Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Archiv rubriky: Bosna a Hercegovina
Dnes skončila policejní mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině
Po vojně v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995 zde od roku 2003 probíhala 1. policejní mise Evropské unie (EU), při níž probíhal výcvik místního policejního sboru a dohled nad bezpečnostními orgány. Předtím, než země získá kandidátský status EU, bude muset prokázat, že její bezpečnostní orgány jsou nyní schopny bojovat s korupcí a organizovaným zločinem. Představitelé unie tento týden se zemí zahájili přístupové rozhovory a zároveň vyzvali zdejší úřady ke změně ústavy.
Evropská unie je znepokojená situací v Bosně a Hercegovině
Ministři EU vyjádřili obavy v souvislosti s politickou situací v Bosně a Hercegovině a vyzvali zdejší úřady k provedení ústavní reformy. EU uvedla, že vidí zemi jakou budoucího člena bloku, ale předtím, než bude integrační proces moci pokračovat, bude nutné změnit ústavu ve vztahu k případu Sejdić-Finci. Tito představitelé romské a židovské menšiny podali na Bosnu a Hercegovinu žalobu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, neboť v zemi nyní není menšinám umožněno kandidovat na vysoké úrovni vládních pozic. Před dvěma lety soud rozhodl v jejich prospěch, situace v zemi se však nezměnila. Ministři dále odsoudili pokusy minimalizovat nebo popřít genocidu v Srebrenici a nacionalistickou rétoriku politických vůdců země.
Soudní proces s bývalým generálem bosenských Srbů Ratko Mladičem pozastaven až do odvolání
Poté, co byl soudní proces s bývalým generálem bosenských Srbů Ratko Mladičem pozastaven v květnu, mělo dojít k pokračování 25. června 2012. Nyní byl však soudní proces, důsledkem chyby při zveřejňování dokumentů od obhajoby, pozastaven až do odvolání. Někteří z příbuzných obětí a přeživších války vyjádřili obavu, že pokud soud potrvá příliš dlouho, pan Mladič, který trpí srdečními problémy, zemře dříve, než bude dosaženo verdiktu.
Obhajoba bývalého vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče tvrdí, že v Bosně nebyla spáchána genocida
Agentura AFP dnes informovala o tom, že obhájce Peter Robinson požádal Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), aby ten zprostil jeho klienta Radovana Karadžiče viny z trestného činu genocidy, neboť dle jeho názoru ke genocidě v Bosně v roce 1992 nedošlo.
Proces s někdejším velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem byl odročen na neurčito
Předsedající soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Aplhons Orie uvedl, že k tomuto kroku došlo kvůli „vážným chybám“ prokuratury. Uvedl také, že soudcové nadále rozsah chyby analyzují. Obhájce bývalého bosenskosrbského velitele požádal o šestiměsíční odklad.
Dnes začal soudní proces s někdejším velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem
Proces dnes začal před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Ratko Mladič je obviněn z válečných zločinů, z genocidy a ze zločinů proti lidskosti, jichž se měl údajně dopustit během válečného konfliktu v Bosně a Hercegovině, který probíhal v letech 1992-1995. Mladič se cítí nevinným. K nejzávažnějším zločinům, ze kterých byl obviněn, patří obléhání Sarajeva, kde se hovoří o 11,5 tisících mrtvých a masakr ve Srebrenici, kde padlo okolo 8 tisíc osob.
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu znova podpořil vstup Bosny a Hercegoviny do NATO
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu řekl, že jeho země udělá vše proto, aby Bosna a Hercegovina přistoupila do NATO v co nejkratším čase. Dále uvedl, že na poslední schůzi ministrů zahraničí NATO v Bruselu byla zemi přislíbená multi-národní podpora, která zahrnovala Bulharsko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a další země regionu. Ministr tak hovořil během první cesty do Bosny a Hercegoviny od vytvoření zdejší nové vlády. Na otázku ohledně všeobecných voleb v Srbsku, které se budou konat již tuto neděli, 6. května, uvedl, že Srbsko je klíčovou zemí v regionu, která může přispět k jeho stabilizaci.
