Desetitisíce Bahrajnců se sešly k pokojnému protestu v reakci na noční razii do domu vysokého šíitského duchovního Sheikha Qassima. Člen opoziční skupiny al-Wefaq, která protest svolala, Jasim Husain uvedl, že šíitská komunita se zásahem v Qassimově domě cítí „hluboce uražena“. Bahrajnské bezpečnostní jednotky vstoupily minulý týden v noci za nepřítomnosti duchovního Qassima do jeho domu a údajně zabavily určité dokumenty. Podle části sunnitských politických aktivistů jedná duchovní Qassim podle pokynů Iránu a je tak zodpovědný za nepokoje v zemi. V Bahrajnu již dva roky trvají nepokoje mezi většinovým šíitským obyvatelstvem a sunnitskou menšinou, která kontroluje i vládní funkce.
Archiv rubriky: Írán
Ministr Schwarzenberg navštívil země Perského zálivu
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg svou cestu po zemích Perského zálivu zahájil v Saúdské Arábii, jednal s řadou vrcholných politiků. Řešili spolu bezpečnostní situaci v regionu se zaměřením se na syrský konflikt a jaderný program Íránu. Dále ministr Schwarzenberg podpořil české podnikatele, kteří již nyní v zemi mají významné zakázky. Společný obchod mezi ČR a Saúdskou Arábií dosáhl v roce 2012 359 milionů USD. Poté se cesta ministra Schwarzenberga přesunula do Jemenu, kde ocenil snahu o národní dialog a reformy a jednal též s vrcholnými představiteli země. Jako jediný ze 3 ministrů EU, kteří Jemen navštívili v posledních letech, s sebou přivezl delegaci podnikatelů. Poslední zastávkou pro ministra Schwarzenberga byly Spojené arabské emiráty, kde se setkání zaměřilo na ekonomickou spolupráci. ČR může nabídnout spolupráci i v oblasti jaderné energetiky. SAE se snaží diverzifikovat svůj průmysl, aby země nebyla již jen závislá na ropě.
Prezident Ahmadínežád bojuje za účast svého chráněnce ve volbách
Iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nesouhlasí s rozhodnutím nejvyššího ústavního orgánu – Rady dohlížitelů – neumožnit prezidentskému kandidátovi Esfandiar Rahim Mashaeimu účast v červnových prezidentských volbách. Prezident Ahmadínežád, který kandidáta Mashaeiho podporuje, prohlásil, že rozhodnutí Rady dohlížitelů je akt útlaku a Mashaei se stal „obětí nespravedlnosti“. Prezident Ahmadínežád proto chce celou záležitost dále řešit s hlavním iránským duchovním vůdcem ajatolláhem Khameneim, jemuž je Rada dohlížitelů loajální. Podle BBC je však nepravděpodobné, že Rada své rozhodnutí změní, protože při svém rozhodnutí se pravděpodobně držela pokynů ajatolláha Khamaneiho, který s odcházejícím prezidentem Ahmadínežádem vede mocenské spory.
Ministr Kerry je na návštěvě Ománu, poté bude pokračovat do Jordánska a Izraele
V úterý odletěl americký ministr zahraničí John Kerry do Ománu, aby podepsal smlouvu na dodávku zbraní v hodnotě 2,1 miliard USD a konzultoval situaci v Sýrii a Írán. Očekává se, že Omán si koupí systém protivzdušné obrany. Nákup je financován s pomocí vlády USA. Zbraně má dodat americká společnost Raytheon, která se nyní ale k obchodu nevyjádřila. Předtím její generální ředitel Bill Swanson řekl, že společnost dělá značný pokrok. Ve středu bude ministr Kerry jednat v Jordánsku s vyššími západními a arabskými úředníky o syrském konfliktu. Poté bude řešit obnovení izraelsko-palestinského mírového procesu v Jeruzalémě a Ramallahu.
