Izraelský premiér Benjamin Netanyahu je na návštěvě Ruska, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a budou jednat o situaci v Sýrii. Izrael je znepokojen ruskými dodávkami zbraní Damašku a Rusko se vyjádřilo proti izraelským náletům na území Sýrie. V posledních dnech je Rusko v centru dění diplomatického snažení o ukončení konfliktu v Sýrii. Na konci minulého týdne jednal prezident Putin s britským premiérem Davidem Cameronem a předtím s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Vrcholní světoví politici nyní jednají o uspořádání mezinárodní konference, která by přinesla politické řešení pro ukončení konfliktu.
Archiv štítku: konflikt
Britský premiér jedná s ruským prezidentem o konfliktu v Sýrii, Rusko se obává vzestupu extrémistů
Britský premiér David Cameron jedná s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v ruském Soči ohledně konfliktu v Sýrii, který již stál 70 000 lidských životů. Schůzka byla sjednána v návaznosti na to, že USA a Rusko navrhly svolat mezinárodní konferenci zaměřenou na politické řešení syrského konfliktu za účasti představitelů znepřátelených stran. Rusko jako klíčový spojenec Sýrie se od začátku staví proti jakékoli formě ozbrojené intervence v zemi. Obě země doufají, že naleznou společnou řeč o ukončení dvouletého konfliktu před setkáním vedoucích představitelů skupiny G8 v Severním Irsku příští měsíc. Rusko kritizuje perspektivu politického vakua v případě pádu vlády prezidenta Assada a vzestup islamistických extremistických skupin. Velká Británie uznává některé extremistické prvky, ale dodává, že pouze politická transformace může přinést dlouhodobou stabilitu Sýrie.
Ministr Kerry jednal s prezidentem Putinem ohledně Sýrie
Americký ministr zahraničí John Kerry přijel do Moskvy na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem, aby překlenul propast mezi dvěma stranami v konfliktu v Sýrii. Předtím ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo západ, aby přestalo politizovat problematiku chemických zbraní v Sýrii. Zatímco USA vyjádřily podporu povstalcům, Rusko podporuje režim prezidenta al-Assada. Moskva se obává, že špatná situace v Sýrii by byla ještě horší při pádu prezidenta Bashara al-Assada. Analytici nepředpokládali, že by ministr Kerry dokázal změnit názor prezidenta Putina ohledně Sýrie. Ministr Kerry řekl, že USA a Rusko mají společný zájem v Sýrii a to regionální stabilitu a prevenci před rozšíření extremismu. Po jednání v Moskvě se ministr Kerry přesune do Říma, aby se setkal s italskými, izraelskými a jordánskými představiteli a řešili blízkovýchodní problémy.
Prezident Obama chce více důkazů o použití chemických zbraní v Sýrii
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že chce více důkazů o použití chemických zbraní v syrském konfliktu, než se rozhodne o vojenské či diplomatické reakci USA. Jelikož USA se obtížně stahují z konfliktů v Afghánistánu a Iráku, prezident Obama se zdráhá poslat vojáky do Sýrie. Vyzývá OSN, aby prošetřila použití chemických zbraní. „Máme důkaz, že chemické zbraně byly použity uvnitř Sýrie, ale my nevíme, jak byly použity, kdy byly použity, kdo je použil.“ Prezident Obama řekl, že Američané očekávají, že bude mít přesná data, na základě nich se pak rozhodne. Výzkum veřejného mínění ukázal, že 62 % Američanů si myslí, že USA nemá odpovědnost zasáhnout v konfliktu v Sýrii, zatímco jen 24 % tvrdí, že vláda má tu povinnost.
