Severní Korea vstoupila v sobotu do „válečného stavu“ s Jižní Koreou, informovala britská stanice BBC. Jde tak o eskalaci konfliktu mezi oběma státy. V oficiálním prohlášení se hovoří o důrazné odvetné akci proti jakémukoli provokativnímu aktu. Situace se vyostřila poté, co na Severní Koreu byly uvaleny sankce za třetí jaderný test z února. „Stagnující situace na korejském poloostrově směřovala nikoli k míru, ale k válce, jako jejímu konečnému řešení,“ uvádí země. Mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenová uvedla, že USA „s velkým znepokojením“ sledují prohlášení Severní Koreje.
Archiv štítku: konflikt
Další mírová jednání v Kolumbii budou pokračovat v polovině dubna
Delegace vyjednávačů, kteří se účastní jednotlivých kol mírových jednání mezi vládou Kolumbie a povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), oznámily, že se příště setkají až na začátku třetího týdne v dubnu. Původně plánovaly obnovit rozhovory již tohle úterý. První dva týdny mají obě delegace využít pro rozpracování témat, které jim zůstávají z prvního bodu Celkový agrární rozvoj. Mírové jednání začaly mezi vládou a představiteli FARC již v listopadu minulého roku s cílem ukončit více než 50-letý konflikt.
Na Srí Lance došlo k násilnému střetu muslimů a buddhistů
Konflikt mezi dvěma náboženskými komunitami ve srílanské metropoli Colombu vyvolala buddhistická kampaň zaměřená proti muslimskému stylu života. Několik buddhistických mnichů na jejím základě zorganizovalo útok na obchodní centrum, jehož vlastníky jsou muslimové. Při incidentu bylo několik lidí lehce zraněno, na místě zasahovala policie, které se po pár hodinách podařilo dav několika set buddhistů uklidnit a rozpustit. Ministr spravedlnosti Rauff Hakeem v reakci na situaci žádal urgentní jednání vlády, na kterém by byla řešena ochrana muslimů, sám rovněž vyznává islám. Kromě antimuslimské kampaně a útoku na obchodní centrum se objevily i propagační texty vyzývající srílančany k bojkotu muslimských obchodů. Muslimská menšina země se nyní obává pokračování a sílení útoků ze strany buddhistické většiny.
V Kataru probíhá summit o Sýrii, prezident Assad se obrátil na země BRICS pro pomoc
Syrský prezident Assad se dopisem obrátil země ekonomické organizace BRICS, sdružující Rusko, Čína, Jihoafrická republika, Indie, Brazílie, s žádostí o pomoc v ukončení dvouletého syrského konfliktu. Ve svém dopisu organizaci BRICS uvedl, že jeho země čelí „aktům terorismu podporovaného Araby, regionálními a západními státy“. Jeho žádost přišla den poté, co Katar, předsedající summitu Ligy arabských států, křeslo náležící Sýrii přidělil syrské opozici. Krok kritizovala syrská vláda slovy, že Liga se zpronevěřila svým hodnotám ve prospěch států Perského zálivu a západu. Rozhodnutí Kataru kritizoval i Irán, který varoval, že by se tak mohl vytvořit nebezpečný precedent přidělování křesel zástupcům, kteří nemají podporu lidu. Státy Ligy se na summitu mezitím shodly, že členové mohou poskytnou syrské opozici i vojenskou pomoc, nicméně že prioritou je stále politické řešení konfliktu.
Manželka syrského prezidenta al-Assad se objevila po dlouhé době na veřejnosti
Manželka syrského prezidenta Bashara al-Assada Asma a jejich 3 děti se v rámci svátku Matek zúčastnili benefiční akce v Damašku. Výtěžek získaný z prodeje výrobků je určen pro matky syrských vojáků zabitých v občanské válce. Prezidentova rodina je viděna málokdy, svou přítomností Asma al-Asssad rozptýlila spekulaci o svém odjezdu ze země a přijetí azylu v Rusku. Naproti tomu prezidentova matka Anisa Makhlouf spolu s dcerou Bushrou již nějaký čas pobývají v Dubaji, jejíž manžel generál Assef Shawkat byl v červenci 2012 zabit při bombardování Ústředí Národní bezpečnosti v hlavním městě.