V Íránu zůstalo jen 8 kandidátů na prezidenta
Rada dohlížitelů, která sdružuje 12 duchovních a právníků, schválila 8 kandidátů na prezidenta z 686 lidí, kteří se registrovali. Na všech 8 je nahlíženo jako konzervativní a mající úzké vazby na vládnoucí duchovní. Mezi 8 kandidáty na prezidenta jsou hlavní jaderný vyjednávač Saeed Jalili, bývalý vyjednavač Hassan Rohani, bývalý ministr zahraničí Ali Akbar Velayati či starosta Teheránu Mohammad Baqer Qalibaf. Naopak mezi vyřazenými jsou bývalý prezident Akbar Hashemi Rafsanjani a blízký spolupracovník současného prezidenta Ahamedínežáda Esfandiar Rahim Mashaei. Již dříve se mluvčí Rady Abbas Ali Kadkhodai vyjádřil k exprezidentovi Rafsanjani: „Osoba, která se snaží získat vedoucí správní post, ale je jen schopná dělat práci několik hodin během dne, nemůže být schválena ke kandidatuře.“ Mashaei je nahlížen Radou, že se snaží podkopat íránský islámský systém.
Prezidentských voleb v Íránu se nebudou moci i nadále účastnit ženy
Na 14. června bylo stanoveno datum letošních prezidentských voleb v Íránu, ústavní výbor nyní rozhodl, že do voleb se nebudou moci registrovat ženy. Ve volbách přitom chtělo kandidovat na 30 žen. Ústavní výbor své rozhodnutí ospravedlňuje náboženstvím, které ženám nedovoluje účastnit se vysokých politických funkcí. Dlouhodobě v Íránu probíhá diskuze o nejasnosti ústavy, zdali se ženy prezidentských voleb účastnit mohou, kandidovat do parlamentu přitom povoleno mají. Současnému prezidentu Mahmúd Ahmadinežádovi končí mandát a potřetí již kandidovat nemůže. Do voleb se zaregistrovalo na 686 kandidátů.
Mezinárodní agentura pro atomovou energi: Jednání s Íránem selhala
Ve středu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvedla, že 10. kolo jednání s Íránem selhala. Vrchní inspektor IAEA Herman Nackaerts prohlásil, že již rok a půl nemohou získat strukturovaný přístup k dokumentům, které jsou předmětem jednání. Nicméně nadále se IAEA bude snažit tento proces dokončit a stanovit nový termín jednání. IAEA tlačí na Teherán, aby jí umožnil přístup k místům, dokumentům a vědcům, kteří jsou zapojeni do údajného vývoje jaderné zbraně. IAEA tvrdí, že existují důkazy o snaze Íránu vyrobit jadernou zbraň a naopak Írán říká, že IAEA má mylné informace od tajných služeb USA CIA a Izraele Mossadu. Ve středu večer v Istanbulu odděleně jednala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton s íránským hlavním vyjednavačem ohledně jaderného programu Saeed Jalili, který sdělil, že Írán je připraven jednat se světovými mocnostmi. Jalili zopakoval, že Írán se nevzdá svého práva obohacovat uran.
Iránský prezident Ahmadínežád zřejmě porušil volební zákon
Prezident Ahmadínežád doprovodil svého spolupracovníka a kandidáta na post iránského prezidenta Esfandiara Rahima Mashaeiho k registraci do prezidentských voleb, které proběhnou 11. června. Prezident Ahmadínežád ho prosazuje jako svého nástupce ve funkci prezidenta Iránu, což kritizuje Iránská rada dohlížitelů – orgán podřízené iránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Khameneimu, který vede s končícím prezidentem Ahmadínežádem dlouholeté spory. Iránská rada dohlížitelů může veřejnou podporu prezidenta Ahmadínežáda jednomu z kandidátů klasifikovat jako porušení volebního zákona. Podle deníku The Telegraph je ale pravděpodobnější příčinou Mashaeiho obvinění spor mezi ajatolláhem Khameneim a prezidentem Ahmadínežádem. Prezidentský kandidát Mashaei se navíc znelíbil iránským konzervativním kruhům prohlášením, že „Iránci jsou přáteli všech lidí na světě, dokonce i Izraelců“.
