EU zvažuje dočasné pozastavení bezvízového režimu s Bosnou a Hercegovinou kvůli velkému nárůstu žadatelů o azyl, a to především ve Švédsku. Zpravodajka EU pro vízovou liberalizaci Tanja Fajon uvedla, že počet žadatelů o azyl za poslední 3 týdny vzrostl o 97%, přičemž upozornila na to, že některé členské státy EU to považují za alarmující stav. Hlava monitorovací mise bezvízového styku Bakir Dautbašić ale uvádí, že počet žadatelů vzrostl pouze ve Švédsku a i tak nepřekročil 1000 lidí. Dále Bakir Dautbašić řekl, že Bosna a Hercegovina se tento problém snaží řešit, a poukázal na to, že podobný problém v mnohem větším rozsahu měly dříve Makedonie či Srbsko. Diplomatické kruhy ale nepovažují hrizbu zrušení bezvízového styku za reálnou.
Archiv rubriky: Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina má definitivně novou vládu
Bosna a Hercegovina oficiálně ukončila 16 měsíců trvající politickou krizi, když parlament hlasoval o nové ústřední vládě federace složené muslimů, Srbů i Chorvatů, kteří přislíbili nastavení jasného kurzu země směrem do EU a oživení ekonomiky Bosny a Hercegoviny. Vládu vede bosenský Chorvat premiér Vjekoslav Bevanda. Devět ministerstev povede celkem 6 ministrů – 2 Srbové, 2 Chorvati a 2 muslimové. Vznik vlády byl umožněn díky dohodě hlavních šesti hlavních politických stran v prosinci. bylo možné po političtí lídři šesti stran dosáhly dohody v prosinci po měsících politické tahanice.
Bývalý chorvatský prezident: „Je třeba změnit Daytonskou dohodu“
Bývalý chorvatský prezident Stjepan Mesić soudí, že Daytonská dohoda se musí změnit tak, aby se byla Bosna a Hercegovina uvedena do funkčního stavu. „Způsob, jakým dnes Bosna a Hercegovina funguje, je prostě nefunkční a zůstane takový tak dlouho, dokus bude tento stát strukturován podle Daytonské dohody, ke které se musí přestat přistupovat jako k modle.“ pronesl ex-prezident Mesić v článku pro Novi Sad Dnevnik. Bývalý chorvatský prezident je přesvědčen o tom, že Bosna a Hercegovina je slabinou regionu a tehdejší „daytonské řešení“ neodpovídá dnešní skutečnosti. „Daytonská dohoda byla jako bufet, ze kterého si každý vzal pouze to, na co měl chuť, ale již se zapomnělo na ty, kteří si přejí, aby se Bosna opět v kouři zhroutila,“ uvedl Stjepan Mesić a zdůraznil, že funkční soustátí Bosny a Hercegoviny je i nadále prioritou pro stabilitu Balkánu, přičemž zkritizoval setkání na hoře Jahorina – „nevšiml jsem si, že by byl učiněn nějaký pokrok v této oblasti.“
Bosenská demokratická unie odsoudila výrok prezidenta Republiky srbské: „jde o přímé ohrožení státu“
Bosenská demokratická unie (BDZ), která má blízko k Muameru Zukorlici ostře odsoudila výroky prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika, a to zejména o „nevyhnutelném pádu Bosny a Herzegoviny.“ Podle BDZ je prohlášení přímým ohrožením státu Bosna a Hercegovina a Bosňanů. BDZ dále vyzvala všechny obyvatele Srbska a Bosny a Hercegoviny, aby se postavili proti politice vyvolávající násilí a nenávist a spojili síly v boji za mír, stabilitu a vzájemný respekt. BDZ dále uvádí, že by prohlášení prezidenta Dodika „nebrala vážně“, kdyby před několika týdny nedošlo ve městě Banja Luka k demonstraci podpory prezidenta Dodika a „autorů genocidy“ Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče ze strany vedení Republiky srbské i církve.
USA reaguje na prohlášení prezidenta Republiky srbské: „územní celistvost je nezpochybnitelná“
Americká ambasáda v Sarajevu oznámila, že považuje Bosnu a Hercegovinu za „nezávislý, multietnický, demokratický a suverénní stát s nepopiratelnou územní celistvostí.“ Velvyslanectví USA tak reagovalo na setkání prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika a šéfa strany LDP Čedomira Jovanoviće v Bělehradě, kde prezident Dodik „předpověděl“ rozpadnutí Bosny a Hercegoviny. Američané zdůraznily, že Bosna a Hercegovina je členem OSN od roku 1992 a že Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil události v Srebrenici za akt genocidy, a „vyjádřili zklamání nad rétorikou, která tyto základní fakta zpochybňuje.“ Milorad Dodik během debaty v Bělehradě prohlásil, že nezpochybňuje, že zločin proti Bosňanům byl v Srebrenici spáchán v roce 1995, ale odmítal tvrzení Čedomira Jovanoviće, že Republika srbská byla „založena na genocidě v Srebrenici“ s tím, že byla založena již v roce 1992.
