Írán odmítá jakoukoliv spojitost s plánovaným útokem na železnici v Kanadě

Írán popřel jakoukoliv spojitost se 2 zadrženými muži, kteří jsou podezřelí z plánování teroristického útoku na železnici u Toronta. Kanadské úřady uvedly, že oba podezřelí byli podporováni skupinou Al-Kaida z Íránu, i když žádné důkazy o přímé státní podpoře neexistují. Zadržený Chiheb Esseghaier a Raed Jaser v úterý předstoupí před soud kvůli slyšení o kauci. Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi uvedl, že vytvářet spojitost mezi Al-Kaidou a Íránem je „směšné„. Loni v září Kanada přerušila diplomatické styky s Íránem, uzavřela velvyslanectví v Teheránu a vyhostila všechny íránské diplomaty ze svého území.

Irán mění svou populační politiku

Irán po 20 letech mění svou restriktivní politiku porodnosti, která reagovala na populační explozi po islámské revoluci roku 1979. Ve snaze předejít strmému nárůstu populace byly v Iránu velmi snadno dostupné antikoncepční prostředky a stát prosazoval politiku plánovaného rodičovství, kterou i finančně podporoval částkou 15 miliard USD ročně. Nová populační politika Iránu naopak nabádá rodiny, aby měly více než jedno dítě. Podle iránského ministerstva zdravotnictví se totiž rodiny s jedním dítětem potýkají se „sociálními a emocionálními problémy“. Iránský duchovní vůdce ajatolláh Ali Khamanei označil předchozí restriktivní politiku za chybnou a vyzval k zdvojnásobení současné iránské populace 75 milionů obyvatel na 150 milionů. Restriktivní populační politika byla kritizována i prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, podle něhož oslabovala schopnost Iránu konkurovat západu.

Americký ministr obrany míří na Blízký východ

Šéf Pentagonu ministr Chuck Hagel zahájil svoji blízkovýchodní cestu v Izraeli a dále se chystá do Saúdské Arábie nebo do Spojených arabských emirátů. USA mají v záměru uzavřít v zemích Blízkého východu zbrojní dohody v hodnotě 10 miliard USD. Ministr Hagel se nechal slyšet, že prodej amerických zbraní Izraeli, svému nejdůležitějšímu spojenci v regionu, je třeba chápat jako poselství mířené k Íránu. USA i Izrael shodně vnímají Írán jako hrozbu.

Izrael je připraven zasáhnout proti íránskému jadernému programu, Írán odpovídá ve stejném tónu

Přes malý pokrok, který zaznamenaly světové mocnosti při jednání s Íránem ohledně jeho jaderného programu, Izrael řekl, že má právo vojensky zastavit pokus Íránu vybudovat jaderné zbraně. Íránská armáda se vyjádřila o izraelské hrozbě na íránské jaderné stanice, že je to jako „štěkot psa“. Odpovědí Íránu je pravidelný bojový výcvik a oznámení pokroku ve vojenských technologií. Ajatolláh Ali Chameneí, který má rozhodující moc nad ozbrojenými složkami, varoval Izrael, že pokud udělá „sebemenší chybu“, Tel Aviv a Haifa budou zničeny. Írán trvá na tom, že se nesnaží o jadernou zbraň, ale že jeho jaderný program je mírový a zaměřený na elektřinu.

Íránský prezident podporuje prezidentskou kandidaturu Esfandiara Rahima Mashaie

Írán se připravuje na červnové prezidentské volby. Dosavadní prezident Mahmúd Ahmadinejad kvůli vypršení mandátu již nebude kandidovat. V kandidatuře plně podpořil svého dlouholetého přítele a člena rodiny Esfandiara Rahima Mashaie, jenž působí jako šéf prezidentské kanceláře. Íránské duchovenstvo, které ho považuje za kacíře a špióna, naopak Mashaie obviňuje, že chce vést politiku bez přítomnosti mulláhů. Esfandiar Rahim Mashai začínal kariéru v 80. letech ve službách Revolučních gard, poté působil na ministerstvu vnitra a sociálních věcí. V roce 2009 ho prezident Ahmadínejád k nelibosti ajatolláha Chameneího jmenoval viceprezidentem, tím zůstal pouhý týden.

