Palestinský prezident Mahmud Abbas se sejde s dalšími palestinskými lídry, aby řešili možnost obnovení mírových rozhovorů s Izraelem. Úředníci tvrdí, že jednání prezidenta Abbase s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym v Jordánsku bylo průlomové, ale nesdělili podmínky, za jakých je prezident Abbas ochoten obnovit mírové rozhovory. Již dříve prezident Abbas naznačil ochotu jednat za podmínky zmražení výstavby izraelských osad, ale ve středu dal Izrael závěrečné schválení výstavbě nových 700 obydlí. Prezident Abbas svolal na čtvrteční jednání do Ramallahu představitele Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) a Fatahu. Wasel Abu Yousef, člen OOP řekl: „Očekáváme, že slyšíme od prezidenta myšlenky předložené ministrem Kerrym. Bude tam diskuse o těch myšlenkách a všichni budou říkat, co si o tom myslí. Závěr bude obecným konsensem.“ Hamas, který ovládá Gazu, neustále neguje mírovou strategii prezidenta Abbase. Návrhy ministra Kerryho na obnovení mírových rozhovorů byly schváleny výborem Ligy arabských států. Ministr Kerry byl na šesté návštěvě regionu, kde se snaží restartovat mírové rozhovory, které byly přerušeny před dvěma lety kvůli výstavbě osad. Izrael přislíbil zvážení návrhu. Ministr Kerry nabídl Palestincům 4 miliard USD ekonomických pobídek.
Archiv rubriky: Amerika
Chilský kandidát na prezidenta odstoupil z kampaně
Konzervativní kandidát Pablo Longueira se již nadále nebude ucházet o post prezident, bývalý ministr financí přitom v primárních volbách konzervativního bloku stran Alianza před 3 týdny porazil exministra obrany Andrese Allemanda. Podle Longueirova syna jsou na vině deprese jeho otce, které se po vyhraných primárkách dostavily. V dubnu z prezidentské kampaně odstoupil i bývalý ministr pro veřejné práce Laurence Golborne z důvodu finančního skandálu. Průzkumy výhru v listopadových volbách předpovídají exprezidentce Michelle Bachelet, která patří mezi nejoblíbenější chilské politiky.
Na 180 let dlouhotrvající spor o nadvládu nad souostrovím
Východní část souostroví Fakland. Autorem snímku je Apcbg.
Velká Británie i Argentina si přivlastňují souostroví Falklandy, nazývané Latinoameričany též Malvíny. Ostrovy, na kterých žije necelých 3 000 obyvatel, mají statut zámořského území Velké Británie. Argentina avšak dělá vše proto, aby to změnila. Ve hře jsou ropa či zisky z rybolovu, ale také strategická pozice.
Od roku 1833 kontroluje skupinu ostrovů Falklandy Velká Británie. Argentina považuje její nadvládu za pozůstatek kolonialismu. OSN dala v roce 1965 v tomto bodě Argentině za pravdu a vydala rezoluci, která vyzývá obě země k jednání o ostrovech. Velká Británie avšak s Argentinou jednat odmítá a odvolává se na přání obyvatel Falkland patřit k Velké Británii. Čtěte dále ->
USA žádá OSN o akci proti íránským dodávkám zbraní do Sýrie
Americká vláda žádá Radu bezpečnosti OSN a sankční výbor, aby zakročily proti íránským zbraní mířících do Sýrie. Americká velvyslankyně u OSN Rosemary DiCarlo řekla: „Výbor by se měl rovněž zabývat stabilním tokem íránských zbraní, vojenské podpory, poradci a školením pro skupiny v Sýrii, Libanonu, Gaze, Jemenu, Iráku a jinde.“ Dle USA Írán již dlouhodobě dodává zbraně režimu prezidenta Bashara al-Assada a ten je použil na masakr Syřanů. V lednu byly íránské zbraně zadrženy u pobřeží Jemenu, podle USA šlo o pokus zastavit přechod v Jemenu. Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant tvrdí, že mají informace, že Írán finančně a vojensky podporuje Hizballah a syrský režim. Francie podporuje návrh USA, ale Rusko a Čína jsou proti.