Prezidenti Bosny a Hercegoviny, Srbska a Chorvatska se setkali na hoře Jahorina
Poblíž hlavního města Bosny a Hercegoviny, Sarajeva, se na hoře Jahorina setkali představitelé těchto tří států, aby podle svého prohlášení „potvrdili orientaci všech tří zemí na posílení vzájemných dobrých vztahů“. Situace se výrazně změnila poté, co v Chorvatsku byla zvolena sociálně-demokratická vláda naladěná na regionální spolupráci. Řešila se zde iniciativa chorvatského prezidenta Ivo Josipoviće s cílem dosažení mezinárodní dohody, která by usnadnila proces stíhání osob odpovědných za válečné zločiny.
Prezident Republiky Srbské prohlásil, že Srbsko nedodržuje Daytonskou dohodu
Prezident Republiky srbské Milorad Dodik uvedl, že sousední Srbsko „nedodržuje Daytonskou dohodu, protože nedostatečně brání její výsledek“. Jedná se o pokračování prezidentovy kritiky vůči údajným snahám Turecka, Íránu a Saúdské Arábie, které obviňuje z toho, že chtějí Bosnu a Hercegovinu sjednotit na úkor Republiky Srbské. Stejně tak se prezident Republiky srbské, federativní části Bosny a Hercegoviny, ohradil proti tomu, že v Srbsku někteří označují Republiku srbskou jako „genocidní útvar“ s tím, že si to „netroufl“ ani bývalý člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Haris Silajdžić, který požadoval zrušení Republiky srbské.
Prezident Republiky srbské: „Bosna a Hercegovina se jednoho dne stejně rozpadne, jako Československo“
Prezident federativní Republiky srbské Milorad Dodik prohlásil, že Bosna a Hercegovina se zákonitě „jednoho dne“ musí rozdělit na jednotlivé části. Spolu s hlavou Liberálně demokratické strany Cedomirem Jovanovicem to prohlásil na Tanjug Press Club a situaci přirovnal k otázce Československa. Prezident Dodik se také vyjádřil proti Turecku, Íránu a Saúdské Arábii, kteří mají podle jeho slov velmi velký vliv v Bosně s Hercegovině a mají za cíl sjednotit celou federaci pod jednu vládu a prezidenta. Prezident uvedl, že tento scénář není možný a že země se bude muset rozpadnout. „Bosna a Hercegovina nikdy nefungovala jako stát, pokud kdy nějakým státem byla,“ řekl prezident Republiky srbské a dodal: „Bosnu uměle vytvořila Osmanská říše a jen přežila pod Rakousko-Uherskem i Jugoslávií.“
Bosenské státní zastupitelství zastavilo vyšetřování 58 lidí obviněných z napomáhání Radovanu Karadžič
Státní zastupitelství Bosny a Hercegoviny pozastavilo vyšetřování 58 lidí obviněných Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) z napomáhání Radovanu Karadžič, který je nyní souzen v Haagu za zločiny proti lidskosti a za genocidu v Bosně a Hercegovině. Státní zastupitelství odůvodňuje pozastavení nedostatkem důkazů. Rozhodnutí je ale legitimní a ICTY již vyšetřování těchto lidí přerušilo.
Chorvatsko podpořilo autonomii federativní země Bosny a Hercegoviny – Republiky srbské
Chorvatský prezident Ivo Josipovic prohlásil před nadcházejícím setkáním prezidentů Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny 3. února na Mt. Jahorina v jihovýchodní Bosně a Hercegovině, že vnímá existenci Republiky srbské jako ústavní realitu federace Bosny a Hercegoviny. Chorvatsko je podle jeho slov přesvědčeno u důležitosti komunikace a spolupráce s každým dílčím subjektem Bosny a Hercegoviny. Federace Bosna a Hercegovina je složena ze dvou federativních entit – chorvatské-bosenské Bosny a Hercegoviny a srbské Republiky srbské, mezi jejichž politickými představiteli trvá napjatý vztah. Chorvatský prezident vyzval, aby se obě federativní části staraly „sami o sebe“ a nehledaly řešení každého interního sporu v mezinárodních arbitrážích. Prezident Josipovic dále v souvislosti s posledními událostmi řekl, že prezident Republiky srbské Milorad Dodik byl vždy během jejich setkání spravedlivý a objektivní.