Irák popravil 21 lidí za terorismus, Írán 9 odsouzených za vraždu

Irák vykonal v úterý 21 rozsudků smrti. Všichni popravení byli Iráčané odsouzení kvůli spojení s terorismem. Počet poprav v Bagdádu se tak letos vystoupal na 50. Ministr spravedlnosti Hassan al-Shammari trvá na tom, že tresty smrti budou nadále používány přes mezinárodní kritice. Ve stejný den v Íránu bylo popraveno 9 lidí usvědčených z ozbrojených loupeží, vražd a únosů v jižní provincii Fars.

Čína nabízí Pákistánu humanitární pomoc

Čína je připravena nabídnout humanitární pomoc Pákistánu, řekl ve středu mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Hua Chunying. Mluvčí také oznámil, že ministerstvo vynaloží veškeré úsilí k pomoci Číňanům, kteří byli v Pákistánu zasaženi úterním zemětřesením, jež si v Pákistánu vyžádalo na 40 obětí a 300 zraněných. Podle mluvčího ministerstva zahraničí „Čína vyjadřuje svou upřímnou soustrast pozůstalým obětí zemětřesení a vyjadřuje svou účast s příbuznými zraněných“. Čínský červený kříž by měl již plně spolupracovat s pákistánským červeným půlměsícem.

Úterní zemětřesení výrazně zasáhlo i Pákistán

Epicentrum úterního zemětřesení v Íránu se nacházelo u hranic s Pákistánem a bylo tak silné, že jej pocítily i státy Perského zálivu a Indie. Pákistánští úředníci hlásí 34 mrtvých a 20 zraněných v provincii Balúčistán, mezi nimi také ženy a děti. Zničeny jsou desítky budov. Írán se nachází v tektonicky aktivní zóně, před 10 lety dosáhlo zemětřesení síly 6,6 stupňů Richterovy stupnice a srovnalo se zemí město Bam na jihovýchodě země, tehdy zemřelo 25 tisíc obyvatel.

Írán zasáhlo další zemětřesení

Zemětřesení o síle nejméně 7,3 stupňů Richterovy stupnice podle BBC zasáhlo v úterý Írán poblíž hranice s Pákistánem. Otřesy byly cítit v Indii a v zemích Perského zálivu. Epicentrum se nacházelo na jihovýchodě Íránu v oblasti hor a pouště. Íránská státní televize oznámila, že zemětřesení si vyžádalo přes 40 lidských životů. Bylo to nejsilnější zemětřesení za posledních 40 let v zemi. Před týdnem zemětřesení o síle 6,3 stupňů Richterovy stupnice v jihozápadním Íránu, v blízkosti jaderné elektrárny v Bushehru, zabilo 37 lidí.

Íránský prezident Ahmadinejad je na návštěvě Afriky

Prezident Mahmoud Ahmadinejad je na své poslední zahraniční návštěvě před vypršením prezidentského mandátu. Během 8 let v úřadu se snažil prohlubovat diplomatické vztahy s latinskoamerickými a africkými státy. V projevu na univerzitě v Beninu se prezident Ahmadinejad vyjádřil o jaderném programu, kdy chválil elektřinu z jaderných elektráren, zároveň v projevu kritizoval kolonialismus. V pondělí se přesunul do Nigeru, následně navštíví Ghanu.

Zemětřesení v Íránu si vyžádalo nejméně 37 obětí

Na jihozápadě Íránu bylo zaznamenáno zemětřesení o síle 6,1 stupňů Richterové stupnice s následnými 80 otřesy. Nejméně 37 lidí bylo zabito a 850 zraněno. Na 12 vesnic bylo úplně zničeno. Jediná jaderná elektrárna v Íránu v Bushehru, která se nachází jen 90 kilometrů od epicentra, nicméně nebyla poškozena, její konstrukce by měla vydržet otřesy o síle až 8 stupňů. Zemětřesení bylo cítit napříč Perským zálivem. Íránem prochází významná geologická zlomová linie, proto je oblast náchylná k seismické aktivitě. V roce 2003 zanechalo zemětřesení po sobě více než 250 000 mrtvých.

Írán otevřel novou stanici na zpracování uranu

Pár dní poté, co skončily jaderné rozhovory se světovými vůdci, které zaznamenaly jen malý pokrok, Írán oznámil, že v centrální provincii Yazd otevřel novou stanici na zpracování uranu a uranový důl. Země si tím připomněla Národní nukleární den. Saeed Jalili, zástupce Íránu při vyjednávání ohledně jaderného programu, prohlásil, že „Írán má právo na mírový jaderný program“.