Začalo hospodářské forum Polsko- Střední Evropa- Čína
Účast na akci potvrdilo téměř 1000 podnikatelů z Polska, Číny a států Střední Evropy. Jedním z hlavních cílů je přilákat čínské investice do tohoto regionu. Podnikatelé, kteří se účastní zasedání, představují téměř všechny sektory ekonomiky od oblasti stavebnictví, dopravy a informačních a komunikačních technologií přes potravinářský průmysl, ochranu životního prostředí, nemovitostí či poradenství. Zasedání se také zúčastní premiéři Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Makedonie, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska a Maďarska. Albánie a Bulharsko budou reprezentovat vicepremiéři těchto zemí. Následně dojde k bilaterálním jednáním mezi Polskem a některými zmíněnými státy, tématem bude především evropská integrace. Ve středu, za účasti premiérů Polska a Číny, Donalda Tuska a Wena Jiabao,již došlo k podepsání řady dohod mezi oběma státy, mj. v oblasti spolupráce malých a středních podniků, spolupráce v oblasti udržitelné infrastruktury či kulturní spolupráce.
Ministři zahraničních věcí Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory vyzvali k trvalému řešení otázky uprchlíků
Představitelé těchto států v úterý v Sarajevu zdůraznili, že tento region je zavázán k nalezení trvalého řešení otázky uprchlíků a vyzvali zahraniční dárce k pomoci v tomto procesu. Vše bylo řečeno při zahájení konference mezinárodních dárců pro otázku uprchlíků v Sarajevu, která je spojuje vysoké představitelé OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE), Evropské unie a USA. Konferenci zahájil předseda Rady ministrů Bosny a Hercegoviny Vjekoslav Bevanda, který vyjádřil naději, že událost pomůže k získání 500 milionů eur pro vytvoření domovů pro 27.000 uprchlických rodin.
Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle vyzval Bosnu a Hercegovinu k zesílení boje proti korupci
Komisař EU pro rozšíření Štefan Füle dnes v rozhovoru pro bosenský deník Dnevni Avaz uvedl, že boj proti korupci je klíčovým pro úspěšné provedení reforem a splnění kodaňských kritérií, které jsou předpokladem pro vstup Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zpráva Evropské komise o pokroku Bosny a Hercegoviny za rok 2011 říká, že země se stále nachází v počáteční fázi, zejména právě v otázce boje proti korupci, která představuje velmi závažný problém veřejného i soukromého sektoru.
Turecko zahájilo iniciativu za členství Bosny a Hercegoviny v Akčním plánu členství v NATO
Turecko zahájilo iniciativu spolu s Bulharskem a dalšími zeměmi Balkánu, v rámci níž se bude snažit, aby NATO přijalo Bosnu a Hercegovinu do Akčního plánu členství (MAP). Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu v Bruselu na zasedání ministrů zemí NATO uvedl, že Turecko a Bulharsko spolu připravily k této problematice dopis, který má být projednáván na zasedání ministrů zahraničních věcí a obrany členských států NATO. Podle Turecka je členství Bosny a Hercegoviny možné díky vytvoření vlády,přičemž turecký ministr zahraničí se již 18. dubna setkal s bosenským ministrem zahraničí, aby spolu připravili společné kroky na klíčový summit NATO, který se bude konat 21. května v Chicagu.
Bulharský ministr zahraničí: „NATO by mělo vyslat signál zemím západního Balkánu, že dveře do Aliance zůstávají otevřené“
„Přípravy na summit NATO v Chicagu by měly dát jasný signál, že dveře NATO zůstávají otevřené, protože je to silnou motivací pro reformy v zemích západního Balkánu,“ řekl bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov na zasedání v Bruselu. Mladenov uvedl příklad Bosny a Hercegoviny, která dosáhla důležité shody na poli domácí politiky aby se přiblížila k NATO. Ministr obhajuje co nejrychlejší zahájení Akčního plánu členství pro Bosnu a Hercegovinu, tím, že „teď je řada na nás podpořit jejich úsilí.“
Podpora pro Bosnu a Hercegovinu by být dobrá zpráva pro region, Mladenovřekl.