Prezident federativní Bosny a Hercegoviny omilostnil bývalého šéfa muslimů v Srebrenici
Prezident bosensko-chorvatské Bosny a Hercegoviny, federaticní části Bosny a Hercegoviny, Živko Budimir omilostnil bývalého velitele muslimských sil za války v Bosně Nasera Oriće, který vedl muslimy v Srebrenici. Naser Orić, který byl mimo jiné souzen a zproštěn viny před haagským tribunálem pro válečné zločiny, byl odsouzen v červnu 2009 u Městského soudu v Sarajevu na dva roky ve vězení a v roce 2010 mu byl trest přeměřen na 4 roky. Prezident Budimir dále dle místního tisku omilostnil několik dalších odsouzených, včetně vrahů, lupičů a pachatelů sexuálních trestných činů, což jeho úřad vysvětluje tím, že omilostnění jedinci jsou již „plně rehabilitováni a nepředstavují žádné nebezpečí pro společnost“.
Bosna a Hercegovina má nového premiéra federace
Parlament Bosny a Hercegoviny odsouhlasil jmenování nového premiéra, kterým je ekonom Vjekoslav Bevanda, kandidát Chorvatské demokratické unie (HDZ). Nový premiér bude muset utvořit novou vládu do 1 měsíce. Očekává se, že se pokusí sestavit vládu, ve které budou zastoupeny všechny tři významné etnické skupiny, bosenští muslimové, katoličtí Chorvati a pravoslavní Srbové. Po předchozí dohodě tak končí politická krize bezvládí ústřední vlády federace.
Bosna a Hercegovina bude mít novou ústřední vládu
Bosenští muslimové, katoličtí Chorvati a pravoslavní Srbové se dohodli na vytvoření ústřední vlády federace Bosny a Hercegoviny, čímž byla skončena 14 měsíců dlouhá politická krize. Tento krok také umožní Bosně a Hercegovině zahájit jednání o členství země v EU a NATO a zároveň získat přístup ke zmrazeným finančním prostředkům a fondům.
Světový kongres Bosňanů žádá o své stálé zastoupení při OSN
Podle slov muftí Muamera Zukorliće, hlavy organizace bosenských muslimů v Srbsku, by měl světový kongres Bosňanů mít stejné zastoupení při OSN jako má Světový židovský kongres. Světový kongres bosenských muslimů je zastřešující organizací pro celou světovou diasporu Bosňanů, kteří podle Muamera Zukorliće čelili genocidě srovnatelné s židovským holocaustem. Muftí Zukorlić je jedním z hlavních aktérů současného sporu Srbského politického vedení s bosenskými muslimy. Sám Zukorlić mimo jiné prohlásil, že je třeba skoncovat s antiislámskou činností prezidenta Republiky srbské (federativní stát Bosny a Hercegoviny) a jeho rádců v Bělehradě (Srbsko), kteří neskrývají své nepřátelství vůči muslimům, Bosňanům a islámu obecně.
Saúdská Arábie ukončila svůj program pomoci pro Bosnu a Hercegovinu – celkem poslala 560 milionů dolarů
Saúdská Arábie oznámila ukončení svého téměř desetiletého programu pomoci pro Bosnu a Hercegovinu. Rijád zahájil program podpory v prvním roce války v Bosně v letech 1992-95 a celkem v rámci pomoci poslal 560 milionů dolarů. Podpora byla použita především na boj s chudobou a pro rozvoj zdravotnictví, infrastruktury a kultury, řekl to saúdskoarabský velvyslanec Eid bin Mohammed al-Thaqafi. Podle něho nastal čas na ukončení pomoci a zahájení rozvoje hospodářských vztahů mezi Saúdskou Arábií a Bosnou a Hercegovinou.
Bosenští zemědělci se obávají ztráty primárního trhu
Důsledkem regulací, na které bude za rok přistupovat Chorvatsko během své přípravy na vstup do Evropské unie, bosenští farmáři ztratí velkou část primárního odbytu svého zboží. 16% celkového vývozu potravin a více než 50% vývozu mléka přitom dosud putovalo do Chorvatska. Bosenští farmáři, základ zdejší ekonomiky, musí čelit faktu, že se stali poslední obětí politické paralýzy, která zachvátila zemi od voleb v říjnu 2010.
Bosna nemá centrální vládu, žádný státní rozpočet a co je velice znepokojující pro farmáře – žádné ministerstvo zemědělství. Potravinové a veterinární orgány nejsou schopné pokrýt dostatek směrnic a předpisů za účelem harmonizace bosenských předpisů pro bezpečnost potravin s normami EU. „Už teď máme zpoždění,“ řekl Jurij Afanasiev, ředitel programu OSN pro rozvoj v Bosně.