Indonésie udělí Papui širší autonomii
Východoindonéské provincii Papua bude udělena širší autonomie, rozhodla o tom na svém jednání indonéská vláda. Doufá tak v brzké ukončení konfliktu s tamním separatistickým hnutím za svobodnou Papuu. Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono se sešel s guvernérem provincie Lukas Enembem a jejími dalšími představiteli, aby spolu projednali detaily rozšíření autonomie a zároveň se chtěl ujistit, že papujské úřady podniknou veškeré kroky směřující k ukončení konfliktu. Celý proces rozšiřování autonomie by podle vládních plánů měl skončit v srpnu tohoto roku, v současné době vláda provincii přiděluje největší rozpočet v poměru k ostatním regionům. Guvernér Papuy přislíbil snahu o ukončení konfliktu a vyjádřil svou víru, že díky novému přístupu, který zahrnuje rozhovory se všemi relevantními aktéry, se brzy podaří situaci uklidnit.
Libyi sužuje všeobecné stupňující se násilí a rozkol mezi vládou a milicemi
Po několika měsících relativního klidu v severoafrické zemi opět eskalují násilnosti. Nedělní útok na ministerstvo zahraničí a nezdařený zásah na vnitru byl jedním z mnoha veřejných incidentů. Z více stran jsou slyšet námitky, že Libye není schopna ani po roce a půl od pádu vůdce Kaddafiho usměrnit pořádek a zastavit regionální boje. Důkazem je například hádka mezi místními kmeny, při které došlo ke ztrátám na životech mezi městy Tiji a Nalout, 200 kilometrů jihozápadně od Tripolisu. Město Benghází je zase od roku 2012 centrem bojů mířených proti ozbrojeným složkám a „západním zájmům“. Útoky jsou často přičítány islamistickým skupinám v oblasti Kyreneiky na východě Libye, kde je doposud majoritní politické zastoupení spjaté s minulým režimem. Premiér Ali Zeidan proto vyzval lid, aby podporoval vládu místo extremistů, jenž chtějí destabilizovat stát.
Libanon nesmí dovolit přepravu zbraní do Sýrie přes jeho území
Libanonský prezident Michel Sleiman řekl, že libanonské orgány nesmí dovolit, aby zbraně a ozbrojenci proudili do Sýrie přes hranice Libanonu. Vyzval politické strany, aby přijaly opatření i proti budování tréninkových center ozbrojenců na území Libanonu. Prezident Sleiman opakovaně vyjadřuje nesouhlas s mezinárodní intervencí do Sýrie. Prosazuje dialog, který by měl vést k ukončení konfliktu. Libanon se nechce vměšovat do vnitřních záležitostí svého souseda. V poslední době dva radikální duchovní v zemi vyzvali lidi, aby se připojili k povstalcům v Sýrii, kteří chtějí svrhnout režim prezidenta al-Assada. Během posledních měsíců se opakovaně militantní skupiny snažily dostat do Sýrie přes Libanon.
Čína a USA by měly v budoucnu více spolupracovat v oblasti bezpečnosti
„Čína a Spojené státy mají stejné zájmy v oblasti zachování míru a stability nejenom v asijsko-pacifickém regionu,“ řekl v pondělí Fang Fenhui, šéf generálního sboru čínské lidově-osvobozenecké armády, na setkání s americkým náčelníkem generálního štábu Martinem Dempseyem. Náčelník Dempsey přijel už v neděli, kdy zahájil svou pětidenní návštěvu Číny, která byla zároveň první oficiální návštěvou vysokého armádního důstojníka USA v této asijské zemi. Armádní představitelé obou zemí se pak shodli na společné spolupráci a kooperaci a především diskutovali nad problematikou bezpečnosti v asijském regionu. Předmětem jejich diskuse byla i otázka sporných ostrovů ve východočínském moři a otázka konfliktu na korejském poloostrově.
Kambodžský premiér nevěří v ozbrojený konflikt na korejském poloostrově
Kambodžský premiér Hun Sen v pondělí uvedl, že nepředpokládá, že by na korejském poloostrově vypukl válečný konflikt. Rozhodnutí kambodžské vlády neevakuovat pracovníky, studenty a diplomatický personál tak bylo podle něj správné. „I když zůstává situace na korejském poloostrově napjatá, k ozbrojenému konfliktu zatím chybí vůle,“ dodal premiér Hun Sen. V současnosti na 19 850 Kambodžanů pracuje v Jižní Koreji. Napjatou situaci mezi obě východoasijskými státy Kambodža podle jejího premiéra i nadále ale sleduje.
