EU dojednala podmínky dohody o přidružení Ukrajiny

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč dal předsedovi Evropské komise Josému Manuel Barrosovi jednoznačný závazek, že do května provede reformy požadované EU, aby mohla být dojednána dohoda o připojení. EU požaduje hlavně provést soubor reforem v oblastech volebního zákona a soudnictví, aby nedocházelo k případům selektivní spravedlnosti. Opožděný summit mezi EU a Ukrajinou byl zaměřen hlavně na úsilí uzavřít dohodu o přidružení, včetně obsáhlé a komplexní smlouvy o volném obchodu. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že EU, že pokud Ukrajina splní požadavky nejpozději do května letošního roku, pak by dohoda o přidružení mohla být podepsána v listopadu. Dále uvedl, že EU je připravena poskytnout Ukrajině finanční podporu v hodnotě 812 milionů USD.

Indická vláda má před sebou těžký úkol, chce prosadit ekonomické reformy

Parlament Indie má před sebou klíčové jednání o státním rozpočtu, na němž se vláda pokusí prosadit své návrhy zákonů na ekonomickou reformu. Kontroverzní jsou především návrhy z oblasti pojištění, důchodů a bankovního sektoru. Jejich prosazení je ale více než žádoucí, ekonomická situace Indie byla v poslední době složitá, země se potýkala s vysokou inflací. Vláda již představila plán fiskální konsolidace a přijala opatření, která by v příštím desetiletí měla do Indie přivést investory a výrazně zvýšit počet pracovních míst. Ministr financí Palaniappan Chidambaram musí předložit návrh rozpočtu nejpozději příští týden, dosavadní jednání byla neúspěšná kvůli postoji opozice.

Kuba poprvé od platnosti nové migrační reformy zamítá vycestování svých obyvatelů

Sedmačtyřicetiletá Gisela Delgado, členka opozičního hnutí Dámy v bílém a ředitelka projektu Nezávislé knihovny, ve čtvrtek oznámila, že jí státní orgány neumožňují vycestovat z Kuby. Zamítnutí bylo dle jejích slov zdůvodněno jejím členstvím v kontrarevolučních skupinách. Gisela Delgado prohlásila, že vlastní platný cestovní pas a že chce vycestovat za účelem návštěvy své rodiny žijící ve Spojených státech amerických. Jedná se o první případ od poloviny ledna tohoto roku, ve kterém stát zamítl opuštění ostrova. Díky lednové reformě obyvatelé Kuby už nepotřebují zvláštní povolení k vycestování, stačí jim cestovní pas.

Francouzský prezident Hollande požaduje novou kurzovou politiku k ochraně eura

Francouzský prezident Francois Hollande vyzval eurozónu, aby rozvíjela novou kurzovou politiku k ochraně měny „před iracionálními pohyby“. Prezident Hollande i ministr průmyslu Arnaud Montebourg jsou znepokojeni současným kurzem eura, který nyní kolem 1,35 k USD. Slabý kurz by mohl ohrozit francouzský vývoz, potažmo zpomalit hospodářský růst. Eurozona musí podle Francie mít kurzovou politiku, jinak bude stát na kurzu, který nebude odpovídat skutečnému stavu ekonomiky. Podle prezidenta Hollanda by Evropská centrální banka měla zůstat nezávislá a vyzval k reformě mezinárodního měnového systému, který by lépe ochránil evropské hospodářské zájmy. Jakou reformu má ale přesně na mysli, neuvedl.

Francouzský parlament schválil odstavec umožňující stejnopohlavní manželství

Poslanci svými 249 hlasy proti 97 schválili odstavec zákona, který legalizuje stejnopohlavní manželství. V zákoně nebude manželství definováno jako spojení muže a ženy, ale spojení dvou lidí. Návrh na změnu zákona doprovázely několika měsíční protesty. Průzkumy veřejného mínění odhadují, že na 55 až 60 % Francouzů schvaluje manželství stejnopohlavních párů, pro adopci dětí lesbickým a homosexuálních partnerům je kolem 50 % Francouzů. Změna zákona představuje jednu z největších sociálních reforem v zemi od zrušení trestu smrti v roce 1981. Změnu prosazovala vládní socialistická strana prezidenta Hollanda, proti se postavila opoziční UMP.

Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU

Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu  příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.

Podle kancléřky Merkelové nemůže Velká Británie očekávat přiznání zvláštních práv v rámci EU

Britský premiér David Cameron svou výzvou k zásadní reformě EU a slibem referenda setrvání v EU v roce 2017 vzbudil vlnu rozpaků v mnoha evropských metropolích. Německo, které je největší evropskou ekonomikou, má zájem udržet spřízněného britského zastánce volného obchodu a otevřených trhů v rámci EU, ale na druhou stranu dodává, že jsou určité limity, kam až daleko může Velká Británie zajít se svými požadavky. Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Velká Británie je oprávněna požadovat větší otevřenost v EU, ale nelze očekávat, že jí budou přiznána zvláštní práva, která by vytvořila napjatou situaci mezi členskými státy. Generální tajemník Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt, což je spřízněná strana křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové oznámil: „Bylo by naprosto špatné reagovat na výzvy premiéra Camerona s odmítnutím bez jakéhokoliv zkoumání příčin a skutečností jeho návrhů.“

Premiér Cameron: Velká Británie by měla mít své místo v zreformované EU

Premiér David Cameron by rád zajistil Velké Británii místo v reformované Evropské unii. Pokud konzervativci vyhrají příští všeobecné volby, premiér Cameron pravděpodobně dostojí svého slibu a vyhlásí referendum ohledně členství Velké Británie v EU. Labouristická strana a liberálně demokratická strana varují, že vystoupením z EU by se v zemi vytvořila nejistota pro podnikání a investice. Premiér Cameron zatím neuvedl žádný seznam požadavků, které by měla EU splnit, nicméně řekl, že EU zašla příliš daleko v sociální, pracovní a environmentální legislativě. „Snažím se udělat vše, co mohu, aby se posílila britská ekonomika a společnost a zajistit Velké Británii místo ve světě a v reformované Evropské unii. Toho chci dosáhnout, protože věřím, že je to správná cesta pro Velkou Británii, ale i pro Evropu,“ prohlásil premiér.

Povstalecká organizace FARC a kolumbijská vláda zintenzivnily jednání

Jesús Santrich, člen vyjednávacího týmu povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), potvrdil, že jednání o míru s kolumbijskou vládou se zrychlují, doslova tempo jednání přirovnal k latinskoamerickému tanci mambo. Bývalý viceprezident Humberto de la Calle, který reprezentuje stranu kolumbijské vlády, prohlásil, že v třetím kole vyjednávání již našly obě strany kompromis v otázkách agrární reformy, nicméně ještě stále mají před sebou mnoho bodů k projednání. FARC a vláda začaly pracovat na uzavření trvalého míru před 3 měsíci po více než půlstoletí bojů, které podle údajů vlády stály život více než půl miliónu lidí.