Od roku 2014 má vstoupit v platnost dohoda mezi Chile a USA, podle které občanům Chile postačí při cestování do USA pouze platný cestovní pas. Nyní musí žádat o víza. Chile by se tak proměnilo v první zemi Latinské Ameriky, která by měla uzavřený tento typ dohody s USA. Podle poslance za chilskou politickou stranu Národní obnova (Renovación Nacional) Josého Manuela Edwardse je jedním z důvodů dohody, že Chilané se dlouhodobě setkávají s velmi nízkým počtem zamítnutých žádostí o vízum ze strany amerických úřadů.
Archiv autora: Kateřina Šafářová
Argentina sklízí druhou největší zemědělskou úrodu v historii
Sklizené plodiny za sezónu 2012/2013 v Argentině podle odhadů celkově dosáhnou váhy 102,6 milionu tun. „Tato úroda převýší tu předchozí více než o 11 milionů tun a stane se druhou největší v historii Argentiny,“ se píše v prohlášení ministerstva zemědělství. Nejúrodnější sezóna byla pro zemědělce na přelomu let 2010 a 2011, kdy sklidili 104,6 milionů tun plodin. Podle nejnovějších dat se v letošní sezóně významně zvýšila produkce arašídů, čiroku (obilnina), ječmene, kukuřice a sóji. Sklizeň sóji má být 50,6 milionů tun, kukuřice 25,7 milionů tun, ječmene 5,16 milionů tun, čiroku 4,5 milionů tun, arašídů 900 000 tun.
Viceprezident USA začal mezinárodní cestu po zemích Latinské Ameriky v Bolívii
V neděli přiletěl do hlavního bolivijského města Bogoty viceprezident USA Joe Biden. Na vojenském letišti jej přivítala ministryně zahraničí Kolumbie María Ángela Holguín. Na pondělí měl viceprezident USA, Joe Biden, domluvenou schůzku s bolivijským prezidentem Juanem Manuelem Santos. Americký politik se po Bolívii vydá také do Brazílie, Kolumbie a několika karibských států. Cílem návštěv je posílení hospodářských a obchodních vztahů mezi USA a Latinskou Amerikou.
V Chile bylo evakuováno přes 2 000 lidí kvůli sopce Copahue
Chilské autority vyhlásily v blízkém okolí sopky Copahue nejvyšší stupeň nebezpečí, kvůli zvýšení seismické činnosti sopky v posledních 24 hodinách. Více než 2 000 Chilanů muselo být evakuováno. Sopka se nachází na jihu země v regionu Bio Bio, který sousedí s Argentinou. I v Argentině úřady vyhlásily nejvyšší stupeň pohotovosti, ale nevydaly rozkazy k evakuaci obyvatel.
Bývalý guatemalský prezident byl vydán do USA, čelí obvinění z korupce
Prezident Guatemaly z let 2000 až 2004 Alfonso Portillo Cabrera byl v pátek vydán do USA. Je obviněn z toho, že použil americké banky k praní špinavých peněz, konkrétně 72 milionů USD, které měl odklonit v letech své vlády z veřejného guatemalského rozpočtu. O vydání bývalého prezidenta do USA guatemalské soudy rozhodly už v srpnu roku 2012. Bývalý guatemalský prezident Alfonso Portillo Cabrera tvrdí, že je nevinný, pokud však americký soud prokáže opak, hrozí mu až 20 let vězení. Další obvinění kvůli praní špinavých peněz vznáší na bývalého guatemalského prezidenta i Francie.
Vládní agentura letos předvídá 3 až 6 velkých hurikánů na východním pobřeží USA a Karibiku
Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se letos od června do konce listopadu zformuje 3 až 6 hurikánů, které mohou ohrozit východní pobřeží USA a oblast Mexického zálivu a Karibiku. Dále NOAA tvrdí, že se v blízkosti tohoto regionu rozvine 13 až 20 tropických bouří s rychlostí větru nejméně 63 km/h, pravděpodobnost předpovědi má být 70 %.
Brazílie pootvírá dveře imigrantům
Brazilská vláda se rozhodla usnadnit přistěhovalcům příchod do země a jejich následné začlenění do pracovního trhu. Chce jim také poskytnout lepší přístup k veřejným službám a urychlit proces získávání víz k trvalému pobytu. Ministr spravedlnosti Brazílie José Eduardo Cardozo oznámil, že vznikne komise specialistů, která navrhne podobu nového cizineckého zákona. Brazílie se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, 92 % podnikatelů v tamním průzkumu uvedlo, že jim chybí vzdělaní lidé a musí pracovní místa obsazovat uchazeči nedostatečně připravenými pro dané pozice. Nyní se v Brazílii nachází zhruba 1,5 milionu imigrantů, ale získání pracovního víza nebo víza k trvalému pobytu je pro ně kvůli velmi rozšířené byrokracii obtížné.
