Venezuelská vláda prohlásila, že se jedná o bezpečnostní opatření kvůli prezidentským volbám, které se mají konat v neděli. Policie od úterý kontroluje státní hranice s Kolumbií a brání v průjezdu vozidel z jednoho státu do druhého. Omezení se týká i pěších osob. Uzavření hranic zaskočilo tisíce Venezuelců, kteří se právě nacházeli na území Kolumbie, v sousední zemi někteří z nich pracují či studují. Hranice se v minulých letech uzavíraly až den před volbami. Vládní akce vzbudila vlnu kritiky ze strany opozice, která tvrdí, že se vláda snaží upřít volební právo Venezuelcům, kteří pobývají v Kolumbii. „Je to politické rozhodnutí a ukázka strachu,“ řekl bývalý guvernér venezuelského státu Táchira Pérez Vivas.
Archiv štítku: prezidentske volby
Černá Hora čeká na oficiální výsledky prezidentských voleb
Černá Hora stále čeká na oficiální výsledky nedělní volby prezidenta, přestože kandidát a současný prezident Filip Vujanović i jeho protikandidát bývalý diplomat Miodrag Lekic zveřejnili dnes své vítězství. Prezident Vujanović uvedl, že vyhrál s 51,3 % a jeho protivník Lekic získal 48,7 %. Opozice tvrdí, že zvítězit bývalý diplomat Lekic s 50,5 % a současný prezident Vujanović obdržel 49,5 % hlasů. Státní volební komise v úterý v 8 hodin ráno oficiálně oznámí výsledek. Vůdce opoziční Demokratické fronty Lekic v prohlášení uvedl, že pokud vyhraje prezident Vujanović, neuznají ho jako hlavu státu i za cenu bojkotování koalice v parlamentu. Podle předsedy Lekice znovuzvolení stávajícího prezidenta by mohlo vyvolat nestabilitu v zemi a jeho vítězstvím přirovnává k nároku na „státní převrat“. Černá Hora v současnosti prochází mnoha reformami kvůli probíhající procesu jednání o členství v EU.
Ruský opoziční aktivista Alexei Navalny hodlá kandidovat na prezidenta
Pokud by se mu podařilo zvítězit, rád by využil nerostného bohatství země k pozvednutí životní úrovně obyvatel. Prezidentské volby se uskuteční v roce 2018, v současnosti ale není jasné, zdali se jich Alexei Navalny bude moci zúčastnit. 17. dubna jej totiž čeká soudní přelíčení, ve kterém se bude zodpovídat z údajného podílu na krádeži státního dřeva v hodnotě 515 000 USD. Podle obžaloby se činu dopustil v roce 2009, kdy vykonával funkci poradce starosty města Kirov. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až 10 let vězení. Ačkoli blogger Alexei Navalny jakoukoli vinu popírá, vzhledem ke své dlouhodobé kritice ruského prezidenta Vladimira Putina se očekává minimálně podmíněný trest.
Ázerbájdžán stupňuje perzekuci občanských aktivistů
V úterý 26. března byl kvůli údajnému držení drog zatčen pravidelný účastník protestních akcí a člen Lidové fronty Ázerbájdžánu (AXCP) Dasqin Malikov. Na přelomu března a dubna poté skončili ve vazbě 3 členové studentského hnutí NIDA, kteří byli obviněni z neoprávněného vlastnictví zbraní. Razie proti neziskovým společnostem nebyla cílena pouze na domácí aktivisty, krátce byl zadržen i jeden ze zaměstnanců místní pobočky amerického Národně demokratického institutu. Vlně zatýkání předcházel projev ředitele prezidentské kanceláře, ve kterém byly lidsko-právní organizace označeny za hrozbu národní suverenitě. Aktuální události pravděpodobně souvisí s prezidentskými volbami, které se uskuteční v říjnu letošního roku. O znovuzvolení bude usilovat současný první muž Ázerbájdžánu Ilham Aliyev, který se k moci dostal v roce 2003. V roce 2009 byla na jeho návrh přijata novela ústavy, která mu umožňuje vládnout neomezený počet funkčních období.