Irán uvalil na diplomata Saúdské Arábie zákaz cestování

Podle iránských úřadů totiž saúdskoarabský diplomat v březnu způsobil v hlavním městě Teheránu dopravní nehodu, při níž zahynul iránský občan. Diplomat byl navíc údajně pod vlivem alkoholu, což je v Iránu zakázáno. Podle BBC však saúdskoarabské ministerstvo zahraničí popřelo, že by jejich diplomat byl opilý, údajně se jednalo pouze o politováníhodnou dopravní nehodu. Zákaz vycestování nicméně zůstane v platnosti, dokud případ nebude uzavřen. Jedná se o další zhoršení v poslední době velmi napjatých vztahů mezi Saúdskou Arábií a Iránem.

Omán buduje nové ekonomické centrum

Omán začal masivní přestavbu dosud zaostalého rybářského městečka Duqm, které leží 450 km jižně od hlavního města Maskat v pouštní provincii Wustah. Cílem celého projektu je udělat z Duqmu, který byl dosud domovem beduínských kmenů a rybářů, průmyslové centrum a přístav. Investicí 1,5 miliardy USD už bylo vybudováno přístavní zařízení, údajně druhé největší na Blízkém východě, a 4 kilometry dlouhá přístavní zeď. Duqm má výhodnou geografickou polohu poblíž lodních cest k Suezskému průplavu, plánuje se proto vybudování ropovodů spojující Duqm se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Provoz přístavu Duqm by umožnil omezit přepravu ropy Hormuzskou úžinou, kterou dnes prochází velká většina světové produkce ropy, a kterou již Irán několikrát hrozil uzavřít.

Další rozhovory o íránském jaderném programu nepřinesly posun, ministr Kerry ztrácí trpělivost

Nové kolo jednání o íránském nukleárním programu v Kazachstánu nepřineslo žádný posun, americký ministr zahraničí John Kerry upozornil Írán, že rozhovory nemohou trvat věčně. Nové kolo jednání zatím naplánováno nebylo. Přesto prezident Obama trvá na pokračování diplomatického jednání, které by ovšem mohly ohrozit íránské volby konané v červnu. Světové velmoci se obávají, že Írán tajně pracuje na výrobě nukleární zbraně, ale Teherán trvá na tom, že jeho záměry jsou neškodné.

Egyptští salafisté se snažili proniknout do domu íránského velvyslance

Kolem 100 členů dvou salafistických skupin se snažilo v pátek proniknout do rezidence íránského velvyslance Mojtaba Amani v Káhiře, ale byli zahnáni egyptskou policií. Salafisté jsou jako většina Egypťanů vyznavači sunnitského islámu a obávají se šíření šíitského islámu do Egypta. Protestovali proti zlepšování vztahů mezi Egyptem a Íránem, jehož dokladem byla únorová návštěva íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda Káhiry, kdy nabídl egyptské straně půjčku. Byla to první návštěva představitele Íránu po 30 letech.

Skončilo další kolo rozhovorů o iránském jaderném programu

Ani tentokrát avšak jednání nepřinesla žádný průlom, což potvrdila i šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová. Podle ní zůstávají pozice obou stran jednání vzájemně „velmi vzdálené“. „Proto jsme se dohodli, že všechny strany znovu vyhodnotí svou pozici v této záležitosti,“ dodala diplomatka EU Ashtonová. Stejný výsledek, tedy neúspěch jednání, potvrdil i ruský zástupce Sergei Ryabkov. Podle zástupce Iránu Saeeda Jaliliho „předložil Irán svůj vlastní akční plán, ostatní strany nicméně nebyly na jeho přijetí připraveny a vyžádaly si čas na jeho prostudování“. Podle agentury AFP ještě není určeno, kdy ani kde se budou další rozhovory mezi zástupci světových mocností a Iránem konat.

Irán je ohledně svého jaderného programu neústupný

V kazachstánském městě Almaty pokračují rozhovory mezi světovými mocnostmi a Iránem ohledně jeho jaderného programu. Irán znovu silně obhajuje své právo na využití jaderné energie. Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili při jednání prohlásil: „Domnívám se, že naše jednání se může posunout vpřed jednoduchým způsobem, a to uznáním iránských práv, zejména práva na obohacování uranu. Jedná se o mírové využití jaderné energie,“ zdůraznil hlavní iránský vyjednavač Jalili. Dále také hovořil o „hrstce zemí“, které se pokouší „odejmout právo na obohacování ostatním.“ Při předchozím kole rozhovorů se západní státy pokoušely odradit Irán od obohacování uranu na 20 %, což je důležitým krokem k výrobě jaderné zbraně. Výměnou za to nabídly uvolnění tuhých ekonomických sankcí, které byly na Irán uvaleny. Izrael také upozornil, že pokud ostatní prostředky selžou, zastaví iránský jaderný program vojenskými prostředky.

