Odvolání prezidenta, které stále hledá hlubší příčiny

V Paraguayi byl 22. června roku 2012 sesazen Kongresem prezident Fernando Lugo. Důvodem mělo být vážné selhání při výkonu povinností hlavy státu, zvláště při udržování sociální harmonie. Proces jeho odvolání byl avšak natolik nestandardní, že některé státy a organizace jej nazvaly státním převratem či parlamentním pučem.

Prezident Fernando Lugo během své volební kampaně v roce 2008. autorem snímku je Antonio Cruz.

Prezident Fernando Lugo během své volební kampaně v roce 2008.
autorem snímku je Antonio Cruz.

Státy Jižní Ameriky se rozhodly potrestat Paraguay pozastavením členství v obchodním bloku Společný trh Jihu (MERCOSUR), v němž se nachází Argentina, Brazílie, Uruguay a nově také Venezuela, která do společenství vstoupila přes odpor Paraguaye. Přitom ze všech členských zemí MERCOSUR je na něm právě Paraguay nejvíce závislá. Letos v dubnu byl v Paraguayi zvolen v řádných volbách nový prezident, přesto se mezinárodní vztahy s  jihoamerickou zemí menší rozlohy zcela neuklidnily.

Prezidenta odvolaly obě komory během 30 hodin

Podle paraguayské ústavy může Kongres odvolat prezidenta na základě 3 obvinění: selhání při výkonu povinností hlavy státu, spáchání zločinů v souvislosti s výkonem funkce nebo spáchání trestného činu. Na odvolání prezidenta poslanci využili první formulaci. Čtěte dále ->

Tisíce lidí protestovaly v Brazílii, důvodem jsou vysoké ceny za dopravu

Proti zvyšujícím se cenám v souvislosti s konáním světového šampionátu ve fotbale v roce 2014 protestovaly v pondělí stovky tisíc lidí v ulicích brazilského Sao Paulo a dalších městech po celé zemi, včetně hlavního města Brasilia. Protesty vypukly minulý týden, kdy vláda oznámila zvýšení cen za autobusovou dopravu. Vláda zvýšení ospravedlňuje vyšší inflací, která se v současnosti pohybuje na 15,5 %. Desítky lidí byly zraněny. V hlavním městě demonstranti dokonce vylezli na budovu kongresu. Protesty současně vyzývají k odstranění korupce a větším výdajům do veřejného zdravotnictví a vzdělání.

Tuniská policie se střetla s islamisty

V minulém týdnu tuniská vláda zakázala pořádání kongresu radikální salfistické strany Ansar al-Sharia v Kairouanu. Strana uvedla na sociálních sítích že kongres přesouvá na předměstí Tunisu do Ettadhamen. O víkendu následovaly protesty islamistů v Kairouanu, které se přenesly i do hlavního města Tunisu. Demonstrující házeli na policii kameny, ta reagovala slzným plynem. Jeden protestující byl zabit, nejsou známy příčiny. Mnoho dalších bylo zraněno a někteří byli zatčeni. Mezi zadrženými je i mluvčí Ansar al-Sharia Seifeddine Rais. Salafisté požadují zavedení přísnějších islámských zákonů v zemi

Tuniská vláda zakázala salafistický kongres

Kongres salafistické skupiny Ansar al-Sharia, který se měl konat na konci týdne, zakázala tuniská vláda. „Vláda se rozhodla zakázat tento kongres, jehož organizátoři nezískali předchozí povolení od úřadů, jak požaduje zákon,“  řekl předseda strany Ennahda Rached Ghannouchi. Prohlásil to chvíli poté, co salafistická skupina oznámila, že očekává, že 40 000 lidí přijede do posvátného města Kairouan v neděli na kongres. Ansar al-Sharia je považována za jednu z nejradikálnějších skupin, které se v Tunisku objevily po svržení předchozího prezidenta Ben Ali v roce 2011. Abu Iyadh, vůdce Ansar al-Sharia, je obviněn z připravování násilí včetně smrtelného útoku na USA ambasádu v září v loňském roce. Vláda zesiluje svou pozici proti muslimským extrémistům v posledních měsících.

Americký Kongres bude hlasovat o zavedení DPH pro internetové obchody

V zájmu zavedení rovných podmínek pro všechny prodejce bude americký Kongres rozhodovat o zavedení DPH pro internetové obchody. V současné době jsou povinny odvádět DPH pouze firmy, které mají ve státu fyzickou základnu, například kamenné distribuční centrum. Na daních za online nákupy za minulý rok USA přišly o 12 miliard USD. Předpokládá se, že Senát nový zákon hladce schválí, ale ve Sněmovně reprezentantů má především mezi republikány, kteří odmítají jakékoli zvyšování daní, své odpůrce.

