Podle francouzského prezidenta Francois Hollande je vojenské operace v Mali již v závěrečné fázi, proto bude možné jednotky ze země v průběhu dubna stáhnout. Prezident zároveň uvedl, že vedoucí představitel rebelů na severu africké země byl zabit, jeho jméno avšak neuvedl. Francie vyslala jednotky do země 11. ledna, během bojů zemřeli 4 francouzští vojáci. V současnosti se v Mali nachází na 4000 francouzských jednotek, dalších 2000 mužů se do bojů zapojují ze sousedního Čadu. Islamistické rebelské skupiny převzaly nad severem země kontrolu v dubnu minulého roku po vojenském převratu.
Archiv rubriky: Francois Hollande
Únosci 7 Francouzů v Kamerunu zveřejnili video na YouTube
Nigerijští islamisté ze skupiny Boko Haram na serveru YouTube zveřejnili 3 minutové video s unesenými občany Francie. K únosu došlo na severu Kamerunu. Snímek zachycuje jednoho z ozbrojenců, 3 dospělé osoby a 4 děti. Francouzské ministerstvo zahraničí avšak nepotvrdilo pravost těchto záběrů. Militantní skupina Boko Haram svůj krok vysvětluje jako potrestání francouzského prezidenta Francoise Hollanda za „vyhlášení válce islámu“, jehož se dopustit rozhodnutím poslat vojáky do Mali.
Francie už letos snižovat deficit nebude
Francie chtěla letos snížit rozpočtový deficit na 3 % HDP, nicméně vláda nyní oznámila, že svého cíle nedosáhne důsledkem slabé ekonomiky. Další úsporná opatření proto neplánuje. Příští rok bude Francie chtít snižovat deficit snižováním výdajů, s čímž nesouhlasí francouzská levice. Pomalejší snižování deficitu a žádost o odklad ale zase nevítá Německo, které Francii vyzvalo ke „konkrétním a měřitelným krokům„. Prezident Hollande poukázal na to, že jeho vláda již snížila deficit veřejných financí z 5,2 % HDP v roce 2011 na 4,5 % v loňském roce.
Francie dál pohřešuje Francouze unesené v Kamerunu
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.
V Řecku stávkují novináři
Novináři v Řecku protestují proti propouštění a snižování platů. Pracovníci v soukromých médiích zase dostávají své platy o několik měsíců později. Stávka probíhá v době, kdy zemi přijel navštívit francouzský prezident François Hollande, který vyjádřil podporu řecké vládě a její úsporné politice. Mluvčí řecké vlády Simos Kedikoglu mluví o stávce jako o nevhodně načasované a zároveň obvinil novinářské odbory, že spolu s opoziční Koalicí radikální levice (SYRIZA) „neváhají poškodit mezinárodní obraz země„.
Vedoucí představitelé EU se dohodli na 3% snížení rozpočtu
Po dlouhých jednáních se vedoucí představitelé EU dohodli na rozpočtu na rok 2014-2020. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že nový rozpočtový strop činí 1,3 bilionů USD. Je to vůbec poprvé, co byl rozpočet EU snížen. Britský premiér David Cameron, který nejvíce tlačil na snížení rozpočtu, konstatoval, že stav je velice příznivý pro Velkou Británii. Francouzský prezident Francois Hollande, který byl proti velkým výdajovým škrtům, řekl, že dohoda znamená dobrý kompromis. Německá kancléřka Angela Merkelová rovněž uvítala dohodu, která představuje 3,3% snížení oproti předchozímu 7letému rozpočtu. Rozpočet musí ještě schválit Evropský parlament.
Francouzský prezident Hollande je přesvědčený, že měnová zóna potřebuje kurzovou politiku
Francouzský prezident François Hollande vyjádřil obavy, že by se svět mohl ocitnout v měnových válkách, proto apeluje na Evropskou centrální banku (ECB), aby intervenovala ve změně kurzovní politiky. V Evropském parlamentu ve Štrasburku prezident Hollande řekl, že by se evropské členské státy měly dohodnout na „realistickém“ kurzu pro jednotnou měnu. Podle něj by euro nemělo kolísat v závislosti na výkyvech na trzích, a proto měnová zóna musí mít kurzovní politiku, jinak budou státy vystaveny kurzu, který neodráží skutečný stav ekonomiky. Euro od loňského roku posílilo o 11 % vůči dolaru, což v některých členských státech vyvolalo obavy, že takto vysoký kurz ohrozí jejich export.
Francouzský prezident Hollande požaduje novou kurzovou politiku k ochraně eura
Francouzský prezident Francois Hollande vyzval eurozónu, aby rozvíjela novou kurzovou politiku k ochraně měny „před iracionálními pohyby“. Prezident Hollande i ministr průmyslu Arnaud Montebourg jsou znepokojeni současným kurzem eura, který nyní kolem 1,35 k USD. Slabý kurz by mohl ohrozit francouzský vývoz, potažmo zpomalit hospodářský růst. Eurozona musí podle Francie mít kurzovou politiku, jinak bude stát na kurzu, který nebude odpovídat skutečnému stavu ekonomiky. Podle prezidenta Hollanda by Evropská centrální banka měla zůstat nezávislá a vyzval k reformě mezinárodního měnového systému, který by lépe ochránil evropské hospodářské zájmy. Jakou reformu má ale přesně na mysli, neuvedl.
