EU zvažuje udělení sankcí libanonské skupině Hizballáh, protože Evropská komise nemá dostatečné důkazy o jejich činnosti v Evropě, aby se mohla rozhodnout. Bulharsko vyvíjí na EU tlak kvůli bombovému útoku na 5 Izraelců v letovisku Burgas minulý rok. Izrael zvýšil lobbování v Bruselu a Paříži a vyzývá evropské vlády, aby následovaly rozhodnutí USA a označily muslimskou skupinu jako teroristickou organizaci a ukládaly jí finanční sankce. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém projevu na tiskové konferenci s izraelským prezidentem Šimonem Peresem ujistil, že v Bulharsku dokončují vyšetřování útoku a země požádala libanonskou vládu o pomoc. Mnohé evropské vlády jsou opatrné ohledně uvalení sankcí na Hizballáh, protože by to mohlo destabilizovat vládu v Bejrútu a přispět k napětí na Blízkém východě. Hizballáh je dominantní silou v libanonské politice a premiér Najib Mikati spoléhá na podporu této skupiny.
Archiv rubriky: Bulharsko
Bulharsko po protestech čelí politické nejistotě
Bulharský odstupující premiér Bojko Borisov kritizuje myšlenku velké koalice, což prohlubuje nejistotu nad tím, kdo bude stát v čele nejchudší ekonomiky EU. Po ukončení masových demonstrací proti vysokým cenám elektřiny a nízké životní úrovni čelí Bulharsko předčasným parlamentním volbám, které se budou konat již v květnu. Socialistický vůdce Sergei Stanišev řekl, že se nehodlá stát prozatímním předsedou vlády. Následně premiér Borisov uveřejnil návrh, že situace nabízí novou formu správy veřejných věcí, ve které straničtí lídři tvoří určitou generální radu. Podle průzkumů není jasné, která strana ve volbách získá většinu, jestli Borisova strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) nebo Staniševova Bulharská socialistická strana (BSP). Potenciálním koaličním partnerem by mohla být etnická strana bulharských Turků Hnutí za práva a svobody (DPS), kterou vede bývalá evropská komisařka Megleva Kunevová.
V neděli vyšlo do ulic na 100 000 Bulharů
Po celé zemi se uskutečnily protesty proti špatné politické a hospodářské situaci a vysoké nezaměstnanosti, která činí 12,4 %. Největší účast byla zaznamenána v přístavním městě Varna, kde se zúčastnilo protestů na 50 000 až 70 000 obyvatel. Ve Varně se před 2 týdny pokusil upálit Plamen Goranov, přirovnávaný bulharskými médii k Janu Palachovi, který dnes na následky popálení zemřel. Po rezignaci vlády se požadavky demonstrantů rozšířily o změnu volebního práva, zákaz jednostranných změn úrokových sazeb z úvěru a další bankovní opatření. Jednání mezi bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem a zástupci demonstrantů a odborů skončila v pátek neúspěchem.
Německo po vzoru dalších zemí plánuje vetovat přístup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Poté, co německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich uvedl, že Německo má v plánu zablokovat přístup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru, rumunská vláda v neděli reagovala, že chce od všech zemích, které mají v plánu zamezit vstupu Rumunska do Schengenu, znát všechny argumenty pro možná zablokování. Jednání Rady EU mezi ministry vnitra a spravedlnosti by se mělo odehrát ve čtvrtek v Bruselu.
V Bulharsku se pravděpodobně uskuteční nové parlamentní volby
Bulharský prezident Rosen Plevneliev ve čtvrtek oznámil, že parlamentní volby se uskuteční 12. května. Pokud třetí největší bulharská strana Hnutí za práva a svobodu (MRF) etnických Turků odmítne sestavit úřednickou vládu, měla by tak mít podle prezidenta Plevnelieva volební komise dostatek času na přípravu voleb. Pravděpodobně poslední zasedání rezignující vlády expremiéra Boika Borisova proběhne v pátek. Kritici dosavadní vlády poukazovali v minulých dnech na urychlená přijetí rozhodnutí vládou o zamítnutí dostavby jaderné elektrárny v Belene, zakázání staveb v přírodních rezervacích poblíž Černého moře a snížení cen elektřiny v březnu.