CIA sleduje extremisty v Sýrii pro případ nutného útoku
Americká vnitřní vyšetřovací služba (CIA) má údajně hlídat pohyb islamistických extremistů v Sýrii. Koná tak pro případ, že by s nimi v budoucnu bojovala, oznámil v pátek deník Los Angeles Times. CIA má podobné zkušenosti s útočníky v Jemenu a Pákistánu, teď by mohla své znalosti dobře využít i v syrském konfliktu. Na sledování se podílí vojenští veteráni, kteří bojovali s teroristickou skupinou Al-Kaida v Iráku. Podle zjištění vojenských specialistů ze Spojených států amerických operuje v Sýrii organizace An-Nusra, ideologicky blízká Al-Kaidě.
Bolívie oznámila investice do integrace s Peru a Brazílií
Bolívijská vláda je rozhodnuta vložit milionovou investici do vybudování nových komunikačních sítí s Peru a Brazílií s cílem získat nové spojence na kontinentu proti Chile. Viceprezident Bolívie Álvaro García vyčlenil mezi 2 až 3 miliardy USD na postavení železnice do Peru, přičemž druhá strana se již zavázala za dokončení jejího pokračování na svém území. Momentálně totiž většina exportu odchází z přístavu na severu Chile. Nicméně vztahy Bolívie se sousední zemí nejsou právě nejlepší, i proto chce Bolívie přesměrovat vývoz do přístavů v Peru.
Činnost indického parlamentu narušila opozice
Opoziční protesty a nekázeň dočasně znemožnily indickému parlamentu jeho práci. Důvodem byly údajné pozemkové obchody člena rodiny Gandhiů. Šéfkou vládnoucího Národního kongresu je totiž další člen této rodiny, Sonia Gandhi. Opozice, jíž dominuje Indická lidová strana (BJP), požaduje prošetření celé záležitosti. Konfliktními tématy mezi vládnoucí stranou a opozicí jsou ale i situace etnických Tamilů na Srí Lance nebo zamítnutí Itálie vydat dva její námořníky, jimž by v Indii hrozil soudní proces. Jsou obviněni ze zabití indických rybářů, které si však údajně spletli s piráty. Podle opozice, a především pak její levicové části, je italský krok vinou vlády. Situace v indickém parlamentu se v poslední době zkomplikovala již po několikáté.
Několik desítek syrských vojáků bylo zabito při přepadení v Iráku
Ozbrojenci ze Sýrie přepadli v západním Iráku konvoj syrských vojáků. Akce zanechala 48 mrtvých Syřanů a 9 členů iráckého doprovodu. Podle stanoviska iráckého ministerstva obrany přišli syrští vojáci do země hledat lékařské ošetření poté, co byli zraněni v bojích, a během přepadení byli na cestě zpátky do Sýrie. Irácké ministerstvo obrany označilo incident za „útok proti irácké suverenitě, jeho zemi,“ a také za „porušení lidských práv, neboť vojáci byli toho času zraněni a neozbrojeni“. Ali Mussawi, mluvčí iráckého premiéra Nuri-al Malikiho, označil incident za „potvrzení pokusů přenést syrský konflikt na irácké území,“ zároveň prohlásil, že Irák těmto pokusům bude čelit „vší silou“.
Hranice mezi Peru a Ekvádorem by měla být odminovaná do konce roku
Podle slov ekvádorské ministryně obrany María Espinosa Garcés země očekávají, že odminování jejich společné hranice bude ukončeno do konce tohoto roku. Ministryně Espinosa potvrdila, že práce v oblasti dešťového pralesu pokračují podle předem určeného harmonogramu. Miny na hranici byly uloženy v roce 1995 během konfliktu mezi státy. Největším problémem při odstraňovaní min jsou klimatické podmínky a těžký přístup do terénu. Odminování oblasti je možné díky zlepšujícím se vztahům mezi Peru a Ekvádorem a taky podepsaní mírové dohody z roku 1998.