Francois Hollande: operace „Serval“ dopadla úspěšně
Francouzský prezident Francois Hollande a jeho maliský protějšek Diocounda Traoré se o víkendu v hlavním městě Mali Bamaku usnesli na tom, že operace „Serval“, při které francouzští vojáci bojovali v Mali proti islámským skupiným dopadla úspěšně. Prezident Hollande a francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius však upozornili, že „terorismus zatím nebyl poražen, a proto naši vojáci v Mali několik měsíců zůstanou“. Pozornost armády se nyní zaměří na pohyby Tuaregů po území státu. Mali patřilo k hlavním tématům minulého týdne i na diplomatickém poli. Ve Strasburgu a Bruselu prezident Hollande hovořil před „sedmadvacítkou“ o úspěších jeho armády v Západní Africe.
Francouzský parlament schválil odstavec umožňující stejnopohlavní manželství
Poslanci svými 249 hlasy proti 97 schválili odstavec zákona, který legalizuje stejnopohlavní manželství. V zákoně nebude manželství definováno jako spojení muže a ženy, ale spojení dvou lidí. Návrh na změnu zákona doprovázely několika měsíční protesty. Průzkumy veřejného mínění odhadují, že na 55 až 60 % Francouzů schvaluje manželství stejnopohlavních párů, pro adopci dětí lesbickým a homosexuálních partnerům je kolem 50 % Francouzů. Změna zákona představuje jednu z největších sociálních reforem v zemi od zrušení trestu smrti v roce 1981. Změnu prosazovala vládní socialistická strana prezidenta Hollanda, proti se postavila opoziční UMP.
OSN je znepokojena obviněním malijské z etnického zabíjení na severu země
Podle OSN vzrůstá počet případů přepadání, etnického zabíjení a zneužívání pravomocí malijské armády na severu země, kde vojáci spolu s mezinárodními silami bojují proti islamistickým skupinám. OSN upozorňuje, že zvyšující se počet případů může odstartovat „vlnu násilí“. Mezinárodní trestní soud (ICC) již oznámil, že obvinění prošetří. Francouzský prezident Francois Hollande, který do země poslal stovky vojáků, aby pomohly malijské armádě ve znovuzískání severu země, by se měl v hlavním městě Mali Bamaku setkat s prozatímním prezidentem Dioncounda Traore. Prezident Holland pravděpodobně navštíví i město Timbukt, které nedávno dobyly francouzské a malijské jednotky.
Ve Francii někteří politici mluví o bankrotu, vláda to popírá
Francouzští politici obhajují jejich zdravou ekonomiku poté, co ministr práce Michel Sapin popsal stav ve Francii jako „totální bankrot“. Ministr financí Pierre Moscovici slova o bankrotu označil za nepřiměřená, Francie je podle něj ve skutečnosti solventní a důvěryhodná země. Francouzský prezident Francois Hollande slíbil snížit rozpočtový deficitu pod 3 % HDP oproti nynějšímu 4,5 %. Vláda prezidenta Hollanda chce chybějící peníze v rozpočtu dosáhnout zvýšením daní před škrty ve výdajích, včetně 75% daně z příjmu pro osoby, jejichž příjem přesahuje 1,3 milion USD. Plánované zvýšení „milionářské daně“ bylo Ústavním soudem zrušeno.
Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU
Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.
Kanada by mohla poskytnout letadla pro vojenskou operaci v Mali
Francouzský velvyslanec v Ottawě Philippe Zeller a šéf kanadské diplomacie John Baird ve středu hovořili o možné intervenci v Mali. Pomoc by měla spočívat v zapojení obřích letadle C17 do bojů, jež by sloužila k přepravě velkého počtu vojáků. „Kanada je ochotná pomoci, ale vylučujeme jakoukoliv bojovou misi v této africké zemi,“ sdělil telefonicky kanadský premiér Stephen Harper francouzskému prezidentovi Francois Hollandovi. Na další kanadskou intervenci finančního nebo logistického rázu v případě maliského konfliktu se vyčkává.
Francie zahájila vojenskou intervenci do Mali, USA zvažují připojení
Francie včera zahájila vojenskou intervenci v Mali, podle francouzského prezidenta François Hollanda setrvají jednotky v zemi nezbytně dlouhou dobu, ale v rámci stanov rezolucí OSN. USA dokonce zvažují poskytnutí logistické a zpravodajské pomoci francouzským jednotkám. Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání mezinárodních jednotek už v prosinci, s jejich rozmístěním se ale počítá až letos na podzim. Vzhledem k situaci OSN spolu s Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS) ve čtvrtek vyzvala členské státy k okamžitému vyslání mírových jednotek. Islamistické skupiny od jara loňského roku působí na severu Mali, když po březnovém převratu vyhlásily nezávislý stát Azawad. Mise má za cíl pomoci malijské vládě zastavit postup islamistů a znovusjednotit zemi.