Sousední státy vyšlou do Středoafrické republiky své jednotky
Na 2 000 jednotek by mělo ve Středoafrické republice pomoci obnovit bezpečnost po vojenském převratu, který proběhl na konci března. Dohodli se na tom představitelé sousedních zemí na summitu v Čadu. Jihoafrická republika naopak stáhne ze země veškeré jednotky, při převratu došlo k zabití 13 jejích vojáků. Na summitu Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) byl vůdce rebelů Michel Djotodia uznán jako hlava přechodné vlády, nikoliv jako legitimní prezident. OSN varuje, že v zemi stoupá počet dětských obětí během konfliktu v zemi.
V Turecku se jedná o mezinárodních problémech
Americký ministr zahraničí John Kerry se v sobotu v Turecku setkal v s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Diskutovali o stagnujícím mírovém procesu mezi Izraelem a Palestinou a ekonomickém plánu pro Palestince, který ministr Kerry avizoval již tento měsíc, když navštívil Izrael. Ministr Kerry bude hovořit i s tureckým ministrem zahraničí Ahmet Davutoglu o vztazích Turecka s Izraelem. V pondělí je na programu schůzka izraelské delegace s tureckou stranou. Není zřejmé, zda se jí bude účastnit i ministr Kerry. USA pomohly k zlepšení diplomatických vztahů mezi Izraelem a Tureckem, které byly velmi napjaté po zabití 9 tureckých občanů Izraelem a které se zlepšily po omluvě izraelského premiéra Benjamina Netanyahu. Podle ministra Davutoglu se na schůzce s Izraelem nebude řešit konflikt v Sýrii, o kterém do Turecka přijeli jednat ministři zahraničí zemí ze skupiny nazývající se Přátelé Sýrie, která sdružuje Egypt, Francii, Německo, Itálii, Jordánsko, Katar, Saúdskou Arábii, Turecko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy a Velkou Británii.
Jihokorejská republika vyzývá KLDR k dialogu, jinak je připravena se bránit
„Jihokorejská republika se cítí ohrožena severokorejskou demonstrací vojenské síly, kterou předvedla v úterý,“ sděluje ve svém prohlášení oficiální korejská zpravodajská agentura Korea Central News Agency (KCNA). Jižní Korea chce také provést demonstraci vojenské připravenosti tak, aby mohla bránit vlastní území. Jestliže je Severní Korea připravena vést dialog, měla by podle KCNA ustoupit ze svého konfrontačního postoje a měla by se omluvit za minulá příkoří.
Izrael je připraven zadržet zbraně mířící do Sýrie
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jeho země má právo zadržet zbraně mířící do Sýrie, které by se mohly dostat do „špatných rukou“. Dle premiéra Netanyahu by se mohly stát hrozbou nejen pro Blízký východ, ale pro celý svět. „Kdyby se teroristé dostali k proti-letadlovým a chemickým zbraním, mohli by změnit hru v regionu.“ Izrael se nechtěl angažovat v syrském konfliktu, nicméně je připraven se bránit. Premiér Netanyahu nepotvrdil domněnku, že Izrael ostřeloval v lednu konvoj zbraní po syrský režim.
OSN zintenzivňuje tlak na ukončení konfliktu v Sýrii
Vedoucí 5 hlavních agentur OSN vydali společné prohlášení směřující k mezinárodnímu společenství, důvodem je přetrvávající válečná situace v Sýrii. Šéfové Světové zdravotnické organizace (WHO), Dětského fondu OSN (UNICEF), Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), Světového potravinového programu (WFP) a Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) v něm apelují na politické lídry, aby využili svého vlivu na ukončení konfliktu v Sýrii. Říkají, že žádají „něco důležitějšího než finanční prostředky“. V prohlášení stojí, že humanitární potřeby v Sýrii se zvyšují a jejich možnosti se snižují. Organizace UNICEF uvedla, že obdržela jen 12 milionů USD z potřebných 57 milionů USD na pokrytí svých aktivit v Jordánsku, kam před konfliktem od března 2011 uteklo na 385 500 Syřanů a očekává se, že jejich počet se ztrojnásobí do konce roku.