Náměstek ministra zahraničí USA Burns jednal s představiteli Egypta
Williams Burns, náměstek ministra zahraničí USA, mluvil s egyptským prezidentem Adly Mansour a premiérem Hazem el-Beblawi v Káhiře. Témata jednání nejsou známá, ale již dříve USA avizovaly, že budou chtít, aby v Egyptě byla co nejdříve civilní vláda. Náměstek Burns během dvou denní návštěvy jednal i s podnikateli. Muslimské bratrstvo oznámilo, že nemá v plánu schůzku s náměstkem Burnsem. USA vyzvaly současné vedení Egypta, aby propustilo exprezidenta Mursi. Washington stále hodnotí, zda svržení bylo převratem.
Velitel Svobodné syrské armády byl zabit svými oponenty
Bojovníci ze skupiny blízké teroristické organizaci al-Kaida zastřelili v Sýrii Kamala Hamamiho, jednoho z velitelů Svobodné syrské armády (FSA), která má podporu západních států i ostatních arabských států regionu. Podle mluvčího FSA Louay Meqdada byl Hamami zabit na kontrolním stanovišti v severní části Sýrie po ostré debatě s místním vůdcem islamistů, který měl příslušníky FSA nazvat „bezvěrci“. Podle dalšího mluvčího FSA Qassema Saadeddineho islamisté zabití velitele FSA telefonicky potvrdili a prohlásili, že zabijí celé velení FSA. Někteří z vůdců umírněných syrských rebelů varují proti vyhrocení konfliktu s radikálními islamisty, kteří Sýrii také působí, jiní naopak považují podobné akty ze strany spojenců al-Kaidy za činy hraničící s aktem války. Nejasná situace mezi umírněnými bojovníky z FSA a radikály napojenými na al-Kaidu brzdí přísun moderních zbraní z USA nebo zemí EU.
OSN chce vyslat do Jižního Súdánu více jednotek
Boje mezi jihosúdánskou armádou a ozbrojenými skupinami probíhají ve státě Jonglei, podle OSN střety vyhnaly z domovů na desítky tisíc obyvatel. V dubnu bylo v oblasti zabito 5 příslušníků mírových jednotek OSN a 7 civilních členů skupiny. Ve středu kritizovaly USA jihosúdánskou armádu, která podle nich není schopná zajistit ochranu civilistů, přitom USA patří k největším spojencům východoafrické země. Podle velvyslance Jižního Súdán v OSN Francise Madinga Denga země pracuje na zlepšení situace. V současnosti je v Jižním Súdánu na 6 900 jednotek, nicméně v zemi, která velikostí připomíná Francii, je pouze 320 kilometrů silnic a nyní začalo období dešťů.
Rozhovory mezi Čínou a USA o vzájemných investicích se mohou obnovit
Čína souhlasí s obnovením jednání ohledně bilaterální investiční dohody, která může otevřít nové možnosti pro podnikání v obou zemích. Americké firmy by tak mohly získat větší přístup na čínský trh, kde roste poptávka. „Závazek, který byl dnes udělán, je významným průlomem. Čína poprvé souhlasí s jednáním o dohodě, která zahrnuje veškeré oblasti trhu,“ řekl ministr financí Jacob Lew. Zatímco na americkém trhu čínské společnosti prosperují, v Číně čelí americké firmy mnohým překážkám.
USA kritizují zatýkání členů Muslimského bratrstva v Egyptě
Spojené státy americké žádají zastavení rozsáhlého zatýkání členů egyptského Muslimského bratrstva a tvrdí, že by se přechodná vláda měla vyvarovat „útokům na jednu konkrétní skupinu“. I generální tajemník Ban Ki-moon varoval před vyloučením strany z politického života v Egyptě. V týdnu byly vydány zatykače na 9 vysokých členů Muslimského bratrstva. Mluvčí Bílého domu Jay Carney nicméně odmítl spekulace, že by USA stahovaly pomoc z Egypta. Další protesty jsou naplánované na pátek, prvního pátku muslimského svátku Ramadánu.