V Gabonu probíhají mírové rozhovory mezi Středoafrickou republikou a rebely
Rozhovory mezi vládou a rebelskými skupinami v tzv. Selekově koalici jsou organizovány regionálními vládami, OSN a USA, předmětem setkání je projednání mírových smluv. Koncem roku francouzský prezident Francois Hollande odmítl poskytnout vojenskou pomoc Středoafrické republice, kde proti vládě prezidenta Bozize bojují skupiny rebelů. Vojenskou pomoc odmítla i USA a zároveň vyzvala své občany, aby opustili zemi a evakuovala i ambasádu. Selekova koalice obviňuje prezidenta Bozize z porušení mírové dohody z roku 2007 a doposud s ním odmítala vyjednávat.
Středoafrická republika žádá Francii a USA o pomoc, USA evakuuje ze země své občany
Již na začátku týdne francouzský prezident Francios Hollande odmítl vojenskou pomoc do Středoafrické republiky, kde proti vládě prezidenta Bozize bojují skupiny rebelů. USA vyzvaly své občany, aby opustily zemi, i OSN stáhla část svých členů. Poté, co rebelové v tzv. Selekově koalici pohrozili vstupem do hlavního města Bangui, USA ve čtvrtek evakuovaly svou ambasádu. Stovky lidí ve středu protestovaly před francouzskou ambasádou za pomoc v boji proti rebelům, Francie to i nadále odmítá, přestože v zemi má na 200 vojáků.
Francie vojensky nepomůže vládě Středoafrické republiky proti rebelům
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek odmítl francouzskou vojenskou přítomnost ve Středoafrické republice, kde proti vládě prezidenta Bozizeho bojují skupiny rebelů. „V žádném případě nebudeme zasahovat do vnitřních záležitostí zemí, ani v případě Středoafrické republiky. Takové dny jsou dávno pryč,“ uvedl prezident Hollande. Dnes se mají v hlavním městě Bangui sejít zástupci vlády a rebelských skupin k mírovému jednání. V roce 2006 Francie letecky podpořila v bojích vládu prezidenta Bozize proti rebelům. Ve Středoafrické republice, která je bývalou kolonií evropské země, žije na 1 200 francouzských občanů, přesto prezident Hollande řekl, že zabezpečení jejich ochrany je záležitostí pouze středoafrické vlády.
Francouzský prezident Hollande navštívil Alžírsko
Francouzský prezident Francois Hollande se na své zahraniční cestě po Alžírsku setkal s prezidentem Abdelazizem Bouteflikou. Ve čtvrtek prezident Hollande ve svém projevu uznal, že francouzským kolonialismem Alžírsko utrpělo, nicméně se za svou zemi neomluvil. Alžírská ekonomika, kde polovinu populace tvoří lidé mladší 26 let, má jazykové i kulturní vazby s Francií.
Francie a Alžírsko nenacházejí společnou řeč ohledně vojenské intervence na sever Mali
Alžírsko a Francie nemohou najít společné řešení případného vojenského zásahu v Mali. Alžírsko, které s Mali sousedí, se podle agentury France21 nechce vměšovat do vnitřních záležitostí Mali a doporučuje to i NATO. Tuaregové, kteří na severu Mali spolu s islámskou skupinou Ansar Dine a Mujao vyhlásili nezávislý stát Azawad, žijí i na území Alžírska. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika nesouhlasí s tím, aby se jeho země intervence přímo účastnila, avšak je ochoten vést dialog ohledně logistické a jiné pomoci. „Terorismus v severním Mali je globální hrozbou, jež nemá státní či náboženskou příslušnost,“ oznámil na své návštěvě Alžírska francouzský prezident Francois Hollande.
Francouzské ministerstvo vnitra zmírňuje regulaci nelegálních imigrantů
Prezident Francois Hollande prosazuje politiku pro-přistěhovaleckou, na rozdíl od svého předchůdce Nicolase Sarkozyho. Francouzský ministr vnitra Manuel Valls rozhodl o změně kritérií pro imigranty, která se mají uvolnit, především pro rodiny s dětmi. Přistěhovalci budou muset prokázat, že pracovali minimálně 8 měsíců v roce a předložit platnou pracovní smlouvu. Parlament se otázkou přistěhovalectví a jeho regulí bude zabývat na začátku ledna příštího roku.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“
Do čela nejsilnější francouzské konzervativní strany byl zvolen Jean-Francois Cope
Jean-Francois Cope byl zvolen 50,03 % hlasů novým předsedou konzervativního Svazu pro lidové hnutí (UMP), svého protikandidáta Francois Fillona porazil jen o 98 hlasů. Nově zvolený předseda UMP prosazuje pravicovější politiku, zatímco druhý poražený Fillon míří spíše ke středu politického spektra. Vítězství současného prezidenta Francois Hollande v květnových volbách přerušilo 17letou tradici, podle níž byl prezident vždy představitelem UMP.