Libye přijala zákon vylučující lidi z éry Kaddafiho z politiky

Libyjský Kongres přijal zákon, který zakazuje klíčovým úředníkům z doby režimu Muammara Kaddafiho zastávat politické funkce. Zákon by se mohl týkat i vyšších členů vlády. Premiér Ali Zeidan a mluvčí Kongresu Mohamed Megaryef byli diplomaté v předchozí době. Sarah Leah Whitson z organizace Human Rights Watch řekla: „Tento zákon je příliš vágní – potenciálně vylučuje každého, který pracoval pro orgány během čtyř dekád Kaddafiho vlády.“ Hlasování o zákoně přišlo týden poté, co ozbrojené skupiny blokovaly ministerstva s požadavkem přijetí tohoto zákona.

Kolumbijský senát odmítl schválení homosexuálních manželství

Po 2 týdnech demonstrací ve prospěch i proti zákonu na stejnopohlavní manželství zamítl Kongres Kolumbie zákon, který by je umožňoval. Hlasování bylo zcela jednoznačné – proti přijetí zákona hlasovala většina (51 hlasů), zatímco za zákon se vyslovilo jen 17 poslanců. Polemická otázka se teď přesunu k soudcům a notářům, kteří podle Ústavního soudu musí nabídnout od 21. června homosexuálům možnost legislativní registrace svého vztahu. Podle vyjádření aktivistů nemůže tahle forma nahradit manželský svazek. Odpůrci stejnopohlavní manželství trvají na tom, že „manželský posvátný akt“ se může odehrát jenom mezi mužem a ženou.

Kněz s českými kořeny dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání

Velké poctě se posmrtně dostalo knězi s českými kořeny Emilu Kapaunovi, který působil jako římskokatolický kaplan u americké armády. Emil Kapaun se zúčastnil korejské války, ve které v roce 1951 zahynul v severokorejském zajetí ve věku 35 let. Emil Kapaun obdržel na základě rozhodnutí Kongresu Medaili cti, což je nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Na slavnostním ceremoniálu v Bílém domě medaili převzal synovec vyznamenaného Ray Kapaun. Poctu životu a poslání Emila Kapauna složil i prezident Obama.

Prezident Obama představil svůj plán rozpočtu, šance na přijetí je ale malá

Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek představil plán na rozpočet s 3,77 biliony USD. Prezidentův návrh obsahuje zdanění bohatých i škrty v sociálních dávkách. Škrty se týkají především důchodů a výdajů na zdravotní péči. Nicméně navrhovaný rozpočtový plán má jen malou naději na přijetí rozpolceným Kongresem. Konzervativní křídlo odmítá zvyšování daní, demokraté zase snižování penzí. Přesto se prezident Obama pokusí na středeční večeři, kterou pořádá, přesvědčit republikány o svém návrhu. Záměrem prezidenta je snížit americký deficit o 1,8 bilionů USD do 10 let.

Prezident Obama se v boji za regulaci střelných zbraní vrací do Connecticutu

Prezident Barack Obama se v pondělí vydal do Connecticutu, kde opět uctí památku obětí z prosincové střelby na základní škole, při které zemřelo 26 lidí. Zároveň tím pokračuje ve své kampani za přísnější regulaci střelných zbraní, o které bude v blízké době rozhodovat v Kongresu. Prezident Obama se setká s pozůstalými a v 11 rodin převeze svým letadlem Air Force One do Washingtonu, kde se rodiny obětí setkají se zákonodárci. Prezident věří, že emocionální výpověď přesvědčí skupinu republikánských senátorů, kteří s přísnou legislativou nesouhlasí. Odpůrci zákona tvrdí, že by věc měla být záležitostí každého státu, ale administrativa prezidenta Obamy je přesvědčena, že v této otázce je zapotřebí přijmout federální zákon.

Šéfem amerických tajných služeb bude poprvé žena

Prezident Barack Obama vybral na post šéfa tajných služeb Julii Piersonovou, která se stane první ženou zastávající tuto funkci. Piersonová, jež do současnosti pracovala jako náčelník štábu, vystřídá odstupujícího Marka Sullivana, který ohlásil svůj odchod do důchodu. Tajné služby vyšetřují finanční zločiny a zajišťují bezpečnost prazidenta a jeho rodiny. Julia Piersonová pracuje u tajných služeb přes 30 let a z toho 4 roky strávila na oddělení pro ochranu prezidenta. Nominace prezidenta Obamy je konečná a nepotřebuje souhlas Kongresu.

Starosta New Yorku Bloomberg věnuje na kampaň za regulaci zbraní 12 milionů USD

Starosta města New York Michael Bloomberg vloží do kampaně na přísnější regulaci střelných zbraní 12 milionů USD. Kampaň bude mít podobu televizních reklam, které poběží ve 13 státech USA. Televizní reklamy budou vybízet voliče k vytvoření nátlaku na své senátory, aby podpořili přísné prověrky kupců střelných zbraní. Starosta Bloomberg věří, že Kongres, který o návrhu zákona na přísnější kontrolu zbraní bude hlasovat příští měsíc, zákon schválí.