Prezidentští kandidáti museli vracet určité částky ze svých účtů
Podle závěrečného vyúčtování vyplynulo, že prezidentští kandidáti museli ze svých účtů vrátit částky v různé výši. Dohromady vrátili zhruba čtvrt milionu korun. Jednalo se o finanční dary, které jim poslali jejich příznivci, nicméně v rozporu se zákonem. Zapomněli například uvést všechny potřebné údaje, a tak částky, u kterých bylo uvedeno pouze jméno a příjmení musely být vráceny. Nikdo z kandidátů nevracel částku vyšší jak 100 000 korun. Někteří z kandidátů vrátili částky zpět na účty a někteří se rozhodli věnovat finance na charitu. K takovému kroku však nejprve musí dát souhlas Senát, který závěrečné zprávy prezidentských kampaní zkontroluje.
Strana Směrem k socialismu podporuje znovuzvolení Eva Moralese
Politická strana Směrem k socialismu (MAS) oslavila ve městě Santa Cruz osmnácté výročí od svého založení a prohlásila, že stávající prezident země Evo Morales je jejím kandidátem pro příští prezidentské volby, které se konají v roce 2014. Prezident Morales vyzval v proslovu ke sjednocení sociálních oblastí a zdůraznil potřebu myslet na svou vlast, aby transformační proces, který země od roku 2006 zažívá, mohl fungovat. „Tento proces je poctou těm, kteří snášeli útisk diktatury a těm, kteří za svou vlast položili život,“ řekl bolivijský prezident Evo Morales.
Před prezidentskými volbami má neplatné občanské průkazy na 30 000 Černohorců
Pokud nezažádají Černohorci s prošlým občanským průkazem o vydání nového průkazu, nebudou se moci zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb 7. dubna podle černohorského ministerstva vnitra. Oprávnění volit v prezidentských volbách má přes 500 000 z asi 1 milionu celkového obyvatelstva Černé Hory. O křeslo prezidenta se utkají pouze 2 kandidáti současný prezident Filip Vujanovic a vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic. Předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic nezískal pro kandidaturu potřebný počet 7 500 podpisů. Poslanec Demokratické fronty obvinil po komunálních volbách v Černé Hoře místní úřady, že se dopustily manipulace voleb pomocí neplatnosti občanských průkazů, kdy voličům opozice mělo být zabráněno vyměnit si staré občanské průkazy za nové.
Exprezidentka Michelle Bachelet se chce zúčastnit prezidentských voleb v Chile
„Nominujeme Michelle Bachelet jako kandidátkou do primárních voleb, které se uskuteční v Chile letos 30. června,“ řekl předseda Socialistické strany Chile (PS). Stejný krok chce učinit Strana za demokracii (PPD), obě strany jsou členy středolevé koalice Concertación. Bývalá prezidentka Chile Michelle Bachelet se v primárních volbách střetne s křesťanským demokratou Claudiem Orregou, nezávislým kandidátem Andrésem Velascem a senátorem José Antoniem Gómezem. Pravice uspořádá primární volby rovněž 30. června, mezi kandidáty budou bývalý ministr sociálních věcí, dopravy a telekomunikací Laurence Golborne či bývalý ministr obrany Andrés Allamand. Oba jmenovaní byli ministry ve vládě současného prezidenta země Sebastiána Piñery. Prezidentské volby se konají 17. listopadu tohoto roku, exprezidentka Bachelet je podle průzkumů veřejného mínění favoritkou.
Bývalá prezidentka Chile se vzdává funkce v OSN a vrací se do své země
Michelle Bachelet, bývalá prezidentka Chile v letech 2006 až 2010, v pátek oznámila rezignaci na pozici ředitelky organizace Ženy, která spadá pod OSN. Exprezidentka Michelle Bachelet byla ředitelkou organizace Ženy od jejího vzniku v září 2010. Bývalá prezidenta Bachelet uvedla, že k odstoupení ji vedly osobní důvody a že se chce vrátit do Chile. K případné kandidatuře v prezidentských volbách v Chile, které se uskuteční příští rok v listopadu, se zatím oficiálně nevyjádřila.