Britský premiér Cameron jedná s prezidentem Obamou o Sýrii
Britský premiér David Cameron je ve Washingtonu na setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Hlavním tématem jednání je syrský konflikt. Premiér Cameron se domnívá, že mezinárodní mírová konference o Sýrii by mohla být na konci měsíce. Nicméně není jasné, kdo se jí bude účastnit. Premiér Cameron věří, že pokrok je možný po setkání z minulého týdne s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Premiér Cameron a prezident Obama spolu budou dále řešit Írán, obchod mezi EU a USA a nadcházející summit G8 v Severním Irsku.
Nejméně 9 Afghánců bylo zabito při pokusu o překročení hranic do Íránu
Dle afghánských úředníků bylo nejméně 9 lidí zabito v noci na sobotu při nelegálním pokusu o překročení hranic do Íránů. Kolem 300 mužů se snažilo přejít hranice ze západní provincie Farah, když do nich íránští stráže začali střílet. Íránské ministerstvo vnitra se odmítlo k incidentu vyjádřit a íránští představitelé v Kábulu nebyli zastiženi. Írán zpřísňuje svou politiku k afghánským migrantům, kteří v Íránu hledají práci.
V Íránu skončila registrace prezidentských kandidátů
V sobotu skončil termín, dokdy se mohli registrovat kandidáti na prezidenta Íránu. Volby se budou konat 14. června, ale předtím ještě Íránská rada dohlížitelů určí, kdo z 400 registrovaných bude moci skutečně usilovat o hlasy voličů. Současné výzkumy veřejného mínění ukazují, že největší podpoře se dostává exprezidentovi Ali Akbar Hashemi Rafsanjani, který byl ve funkci prezidenta mezi léty 1989 a 1997. Zpravodajové tvrdí, že by měl získat podporu od zastánců reforem a měl by být skutečnou výzvou pro konzervativní vedení země. Ke své registraci řekl: „Přišel jsem sloužit. Je to právo lidí zvolit mně nebo ne.“ Dle ústavy současný prezident Mahmúd Ahmadínežád nemůže znovu kandidovat, ale k volbám se zaregistroval jen pár minut před exprezidentem Rafsanjani. V poslední den registrace se též zapsal nejvyšší jaderný vyjednavač Saeed Jalili a starosta Teheránu Mohammad Baqer Qalibaf. Nový prezident se bude potýkat s řadou problémů, včetně zhoršující se ekonomiky díky mezinárodním sankcím kvůli obohacování uranu.
Egypt zabránil útoku na západní cíle
Tři muži údajně napojení na Al-Kaidu byli zatčeni egyptskou policií. Dle ministra vnitra Mohammeda Ibrahima bojovníci připravovali sebevražedné útoky na západní velvyslanectví, ale neupřesnil, na které konkrétně. Útoky měly provést v Káhiře a Alexandrii. Jeden ze tří mužů měl být napojen na alžírskou odnož Al-Kaidy a byl v Íránu a Pákistánu na školení. Právník tří mužů obvinění popírá a říká, že jsou vyrobená.
Dva Íránci byli odsouzeni na doživotí ve vězení v Keni
Íránští občané Ahmed Mohammed a Sayed Mansour Mousawi byli v Keni odsouzeni na doživotí ve vězení za terorismus. Muži byli zadrženi v loňském roce. Soudce přihlédl k možné velikosti útoku, který plánovali. Izrael obvinil Írán, že připravoval útok proti Izraeli v Keni, což Írán popřel. Íránský diplomat Malik Hussein Givzad prohlásil: „Jednalo se o soudní proces, který budeme respektovat.“ Obhájci tvrdí, že Mohammad a Mousawi byli ve vazbě vyslýcháni izraelskými bezpečnostními pracovníky.