Britští vojenští vědci mají důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii
Vzorek půdy z okolí Damašku, který byl dovezen do Velké Británie, má dokazovat, že v syrském konfliktu došlo k použití chemických zbraní. Testy byly provedeny v chemickém a biologickém výzkumném centru ministerstva obrany v Porton Down. Britský tým však nedokáže říci, zda chemické zbraně použil režim prezidenta Bashara al-Assada, anebo jeho odpůrci. Vojenští vědci přesně neuvedli, o jaký typ chemických zbraní se jedná. Diplomaté OSN již ve čtvrtek prohlásili, že západní národy mají důkazy o použití chemických zbraní, ale blíže je nespecifikovali.
Syrská Al-Nusra Front vyjádřila loajalitu Al-Kaidě
Jedna z aktivnějších protirežimních bojových skupin v Sýrii Al-Nusra Front slibuje věrnost vůdci Al-Kaidy Ayman al-Zawahri v audio nahrávce zveřejněné ve středu na internetu. Před předtím odnož al-Kaidy v Iráku oznámila, že se spojí s Al-Nusra Front ve jménu Islámského státu v Iráku a Levantě, představitelé Al-Nusra Front nicméně prohlásili, že sloučení skupin nebylo diskutováno. Al-Nusra Front byla USA označena jako teroristická organizace. Mluvčí Svobodné syrské armády, která stojí v opozici syrskému prezidentu Basharu al-Assadovi reagovala distancováním se od Al-Nusra Front. Militantní islamisté představují v syrském konfliktu dilema pro západní mocnosti a jejich arabské spojence, kteří chtějí, aby režim prezidenta al-Assada padl, ale zároveň jsou znepokojeni rostoucí mocí sunnitských bojovníku džihádu.
Turci staví uprchlické tábory pro syrské menšiny
Turecká vláda do května otevře 2 uprchlické tábory ležící 50 kilometrů od hranic se Sýrií v regionu Mardin, z nichž první bude sloužit výhradně Kurdům ze Sýrie a druhý asyrským křesťanům. Zemi k tomu nutí zvyšující se počet uprchlíků, pro které už nestačí současné ubytovací kapacity. Nově postavený křesťanský tábor, kam se vejde 2 500 azylantů, stojí vedle asyrského kostela, jehož majitel pozemek turecké vládě věnoval. Druhý tábor pojme 3 000 lidí. Právě východní oblast Mardin obývá po Istanbulu nejvíce tureckých Kurdů. V Sýrii, čítající 22 milionů obyvatel, žije zhruba 10% křesťanská menšina. Největší procento uprchlíků však stále tvoří sunnitští Arabové podporující rebely.
Sýrie odmítá pustit do země inspektory OSN
Inspekční tým OSN čeká na Kypru na povolení vstoupit do Sýrie, aby vyšetřil údajné použití chemických zbraní v konfliktu. Domněnky o použití chemických zbraní byly spuštěny incidentem ve vesnici Khan al-Assal v provincii Aleppo minulý měsíc, ze kterého se obviňují obě strany konfliktu. Státní média uvedla, že OSN se bude snažit pokrýt celou zemi a tím porušit státní suverenitu. Sýrie je mezi pár zeměmi, které nepodepsaly Úmluvu o chemických zbraních, která zakazuje jejich použití v mezinárodním měřítku.
Libanon má nového premiéra
Tamam Salam, pro-západní sunnitský politik, byl jmenován novým libanonským premiérem. Na jeho nominaci se shodly strany napříč politickým spektrem. Předchozí vláda odstoupila před 2 týdny. Libanon čelí ekonomickým problémům, politické krizi a vzrůstající kriminalitě i důsledkem konfliktu v sousední Sýrii. Mnoho sunnitů podporuje syrskou opozici, zatímco militantní šíitské hnutí Hizballáh vyjadřuje podporu syrskému prezidentovi Basharu al-Assadovi. Premiér Salam má zemi dovést k parlamentním volbám.