Stávka odborů propukla ve čtvrtek v Brazílii, napětí v zemi pokračuje
Desítky tisíc zaměstnanců se připojily k celonárodní stávce odborů. Klíčové přístavy a několik dálnic bylo zablokováno, mnoho škol a bank zůstalo zavřených a pochody demonstrantů prošly Rio de Janeirem a Sao Paulem. Důvodem stávky podle odborů byla snaha zlepšit pracovní prostředky a lepší veřejné služby. Odbory zároveň žádají pozemkovou a penzijní reformu a kratší pracovní týden. Demonstrace byla nicméně menší než červnové protesty, během níž vyšlo do ulic na jeden milion lidí.
V USA klesá dovoz ropy, příští rok se má dostat na dvacetiletém minimum
Podle amerického ministerstva energetiky bude dovoz ropy a ropných produktů do USA příští rok na nejnižší úrovni za posledních 20 let. Ropný dovoz klesá již dlouhodoběji od roku 2005 důsledkem nových technologií, pomocí nichž je možné těžit ropu a plyn i z hlubinných břidlicových ložisek. Ke snižování amerického ropného importu přispívá i navyšování ropné produkce v Mexickém zálivu. Očekává se celkový nárůst ropné produkce z nynějších 6,5 milionů barelů za den na 7,3 milionů barelů za den v roce 2013 a 8,1 milionů barelů za den v roce 2014. V květnu ropná produkce dosáhla 7,3 milionů barelů za den, což je nejvíce od roku 1992. Podle čísel se očekává, že americký ropný import poklesne na 31 % energetiky země.
OPEC ztrácí podíl na ropném trhu
Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) uvedla, že její podíl na ropném trhu klesá, a to především z důvodu nárůstu těžby ropy z hlubinných břidlicových ložisek. Členské státy (12) OPEC odhadují, že poptávka členských zemí poklesne přibližně o 2, 6 % barelů za den. Naopak světová poptávka bude pravděpodobně narůstat, nyní již roste nejrychleji od roku 2010 a předpokládá se, že se zvýší až na milion barelů za den, přičemž současná hodnota dosahuje 800 tisíc barelů za den. OPEC je závislá na vývoji ekonomik světových mocností, jako jsou USA a Čína. OPEC tedy musí bedlivě sledovat vývoj těžby břidlicové ropy, která například v USA postupně nahrazuje dovoz ropy a tím snižuje podíl OPECu na ropném trhu.
Taliban dočasně uzavřel svou kancelář v Kataru
Kancelář Talibanu, která byla 18. června otevřena pro mírové jednání s afghánskou vládou a USA v katarské Doha, byla nyní dočasně uzavřena. Úředník Talibanu řekl: „Nejsme spokojeni s Američany, vládou v Kábulu a všemi stranami, které nebyly upřímné s námi.“ Afghánský prezident Karzai byl rozzuřen, když kancelář byla otevřena, protože sama sebe pasovala jako neoficiální ambasádu exilové vlády. Prezident Karzai přerušil rozhovory s USA a hrozil bojkotem jakémukoliv jednání s Talibanem. Poslední překážka pro rozhovory přišla, když se Taliban přiznal k útoku v západní provincii Herat, který zabil 17 civilistů. USA řekly, že uzavření kanceláře nesmí přerušit proces. Americký prezident Obama se zavázal, že stáhne jednotky z Afghánistánu do konce roku 2014. The New York Times poukázaly, že USA zvažují rychlejší stažení.
Transparency International: Korupce se stává závažným problémem
Podle výzkumu organizace Transparenci International (TI) se 1 ze 2 lidí domnívá, že se korupce v posledních dvou letech zhoršila. Na 27 % dotázaných uvedlo, že poskytlo úplatek veřejné instituci během minulého roku. Výzkum proběhl ve více než 100 zemí světa a zúčastnilo se ho na 114 000 respondentů. Z výsledků vyplývá, že v celých 51 státech napříč světem jsou politické strany považovány za nejvíce zkorumpované instituce v zemi. Přitom 2 ze 3 dotázaných věří, že osobní vztahy pomohou při jednání s veřejným sektorem. Výjimkou se ukázaly země jako Ázerbájdžán, Kambodža, Gruzie, Súdán a Jižní Súdán, kde obyvatelé uvedli, že se korupce dle jejich mínění za poslední dva roky snížila.