Demokraté protlačili návrh zákona na regulaci střelných zbraní Senátem

Ve čtvrtek se podařilo americkým demokratům protlačit senátní komisí návrh zákona, který přináší nejširší zákaz střelných zbraní za posledních 20 let. Pokud zákon projde Kongresem, zakáže prodej poloautomatických vojenských zbraní a velkokapacitní zásobníky. Pro přijetí zákona hlasovalo 10 demokratů, 8 republikánů bylo proti. Zatímco demokraté se zákonem snaží ochránit děti před střelbou, republikáni se odvolávají na právo každého Američana vlastnit zbraň na vlastní sebeobranu. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho se jedná o důležitý krok k prosazení plánu prezidenta Obamy na přísnou regulaci střelných zbraní. „Naléhavě žádáme Kongres, aby urychleně hlasoval a opatření přijal,“ dodal mluvčí Carney.

V USA dojde na velké škrty

Poté co se američtí zákonodárci nedohodli na rozpočtovém balíčku, dojde na velké výdajové škrty v americkém federálním rozpočtu pro rok 2013. Prezident Barack Obama, který varoval před velkými škrty, to již potvrdil svým podpisem. Prezident Obama také uvedl, že snížení výdajů o částku 85 miliard USD může velmi vážně poškodit ekonomiku USA. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že škrty v rozpočtu USA mohou zpomalit globální ekonomický růst. Prezident Obama se do poslední chvíle snažil přimět republikány a demokraty v Kongresu, aby se dohodli na kompromisním řešení, čímž by k celoplošným škrtům nedošlo.

Prezident Obama vyzývá k dohodě o rozpočtu

Prezident Barack Obama naléhá na americké guvernéry, aby vybídli Kongres k přijetí dohody o rozpočtu. Pouze dohoda kongresmanů může zabránit celoplošným rozpočtovým škrtů, rozhodovat se bude v pátek. „K těmto škrtům vůbec nemusí dojít. Kongres je může kdykoli odvrátit a to pouze s malým kompromisem,“ uvedl prezident Obama. Republikáni odmítají schválit rozpočet, který obsahuje zvýšení daní. Administrativa současného prezidenta tak vydala přehled, ve kterém jsou uvedeny konkrétní ekonomické dopady celoplošných škrtů na jednotlivé země. Prezidenta Obamu čeká rozprava o dopadu škrtů na sektor obrany.

Starosta New Yorku Bloomberg podpořil plán prezidenta Obamy na regulaci střelných zbraní

Starosta města New York Michael Bloomberg vyjádřil svoji podporu návrhu prezidenta Baracka Obamy na regulaci střelných zbraní, který obsahuje i úplný zákaz prodeje útočných zbraní. Téměř okamžitě po vystoupení prezidenta Obamy návrh odmítli republikáni, kteří zákaz prodeje zbraní považují za porušení ústavního práva nosit zbraň. Starosta Bloomberg prohlásil, že přesvědčit Kongres, aby zákaz prodeje útočných zbraní schválil, bude těžké, ale je odhodlaný za toto opatření bojovat. Podle posledního průzkumu veřejného mínění Američané obecně podporují přísnější kontrolu střelných zbraní, i když podpora prezidentského návrhu o něco klesla.

Mimořádná pomoc na následky bouře Sandy prošla americkým kongresem

V pátek americký kongres schválil mimořádnou pomoc ve výši 9,7 miliard USD na následky říjnové bouře Sandy, pomoc má zabránit tomu, aby pojišťovnám během příštího týdne došly finanční prostředky. O druhé části peněz budou senátoři 15. ledna teprve hlasovat, dohromady by měla země poskytnout 60 miliard USD. A život tehdy přišlo na 120 lidí. Politici ze států New York a New Jersey, které byly nejvíce zasaženy, kritizují pomalost pomoci, po hurikánu Katrina trvalo senátorům schválit pomoc během 10 dnů, u bouře Sandy pomoc přichází po 2 měsících.

Američtí senátoři našli shodu, „fiskální útes“ byl prozatím odvrácen

Kongres v pondělí po dlouhých jednáních nalezl dohodu, daně pro bohaté se zvýší, nicméně škrty ve výdajích budou senátoři znovu projednávat během dvou měsíců, aby se mohlo dojít k širší dohodě. Daňové úlevy, které zavedl exprezident George W. Bush, se pro rodiny s příjmy pod 450 000 USD ročně prodloužily. Dohodou senátoři odvrátili tzv. fiskální útes, který by zemi podle analytiků vrátil do recese a který by pro většinu Američanů znamenal zvýšení daní. Dohoda senátorů o 5 let prodlužuje daňové dobropisy určené pro rodiny z nižší a střední třídy a o 1 rok prodlužuje pobírání sociálních dávek v nezaměstnanosti.