Kuvajt potvrdil rozsudky za špionáž
Kuvajtský nejvyšší soud potvrdil v pondělí rozsudky doživotí dvou Íránců, Kuvajťana a osoby bez státní příslušnosti za špionáž pro Írán. Zároveň osvobodil dva Íránce a Syřana. Při zatčení v květnu 2010 dva íránští občané a Kuvajťan pracovali pro kuvajtskou armádu a čtvrtý odsouzený byl voják. Odsouzení měli předávat informace o kuvajtské a americké armádě v Perském zálivu Íránu, který obvinění popřel. Již v loňském roce odvolací soud snížil u tří osob trest smrti na doživotí, u čtvrtého doživotí potvrdil.
Írán je připraven cvičit syrskou armádu
Pokud režim syrského prezidenta Bashara al-Assada bude potřebovat, Írán je připraven pomoci mu se cvičením armády, řekl velitel pozemních sil íránské armády generál Ahmad-Reza Pourdastan. Dodal, že syrská armáda má zkušenosti během konfliktu s okupujícím režimem Izraele, proto se zvládne bránit sama a nepotřebuje zahraniční asistenci. Zdůraznil, že Írán se nechce zapojit přímo do vojenských akcí.
Indie je připravena jednat o prodloužení íránsko-pákistánského plynovodu
Ministr zahraničních věcí Indie Salman Khorshid při své návštěvě Íránu oznámil, že jeho země je připravena přistoupit k jednáním o dalším prodloužení íránsko-pákistánského plynovodu. Ještě před oficiálním prohlášením o rozhodnutí Indie Khorshid hovořil s Ali-Akbar Velayatim, který je poradcem nejvyššího vůdce Íránu Ájatolláha Alí Chameneí. K íránskému projektu se již dříve v tomto roce i přes komplikace připojil Pákistán, dokončení plynovodu na jeho území je plánováno v polovině roku 2014. V souvislosti s prodloužením plynovodu Indie prostřednictvím svého ministra zahraničí rovněž projevila ochotu finančně se podílet na rozvoji íránského přístavu Čáhbahár, právě z tohoto místa by totiž měla vést pákistánská větev, která bude později pokračovat do Indie. V dohledné době se rovněž očekává podepsání íránsko-indické dohody o proměně Čáhbaháru v křižovatku pro tranzit indického zboží do Afghánistánu.
Írán odsoudil znesvěcení šíitského hrobu v Sýrii
Írán reagoval na znesvěcení šíitského mauzolea Hujr ibn Adi na předměstí Damašku, které bylo zničeno a ostatky byly odvezeny neznámo kam. Náměstek ministra pro arabské a africké záležitosti Hossein Amir Abdollahian v pátek uvedl, že ti, co provedli svatokrádež, obdrží odpověď, díky které budou litovat, že exhumovali muslimskou osobnost z hrobu. Klerici v Qomu, hlavním svatém městě v Íránu, vyzývali v sobotu k protestu kvůli svatokrádeži. Hujr ibn Adi byl blízký společník proroka Muhammada a jeden z prvních následovníků šíitského immáma Aliho. Byl zavražděn v roce 660.
Syrská národní koalice kritizuje Hizballáh
Šéf libanonské strany Hizballáh Hassan Nasralláh vystoupil ve čtvrtek před kamery, aby vysvětlil „poslání své strany v Sýrii„. Syrská opozice Nasralláhův loajální postoj vůči prezidentovi Al-Assadovi rozlítil, neboť stranu viní z dodávek zbraní právě jeho režimu. V tiskovém prohlášení Syrské národní koalice (SNC) je Hizballáh považován za možnou hrozbu. Syřané spolu s Libanonci doufali, že strana zastaví své útoky na Damašek a Homs. Hizballáh, nejsilnější politická a vojenská síla v Libanonu, stojí po boku syrského režimu a Íránu, se kterým „bojuje proti společnému nepříteli Izraeli„. Jelikož strana Hizballáh poskytuje rozsáhlou sociální a zdravotní péči, těší se celkem vysokému počtu příznivců z řad chudších obyvatel.