Brazilská prezidentka chce dostat na 10 000 doktorů do chudinských čtvrtí
Součástí rozsáhlých reforem po vlně protestů napříč Brazílií by mělo být zlepšení lékařské péče a její dostupnost i pro chudé. Brazilská prezidentka Dilma Rousseff představila plán na zaměstnání 10 000 doktorů, kteří by pracovali v chudinských čtvrtích. Plán zahrnuje přijetí i zahraničních lékařů, pokud nebude možné naplnit pracovní pozice místními lékaři. Reformou má projít i vzdělávací systém lékařů, kdy ti, kteří budou promovat po roce 2015, by měly povinně odpracovat 2 roky ve veřejném zdravotnictví s platem kolem 4 500 USD měsíčně. Během 4 let by podle brazilské prezidentky mělo vzniknout na 11 500 nových pracovních míst ve zdravotnictví.
Plynárenský kartel GECF odmítá změnu určování cen plynu
Členské země organizace GECF, která sdružuje na 13 zemí světa, jednaly na summitu v Moskvě o cenách plynu a obhajovaly 40 let starou metodu určování cen pomocí burzovních kurzů ropy na světových trzích. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je vazba na ropu nejspravedlivější a nejvíc tržně orientovaný způsob určování cen. Metoda je stále více kritizována evropskými energetickými společnostmi, jelikož podle nich je cena plynu díky metodě příliš vysoká. Některé spory se dostaly až před soud, například neshody mezi ruským Gazpromem a německým RWE vyřešil arbitrážní soud ve prospěch RWE, kdy Gazprom musí vracet část plateb zpětně od května 2010. Podle odborníků by přechod na burzovní ceny mohl ušetřit v Evropě až 15,5 miliard USD ročně. S rostoucím obchodem se zkapalněným plynem (LNG) se situace na trhu mění a do budoucna může jít o stejně globalizovaný trh jako v případě ropy. Navíc podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) do šesti let obchod s plynem vzroste o 30 %, důvodem bude posilování nových exportérů, jako jsou Austrálie a USA.
Snowden by mohl získat azyl ve Venezuele nebo Nikaragui
Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který má být v USA souzen za ohrožení národní bezpečnosti, by mohl získat azyl ve Venezuele nebo Nikaragui, naznačili to prezidenti latinskoamerických zemí. „Rozhodl jsem se poskytnout humanitární azyl mladému Američanovi Edward Snowdenovi, aby mohl žít mimo dosah imperiální severoamerické perzekuce,“ řekl venezuelský prezident Nicolás Maduro. Za určitých okolností je ochotna Nikaragua azyl Snowdena přijmout. Edward Snowden prozradil médiím informace o amerických sledovacích programech.
Nikaragua si chce plnit svůj sen, postaví nový průplav
Prezident Nikaragui Daniel Ortega prosazuje výstavbu průplavu. Autorem snímku je Roosewelt Pinheiro/ABr.