Bulharský parlament zamítl rozhodnutí referenda o dostavbě jaderné elektrárny
Poté, co se 61 % voličů, z celkové 20 % volební účasti, vyslovilo v celostátním referendu pro dostavbu jaderné elektrárny v Belene, se návrh vrátil zpět na projednání do parlamentu. Ve středu byl přesto projekt Belene pravicovou Modrou koalicí a vládní stranou GERB odmítnut. GERB již jednou v březnu 2013 odmítla návrh na dostavbu elektrárny, na což reagovala žalobou ruská firma Rosatom k Mezinárodnímu arbitrážnímu soudu v Paříži. Práce na elektrárně začaly již v 80. letech, výstavba 2. elektrárny v Belene byla zastavena kvůli protestům ničení životního prostředí a nedostatku financí. Od roku 2009, kdy potencionální investor, německá firma RWE, měl získat za investici 2,6 miliardy USD 49% podíl v elektrárně a na poslední chvíli od projektu odstoupil, je budoucnost ohledně elektrárny nejistá.
V Bulharsku byl zvolen nový patriarcha pravoslavné církve
Čtrnáct biskupů v neděli zvolilo ze 3 kandidátů Neofita, metropolitu rusenského, za nového patriarchu bulharské pravoslavné církve. Patriarcha Neofit získal v hlasování 90 hlasů a zvítězil nad metropolitou Gavrailem, který obdržel 47 hlasů. V pondělí již patriarcha Neofit vydal 1. liturgii. Poslední patriarcha Maxim vedl pravoslavnou církev v Bulharsku od roku 1971 až do listopadu 2012, kdy zemřel.
Rumunsko se obává zamítnutí žádosti o vstupu do Schengenu kvůli Bulharsku
V březnu by měla Evropská komise rozhodnout, zda se bude moci Rumunsko s Bulharskem připojit k schengenskému prostoru. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že současná napjatá politická situace v Bulharsku bude mít pravděpodobně negativní vliv na přijetí obou zemí do Schengenu, nicméně vstup dosud blokovaly některé země EU, a to především Nizozemsko, Německo a Belgie a není jisté, zda se nepokusí vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru především kvůli vysoké kriminalitě a organizovanému zločinu opět zabránit. Rumunsko však trvá, že je připraveno na vstup do Schengenu, i co se týče technického vybavení potřebného ke kontrole na 2000 km dlouhé hranice s Ukrajinou a Moldavskem.
Bulhaři pokračují v protestech i přes rezignaci vlády
Na stovky osob z řad provládních i protivládních stoupenců demonstrovalo ve středu před budovou parlamentu v hlavním městě Bulharska Sofii. Podle tvrzení zástupců protivládních demonstrantů rezignace vlády Boika Borisova byla krokem, který problémy v zemi nevyřeší. Další demonstrace je naplánovaná na neděli, na kterou byl pozván i bývalý premiér Boiko Borisov. Předčasné volby by se měly uskutečnit do poloviny května, ty musí nejprve potvrdit prezidentský dekret o rozpuštění parlamentu a jmenování úřednické vlády.
V Portugalsku bylo zabaveno rekordní množství padělaných bankovek
Portugalská policie zabavila zatím největší množství padělaných bankovek. Jedná se až o půl milionu USD, kdy na 1 900 padělaných 200 euro bankovek bylo zabaveno v severním městě Oporta. Bankovky údajně byly výjimečně kvalitní, na trhu se podle analytiků mohly objevovat dlouhodobě, především ve Španělsku, Itálii, Německu, Bulharsku a Portugalsku.
Firmě ČEZ Bulgaria zatím licence odebrána nebude
V úterý pohrozil bulharský premiér Bojkov Borisov, že firmě ČEZ Bulgaria, která je součástí české společnosti ČEZ, bude okamžitě odebrána licence. K tomu zatím nedošlo. Proces, který směřuje k jejímu odebrání byl nicméně již zahájen. Bulharský ministr hospodářství a energetiky Deljan Dobrev sdělil: „Nemůžu komentovat, zda a kdy bude ČEZ odebrána licence, protože je to v pravomoci regulačního úřadu.“ Bulharské úřady tvrdí, že ČEZ manipuloval s elektroměry při jejich instalaci a dále dělal chyby v zadávání zakázek. O tom, zda k pochybení došlo, se rozhodne během slyšení, které je naplánováno na 16.dubna. Mezitím vláda premiéra Borisova podala demisi.