Na Srí Lance vzniká nová politická strana, povede ji bývalý armádní velitel
S úmyslem vytvořit skutečně relevantní a silnou opozici na Srí Lance založil bývalý armádní velitel Sarath Fonseka novou politickou stranu a vyzval aktéry na politické scéně, aby se k němu připojili. Generálním tajemníkem nově vzniklé strany se podle prohlášení Fonseky stane poslanec Demokratické národní aliance Jayantha Kettagoda. Za stranu Sarath Fonseka v roce 2010 kandidoval na post prezidenta země, byl však poražen současným prezidentem Mahinda Rajapaksou. Generál Fonseka sehrál významnou roli při ukončení občanské války, která Srí Lanku sužovala v letech 1983 až 2009, kdy vládní vojska pod jeho vedením porazila organizaci Tygři osvobození tamilského Ílamu. Po nevydařené kandidatuře na prezidenta byl obviněn z korupce při dojednávání vojenského zásobování a odsouzen ke 3 letům vězení. Po 2 letech byl následně propuštěn. Program nově založené strany zatím není znám.
Neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Fischer čelí podezření, že svou kampaň nezákonně financoval
Podle informací týdeníku Respekt čelí neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Fischer podezření, že peníze na prezidentskou kampaň získával nezákonný způsobem. Fischer měl údajně na svém transparentním účtu zobrazovat pouze jeho příjmy a výdaje. Podle zákona, který upravuje prezidentskou volbu, měli prezidentští kandidáti detailně informovat všech svých finančních krocích. Podle anonymního zdroje z okolí kanceláře Jana Fischera, který poskytl informace týdeníku Respekt, však mělo existovat další konto, na které bylo veřejnosti skryto a ze kterého se financovaly další Fischerovo výdaje. Tento účet měl spravovat Jan Novák, šéf kanceláře Jana Fischera, který takové podezření odmítá. Stejně se vyjádřil i expremiér Jan Fischer, který dodal, že financování kampaně probíhalo legálně skrz transparentní účet.
Nicolás Maduro složil přísahu a stal se tak dočasným venezuelským prezidentem
Po smrti prezidenta Venezuely Huga Cháveze se do čela země v pátek večer postavil bývalý viceprezident Nicolás Maduro, který v nejvyšší funkci setrvá, dokud občané Venezuely nezvolí nového prezidenta v řádně vyhlášených prezidentských volbách. Prezident Maduro jmenoval do funkce viceprezidenta Jorge Arreaza, venezuelského ministra vědy a technologií. Slavnostního aktu skládání prezidentské přísahy se zúčastnil ekvádorský prezident Rafael Correa a bývalý prezident Paraguaye Fernando Lugo. Prezident Maduro vyzval Národní volební radu (CNE), aby vyhlásil nové prezidentské volby co nejdříve, podle ústavy země by to mělo být do 30 dnů od smrti prezidenta.
Bývalý francouzský prezident Sarkozy zvažuje návrat do politiky a kritizuje současné politiky
Podle bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je Francie uvržena do hluboké finanční a sociální krize a nakonec bude potřebovat národního spasitele. Sám podle CNN tvrdí, že to není jeho přání vrátit se do politiky, ale je nucen znovu bojovat o úřad francouzského prezidenta v roce 2017 kvůli závažným událostem, které se v zemi dějí a z vlastenecké povinnosti. V článku pravicového obchodního časopisu Valeurs Actuelles Sarkozy kritizuje vůdce socialistické strany a francouzského prezidenta Francoise Hollande, že rozbil všechno, co se jemu povedlo s německou kancléřkou Angelou Merkelovou vybudovat. Dále zpochybňuje jeho zásah v Mali i vládní účel podpory a pokus řídit zemi, která třikrát větší než Francie pouhými 4000 muži.
Podle venezuelské ústavy se mají konat nové prezidentské volby do 30 dnů
Venezuela musí po smrti svého prezidenta Huga Cháveze podle ústavy vyhlásit nové volby do 30 dnů. Panují avšak pochybnosti, od kdy se daných 30 dnů počítá a zdali je vůbec z technického hlediska možné volby uskutečnit v tak krátké době. Volby vyhlásí Národní volební rada (CNE). „Pokud budeme počítat 30 dnů od smrti Huga Cháveze (5. března) a volby mají být v neděli, pak by připadly na poslední březnovou neděli (31. března), která je den před Velikonocemi. Zbývají 3 týdny a CNE dosud volby nevyhlásila, proto bude velmi složité splnit danou lhůtu,“ řekl vysokoškolský profesor práva José Ignacio Hernánde. Dodal, že Venezuela je rozlohou velká země a přístup do některých regionů je obtížný.
Opozice bránila maledivskému prezidentovi v projevu před parlamentem
Zasedání maledivského parlamentu bylo při jeho prvním letošním jednání narušeno protesty příznivců i členů opoziční Maledivské demokratické strany (MDP). Jejich cílem bylo zabránit současnému prezidentovi Mohamedu Waheedovi v projevu. Podle opozice byl exprezident Mohamed Nasheed k abdikaci násilím donucen současnou administrativou, MDP proto odmítá uznat prezidenta Waheeda za legitimního představitele státu. Předtím, než byl protestujícími členy ve své řeči přerušen, prezident Waheed prohlásil, že udělá vše pro to, aby dodržel ústavu a zákony země, a bude svědomitě vykonávat svou funkci. Přesvědčit členy opozice se mu však nepodařilo, někteří z nich museli být z parlamentu vyvedeni. V září čekají Maledivy prezidentské volby, ve kterých bude kandidovat i exprezident Nasheed, lídr opoziční MDP.
Maledivskému exprezidentovi již nehrozí zatčení, opustil dočasný azyl
Bývalý prezident Malediv Mohamed Nasheed opustil indické velvyslanectví v hlavním městě Male. Svůj pobyt ukončil po 10 dnech, kdy se snažil vyhnout svému zatčení. Exprezident Nasheed je obviněn ze zneužití moci, během výkonu prezidentské funkce měl nařídit neoprávněné zadržování vrchního trestního soudce. Podle Maledivské demokratické strany (MDP), jíž je exprezident Nasheed členem, je celá kauza motivována politicky a jde o snahu zabránit jeho kandidatuře v zářijových volbách. Platnost zatykače však již vypršela a vzhledem k nejasnostem případu nebyl vydán žádný nový zatykač. Bývalý prezident Nasheed je prvním demokraticky zvoleným prezidentem Malediv, do úřadu nastoupil v roce 2008 a setrval v něm do února 2012.
V prvním kole ekvádorských prezidentských voleb byl znovuzvolen prezident Correa
Bývalý bankéř Guillermo Lasso, který kandidoval na prezidentský post, se ocitl na druhém místě za současným prezidentem Rafaelem Correa v ekvádorských prezidentských volbách. V neděli občané Ekvádoru měli možnost volby svého prezidenta na nejbližší 4 roky. Prezident Correa již v prvním kole prezidentských voleb získal přibližně 57 % hlasů, zatímco jeho největší soupeř Lasso obdržel 24 % voličských preferencí. Prezident Correa, který by měl v prezidentském úřadě zůstat do roku 2017, ve svém projevu věnoval volební vítězství venezuelskému prezidentovi Hugovi Chávezovi a zároveň vyzval Latinskou Ameriku, aby se spojila a čelila globalizaci.
Bývalí prezidenti Salvádoru se přou o prezidentský volební zákon
Exprezident Armando Calderón Sol, který stál v čele Salvádoru v letech 1994 až 1999, nesouhlasí s prezidentkou kandidaturou Elíase Antonio Saca, který zastával prezidentský úřad v letech 2004 až 2009. Bývalý prezident Sol, jenž je rádcem současného kandidáta Republikánské nacionalistické aliance (Arena) Normana Quijana, tvrdí, že kandidatura Elíase Antonio Saca je protiústavní. „Přímé znovuzvolení není možné, ale po jednom období pauzy to možné je,“ okomentoval situaci kandidát Saca, kterému již vyjádřily podporu 2 parlamentní strany. Ve volebním zákoně stojí, že nemůže být prezidentem ten, kdo jím byl v „období bezprostředně předcházejícím“ a právníci strany Arena to interpretují jako období předcházející současnému prezidentskému období a nikoliv nadcházejícímu. Prezidentské volby se uskuteční v únoru roku 2014.