Člen předsednictví Bosny a Hercegoviny odsoudil výroky prezidenta federativní Republiky srbské
Člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegovič tvrdě odsoudil prohlášení prezidenta federativní části Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské, Milorada Dodika, který se naposledy dnes vyjádřil proti bosenským muslimům a dále prohlásil, že arogance bosenských muslimů je s ohledem na Srby a Chorvaty tak nesnesitelná, že se Bosna a Hercegovina musí zákonitě rozpadnout“. Člen předsednictva federace Izetbegovič řekl turecké tiskové agentuře Anadolu Ajansi: „Bosna a Hercegovina se nikdy nestane součástí tzv. Velkého Srbska“, jak by si mnozí přáli – ti, kteří to budou chtít, budou čelit velkým problémům.“ Dodal, že Bosňané se nevzdaly nároku na svou zem před 20 lety a neudělají to ani dnes.
V Bosně a Hercegovině vzniká spor kvůli islámu mezi Srby a muslimy
Islámská komunita Federace BiH, kterou vede muftí Mustafa Cerić, oznámila, že požádá islámské země, aby označily prezidenta Republiky srbské za „persona non grata“ – tedy za osobu nežádoucí, která nebude moci vstoupit na jejich území. Důvodem je podle bosenských muslimů jeho podněcování k „fóbii z islámu“. Prezident Republiky srbské Milorad Dodik nyní reagoval s tím, že bosenští muslimové hodlají z Bosny a Hercegoviny vytvořit islámský stát s právem Šaría, což je podle něj nepřijatelné. „Nemám nic proti náboženské svobodě, ale Bosňané chtějí zahájit islamizační politické procesy, které se dotknou celé federace,“ řekl prezident Dodik a dodal, že tento krok ze strany bosenských muslimů považuje za útok na Republiku srbskou i na svou osobu.
Americká ministryně zahraničí se setkala se současnou hlavou federace Bosny a Hercegoviny – kvůli Palestině
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton při setkání se současným předsedou předsednictva Bosny a Hercegoviny, kterým je Željko Komšić, prohlásila, že USA plně podporují existenci této federace a věří v další pokrok při obnově Bosny a Hercegoviny. Podle bosenských médií je pravděpodobným důvodem návštěvy Željka Komšiće ve Washingtonu jednání o hlasování o státnosti Palestiny v OSN, neboť Bosna a Hercegovina je v současnosti členem Rady bezpečnosti OSN.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mandát mise EUFOR pro Bosnu a Hercegovinu
Rada bezpečnosti OSN ve středu oficiálně prodloužila mandát Evropské unie (mise EUFOR) v Bosně a Hercegovině o další rok. Rezoluce o prodloužení mandátu EU byla jednomyslně přijata všemi 15 členy Rady bezpečnosti, ačkoliv Rusko mělo dříve jisté výhrady ke zprávě vysokého představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Valentina Inzko. Rezoluce jasně deklaruje, že primární odpovědnost za úspěšnou implementaci mírových dohod nesou orgány Bosny a Hercegoviny. Síly EU převzaly mandát od sil NATO v roce 2004 s úkolem zajištění dodržování Daytonských mírových dohod.
Al Jazeera spouští televizní kanál pro Balkán
Vedení nové televize bude umístěno v Sarajevu, v Bosně a Hercegovině, zatímco dojde k vytvoření i regionálních sídel v chorvatském Záhřebu, srbském Bělehradě a makedonské Skopji. Vysílání pokryje území Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska, Kosova a Černé Hory. Dosavadní investice pro vybavení nové televize stály Al-Džazíru 10 milionů dolarů a vysílání má prozatím být v arabštině a angličtině.
Bosna a Hercegovina zavádí opatření proti terorismu dle rezolucí Rady bezpečnosti OSN
Rada ministrů Bosny a Hercegoviny rozhodla o zavedení omezujících opatření proti terorismu, která jsou stanovená v sérii 12 rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Tyto rezoluce Rada bezpečnosti OSN vydala v letech 1999-2009 proti teroristické síti Al-Kaida a afghánskému Talibanu. Tato opatření zahrnují zmrazení finančních prostředků a veškerých dalších ekonomických aktiv ve vlastnictví osob uvedených v seznamech zmíněných rezolucí. Dále sem patří zákaz vstupu na území Bosny a Hercegobiny stejně jako zákaz prodeje či přepravy zbraní a vojenského materiálu pro všechny označené jednotlivce, skupiny, sdružení a organizace. Rozhodnutí bylo přijato v reakci na útok člena srbské wahábitské organizace na velvyslanectví USA v Sarajevu.
V Bosně byl proveden útok na americkou ambasádu, v Srbsku se zatýkají muslimové
V hlavním městě Bosny a Hercegoviny, Sarajevu, došlo k ostřelování americké ambasády osamělým střelcem. Útočník byl poté zraněn a zatčen, přičemž byl zraněn i jeden policista. V reakci na incident policie v Srbsku zahájila tři útoky na jihozápadě země ve městech Novi Pazar, Sjenica a Tutin proti extremistickému wahhábitskému islámskému hnutí, oznámil to srbský ministr vnitra Ivica Dacic.