Bulharská vláda podala demisi
Desítky tisíc Bulharů vyšlo v neděli do ulic protestovat kvůli zvyšujícím se nákladům na energie, korupci a hospodářskému poklesu. V úterý došlo v hlavním městě Sofii i na násilí, když se demonstranti střetli s policií a na 15 jich bylo zraněno. Lidé obviňují vládu z vazeb na trestnou činnost a žádali její rezignaci. O několik hodin později středopravá vláda premiéra Boiko Borisova oznámila, že „rezignuje z vůle lidu„. Předsedkyně parlamentu Tsetska Tsacheva řekla, že zákonodárci budou o odstoupení hlasovat ve čtvrtek, jak požaduje bulharská ústava. Předčasné volby by se mohly konat v dubnu nebo květnu.
ČEZ Bulgaria může být odebrána licence
Během posledních dnů vyšly do ulic bulharské Sofie masy lidí protestujících proti vysokým cenám elektřiny. Jednou z distribučních firem je i součást české energetické společnosti ČEZ – ČEZ Bulgaria. V úterý zahájil bulharský energetický regulátor DKEVR proces o možném odebrání licence této firmě. Česká skupina ČEZ ale odmítá jakákoliv pochybení o tom, že by jí licence měla být odebrána.
Bulharský ministr financí Simeon Djankov odchází z vlády
Po celostátních protestech kvůli cenám elektřiny byl ministr financí Simeon Djankov odvolán, přestože jeho přísná fiskální politika pomohla Bulharsku, aby si udrželo navázání měny na euro. Bývalý ministr financí snížil deficit rozpočtu o 0,5 % HDP v minulém roce a o 2 % v roce 2011, čímž dostal veřejný dluh pod kontrolu a získal si uznání v EU. Podle analytiků je za odvoláním ministra možná snaha premiéra Boiko ke znovuzvolení v červenci. Podpora premiéra Borisova podle průzkumu veřejného mínění poklesla a jeho strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) má jen nepatrný náskok před opoziční Bulharskou socialistickou stranou (BSP). Strana GERB ztratila především po zamítnutí plánu na výstavbu jaderné elektrárny v Belene na Dunaji, mnoho Bulharů doufalo, že se tím vytvoří nová pracovní místa a sníží se účty za energii.
Delegace Hamásu neohlášeně navštívila Bulharsko
Mluvčí ministerstva zahraničí Vesela Chernova zpočátku popřela, že by představitelé Hamásu navštívili Bulharsko, ale poté, co se palestinská organizace objevila v Sofii, ministr zahraničí Nikolay Mladenov byl nucen potvrdit jejich přítomnost. Ministr Mladenov uvedl, že návštěva 3 Palestinců není oficiální a nebudou přijati žádnými státními úředníky. Delegace byla následně deportována bulharskou vládou na letiště, kde její členové prohlásili, že to není konec celé záležitosti a že budou realizovat další návštěvy v zemích EU. Návštěva se uskutečnila v době, kdy Bulharsko vede spor ohledně útoku na izraelské turisty loni v červenci. Vyšetřování bulharských, amerických a izraelských úředníků dospělo k závěru, že Hizballáh, klíčový spojenec Hamásu, je odpovědný za útok, což vedlo EU k zapsání skupiny na seznam teroristických skupin. Delegace Hamásu uvedla, že se návštěvami snaží dosáhnout dialogu s EU a zlepšit jejich společné vztahy.
Bulharský premiér uvedl, že vztahy s Makedonií dosáhly pokroku
Nová jednání mezi Bulharskem a Makedonií byla zahájena v lednu. Podle bulharského premiéra Bojka Borisova by mělo dojít k dalšímu setkání s jeho makedonským protějškem Nikolou Gruevskim ohledně jednání o smlouvě o přátelství a ekonomických tématech, jako je výstavba dálnice mezi hlavními městy Bulharska, Makedonie a Albánie. V prosinci 2012 Bulharsko zablokovalo po Řecku přístupová jednání Makedonie do EU, a to na základě ne příliš dobrých vztahů Makedonie s Bulharskem, kdy Bulharsko kritizovalo Makedonii za špatné zacházení s makedonskými Bulharci. Rada EU rozhodne o přístupových jednání Makedonie na jaře, zaměří se na vztahy Makedonie s Bulharskem a Řeckem a provedení vnitřních reforem země.
