Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
Archiv rubriky: Bosna a Hercegovina
Bosna a Srbsko podepsaly dohodu o stíhání válečných zločinců
Protokol o spolupráci při stíhání pachatelů podezřelých z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy byl dnes podepsán v Bruselu hlavními prokurátory obou států. Nová dohoda usnadní především řešení problému, když v obou zemích probíhají paralelní vyšetřování případu a usnadní vzájemný přenos důkazů. Protokol měl být podepsán původně již v listopadu 2011, ale dohodu blokovala Bosna kvůli sporu, zda se bude jednat o mezinárodní dohodu. V současné době srbská prokuratura řeší na 100 případů, v Bosně se státní zástupci zabývají na 648 případů. Dosud si země bez smlouvy vzájemně vyměnily na 9 případů.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Bosna se obává, že ztratí přístup na chorvatský trh po vstupu Chorvatska do EU
Podle bosenského ministra zahraničního obchodu Mirka Sarovice se obchodní vztahy mezi Chorvatskem a Bosnou změní, protože Chorvatsko jako člen EU bude povinen dodržovat normy EU a zároveň opustí Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), která zajišťovala mezi členy CEFTY vzájemné otevření trhů. V roce 2012 Chorvatsko dovezlo zboží z Bosny v celkové hodnotě za 1,5 miliardy USD. V roce 2013 je Bosna předsedající zemí CEFTA, její priority jsou podpora obchodu mezi členskými zeměmi a odstranění administrativních překážek.
EU kritizuje Bosnu za neplnění úkolů v oblasti lidských práv
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle ve čtvrtek uvedl, že pokud Bosna co nejrychleji nerozhodne v případu Sejdic a Finci z roku 2009, nemusí EU uznat příští volby v Bosně za odpovídající evropským normám. Případ Sejdic a Finci se týkal 2 odlišných kauz, kdy rom Dervo Sejdic a žid Jacob Finci úspěšně žalovali Bosnu za diskriminaci u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), dosud však rozhodnutí ESLP nebylo v Bosně implementováno, přestože je klíčové pro přijetí Dohody o stabilizaci a přidružení (SAA), která je předstupněm pro zahájení přístupových jednání do EU.
Bosna žádá chorvatské válečné uprchlíky, aby se vrátili do země
Chorvatský prezident Ivo Josipovic a bosenský ministr pro lidská práva a uprchlíky Damir Ljubic vyzvali po jednání ve čtvrtek válečné uprchlíky, aby se vrátili zpět do svých rodných zemí a integrovali se do společnosti. Převážně 200 000 etnických Chorvatů uteklo z Bosny do Chorvatska během války v 90. letech, zatím jen 5 % se vrátilo zpět. Bosenské úřady na začátku ledna vyzvaly uprchlíky, aby se navrátili, v současné době by jejich integraci měla také pomoci částka asi 346 miliónů USD, sesbíraná v dubnu 2012.
Bosna pravděpodobně odloží sčítání lidu na říjen
Na základě doporučení Mezinárodní monitorovací mise (IMO) by se mělo sčítání lidu v Bosně uskutečnit na místo května v říjnu 2013. Podle IMO je Bosna nedostatečně připravena, aby mohla správně uskutečnit sčítání. Poslední sčítání lidu se v Bosně konalo v roce 1991 před válkou za nezávislost v letech 1992 až 1995, nadcházející sčítání by mělo především odhalit demografické změny, které se odehrály v důsledku války. V roce 1991 v Bosně žilo 4,4 miliónů osob, z toho muslimští Bosňané tvořili 1,92 miliónů populace, v zemi dále žilo 1,37 miliónů Srbů a 765 600 Chorvatů, asi 242 000 se označilo za Jugoslávce. OSN předpokládá, že dnešní populace v Bosně čítá asi 3,8 miliónů lidí.
Nejvíce žadatelů o azyl v Německu pochází ze Srbska
Podle údajů německého ministerstva zahraničních věcí v roce 2012 žádalo v Německu o azyl 8 477 Srbů z celkového počtu 64 539 žadatelů. V roce 2012 došlo k nárůstu o téměř 50 % v porovnání s rokem 2011, kdy žádalo o azyl na 4 579 Srbů. Z balkánských zemí následuje za Srbskem v pořadí jako 5. země Makedonie s 4 546 žádostmi, na 9. místě se umístila Bosna a Hercegovina s 2 025, a poté Kosovo s 1 906 žadateli o azyl. V prosinci 2009 byla zrušena vízová povinnost v rámci Schengenu do ostatních zemí EU pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu, pokud však země nevyřeší zvýšený počet žadatelů o azyl, mohla by být víza opět zavedena.
