů náskok nad svým hlavní soupeřem levicovým Stavros Malas. Předseda Anastasiades nepředpokládá, že vyhraje s 50% většinou, kterou potřebuje na vítězství, takže se nejspíš proběhne druhé kolo voleb 24. února. V době volby prezidenta Kypr zasáhla globální finanční krizi a v červnu se stal 5. členem eurozóny, který požádal o finanční pomoc. V důsledku restrukturalizace řeckého státního dluhu utrpěly kyperské banky velké ztráty, čímž byl Kypr vyloučen z mezinárodních finančních trhů, a proto byla vláda nucena požádat o finanční pomoc EU. Kypr zažádal o 22,7 miliard USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), což je v porovnání s ostatními zeměmi malá částka, ale zhruba se rovná hrubému kyperskému domácímu produktu. Někteří investoři vyjádřili obavy o neschopnosti splatit své dluhy a také o silných vazbách na Rusko, které jim rozšířilo úvěr o 3,3 miliard USD na konci roku 2011.

Podle indikátoru OECD se eurozóna stabilizovala, ale Francie je stále slabá

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sestavila indikátor pro několik předních světových ekonomik, které vykazují zlepšení. Ve zprávě o světovém hospodářském výhledu podle OECD se eurozóna stabilizovala, přesto Francie zůstává stále oslabená. U všech členů OECD indikátor vzrostl po třetí v řadě. Nejvyšší indikátor zaznamenaly USA 101 body, Velká Británie 100,7 a Japonsko 100,3 body. Francie se dlouhodobě drží pod svým průměrem 100 na 99,3 body. Eurozóna se stabilizovala na dlouhodobém průměru 99,6, Čína naopak klesla na 99,5. Pozice Brazílie, Indie a Ruska se upevnila v podprůměrných hodnotách. Indikátor OECD má předvídat možnosti obraty v hospodářské činnosti a ukázat rozdílné hospodářské výhledy významných ekonomik.

Francie vyjádří své obavy o síle jednotné měny na zasedání ministrů financí eurozóny

Francouzský ministr financí Pierre Moscovici se obává, že rostoucí síla jednotné měny ohrozí export země a zboží učiní méně konkurenceschopné. Své stanovisko hodlá vyjádřit na zasedání ministrů financů eurozóny. Euro posílilo o 6 % oproti ostatním měnám/a za posledních 6 měsíců. Ostatní členské země hodlají oslabit své směnné kurzy kvůli obavám z měnových válek. Japonsko také přistupuje ke stlačování hodnoty jenu. Ministr financí Moscovici vyzval Evropskou centrální bankou (ECB), aby se pokusila řízeně snížit hodnotu eura. Německo a ECB jsou proti takovému kroku, protože podle nich centrální banka má mandát k zajištění cenové stability, ale nemá k řízení měnových trhů. Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci  zdůraznil, že měnový kurz si klade za cíl pomoci hospodářskému růstu a cenové stabilitě.

Francouzský prezident Hollande požaduje novou kurzovou politiku k ochraně eura

Francouzský prezident Francois Hollande vyzval eurozónu, aby rozvíjela novou kurzovou politiku k ochraně měny „před iracionálními pohyby“. Prezident Hollande i ministr průmyslu Arnaud Montebourg jsou znepokojeni současným kurzem eura, který nyní kolem 1,35 k USD. Slabý kurz by mohl ohrozit francouzský vývoz, potažmo zpomalit hospodářský růst. Eurozona musí podle Francie mít kurzovou politiku, jinak bude stát na kurzu, který nebude odpovídat skutečnému stavu ekonomiky. Podle prezidenta Hollanda by Evropská centrální banka měla zůstat nezávislá a vyzval k reformě mezinárodního měnového systému, který by lépe ochránil evropské hospodářské zájmy. Jakou reformu má ale přesně na mysli, neuvedl.

Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU

Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu  příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.

Světová ekonomika se údajně pomalu vzpamatovává

Výroba v Číně a USA za tento měsíc vzrostla nejrychlejším tempem za poslední dva roky. V Evropě posílila ekonomika především Německa. Světová ekonomika podle průzkumů začíná znovu posilovat, klíčové jsou především pozitivní impulsy od nejvyspělejších ekonomik USA a Čína. Světové akciové trhy vzrostly. „Největší vliv na trhy v letošním roce bude mít udržitelnost čínského oživení,“ řekl šéf investic Columbia Management v Bostonu Colin Moore. Všech 17 zemí eurozóny stále zaostává za ekonomikami USA a Číny, ale průzkumy prováděné v lednu ukázaly, že by se situace pro Evropu měla zlepšit.

Eurozóna může zavést novou daň z finančních transakcí

Na 11 zemí eurozóny odsouhlasilo možnost zavedení daně z finančních transakcí, čímž by se zvýšila odpovědnost bank. Ministři financí členských států chválili novou daň na zasedání v Bruselu, jejíž znění bylo zpracováno na základě 40 let starého návrhu amerického ekonoma James Tobin. Evropský komisař Algirdase Šemety, odpovědný za daňovou politiku, řekl, že zavedení daně z finančních transakcí je významným milníkem v daňové historii.  Hlasování se zdržela Velká Británie, Lucembursko, Česká republika a Malta. Evropská komise předloží návrh na novou daň v únoru a ostatní země EU mají stále možnost do programu vstoupit. Kritici tvrdí, že daň nemůže správně fungovat, pokud nebude globálně rozšířena, minimálně na celoevropské úrovni.

Portugalský rozpočet na rok 2013 přezkoumá ústavní soud

Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva uvedl, že hodlá poslat kontroverzní rozpočet na rok 2013 k přezkoumání k ústavnímu soudu, zabývat se má jeho spravedlivostí. Vláda rozpočet obhajuje a tvrdí, že zvýšení daní bylo nutné, jestliže má země splnit podmínky pro pomoc od eurozony. Pro většinu Portugalců se s 1. lednem navýšily daně. Jde o druhý případ, kdy prezident poslal schválený rozpočet k ústavnímu soudu. V minulém roce zamítl ústavní soud snížení platů úředníků a vláda tak musela hledat část peněz do státního rozpočtu jinde.