Bolívie, Chile, Peru a Mexiko se účastní summitu Pacifické aliance
Nejvyšší představitelé Bolívie, Chile Mexika a Peru se ve čtvrtek sešli v bolivijském městě Cali na sedmém summitu Pacifické aliance. Organizace sdružuje předchozí jmenované 4 latinskoamerické země, které mají jako společný prvek rychle rostoucí ekonomiku. Pacifická aliance vznikla loni v červnu a její země dohromady vytváří 35 % HDP celé Latinské Ameriky. Cílem Pacifické aliance je mezi jejími členy vytvořit volný trh, státy by rády tento rok dosáhly zrušení 90 % celních poplatků. Spolupráce zemí avšak není pouze ekonomická. Do Pacifické aliance nejspíš brzy vstoupí Kostarika na základě předchozích jednání. Pacifická aliance začíná být určitou protivahou organizace MERCOSUR, která má vytvořit volný trh mezi Argentinou, Brazílií, Paraguayí, Uruguayí a Venezuelou
První bolivijský prezident má šanci vládnout 3 volební období
Bolivijská vláda schválila v pondělí zákon, podle kterého by současný prezident země Evo Morales mohl potřetí v řadě kandidovat na prezidentský úřad. Nyní naplňuje své druhé volební období. Nejbližší prezidentské volby se mají konat koncem příštího roku. Podle bolivijské ústavy je sice možné být prezidentem jen po dobu 2 volební období, ale když prezident Morales poprvé vykonával prezidentský úřad (2006-2010), došlo ke změně ústavy, která je nyní důvodem, proč by se první volební období nemělo do celkového součtu započítávat. Přijatý zákon se zakládá na stanovisku ústavního soudu. Podle opozice však ústavní soud pochybil a nový zákon je v rozporu s ústavou. Někteří poslanci uvažují, že se obrátí na Organizaci amerických států (OAS), aby situaci prošetřila.
Pokračující studená válka mezi USA a Kubou
Vztahy mezi Kubou a USA se zkomplikovaly především na přelomu 50. a 60. let 20. století. Roku 1959 revolucionáři v čele s Fidelem Castrem svrhli tamní diktátorský režim a chopili se moci. Oba státy se nemohly shodnout v ekonomických otázkách a začala Kuba usilovat o větší nezávislost na USA. Vzájemné vztahy obou zemí se definitivně zhoršily po roce 1961, když se Kuba přihlásila k mocenskému bloku komunistických zemí vedených SSSR. Rozpoutala se mezi studená válka, která částečně trvá dodnes.
I po pádu železné opony sankce pokračují
Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.
Nejdiskutovanějším prvkem ve vztazích obou států je hospodářské embargo, které USA vyhlásily vůči Kubě roku 1960 a o dva roky později jej zpřísnily. Kubánští novináři používají místo slova embargo výraz blokáda. Obchodní embargo znamená, že Kuba nesmí vyvážet své zboží do USA a naopak. Další země také nesmějí Kubě prodávat žádný produkt nebo zařízení, které obsahuje více než 10 % součástí pocházejících z USA. Zároveň ostatní země nesmějí prodávat do USA produkty ani zařízení obsahující kubánské suroviny.
Rozsudek nad bývalým guatemalským velitelem armády byl anulován
Guatemalský Ústavní soud v pondělí anuloval rozsudek, který 10. května odsoudil generála Josého Efraín Ríos Montta, který stál v čele vojenského režimu v Guatemale mezi léty 1982 a 1983, k 80 letům vězení za porušování lidských práv zahrnujících genocidu. Pro anulování hlasovali 3 soudci z 5, důvodem je chyba v procesním postupu, soud řádně neprošetřil stížnosti advokátů bývalého guatemalského generála. Soudní proces s bývalým vládcem Guatemaly José Efraín Ríos Monttem se vrátí do stavu, ve kterém byl 19. dubna. Mnoho svědectví a výpovědí musí být znovu uskutečněno. José Efraín Ríos Monttem brzy opustí nemocnici a zůstane do dalších soudních řízení v domácím vězení.