Chorvatský prezident: „Vstup Chorvatska do EU nepovede k emigraci bosenských Chorvatů“
Chorvatský prezident Ivo Josipovic řekl v nedeli během návštěvy Mostaru v jižní Bosně a Hercegovině, že přistoupení Chorvatska do Evropské unie dle jeho názoru nespustí emigraci místních Chorvatů, kteří mají dvojí občanství. Dále zdůraznil, že vstup Chorvatska do EU poskytne vynikající příležitostí pro všechny jeho sousedy. Dodal, že Chorvatsko bude podporovat členství Bosny a Hercegoviny v EU, stejně jako dalších zemí v regionu. Vyjádřil také spokojenost s pokrokem v úsilí o dosažení dohody o klíčových politických otázkách v Bosně a Hercegovině, včetně úsilí o zajištění místním Chorvatům stejných práv jako mají dva další narody v zemi.
Amnesty International: Bosna a Hercegovina by se měla začít zabývat případy žen znásilněných během války v letech 1992-1995
Dle statistiky Amnesty International (AI) bylo v letech 1992-1995 na území Bosny a Hercegoviny znásilněno 20- 50 tisíc žen. Organizace zdůrazňuje, že většina pachatelů nebyla potrestána, ačkoliv od těchto události uběhlo již 16 let. AI také uvedla, že vláda Bosny a Hercegoviny by měla dodržet svůj slib z roku 2010 a zřídit národní program pro ženy, které se staly obětmi těchto trestných činů.
Bosna a Hercegovina má v úmyslu požádat o členství v EU v červnu
Úředníci v Bruselu ve středu oznámili, že Bosna a Hercegovina chce podat žádost o členství v Evropské unii (EU) během několika měsíců, předtím však musí změnit svou ústavu, aby tak ukončila diskriminaci národních menšin. „Naším cílem je podat důvěryhodnou žádost o členství v červnu,“ uvedl Bakir Izetbegovič, muslimský zástupce v tripartitním předsednictví Bosny a Hercegoviny, po setkání s předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Pan Izetbegovič vyjádřil naději, že země změní svou ústavu, aby splnila rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který uvádí, že systém bosenské reprezentace rozdělené mezi muslimy, Srby a Chorvaty diskriminuje Romy a Židy, kteří se ucházejí o veřejnou funkci. Dle pana Barossy jsou požadované změny ústavy „rozhodující podmínkou“ pro podepsání dohody o stabilizaci a přidružení s EU, což je důležitým krokem na cestě ke členství v EU.
Evropský parlament přijal usnesení o Bosně a Hercegovině
Evropský parlament (EP) schválil usnesení o Bosně a Hercegovině drtivou většinou hlasů ve středu s tím, že země by měla mít fungující státní aparát a vládu předtím, než podá žádost o členství v Evropské unii (EU) . Toto usnesení také uvítalo vytvoření vlády na státní úrovni a vyjádřilo naději, že ta bude podporovat nezbytné ústavní a jiné reformy. „Nová vláda nyní musí prokázat, že zvládá řešit problémy. Klíč k pohybu Bosny a Hercegoviny směrem k Evropě leží v Sarajevu, přesto je nutná plná podpora všech subjektů,“ komentovala pozorovatelka zdejšího dění pro EP Doris Pack. Komisař EU pro rozšiřování Štefan Fule uvedl, že rok 2012 bude pro zemi na cestě ke členství v EU klíčový. EP také vyzval bosenské orgány, aby v těsné spolupráci s mezinárodním společenstvím „bojovaly proti extremismu, náboženské nenávisti a násilí.“
Bakir Izetbegovic se stal předsedajícím ve tříčlenném Předsednictví Bosny a Hercegoviny
Zástupce Bosňáků v tříčlenném vedení státu Bakir Izetbegovic převzal rotující předsednictví v sobotu. Politik se ujme funkce předsedajícího poprvé od vzniku nového složení předsednictví v říjnu 2010. Funkci převzal od zástupce Chorvatů Željko Komšiće. Rotující předsednictví je založeno na ústavě Bosny a Hercegoviny a umožňuje každému členovi ujmout se vedení po dobu 8 měsíců. Pana Izetbegovice poté vystřídá představitel Srbů Nebojša Radmanović.