Nikaragua sní více než 100 let o konstrukci průplavu mezi Tichým a Atlantickým oceánem. Přání středoamerické země se během následujících deseti letech může stát realitou. Stavbu kanálu potvrdil prezident Nikaragui Daniel Ortega, v polovině května. Náklady na jeho konstrukci jsou odhadovány na 30 až 40 miliard USD. Plán nicméně nepočítá se zapojením řeky San Juan, jež prochází v těsné blízkosti státních hranic s Kostarikou, která projekt dlouho odmítala
Neshody s Kolumbií a Kostarikou
Právě případné využití řeky San Juan pro průplav vzbuzovalo v Kostarice silné emoce. Kostarická vláda tvrdila, že kanál využívající řeku San Juan nemůže vzniknout bez jejího souhlasu, protože část jednoho jejího břehu řeky spadá pod správu Kostariky. Také argumentovala tím, že by stavební dílo u hranic mělo dopad na ekosystém Kostariky. Nikaragua obviňovala Kostariku ze snahy bojkotovat projekt. Vytyčením nové trasy kanálu se situace zklidnila. Čtěte dále ->
USA a Rusko udělaly pokrok ohledně konference o Sýrii
Americký ministr zahraničí John Kerry se setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrov na asijském regionálním bezpečnostním setkání. Ministr Kerry oznámil, že učinili pokrok, aby se ženevská konference mohla uskutečnit, ale možná to nebude do srpna. Již v pondělí generální tajemník OSN Ban Ki-moon řekl: „Je naléhavě nutné, aby násilí skončilo. Příliš mnoho životů bylo již ztraceno a konflikt vyvolal obrovskou a srdcervoucí humanitární krizi.“ Vyzval k tomu, aby konference byla co nejdříve. Nicméně pořád není zřejmé, kdo by se měl konference, která byla již několikrát posunuta, zúčastnit. V květnu se ministři Kerry a Lavrov domluvili, že budou usilovat o to, aby obě strany konfliktu přijaly závěrečné usnesení konference z 30. června 2012, které stanovuje ukončení násilí a přechodnou vládou, která by zahrnovala jak úředníky ze současné vlády, tak členy opozice.
Sebevražední útočníci napadli budovu NATO, zemřelo 10 lidí
V pondělí zemřelo během bombového útoku na komplex budov NATO v afghánském Kábulu 10 lidí. Za útokem stojí militantní hnutí Taliban, které se k činu přihlásilo. Mezi zabitými jsou 2 civilisté, 4 strážci objektu a všichni 4 militantní útočníci. Při podobném útoku v minulém týdnu na prezidentský palác a kancelář americké rozvědky CIA zemřelo 8 lidí. Již 12 let bojuje Taliban proti jednotkám NATO a Spojeným státům americkým. Od března se jedná již o 7 útok Talibanu v Kábulu.
Mírové rozhovory Izraele s Palestinou jsou nadosah
Řekl to americký ministr zahraničí John Kerry, který od nástupu do úřadu na obnově rozhovorů usilovně pracuje. V sobotu ukončil v pořadí již pátou návštěvu regionu, kterou strávil jednáním s hlavními představiteli Izraele a Palestinské autonomie. Před odjezdem sdělil ministr Kerry, že je potěšen, neboť při této návštěvě dosáhl „skutečného pokroku“. „Věřím, že s trochou další práce může být začátek mírových jednání na dosah,“ uvedl dále ministr zahraničí Kerry. Podle palestinského vyjednavače Saeba Erekata byla jednání „pozitivní a důkladná,“ zásadní přelom však nepřinesla. „Mezi pozicemi Izraele a Palestiny existují stále určité rozdíly,“ uvedl konkrétně palestinský vyjednavač Erekat.
Ve Venezuele do ulic vyšli profesoři a studenti
Profesoři, studenti a zaměstnanci různých venezuelských univerzit vyšli v sobotu do ulic v snaze přesvědčit vládu, aby schválila větší rozpočet pro vzdělávání a aby byla respektována univerzitní svoboda. Protestující pocházeli z univerzit se sídlem v hlavním městě Caracas. Navíc již od začátku června stávkuje skupina profesorů, co způsobilo, že přibližně 15 % z celkových 2,5 milionů studentů zůstalo bez vyučování. Prezident Nicolás Maduro nicméně prohlásil, že profesoři nemají na sabotování přednášek žádné právo.
USA a Ekvádor vyjednávají o azylu bývalého analytika CIA Snowdena
Americký viceprezident Joe Biden telefonicky jednal s prezidentem Ekvádoru Rafaelem Correou o vydání bývalého analytika CIA Snowdena, který předal informace o sledování mobilních a webových dat občanů americkými agenturami. Podle ekvádorské hlavy státu měl americký viceprezident požadovat zamítnutí Ekvádoru žádost Snowdena na azyl. V USA mu hrozí až 10 let vězení na krádež vládního majetku a neoprávněného sdělování informací národního bezpečnosti. Otec Edwarda Snowdena věří, že se vrátí do USA za dodržení určitých podmínek.