V Bosně a Hercegovině bude postaven památník věnovaný srbským obětem války
Památník bude věnován především asi 30 Srbům, kteří byli zavražděni v hlavním městě Bosny a Hercegony Sarajevu v letech 1992 až 1993 bosenskými vojáky. Památník bude postaven v oblasti Kazani, na místě nalezení hrobů zabitých srbských vojáků. Za vraždy spáchané v Kazani bylo souzeno 14 osob, případ nakonec nebyl označen za válečný zločin. Vraždy byly spáchány vojáky, kterým velel Musan Topalovic, známý jako CaCo, který je pohřben mezi vojenskými veliteli a 1. prezidentem Bosny Alijou Izetbegovicem. Na 6 vojáků z Topalovicovy jednotky bylo však za vraždy odsouzeno od 10 měsíců až do 6 let vězení.
Za masakr v Srebrenici padl další rozsudek
Bozidar Kuvelja byl poslán Bosenským státním soudem na 20 let do vězení za zločiny proti lidskosti v bosenském městě Srebrenici v roce 1995, proti rozsudku se Kuvelja může odvolat. Kuvelja byl odsouzen za to, že se spolupodílel na věznění a masových popravách bosenských mužů. Soud dále rozhodl, že Kuvelja plnil pouze příkazy nadřízených a nedopustil se genocidy.
Republika srbská neuzná Kosovskou republiku
Prezident entity Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik ve čtvrtek prohlásil, že nepodpoří nezávislost Kosova a nadále bude podporovat stanovisko, že Kosovo je součástí Srbska. Podle prezidenta Dodika došlo k porušení mezinárodního práva poté, co se Kosovo odtrhlo od Srbska, nicméně sama RS je kritizována, že se separovala od Bosny. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, dosud jej uznalo 98 ze 193 členů OSN včetně USA a 22 z 27 členských států EU.
Srbsko chce znovu přerozdělit jugoslávský majetek
Podle současné srbské vlády by se měly revidovat smlouvy, které se týkají přerozdělení majetku mezi bývalými jugoslávskými státy. Srbská vláda poukázala například na majetek v Turecku, který je nyní ve vlastnictví Bosny, dále se jedná o budovu ambasády v hlavním městě Bulharska Sofii, kterou mělo zakoupit dřívější Srbské království a nyní ji vlastní Makedonie. Dohoda o vlastnických právech mezi bývalými jugoslávskými státy byla podepsána ve Vídni až v roce 2001, především bývalý představitel Srbů Slobodan Milosevic blokoval 10 let jednání o přerozdělení majetku tvrzením, že Srbsko je jediným nástupcem bývalé Jugoslávie. Celková hodnota majetku je odhadována až do výše 2,6 miliard USD. Srbsko dosud získalo 24 budov v hodnotě 82 miliónů USD, Chorvatsko 10 budov ve výši 23 miliónů USD, Bosna získala 8, Makedonie 4 a Slovinsko 3 nemovitosti. Vlastnická práva mnoha občanů na území bývalé Jugoslávie však zůstávají zatím nevyřešena.
Světový kongres Bosňanů zvolil nového prezidenta
Bývalý předseda muslimské komunity v Bosně Mustafa Ceric byl v sobotu ustanoven prezidentem Světového kongresu Bosňanů. Kongres také zvolil pro svoji vlajku bývalou bosenskou bílou vlajku se 6 liliemi. Většina Bosňanů se řadí k bosenským muslimům, nicméně i někteří muslimové v Srbsku, Černé Hoře a Kosovu se hlásí k Bosňanům, přestože nemluví bosenským jazykem. Předsedou Shromáždění Světového kongresu Bosňanů se stal Muamer Zukorlic, podle něhož musí kongres řešit především politické otázky národnosti Bosňanů.
Srbský prezident navštívil Republiku srbskou v Bosně a Hercegovině
Prezident Tomislav Nikolic se setkal ve středu se svým protějškem Miloradem Dodikem v hlavním městě entity Republiky srbské (RS) Banja Luce. Prezidenti jednali o navázání užších vztahů mezi zeměmi, a to především v oblasti energetické spolupráce s ruským Gazpromem ohledně stavby plynovodu South Stream a o tom, jak zabránit rozvodnění řeky Driny a hrozícím povodním. Cesta prezidenta Nikolice do RS si vysloužila kritiku z Bosny, protože jeho první státní návštěva do země vedla do entity RS a zhoršila již tak napjaté vztahy mezi Srbskem a Bosnou.