Britský expremiér Blair bránil Rwandu, za konflikt v Demokratické republice Kongo nemůže
Na jaře minulého roku propukl na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený konflikt mezi rebelskou skupinou M23 a konžskou vládou, který měl za následek na 800 000 vystěhovaných obyvatel. OSN několikrát zopakovala údajnou roli sousední Rwandy v konfliktu, jehož měli podporovat i vysocí političtí představitelé Rwandy v čele s ministrem obrany Jamesem Kabarebe. Rwanda veškerá obvinění odmítla. Britský expremiér Tony Blair uvedl, že konflikt v Demokratické republice Kongo je komplexní a nemůže být svalován na jedinou zemi – Rwandu. Bývalý premiér rovněž nesouhlasí se zastavením rozvojové pomoci evropských států poté, co byla vznesena obvinění proti Rwandě. Středoafrická země podle něj potřebuje pomoc mezinárodního společenství, aby snížila rozsáhlou chudobu.
Čína představila novou fregatu, má posílit bezpečnost na moři
Hájit čínské zájmy při teritoriálních konfliktech bude nová fregata typu 056, kterou v pondělí představilo čínské námořnictvo. Nové plavidlo je vybaveno protilodními a protiletadlovými střelami a vrtulníkem a jeho konstrukce snižuje možnost, aby bylo odhaleno radarem. K obsluze lodi je potřeba 60členná posádka. Čínská armáda v současnosti pracuje na 20 fregatách stejného typu, které mají nahradit zastaralé modely. Země jimi chce posílit kontrolu a doprovod lodí v Jihočínském a Východočínském moři, na něž si země činí nárok.
Ve dvou tureckých městech proběhly konference o masakrech v Chodžali
Jejich náplní byly projevy o násilnostech, které páchali občané Arménie na Ázerbájdžáncích během války o Náhorní Karabach. Ozbrojené střety se odehrávaly s proměnlivou intenzitou v letech 1988 – 1994, masakry v samotném městě Chodžali proběhly v únoru 1992, oběťmi byli převážně civilisté. Konkrétní odhady počtu zabitých se výrazně liší a podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) se pohybují v rozmezí 161 – 613. Konference proběhly ve městech Kars and Igdır, které leží na východě Turecka. Své projevy tam přednesli mimo jiné členové tureckého parlamentu nebo ázerbájdžánský konzul Aykhan Sulejmanov.
Demonstranti zaútočili na spojence gruzínského prezidenta Saakašviliho
V Gruzii se napětí v zemi zvyšuje poté, co demonstranti zaútočili v pátek na spojence gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho a nejméně 5 jeho zákonodárců bylo zraněno. Saakašviliho strana, která dominovala gruzínské politice 9 let, ztratila v posledních parlamentních volbách. V současnosti je prezident nucen vládnout s opoziční koalicí Georgian Dream (GD) v čele s premiérem Bidzina Ivanishvili, jemuž podle deníku New York Times prezident Saakašvili nedůvěřuje. Jedná se o první ústavní přenesení moci v této zemi, což západní představitelé vítají jako průlom v post-sovětském regionu. Nepokoje propukly poté, co zákonodárci z koalice premiéra Ivanishvili zrušili tradiční každoroční projev prezidenta. Prezident Saakašvili oznámil, že projev se uskuteční v národní knihovně v Tbilisi a kolem poledne se tam sešlo několik set demonstrantů.
Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů
Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
Tuarežská MNLA ohlásila kontrolu nad městem na severovýchodě Mali
Pro-autonomní Tuaregové oznámili, že pod jejich kontrolou je město Menaka na severovýchodě země, které bylo doposud obsazeno Al-Kaidou. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian řekl, že je „ochoten přizvat ke kulatému stolu v Paříži Tuaregy, pokud oznámí, že nejsou teroristy ani separatisty“. Tuaregové patřili v době bojů v Mali „vyjednávačům“ mezi francouzskými vojáky a islamisty. Francouzská armáda zveřejnila své noční nálety na Saharu s cílem oddělit zásobování bojovníků a zničit jejich tábory. Francie nyní po Mali požaduje jednání se všemi etniky, tedy i s Tuaregy. Malijský prozatímní prezident Diacounda Traoré vyjádřil ochotu s MNLA vyjednávat za předpokladu, že si nebude nárokovat územní nezávislost.