Keňa soudí dva Íránce za přípravu útoku na západní cíle
Keňský soud projednává případ dvou íránských občanů,Ahmed Mohammed a Sayed Mansour, kteří jsou obviněni z přípravy útoku na britské, americké a izraelské cíle v Nairobi v loňském roce. V červnu byli chyceni s 15 kg výbušnin v keňském hlavním městě. Dle žalobců jsou součástí teroristické sítě, která do Keni dovezla až 85 kg výbušnin a měla v plánu zaútočit na vládní cíle, veřejné prostranství a zahraniční cíle. Oba Íránci svou vinu popírají, hrozí jim až 15 vězení. Rozsudek bude znám 6. května.
Hizballah řekl, že spojenci Sýrie nedovolí pád jejího režimu
Šéf Hizballahu Hassan Nasrallah řekl v úterý v televizním vysílání, že přátelé Sýrie nedovolí pád režimu prezidenta Bashara al-Assada. Naznačil, že povstalci neporazí režim vojenskou cestu. Pokud by bylo třeba, intervenovali by na straně vlády oni i Írán. Řekl, že mají povinnost ochránit šíitskou svatyni Sayida Zeinab, která leží jižně od Damašku. Předseda Nasrallah se také vyjádřil o použití chemických zbraní v Sýrii, dle něj se jedná jen o pokus ospravedlnit zahraniční intervenci.
Írán: Použití chemických zbraní v syrském konfliktu je ze strany rebelů
Írán prohlásil, že jsou to syrští rebelové, kteří použili chemické zbraně, nikoliv představitelé režimu prezidenta al-Assada. Ministr zahraničí Ali Akbar Salehi řekl, že použití chemických zbraní je „červenou linií“ pro Írán, ale nesdělil, jaké kroky Teherán připravuje. Minulý týden USA sdělily, že pravděpodobně syrské vládní síly použily chemické zbraně, což by podle prezidenta Obamy bylo překročení „červené linie“. Ministr Salehi vyzval OSN, aby vyšetřila tvrzení syrské vlády, že opozice použila chemické zbraně. Írán byl zasažen chemickými zbraněmi v 80. letech ve válce s Irákem. Počet Íránců ovlivněných jedovatým plynem byl mezi 60 000 a 100 000. Ministr Salehi trvá na tom, že „Írán je proti použití jakékoliv zbraně hromadného ničení, a ne jenom proti použití, ale i proti jejich výrobě a hromadění“.
Egypt jednal s Íránem o ukončení války v Sýrii
V Teheránu jednal egyptský prezident Mursi s íránským prezidentem Ahmadínežádem a vysokými představiteli íránské zahraniční politiky o islámské iniciativě na ukončení války v Sýrii. Írán je nejbližší spojenec režimu prezidenta al-Assada a Egypt vyjádřil podporu syrské opozici. Íránské ministerstvo zahraničí řeklo, že se shodli na nezbytnosti jednat a plán egyptského prezidenta Mursiho je přijatelné politické řešení, které by mohlo pomoci s ukončením násilí a s národním usmíření. Prezident Mursi navrhuje jednání mezi představiteli státní správy, kteří nejsou zapojeni do represe a opozičními lídry pod regionální či OSN záštitou. Sýrie ale odmítá zahraniční účast na národním dialogu.
Frans van Anraat musí obětem plynového útoku proti Kurdům vyplatit odškodné
Nizozemský obchodník s chemikáliemi Frans van Anraat, který si za mřížemi odpykává 17tiletý trest za prodej chemikálií Saddámu Husajnovi, musí podle rozhodnutí soudu vyplatit obětem plynových útoků proti Kurdům v Iráku a v Íránu 520 000 USD. Frans van Anraat byl pro Saddáma Husajna hlavním dodavatelem chemikálií používaných pro výrobu bojového plynu Yperit. Frans van Anraat byl poprvé zatčen na zatykač USA v roce 1989 v Itálii, podařilo se mu ovšem utéct do Iráku, kde přetrvával až do roku 2003 pod falešným jménem. V roce 2004 se z důvodu americké invaze do Iráku vrátil do Nizozemska, kde byl zadržen a později vydán haagskému soudu, jenž ho shledal vinným.