Předseda Evropské rady: „S reformami může Bosna a Hercegovina dosáhnout skutečného pokroku“
Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy po schůzce s premiérem Bosny a Hercegoviny, panem Vjekoslav Bevandou, uvedl: „Velmi vítám vznik vlády pod jeho vedením. To dokazuje, že političtí představitelé Bosny a Hercegoviny jsou schopni překonat vzájemné rozdíly a vytvořit společnou vizi pro stabilní, prosperující a demokratickou budoucnost své země,“ k čemuž předseda ER dodal, že „S novou vládou Bosny a Hercegoviny nyní mohou pokročit reformy a může být dosaženo skutečného pokroku v integraci do EU. Žádám, aby byl urychlen proces vstupu v platnost dohody o stabilizaci a přidružení.“
Republika srbská nedovolí Bosně a Hercegovině uznat Kosovo
Předseda Národního shromáždění Republiky srbské Igor Radojcic oznámil, že Republika srbská „nikdy nedovolí“, aby Bosna a Hercegovina uznala Republiku Kosovo. Podle slov Igora Radojcice „již tlak mezinárodního společenství není tak silný a Republika srbská má kontrolu nad svým osudem“. Radojcic dále upozornil na radikální islamismus v Bosně a Hercegovině.
Chorvatsko s Bosnou a Hercegovinou řeší vzájemný obchodní režim po vstupu Chorvatska do EU
Chorvatsko a Bosna a Hercegovina jednají o úpravě obchodního režimu, aby se co nejvíce zmírnily dopady vstupu Chorvatska do EU v příštím roce. Bosenský náměstek ministra obchodu Dragisa Mekic řekl, že jednání o obchodnímu protokolu bylo zahájeno v Chorvatsku, neboť nový obchodní režim zcela změní současná cla a kontroly, zvláště pak u potravinářských výrobků dovážených do Bosny a Hercegoviny. Stabilizační a asociační dohoda počítá ke dni 1. 1. 2013 se zrušením většiny cel pro potraviny dovážené do Bosny a Hercegoviny z EU, clo má zůstat pro dovoz mléka, mléčných výrobků a zvířat.
Náměstek americké ministryně zahraničí navštíví Balkán
Ve dnech 16. až 20. února navštíví náměstek americké ministryně zahraničí William Burns země západního Balkánu, konkrétně Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Kosovo a Chorvatsko. Informovalo o tom americké ministerstvo zahraničí, v jehož zprávě se uvádí, že během své návštěvy bude W. Burns klást důraz zejména na otázku euroatlantické integrace a na posílení regionální spolupráce s těmito zeměmi. Bude rovněž apelovat na řešení klíčových otázek, jako je právní stát a hospodářský rozvoj.
Člen předsednictva Bosny a Hercegoviny v Turecku – byla podepsána dohoda a Turecko přislíbilo rozšiřování své podpory
Turecko bude pokračovat v poskytování podpory Bosně a Hercegovině, aby zde posílilo „národní usmíření a pomohlo zahájit ekonomický rozvoj“, jak uvedl turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu při společné tiskové konferenci s členem posílila svou národní usmíření a dosáhnout ekonomického rozvoje, turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu včera řekl na společné tiskovékonferenci s členem federálního předsednictví Bakirem Izetbegovichem. Turecký ministr zahraničí dále uvedl, že Turecko bude silně podporovat Bosnu a Hercegovinu v získání členství v NATO, které je podle představitele Bosny a Hercegoviny pro jeho zemi vrcholně důležité. Bosna a Hercegovina a Turecko dále podepsaly dohodu o spolupráci v boji proti nelegální migraci a v boji proti organizovanému zločinu. Bakir Izetbegovich se také sešel s tureckým prezidentem Abdullahem Güll a tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem.