Indický premiér Manmohan Singh opakovaně vyzval obyvatele země k zachování klidu a míru. Podle informací oficiálních úřadů je atmosféra strachu vyvolána především falešnými informacemi o útocích, které jsou šířeny prostřednictvím sms zpráv a dalších sociálních médií. Podle odhadů tak jihoindickou metropoli Bangalore a přilehlé oblasti opustilo již více než 15 tisíc osob, jedná se o původní obyvatele severovýchodního státu Assam, kteří na jih Indie přišli především ze studijních a pracovních důvodů. Tendence opustit jih země se rozšířila také do dalších oblastí, a to především do města Chennai, ležícího ve státě Tamil Nadu, a také do severně od Bangalore ležícího města Pune. Indické železnice i nadále vypravují speciální vlaky mířící na sever.
Archiv rubriky: Bangladéš
Z jihoindického města Bangalore a přilehlých oblastí prchají tisíce obyvatel
Jedná se o původní obyvatele severovýchodního státu Assam, kteří na jih ze emigrovali z důvodu dlouhodobých konfliktů mezi domorodou etnickou skupinou Bodo a muslimskými přistěhovalci z Bangladéše. Poté, co mělo včera dojít v přilehlém městě Mysore k napadení 22-letého studenta z Tibetu, spustila se vlna strachu, která vyvolala v příslušnících tohoto severovýchoního státu rozhodnutí okamžitě opustit město. V jejím důsledku bylo během včerejšího dne podle informací indických železnic prodáno na 5 tisíc jízdenek a hlavní nádraží v Bangalore tak zůstalo ochromeno. Hlavní ministr státu Karnataka, jehož je Bangalore hlavním městem, uvedl, že nikomu ve městě nehrozí žádné nebezpečí a zaručil se za poskytnutí ochrany všem jeho obyvatelům. Úřady také poslaly všem obyvatelům sms zprávy, ve kterých upozorňují, že k dalším napadením nedošlo a vyzývají k zachování klidu. V Bangalore žije přibližně 250 z celkových 300 tisíc původních obyvatel Assamu, přičemž se jedná především o studenty a migranty za prací. Již v minulosti bylo zaznamenáno několik podobných případů rasově motivovaných napadení.
Nejnovější studie organizace Human Rights Watch potvrdila informace o diskriminaci muslimské menšiny Rohingya v Barmě
Podle výsledků studie byli něktěří členi této menšiny neprávem usmrceni, znásilněni či zadrženi členy barmských bezpečnostních jednotek. Organizace také apeluje na barmskou vládu, aby finančně podpořila zahájené vyšetřování OSN a zpřístupnila informace a veškeré oblasti státu Rakhine, kde se konfliktní oblast nachází. Studie byla vytvořena na základě desítek rozhovorů s obyvateli Barmy i sousední Bangladéše. Její závěry se podobají výsledkům již dříve zveřejněné studie organizace Amnesty International. OSN také již v minulosti označila muslimskou menšinu Rohingya za jednu z nejvíce diskriminovaných menšin světa.
OSN zahájí nezávislé vyšetřování v Barmě
Informaci potvrdila Vysoká komisařka pro lidská práva OSN Navanethem Pillay. Vyšetřování se bude týkat podezření ze zneužití moci barmských bezpečnostních sil, ke kterému mělo opakovaně docházet během nepokojů v západní oblasti barmského státu Rakhine. Poškozena měla být muslimská menšina Rohingya, kterou OSN již v minulosti označila za jednu z nejvíce diskriminovaných menšin světa. Již příští týden by také podle informací Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR) měl být vyslancům OSN umožněn vstup do oblasti. Prezident Barmy Thein Sein již dříve ve svém prohlášení uvedl, že řešením situace je vystěhování všech 800 tisíc příslušníků této muslimské menšiny do sousední Bangladéše. Kritice z důvodu přehlíživého postoje čelí také předsedkyně opoziční strany a disidentka Aung San Suu Kyi, a to i navzdory jejím snahám o prosazení zákona na ochranu menšin. Tento týden vydala varovaní také pákistánská teroristická organizace Tehrik-i-Taliban (TTP), ve kterém pohrozila pomstou za smrt členů této muslimské menšiny v případě, že nedojde k přerušení diplomatických vztahů mezi Pákistánem a Barmou, a také k uzavření barmského velvyslanectví v Islámabádu.
Bangladéš – po vlně protestů byl obnoven provoz více než 300 továren na výrobu oděvů
Celkem se protestů, během nichž došlo k demolici vybavení továren a srážkám s policií, zúčastnily desítky tisíc zaměstnanců. Důvodem byly požadavky na lepší pracovní a finanční podmínky. V současné době se průměrná měsíční mzda, při 6 pracovních dnech a pracovní době v rozmezí 10 až 16 hodin, pohybuje mezi 20 až 36 USD. Zvýšení platů, ke kterému došlo před dvěma lety, zaměstnanci označují z důvodu inflace za nedostatečné. Protesty se konaly v průmyslové oblasti Ashulia nedaleko hlavního města Dháka, která poskytuje přibližně půl milionu pracovních míst. V oblasti se nachází zejména podniky textilního průmyslu, který je klíčovým tahounem ekonomiky země. Mezi největší obchodní partnery továren patří například společnosti Tesco a Walmart.
Pokračující vlny násilí při protestech zaměstnanců vedly v Bangladéši k uzavření 300 továren na výrobu oděvů
Majitelé tří set továren uzavřeli své závody na neurčito po několikadenních násilných nepokojích, které vyvolali nespokojení zaměstnanci. K tomuto kroku došlo po selhání vyjednávání o platech a pracovních podmínkách mezi zástupci producentů oděvů a zaměstnanců. Podle svědků použila policie k rozehnání davu gumové projektily a vodní děla. Zaměstnanci se dožadují zvýšení minimálních platů kvůli narůstajícím životním nákladům v zemi, po násilných protestech v Bangladéši v roce 2010 došlo k navýšení minimální mzdy pro miliony zaměstnanců v oděvním průmyslu na současných 37 amerických dolarů měsíčně. Případné delší uzavření továren by mohlo mít silně negativní dopad na ekonomickou situaci země, jejíž vývoz je z hlavní části tvořen právě oděvním průmyslem.
Po nepokojích v Barmě zůstává až 30 tisíc osob bez přístřešku nad hlavou a přístupu k potravinám
Jedná se o vysídlené skupiny muslimů a buddhistů, mezi kterými vypukly 8. června nepokoje. Během vlny násilí zemřelo minimálně 29 osob, vysídleno bylo přes 30 tisíc osob, z nichž více než 20 tisíc uprchlíků uteklo do hlavního města státu Rakhine, došlo také k vypálení více než dvou tisíc domů. OSN vyzvala sousední stát Bangladéš, aby přijímal barmské uprchlíky. Barmská opoziční představitelka Aung San Suu Kyi během své cesty po Evropě upozornila, že v zemi musí být přijaty zákony, které znemožní konání dalších podobných událostí.
Nepokoje v Barmě rostou, OSN evakuovala část zaměstnanců
V oblasti státu Rakhine, který se nachází na západě země, je od nedělní noci vyhlášen stav pohotovosti. Nepokoje vypukly po zveřejnění informací o vraždě buddhistické ženy a po útoku na autobus, který převážel skupinu muslimů. Přesný počet obětí není prozatím známý, zahynulo však minimálně sedm osob. Barmský prezident Thein Sein uvedl, že vlna násilí představuje hrozbu pro demokratické směřování země. Bangladéš, která má s Barmou společnou hranici, zintenzivnila kvůli obavám z přílivu uprchlíků kontrolu hraničních přechodů. Údajně bylo již zadrženo 50 až 300 utečenců.
V Bangladéši došlo z důvodu poškození podmořského kabelu k téměř kompletnímu přerušení internetové připojení
K narušení optických vláken systému SEA-ME-WE 4, který propojuje Francii a Malajsii, došlo z prozatím neznámých příčin. Mezi další poškozené země patří Indie, Thajsko, Malajsie a Singapur, narozdíl od Bangladéše avšak disponují alternativním připojením. Oprava by měla proběhnout do konce příštího týdne. V Bangladéši, kde má přístup k internetovému připojení přibližně 5% populace, omezení způsobilo komplikace zejména firmám v textilním průmyslu. Alternativní systém připojení by měl být uveden do provozu do konce roku 2014 a poskytovat až desetinásobně vyšší rychlost přenosu dat.
Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton na dvoudenní návštěvě Indie
Do indické Kalkaty dorazila po návštěvě Bangladéše, v jehož hlavním městě Dháka se setkala s hlavními představiteli země. Debatovali na téma bezpečnosti a obchodních záležitostí. Po dnešní návštěvě indické Kalkaty se americká ministryně přesune do hlavního města Nové Dillí. Zde ji bude čekat indický premiér Manmohan Singh a budou projednávat otázku omezení dovozu íránské ropy. Hillary Clinton návštěvou Indie ukončí cestu po Asii, kterou započala v Pekingu, kde projednávala případ čínského disidenta.
Bangladéší zmítají násilné protesty
Tisíce lidí vyšly do ulic ve městě Sylhet protestovat proti zmizení opozičního představitele Iliase Aliho. Protesty doprovázely četné násilnosti a výtržnosti, přičemž došlo k napadení místní policejní stanice a vládních budov. Násilné protesty vypukly v době generální stávky vyvolané právě opozicí. Opoziční strana Bangladesh Nationalist Party prodloužila trvání generální stávky do úterý, přičemž organizuje protesty po celé zemi.
MMF schválil půjčku 987 milionů USD Bangladéši na podporu devizových rezerv
Ty se snížily vlivem celosvětového navýšení cen paliv, což vedlo i k navýšení cen dovozu těchto komodit. Součástí dohody s MMF by měly být i kroky ze strany bangladéšské vlády vedoucí ke zvýšení příjmů z daní a snížení státních útrat. Bangladéš je na dovozu energií těžce závislá. Bangladéšská ekonomika žije především z výroby pro mnoho celosvětově známých značek. Ta byla ovšem značně zredukována vlivem globálního ekonomického zpomalení.
Bangladéší zmítají protesty opozice
Dle policejní zprávy se v hlavním městě Dháka shromáždilo až 100 tisíc stoupenců opozice. Demonstranti požadují rezignaci dosavadní vlády a uspořádání nových voleb pod dozorem nezávislých pozorovatelů. I přes hojně rozmístěné pořádkové jednotky nedošlo k vážnějším střetům. Dle tamních médií jde o největší demonstraci od roku 2008, kdy byla v parlamentních volbách poražena Bangladéšská nacionální strana (BNP). Mluvčí BNP zároveň avizoval možnost generální stávky vyhlášené 29. března. Vláda opoziční výzvy odmítá a tvrdí, že volby budou v řádném termínu v roce 2014, a to i za účasti nezávislých pozorovatelů. Nestabilita v politické sféře by však mohla ohrozit již tak slabou státní ekonomiku.
Pentagon potvrdil přítomnost speciálních jednotek v pěti jihoasijských státech
Jednotky se podle amerického ministerstva obrany účastní tréninkových misí, a pomáhají tak například ve výcviku indických vojáků v boji proti terorismu. Armády USA a Indie prý spolupracují ve snaze o zlikvidování pákistánské militantní skupiny Lashkar-e-Taiba, která je údajně odpovědná za teroristické útoky v Bombaji z roku 2008. Americké ministerstvo zahraničí však dlouhou dobu prostřednictvím tamní ambasády popíralo jakoukoliv přítomnost amerických vojáků na indickém území. Tzv. pacifické podpůrné týmy jsou dále přítomny v Bangladéši, Maledivách, Nepálu a na Srí Lance.
Save the Children: „Půl miliardy dětí na světě ohrožuje podvýživa“
Podle zprávy této organizace hrozí více než 500 milionům dětí v následujících patnácti letech fyzické i psychické problémy následkem podvýživy. Organizace se zaměřila na situaci rodin v Indii, Bangladéši, Peru, Pákistánu a Nigérii. Rodiny si podle organizace nemohou dovolit maso, mléko ani zeleninu. Cena potravin rychle rostla především v první polovině minulého roku po neúrodě v zemích s největším podílem vyvážených potravin.
Indie a Írán pravděpodobně přejdou na platby za ropu ve zlatě
To bylo dohodnuto minulý týden indickou delegací v Íránu s cílem přejít od obchodování s ropou v americkém dolaru a také uskutečňovat obchody v třetí nezúčastněné zemi. Indické ropné společnosti jsou totiž nuceny hledat jinou alternativu pro obchodování, než v rámci ACU (Asian Clearing Union) sídlící v Teheránu jejímiž členy jsou centrální banky Bangladéše, Bhútánu, Indie, Malediv, Nepálu, Pákistánu, Srí Lanky, Barmy a Íránu, kvůli rozhodnutí indické centrální banky způsobeném podle analytiků tlakem z USA. ACU umožňuje platby přímo v rámci centrálních bank členských států a šetřit devizové rezervy jednotlivých států a odstranit přepravní náklady. Země údajně dříve uvažovaly o použití indické rupie či japonského jenu jako měny.
Bangladéš podepsala s Indií dohodu o výstavbě elektrárny v hodnotě 1,5 miliardy USD
V budoucnu postavená uhelná elektrárna o výkonu 1300 megawatt by měla pomoci snížit neustálé výpadky elektrické energie, které jsou v Bangladéši na denním pořádku. Bangladéš v současné době spoléhá hlavně na zchátralé a zastaralé plynové elektrárny. Ekologové se však obávají negativního dopadu celého projektu na životní prostředí. Minulý rok podepsala bangladéšská vláda dohodu s Ruskem o výstavbě dvou nových jaderných elektráren, každá o výkonu 1000 megawatt, které by měly být uvedeny do provozu v roce 2018.
Vrchní velení bangladéšské armády tvrdí, že zmařilo pokus o protivládní převrat
Vojenský mluvčí Masud Razzaq ve svém prohlášení uvedl, že důstojníci plánující převrat proti vládě premiérky Sheikhy Hasina byly v aktivní vojenské službě a zastávali extrémně vyhraněné náboženské názory. Premiérka Sheikha Hasina převzala vládu v roce 2009 po armádou významně podporovaném vládním kabinetu a podle úřadů již v předchozí době několikrát čelila hrozbě ze strany radikálních skupin.
Gazprom projevil zájem o rozvoj nalezišť zemního plynu v Bangladéši
Šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller během dnešního setkání s ministryní zahraničí Bangladéše Dipu Moni v Moskvě vyjádřil zájem o spolupráci s bangladéšskou státní ropnou a plynárenskou společností Petrobangla při rozvoji nalezišť zemního plynu v Bangladéši. Zdejší zjištěné zásoby plynu činí 360 miliard krychlových metrů, roční produkce dosahuje 20 miliard m3 a je určena pouze pro vnitřní spotřebu země.
Bangladéš se snaží stabilizovat domácí akciový trh
Jako prostředek k tomu vytvoří fond 700 milionů dolarů, který bude podporovaný osmi státními finančními institucemi. Za několik posledních měsíců ztratil tamní akciový trh 40% svojí hodnoty, což činí zhruba 16 miliard dolarů.
Rusko postaví v Bangladéši první jadernou elektrárnu
Na základě dohody podepsané mezi Ruskem a Bangladéšem postaví Rusko do roku 2018 první jadernou elektrárnu v této zemi. Náklady se odhadují na 1,5 miliardy dolarů. Bangladéš doufá, že se s pomocí jaderné elektrárny vyrovná s nedostatkem elektrické energie.
Indie se spolu s dalšími připravuje na masivní evakuaci občanů z Libye
Indická ministryně zahraničí Nirupama Rao vyjednávala v Libyi povolení pro přistání letadel a lodí na tamním území. Indie má v libyjském státě 18 000 občanů, stejně jako Pákistán, který zatím hlásí, že jsou jeho obyvatelé v bezpečí. Poměrně mnoho občanů- 50 000 převážně dělníků- má v Libyi také Bangladéš, která již stejně jako ostatní rozbíhá evakuační plány.
Rozsáhlé testy nové vakcíny proti choleře v Bangladéši
Testy cenově dostupnější vakcíny probíhají v okolí hlavního města Dháka a zahrnují 250 000 lidí. Bangladéš je každoročně postihována epidemií cholery v průběhu monzunového období a úspěšná vakcína by tak mohla zachránit desetitisíce životů. Cena nové vakcíny je zhruba desetinová oproti předchozí verzi.