Vůdci pěti států reagovali na žádost syrského prezidenta
Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff, prezident Číny Xi Jinping, indický premiér Manmohan Singh, jihoafrický prezident Jacob Zuma a ruský prezident Vladimir Putin nepřímo reagovali na jim adresovaný dopis od syrského prezidenta Bashara al-Asada. Pět čelních představitelů se sešlo na summitu ekonomické organizace BRICS sdružující Brazílii, Čínu, Indii, Jihoafrickou republiku a Rusko v Durbanu v Jihoafrické republice a v jeho závěrečném prohlášení se vyjádřili k syrskému konfliktu. Uvedli, že i nadále podporují dialog mezi vládními představiteli a opozičními skupinami. Opačný postup zaujímá Evropská Unie, USA a Liga arabských států, které odsuzují režim prezidenta al-Asada a žádají větší podpoře opozice. Představitelé BRICS vyzvali obě strany konfliktu, aby umožnily hladký přístup pro humanitární pomoc.
Březen byl nejkrvavějším měsícem v syrském konfliktu
Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) vydala zprávu s tvrzením, že během března bylo v důsledku pokračujícího konfliktu usmrceno 6005 lidí. Březen se tak stal nejkrvavějším měsícem během nepokojů proti současnému prezidentovi Basharu al-Asadovi, které začaly před dvěma lety a které přerostly v občanskou válku. Celkově bylo dle SOHR zabito přes 62 00 lidí. Předseda SOHR Rami Abdel Rahman se domnívá, že počet mrtvých může být až kolem 120 000, ale oběti často nejsou zdokumentovány, proto nemohou být započteny v oficiálních statistikách. OSN ve svých zprávách uvádí přes 70 000 mrtvých. V zemi je téměř nemožné pro zahraniční média a nezávislé organizace ověřit statistiky.
Kypr má 4 roky na splnění podmínek stanovených eurozónou
Memorandum o porozumění (MoU) publikované v kyperském tisku stanovuje podrobný program podmínek navržených eurozónou, které musí Kypr za 4 roky provést. MoU obsahuje požadavky včetně zvýšení daní, výdajových škrtů, privatizace státního majetku a zdravotní péče, penzijní reformy a 3% plošné škrty na všech mzdách ve veřejném sektoru a penzích. Kyperská vláda plánuje snížit počet státních zaměstnanců o 1800 a věk odchodu do důchodu se zvýší o 2 roky na 65 let. Dále by měl Kypr zvýšit svou daňovou sazbu na 12,5 % a DPH na 19 %. MoU vyzývá Kypr, aby předložil plány pro využívání zemního plynu na severu země, čímž by získal několik miliard USD ročně navíc. Problémem je turecká blokáda přístupu k plynu kvůli jejich 40letému konfliktu o sever ostrova. MoU bylo vypracováno pro Kypr a „trojkou“ v podobě Evropské komisi, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF v listopadu 2012 a únoru letošního roku bylo pozměněno a zohlednilo politický vývoj na Kypru a novou středopravou vládu, která se dostala k moci a která ještě musí MoU schválit.
Islamistická AQMI varovala Francii na síti Twitter
Severoafrická odnož teroristické skupiny Al-Kaida islámského Mghrebu (AQMI) varovala Francii prostřednictvím svého nově založeného účtu na Twitteru, že usmrtí všechny francouzské rukojmí. „Všichni zadržovaní, s výjimkou Philippa Vardona, jsou zatím v pořádku a vede se jim dobře,“ uvedli ve své online zprávě. Francouzský podnikatel Vardon byl zabit jako odplata za intervenci v Mali. Ten patřil k dalším nejméně 14 francouzským občanům, jež byli zajati mezi lety 2011 do současnosti. Ačkoliv Paříž podnikatelovu smrt přímo nepotvrdila, prezident Francois Hollande uvedl, že zadržený bude zřejmě již po smrti.