Jižní Korea zvažuje preventivní útok,v případě nutnosti je ochotna riskovat i válku
Agresivní rétorika severokorejské vlády a její záměr pokračovat v testování jaderných zařízení by mohla mít následky i v podobě války. Jižní Korea nyní zvažuje preventivní útok a to i přes riziko rozvinutí ozbrojeného konfliktu. Země je připravena v případě postupující severokorejské agrese podniknout nevyhnutelné kroky ke zničení jaderných zbraní svého severního souseda. Zatím se nicméně nejedná o definitivní rozhodnutí.
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Francois Hollande: operace „Serval“ dopadla úspěšně
Francouzský prezident Francois Hollande a jeho maliský protějšek Diocounda Traoré se o víkendu v hlavním městě Mali Bamaku usnesli na tom, že operace „Serval“, při které francouzští vojáci bojovali v Mali proti islámským skupiným dopadla úspěšně. Prezident Hollande a francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius však upozornili, že „terorismus zatím nebyl poražen, a proto naši vojáci v Mali několik měsíců zůstanou“. Pozornost armády se nyní zaměří na pohyby Tuaregů po území státu. Mali patřilo k hlavním tématům minulého týdne i na diplomatickém poli. Ve Strasburgu a Bruselu prezident Hollande hovořil před „sedmadvacítkou“ o úspěších jeho armády v Západní Africe.
Barma obnovila mírové rozhovory s Armádou kačjinské nezávislosti
Pondělní setkání barmské vlády s lídry Armády kačjinské nezávislosti (KIA) na mírovém jednání v čínském Ruili naznačuje možný obrat k lepšímu. Barma iniciovala setkání po vlně kritiky své prosincové akce, kdy nasadila letecké síly proti údajné agresi KIA. Etnický konflikt mezi Barmou a Kačjinským státem je nejintenzivnějším v historii země, po 17 letech propuknul znovu v červnu 2011. Od té doby se nedaří najít společnou řeč. Přestože obnovená jednání mohou uklidnit stupňující se napětí v regionu, podle analytiků bude nezbytné, aby přinejmenším jedna strana přistoupila ke kompromisu. V případě dohody bude zahájeno komplexní dlouhodobé mírové jednání.
Senegalští rebelové útočili v Casamance
Nejméně 5 lidí zemřelo při pátečním útoku rebelů v Casamance na jihu země. Povstalci z Hnutí demokratických sil Casamance (MFDC) měli namířeno na banku Crédit Mutuel a obchody. Rozsah útoku je největší od zvolení Mackyho Salla senegalským prezidentem v březnu 2012, kdy vyvstaly naděje na mírové řešení nezávislosti Casamance. Dříve portugalský region se stal v roce 1960 součástí Senegalu s dovětkem o možném odtržení se po 20 letech. Samostatnost nenastala a od začátku 80. let je oblast sužována konflikty.
Saúdská Arábie: brzký konec konfliktu je nereálný
Saúdskoarabský ministr zahraničí Saud al-Fajsal na pondělním Arabském summitu hospodářského rozvoje v Rijádu řekl, že vyřešení syrské krize v dohledné době nevidí jako reálné. Země odmítá násilí, kterého se Sýrie dopouští na občanech, vztahy mezi Saudskou Arábií a Sýrii jsou proto napjaté. Sýrie je i spojencem Íránu, silného rivala Saudské Arábie, která jako přední exportér ropy a člen organizace OPEC má snahu izolovat režim syrského prezidenta Bashara al-Assada od dění v regionu.
Rusko evakuovalo své občany ze Sýrie
Dvě letadla převážející 77 ruských občanů, zejména žen a dětí, přistála ve středu v Moskvě. Jedná se o první takovou evakuaci od začátku syrského konfliktu. Podle ruských úřadů žijí v Sýrii desetitisíce ruských občanů. Podle stanice Al-Jazeery je evakuace ruských občanů zatím nejjasnější signál toho, že Moskva by se mohla připravovat na možnost porážky režimu prezidenta Assada. Rusko však nijak nenaznačilo, že ustupuje ze své podmínky, aby odchod prezidenta Assada nebyl předpokladem pro mírová jednání. Moskva zároveň provádí jedno z největších námořních cvičení ve Středozemním a Černém moři od rozpadu SSSR. Podle analytiků tím chce Rusko zdůraznit svůj zájem v tomto regionu, zvláště v syrském přístavu Tartous, který má od syrské vlády pronajatý.