Kosovská opozice odmítla požadavek Srbska na vytvoření samosprávy pro kosovské Srby
Kosovský ministr zahraničí Hashim Thaci odmítl požadavek Srbska, aby byla vytvořena politická a územní autonomie pro samosprávné jednotky na severu Kosova, obývané převážně Srby. Srbské noviny uvedly, že by na severu Kosova mohla být vytvořena samostatná entita po vzoru Republiky srbské v Bosně a Hercegovině. Severní Kosovo zůstává v současné době hlavním ohniskem sporu mezi zeměmi, kosovští Srbové neuznávají vládu Kosova.
Ekonomika balkánských zemí bude v roce 2013 pomalu růst
Podle Světové banky (SB) za rok 2013 budou ekonomiky zemí západního Balkánu růst o 1,6 % oproti roku 2012, kdy očekávaný hospodářský růst má být jen 0,6 %. SB vyzvala balkánské země, aby snížily své zadlužení a zároveň přijaly reformy, které by vedly k vyšší konkurenceschopnosti a produktivitě. Mezi nejvíce problematické země patří podle SB Albánie, Černá Hora a Srbsko.
V Srbsku je jedna třetina dospělých osob nezaměstnaná
V roce 2012 ztratilo v Srbsku práci asi 172 000 lidí, kteří převážně pracovali ve stavebnictví, textilu, pohostinství a strojírenství. Nyní je bez práce asi jedna třetina Srbů, tj. 2,8 milionů lidí, z celkového počtu 7 miliónů obyvatel. Podle ekonomů je možné, že se nezaměstnanost v roce 2013 ještě zvýší kvůli nedostatečnému exportu zboží, nestabilitě veřejných financí a chybějícím zahraničním investicím v Srbsku. Na Balkáně má větší nezaměstnanost pouze v Bosně a Hercegovině, kde se pohybuje kolem 50 %, s 31 % nezaměstnaných se Srbsku přibližuje Makedonie.
Soud s Brancem Vlacem za zločiny proti lidskosti ve Vogosci začne v lednu
Bosenský státní soud bude od ledna projednávat případ Branca Vlaca, který se měl dopustit zločinů proti lidskosti v bosenské Vogosci v roce 1992. Vlaco je obviněn z mučení, zneužívání a vraždění vězňů v pracovních táborech Bunker, Sonja, Planjina kuca a Nakina Garaza. Vlaco je držen ve vazbě od jeho vydání z Černé Hory do Bosny v lednu 2012.
Za masakr v Srebrenici padne další rozsudek
Bosenský státní soud má 11. ledna rozhodnout, zda se Bozidar Kuvelja dopustil genocidy v Srebrenici v roce 1995. Obžaloba požaduje pro Kuvelju trest odnětí svobody na 35 let. Kuvelja se měl podílet na věznění, týrání a zabíjení bosenských mužů. Kuvelja se již částečně doznal, podle svého právníka Kerima Celika plnil pouze rozkazy svých nadřízených a činů upřímně lituje.
Srbsko a Bosna budou spolupracovat při stíhání válečných zločinců
V lednu 2013 Srbsko a Bosna podepíší Protokol o spolupráci při stíhání válečných zločinců. Protokol by měl v obou zemích usnadnit vyšetřování a výměnu válečných zločinců a důkazů. Poté, co Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil 2 chorvatské generály Anteho Gotovinu a Mladena Markaće a bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Ramushe Haradinaje, odmítlo Srbsko smlouvu v listopadu podepsat. Obě země si po podepsání Protokolu vymění až stovky zločinců.
Válečný zločinec Zdravko Tolimir byl odsouzen na doživotí
Bývalý bosensko-srbský generál Zdravko Tolimira si ve středu v Haagu vyslechnul odsuzující rozsudek za válečné zločiny v Srebrenici. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ho odsoudil za účast na vraždění 7000 bosenských muslimů v roce 1995. Generál Tolimir byl v roce 2007 zadržen v Srbsku poté, co na něj o dva roky dříve podal haagský tribunál žalobu. Válečný zločinec byl mimo jiné obžalován také z poškozování a odcizení bosenského majetku a nelidskému zacházení s civilisty, kteří byli zadrženi u měst Bratunac a Zvronik.
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.
Válečný zločinec Radislav Krstić si odpyká trest v Polsku
Polský soud rozhodl o přesunu bývalého bosenskosrbského generála Radislava Krstiće do varšavské věznice z Haagu. Soud tak učinil na žádost Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vzhledem k bezpečnostním důvodům. Část trestu si již odpykal v britské věznici, nicméně poté, co byl ve věznici napaden, byl přesunut do Varšavy. Ačkoliv se Krstić mohl odvolat, prostřednictvím svého advokáta sdělil, že se proti rozhodnutí neodvolá. Válečný zločinec Kristić byl v roce 2004 odsouzen k 35letému trestu odnětí svobody za napomáhání ke genocidě ve Srebrenici v polovině 90. let.