Jaderní inspektoři se nedohodli s Iránem
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se nedohodli s iránskou vládou na přístupu do iránských jaderných zařízení, ani na datu dalších rozhovorů. Podle zástupců IAEA nevedl Irán, navzdory četným ujištěním, jednání v dobré víře, je tak prý na čase vyhodnotit, jestli dosavadní přístup IAEA je tím správným. Tento neúspěch je špatným signálem před pokračováním šestistranných rozhovorů o iránském jaderném programu, které mají začít koncem února v Kazachstánu. Podle stanice Al-Jazeera je problém také v blížících se iránských prezidentských volbách, neboť kvůli nim žádný politiky nechce činit ústupky vůči západu, zejména vůči Izraeli nebo USA.
Téměř polovina Peruánců podporuje první dámu v prezidentské kandidatuře
Až 49 % dotázaných v průzkumu společnosti Datum podpořilo prezidentskou kandidaturu manželky současného prezidenta Ollanty Humaly Nadine Heredia. Proti tomu, aby se první dáma Heredita v roku 2016 ucházela v prezidentských volbách o tenhle post, bylo 45 % dotázaných. V současnosti 57 % obyvatelů podporuje politiku prezidenta Ollanty Humaly, přičemž až 60 % dotázaných si myslí, že zvolení jeho manželky Heredia by prakticky znamenalo znovuzvolení současného prezidenta Humaly.
Bývalý iránský prokurátor byl propuštěn z vazby
Kontroverzní bývalý iránský prokurátor Saeed Mortazavi byl po 2 dnech propuštěn z vězení. Jeho osoba je ústřední postavou sporu mezi iránským prezidentem Ahmadínežádem a vlivným předsedou iránského parlamentu Ali Larijanim. Prokurátor Mortazavi, podporovatel prezidenta Ahmadínežáda, byl zadržen v pondělí krátce poté, co prezident Ahmadínežád v parlamentu obvinil předsedu Larijaniho z korupce a nepotismu. Mortazavi je často spojován s potlačováním nepokojů v Iránu v roce 2009, které propukly po znovuzvolení Mahmúda Amhmadínežáda iránským prezidentem. Současný spor mezi prezidentem Ahmadínežádem a předsedou Larijanim má politické základy, neboť oba zastávají rozdílné politické názory. Předseda Larijani bude také pravděpodobně kandidátem, který by mohl nahradit prezidenta Ahamdínežáda v jeho funkci, neboť ten se již v červnových volbách o svůj úřad nemůže znovu ucházet.
Vítězem prezidentských voleb je Miloš Zeman
Lidé si ve druhém kole prezidentských voleb zvolili novou hlavu státu. Dalším prezidentem České republiky bude bývalý premiér Miloš Zeman. Pro jeho zvolení hlasovalo 54,8 % lidí, 45,19% pak obdržel poražený kandidát a současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Volební účast byla jen o několik málo procent nižší než v kole předchozím. K volbám přišlo 59,11 % oprávněných voličů. Lidé, kteří nepřišli k volbám, zdůvodňují nejčastěji své rozhodnutí tím, že pro ně nebyl vyhovující ani jeden z kandidátů. Podle průzkumu agentury STEM/MARK uskutečněný pro Českou televizi byly hlavními faktory ovlivňujícími volbu občanů informace zprostředkované médii, televizní či rozhlasové debaty. Největší podporu prostřednictvím sociálních sítí získal Karel Schwarzenberg, voliče Miloše Zemana naopak nejvíce ovlivnila doporučení politických stran a doporučení současného prezidenta Václava Klause. Většina odborníků se shoduje na značně vyostřené volební kampani, zejména v posledních několika dnech před samotnou volbou.
Současný prezident Černé Hory se bude moci ucházet o prezidentský úřad i po třetí
Vládní Demokratická strana socialistů (DPS) ve čtvrtek jednomyslně schválila kandidaturu dosavadního prezidenta Filipa Vujanovice, přestože černohorská Ústava z roku 2007 uvádí, že prezident do úřadu může být zvolen pouze dvakrát. V případě znovu zvolení Vujanovice prezidentem by se jednalo již o třetí volební období. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Kandidatura prezidenta Vujanovice bude ještě řešena na Ústavním soudě. Prezidentské volby se odehrají již na začátku dubna, přestože původní datum bylo stanoveno na květen.