Na konci týdne proběhnou další rozhovory s Íránem o jaderném programu

Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala Írán, aby reagoval na předloženou nabídku mezinárodního společenství ohledně jaderného programu. Další jednání proběhnou v pátek. Írán tvrdí, že jaderný program je mírový a že má svrchované právo obohacovat uran pro mírové účely, k nimž patří i manipulace s pohonnými hmotami jaderných elektráren. Západní mocnosti mají podezření, že vyvíjejí a ukrývají jaderné zbraně. V únoru proběhlo jednání mezi 6 představiteli západních mocností a Íránem ve snaze prolomit patovou situaci v jaderném programu Teheránu. Úředníci tvrdí, že by mohli nabídnout Íránu zmírnění zákazu obchodování ve zlatě a jiných drahých kovech a uvolnění dovozního embarga na íránské petrochemické produkty a Írán by na oplátku musel zastavit obohacování uranu. Írán naznačil, že s nabídkou není spokojen, ale že se blíží jeho požadavkům.  

Íránská inflace se pohybuje nad 30 %

Míra inflace v Íránu se dostala na 31,5 % za posledních 12 měsíců. Za uplynulé desetiletí inflace dosahovala většinou dvouciferných čísel. Prudký nárůst je spojován se sankcemi, které byly na Írán uvaleny kvůli jeho údajnému jadernému programu. Někteří analytici tvrdí, že míra inflace může být až dvojnásobná než uvádějí oficiální zdroje.

Íránsko-egyptské vztahy na cestě k lepší budoucnosti

V sobotu došlo v Egyptě po 34 letech k prvnímu komerčnímu letu mezi městy Káhirou a Teheránem. Let Air Memphis, vlastněný egyptských podnikatelem Ramym Lakahem, vezl na palubě několik íránských cestujících včetně 2 diplomatů. Egyptský ministr pro civilní letectví Wael El-Maawadawy oznámil, že se plánují charterové lety mezi turistickými městy Aswanem, Luxorem a Abú Simbelem s íránskou republikou. Egypt a Írán podepsaly memorandum (MoU) o porozumění a spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Íránský ministr zahraničí Ali Salehy oznámil, že Egypťané směřující do země v rámci svých podnikatelských aktivit a za turistikou budou osvobozeni od vízové povinnosti. Dojde tak k navázání vztahů, které byly po íránské islámské revoluci v roce 1979 zrušeny.

Rusko kritizuje zastoupení syrské opozice v Lize arabských států

Mluvčí ruského ministerstva Aleksandr Lukashevich kritizoval krok Kataru, který předsedá summitu Ligy arabských států v Doha a který se rozhodl křeslo náležící Sýrii přidělit syrské opozici. Mluvčí ruského ministerstva Lukashevich prohlásil, že „jde o další podporu pro jednotky, které vsadily na vojenské řešení syrského konfliktu bez ohledu na utrpení Syřanů“. Podle Moskvy je i krok učiněný Katarem z hlediska mezinárodního práva nelegální. Ke kritice se přidal i Irán, který rozhodnutí označil za „konec role Arabské ligy v regionu“.

Špióni zadržení v Saudské Arábii údajně náleží k Iránu

Podle saúdskoarabského ministerstva vnitra má několik údajných agentů, zadržených v Saudské Arábii v březnu, přímý kontakt na iránské tajné služby. Podle ministerstva vnitra platila iránská rozvědka agenty „výměnou za informace a dokumenty o důležitých lokalitách“. Podle ministerstva je spojení mezi agenty a Iránem podloženo předběžným vyšetřováním, konkrétními důkazy i výpověďmi zadržených osob. Irán jakékoli spojení s osobami zadrženými v Saúdské Arábii odmítl. K 16 zadrženým, kteří jsou občany Saudské Arábie, se naopak přihlásila tamní šíitská menšina, která prohlašuje, že zadržení pocházejí z jejích řad, a zároveň zpochybňuje jejich obvinění ze špionáže. Ve svém prohlášení 37 duchovních vůdců saudských šíitů obviňuje vládu ze zneužití nařknutí ze špionáže, aby tak rozdmýchávala sektářské napětí a odpoutávala pozornost od jiných témat.