V Bulharsku probíhají protesty lidí kvůli účtům za elektřinu
V nejchudší zemi EU Bulharsku vyšli o víkendu lidé ve více než 10 městech do ulic na protest proti svým účtům za elektřinu, protestovali i proti loňské červencové 13% sazbě po studené zimě, která zvýšila jejich spotřebu elektřiny. Tisíce frustrovaných občanů pálily své účty za energie a požadovaly opětovné znárodnění energetických společností. Bulharská distribuce elektrické energie je rozdělena do tří oblastí, které ovládají české firmy ČEZ, Energo-Pro a rakouská firma EVN. Ceny elektřiny jsou v Bulharsku politicky citlivé téma, účty za energii jsou především v zimním měsících vzhledem k příjmům občanům podle agentury Reuters vysoké. Protesty přicházejí před volbami v červenci, kdy podpora vládnoucí středopravé vlády Boiko Borisova v poslední doba utrpěla důsledkem úsporným škrtům, nízkým příjmům a vysoké nezaměstnanosti.
EU zvažuje zapsat Hizballáh na seznam teroristických skupin
Tisková mluvčí šéfky zahraniční politiky EU Maja Kocijancic uvedla, že EU se bude zabývat tím, zda přidá radikální libanonské šíitské hnutí Hizballáh do svého seznamu teroristických organizací. Bulharsko totiž obvinilo Hizballáh z bombového útoku na autobus, který byl spáchán minulý rok ve městě Burgas a který zabil 5 izraelských turistů. V současné době má Izrael hnutí na seznamu teroristických organizací stejně jako USA, Velké Británie, Austrálie, Kanada, Nizozemsko, Egypt. Ministři zahraničí členských států se sejdou na pravidelném setkání 18. února, kde bude problém projednán a bude vydáno rozhodnutí.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Bulharsko vyhlásí referendum o dostavbě jaderné elektrárny
Referendum vzešlo z iniciativy opoziční Socialistické strany (SP), která by ráda zvrátila vládní rozhodnutí a dostavěla jadernou elektrárnu v oblasti Belene. Referendum, první v postkomunistickém Bulharsku, by se mělo konat před parlamentními volbami v letošním roce. Platné avšak bude tehdy, jestliže bude volební účast vyšší než 60 %. Vláda uvedla, že podporuje jadernou energii, nicméně pro modernizaci a rozšíření stávající jaderné elektrárny v Kozloduji chybí ve státním rozpočtu na 13,4 miliard USD. V roce 2007 musela země zavřít 4 staré reaktory v Kozloduji, aby získala členství v EU. Naopak opozice tvrdí, že dostavba elektrárny vyjde na 5,3 až 8 miliard USD, avšak spotřebitelé by za cenu energie platili méně. Podle analytiků je Socialistická strana s projektem Belene úzce spojena, byla to ona, která udělala zakázce stavební povolení.
Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody
V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.
Nizozemsko pravděpodobně opět zablokuje vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Podle úředníků v Evropské komisi se Nizozemsko pravděpodobně znovu pokusí zablokovat vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v březnu. Podle Nizozemska se Bulharsko i Rumunsko stále potýkají s vysokou korupcí a organizovaným zločinem. Oba státy očekávají alespoň částečný přístup do Schengenu v podobě otevření leteckých a námořních hranic. I to však může být problém, protože se v poslední době přidávají k výtkám Nizozemska i Německo a Belgie, rozhodnutí o rozšíření musí být totiž jednomyslné.
Pravicová strana ve Velké Británii chce tvrdě bojovat proti přistěhovalcům z Bulharska a Rumunska
Šéf pravicové Strany za nezávislost Spojeného království (UKIP) Nigel Farage prohlásil, že UKIP bude bojovat proti otevření pracovního trhu až pro 29 miliónů přistěhovalců z Bulharska a Rumunska kvůli ohrožení sociální bezpečnosti. UKIP si drží podporu v posledních průzkumech mezi obyvatelstvem kolem 15 % a nachází se tak za vládní Konzervativní stranou na 2. místě. V prosinci 2013 by měli získat Bulhaři a Rumuni právo neomezeně žít a pracovat ve Velké Británii poté, co skončí dočasná omezení kvůli ochraně britského pracovního trhu, zavedená v roce 2005.