Nikaragujský průplav nejspíš postaví čínská společnost
Nikaragujská vláda schválila loni v červnu zákon, který umožňuje stavbu průplavu. Ten by měl vést od přístavu Monkey Point v Karibském moři přes Jezero Nikaragua, největší jezero Střední Ameriky, a propojit se s Tichým oceánem v přístavu Corinto. V září minulého roku čínská společnost HK se sídlem v Honkongu provedla studii terénu a podle slov nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy to zřejmě bude ona, kdo bude stavbou pověřen. Celý projekt je odhadován na 40 miliard USD. Stát plánuje vlastnit 51 % akcií Nikaragujského kanálu.
Brazilská prezidentka byla vyzvána, aby vypovídala o mučení během diktatury
Nevládní organizace Amnesty International (AI) navrhla brazilské prezidentce Dilmě Rousseff, aby veřejně promluvila o své zkušenosti s mučením, které zažila během vojenské diktatury, jež v Brazílii panovala v letech 1964 až 1985. AI výzvu učinila ve spojitosti s ročním fungováním Komise pravdy, která byla zřízena, aby se zabývala zločiny z období diktatury. Činnost Komise pravdy se avšak omezuje pouze na objasnění násilných činů a jejich zveřejňování, protože na mučitele a další zločince se vztahuje amnestie, kterou vyhlásila již demokraticky zvolená vláda po skončení diktatury a Nejvyšší soud ji nezrušil.
Paraguay odešle do Španělska vzorky viru nemoci, kterou je nakaženo 110 000 lidí
Horečnaté onemocnění dengue se v Paraguayi rozšířilo s nečekanou intenzitou, nemocí je nakaženo 110 000 lidí, za první 4 měsíce tohoto roku bylo hlášeno 52 obětí na životech. Paraguay odešle vzorky virů nemoci do Madridu, kde budou ve vědeckém Institutu Karla III podrobeny analýze. Přestože Paraguay zažila vlny nemoci dengue i v minulých letech, aktuální rozsah epidemie je historicky nejhorší.
Nejbohatším člověkem na světě je opět Bill Gates
Od roku 2007 byl nejbohatším člověkem mexický magnát Carlos Slim. Hodnota majetku Billa Gatese vzrostla počátkem letošního roku o 16 % a nyní dosahuje 72,7 miliardy USD. Billovi Gatesovi pomohl vzestup akcií Microsoftu, hodnota firmy se zvýšila o 28 %. Naopak akcie společnosti América Móvil, letos oslabily o 14 %. Podniku Carlose Slima se také nepříznivě dotkla nedávno mexickou vládou schválená reforma o telekomunikacích. Bohatství Carlose Slima je odhadováno na 72,1 miliard USD, rozdíl na prvních 2 místech je tedy velmi těsný. Třetím nejbohatším mužem světa je Američan Warren Buffett s majetkem 59,7 miliardy USD.
Zvláštní tým v Mexiku bude pátrat po 30 000 pohřešovaných
Mexická vláda v pátek reagovala po 9 dnech na formu protestu 8 matek a rodinných příslušníků pohřešovaných osob. Příbuzní drželi hladovku a doufali, že donutí státní orgány k pátrání po nezvěstných. Skupina byla pozvána na schůzku s generálním prokurátorem republiky Jesúsem Murillo Karam a ministrem vnitra Miguelem Ángelem Osorio Chong. Ti se zavázali, že během týdne vytvoří speciální tým, který bude zmizelé osoby hledat. V Mexiku je pohřešováno zhruba 30 000 osob.
V Mexiku je každý rok matkou půl milionu nezletilých dívek
Mexická lékařka Josefina Lira, která se zabývá vyšetřováním adolescentů, tvrdí, že počet mladých matek přibývá. Souhlasí s ní data Národního statického úřadu (Inegi), podle kterých v roce 2000 bylo 17 % těhotných žen ve věku 14 až 19 let, v roce 2011 se nacházelo v této věkové skupině 19,3 % matek. Interrupce je v Mexiku legální pouze v hlavním městě. Mladé matky bez podpory partnera a rodiny se mohou uchýlit do několika sociálních center, které jim poskytují střechu, jídlo a lékařskou péči, dokud neporodí. V oblasti Latinské Ameriky a Karibiku zhruba 38 % žen otěhotní před dovršením 20 let.
Zemřel Jorge Rafael Videla, vůdce argentinské vojenské junty
V pátek zemřel Jorge Rafael Videla, vůdce vojenské junty během let 1976 až 1981. Za jeho vlády zmizelo nebo bylo zavražděno zhruba 30 000 osob. Nikdy neřekl, jaký byl osud zmizelých osob a ukradených dětí. V roce 1985 uvedl v argentinské televizní stanici, že „pohřešovaní nejsou ani mrtví, ani živí, jsou prostě pohřešovaní“. Jorge Rafael Videla zemřel přirozenou smrtí ve věku 87 let ve věznici Marcos Paz nacházející se zhruba 50 kilometrů od Buenos Aires. V roce 2010 byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody.
Brazilský exprezident pochválil argentinskou hlavu státu, opřel se ale do tamních médií
Bývalý brazilský prezident z let 2003 až 2011 Luiz Inácio Lula da Silva podpořil argentinskou prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. Reagoval na některá média, která ji kritizují. „Žádné médium nemůže popřít, že vláda argentinské prezidentky nachází u chudých podporu,“ řekl. Podle něj se tisk vyjadřuje negativně jednak o něm, jednak o současné brazilské prezidentce Dilmě Rousseff. „Když my média kritizujeme, říkají, že na ně útočíme, zatímco když oni kritizují nás, říkají, že je to demokracie,“ dodal. Prohlášení se dějí po obnoveném sporu mezi argentinskou vládou a mediální skupině Clarín. V novinách se objevily zprávy o praní špinavých peněz, na kterém se měli podílet podnikatelé v blízkém kontaktu s manželi Kirchner. Skupina argentinských poslanců přišla s návrhem vyvlastnit většinu akcií jediné novinové papírny v zemi, kterou nyní ovládá uskupení Clarín a deník La Nación. Starosta Buenos Aires Mauricio Macr podepsal listinu, ve které slibuje, že bude hájit svobodu tisku.
Argentina láká turisty na místa spojená s papežem Františkem
Obchodníci na náměstích v Buenos Aires prodávají upomínkové předměty s obrázky papeže Františka. Opodál čekají turističtí průvodci v typickém vatikánském oblečení, černém obleku, bílé košili a žlutém šátku okolo krku. Okruh začíná v katedrále, ve které kardinál Jorge Bergoglio vykonával mše. Průvodci také turistům ukazují budovu, ve které papež František dříve bydlel, jeho holičství a obchody, do nichž chodil. Existují rovněž vyhlídkové jízdy v autobusech, které projíždí částmi města, v nichž dříve trávil čas papež František.
Soukromý let kostarické prezidentky přináší rezignace
Prezidentka Kostariky, Laura Chinchilla, letěla minulý víkend do Peru soukromým letadlem ropné společnosti THX. Další vyšetřování ukázalo, že ropná společnost je spojena s kolumbijským podnikatelem Gabrielem Morales Fallón, který je podezřelý z obchodu s drogami a praní špinavých peněz. Vystupoval pod falešným jménem Gabriel O’Falan. Ve středu rezignoval ministr komunikací a prezidentčin mluvčí Francisco Chacón, který byl jedním z jejích nejbližších spolupracovníků a doprovázel ji i na cestě do Peru. Sdělil, že cítí za skandál zodpovědnost. Ve čtvrtek v noci rezignoval také místopředseda a zároveň šéf bezpečnostních a zpravodajských složek (DIS) Mauricio Boraschi. Následovala jej i Irene Pacheco, osobní asistentka prezidentky. Vláda kostarické prezidentky Laury Chinchilla tak v současnosti čelí krizi.
Chilský soud potvrdil, že exprezident Salvador Allende spáchal sebevraždu
Odvolací soud v Santiago de Chile uzavřel vyšetřování smrti chilského prezidenta v letech 1970 až 1973 Salvadora Allende. Soud potvrdil, že Salvador Allende 11. září roku 1973 spáchal sebevraždu. V době jeho smrti v zemi probíhal státní převrat, který dosadil k moci generála Augusta Pinocheta. Podle soudního verdiktu si vzal Salvador Allende život, aby nepadl do rukou vojska rebelů. S tímto závěrem nesouhlasí Allendeho socialistické hnutí, jehož členové jsou přesvědčeni, že prezident Salvador Allende byl zavražděn a snaží se to dokázat. „Je absurdní hájit dále tvrzení, že se na smrti Salvadora Allende nepodílely žádné další osoby, když byl palác bombardován a nacházel se v plamenech a desítky jeho spolupracovníků byly zavražděny,“ řekl právník Roberto Avila.
Nikaragua chce produkovat 20 000 tun kakaa ročně
„Nikaragua bude usilovat v období 10 let o zvýšení produkce kakaa ze současných 3 000 tun ročně na 20 000 tun ročně,“ řekl člen předsednictva kakaových výrobků Ernesto Avendaño. Nyní zhruba polovinu získaného kakaa Nikaragua vyváží do zemí Latinské Ameriky, ale také Evropy. Zástupci nikaragujských zemědělců se nyní účastní v hlavním kubánském městě Havaně XII. mezinárodní konference o vědě a technologii potravin (CICTA-12), která končí pátek.