Syrský prezident Assad se dopisem obrátil země ekonomické organizace BRICS, sdružující Rusko, Čína, Jihoafrická republika, Indie, Brazílie, s žádostí o pomoc v ukončení dvouletého syrského konfliktu. Ve svém dopisu organizaci BRICS uvedl, že jeho země čelí „aktům terorismu podporovaného Araby, regionálními a západními státy“. Jeho žádost přišla den poté, co Katar, předsedající summitu Ligy arabských států, křeslo náležící Sýrii přidělil syrské opozici. Krok kritizovala syrská vláda slovy, že Liga se zpronevěřila svým hodnotám ve prospěch států Perského zálivu a západu. Rozhodnutí Kataru kritizoval i Irán, který varoval, že by se tak mohl vytvořit nebezpečný precedent přidělování křesel zástupcům, kteří nemají podporu lidu. Státy Ligy se na summitu mezitím shodly, že členové mohou poskytnou syrské opozici i vojenskou pomoc, nicméně že prioritou je stále politické řešení konfliktu.
Archiv rubriky: Írán
Iránský duchovní vůdce neodporuje rozhovorům s USA
Ajatolláh Ali Chameneí v úterý prohlásil, že nebrání přímým rozhovorům mezi USA a Iránem ohledně iránského jaderného programu, nevěří však v přínos jednání. Podle Ajatolláha Chameního by přímé rozhovory měly naději na úspěch pouze tehdy, pokud by USA upustily od uvalovaní sankcí na Irán. Iránský duchovní vůdce také požadoval uznání iránského práva na obohacování uranu pro jadernou energetiku. Západní státy obviňují Irán ze snahy o výrobu jaderné zbraně a z blokování přístupu zástupců OSN k jeho jaderným zařízením, Irán jakákoli obvinění odmítá. Izrael vyhrožoval vojenským úderem proti Iránu, pokud svůj jaderný program neopustí, vojenskou akci nevylučují ani USA, i když podle prezidenta Obamy upřednostňují diplomatické řešení situace. V reakci na izraelskou hrozbu vojenského útoku prohlásil ajatolláh Chamaneí, že Irán by odvetně zničil izraelská města Tel Aviv a Haifu.
Saúdská Arábie zadržela 18 údajných špionů
Celkem 18 podezřelých, kteří podle vyjádření saúdskoarabského ministerstva vnitra „shromažďovali informace o klíčových oblastech a zařízeních v zemi a dodávali je rozvědce cizího státu,“ bylo v Saúdské Arábii zadrženo a obviněno ze špionáže. Jedná se o jednoho Iránce, jednoho Libanonce a 16 občanů Saúdské Arábie. Zatýkání podezřelých proběhlo ve 4 různých regionech země, včetně Východní province, kde je koncentrována velká menšina šíitských muslimů. Saúdskoarabské ministerstvo vnitra neuvedlo jméno státu, který podle něj za špionážní sítí stojí, v poslední době má však země nejnapjatější vztahy z Iránem, převážně šíitským státem na druhé straně Perského zálivu.
Prezident Obama promluvil k iránskému lidu
Ve svém projevu, určeném iránskému lidu k příležitosti oslav perského nového roku, vyzval americký prezident Obama Irán k učinění okamžitých a smysluplných kroků, které by uklidnily obavy mezinárodního společenství z iránského jaderného programu. Prezident Obama dále uvedl, že Iránci platí za neochotu vlády upokojit obavy mezinárodního společenství „vysokou a zbytečnou cenu.“ Prezident Obama zdůraznil, že Iránci by profitovali z lepších vztahů s okolními zeměmi, zatímco současný kurz, který země nabrala, vede pouze do hlubší izolace. Projev je podle BBC předehrou před středeční návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli a Jordánsku, při které bude iránský jaderný program jedním z hlavních bodů agendy.
USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů
„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.
Iráčtí Kurdové si připomněli 25 let od chemického útoku na jejich domovy
Kurdové ve městě Halabja na severovýchodě Iráku si u Památníku mučeníků připomněli uplynutí 25 let od 16. března 1988, kdy ke konci irácko-iránské války použila irácká armáda na město obsazené kurdskými rebely chemické zbraně, zejména yperit a nervové plyny. Při útoku irácké armády tehdy bezprostředně zemřelo okolo 5 000 lidí, zejména žen a dětí. Mnoho dalších následně onemocnělo závažnými chorobami jako důsledek kontaminace půdy a vody. U příležitosti tohoto výročí navrhl premiér regionální oblasti Irácký Kurdistán Nechirvan Barzani, aby se 16. březen stal mezinárodním dnem proti chemických zbraním. Hlavní strůjci této akce, bývalý irácký prezident Saddám Hussajn a jeho bratranec Ali Hassan al-Majid, byli mimo jiné i za tento zločin popraveni.
Prezident Obama: Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně
V rozhovoru pro izraelskou televizní stanici Israel TV americký prezident Barack Obama řekl, že Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně a USA i nadále budou dělat vše, co bude v jejich silách, aby tomu zabránily. Prezident Obama dále uvedl, že USA stále upřednostňují diplomatická jednání, ale nukleární Írán je takovou bezpečnostní hrozbou, kterou je zapotřebí zastavit jakoukoliv cestou. Přístup k Íránu v poslední době rozděluje USA a Izrael. Zatímco Izrael je v případě potvrzeného vývoje jaderné bomby odhodlán zasáhnout vojensky, Spojené státy americké dávají větší prostor diplomacii. Prezident Obama je od středy na třídenní návštěvě Izraele, na které chce utužit vzájemné vztahy.
Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“
Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu
Před možným íránským konfliktem varuje bývalý šéf inspektorů OSN v Iráku Hans Blix. Po válce v Iráku, která skončila právě před 10 lety, vyzývá mezinárodní společenství k rozvážnosti a opatrnosti v případě nové válečné intervence. „Svět má krátkou paměť, tragické chyby se neberou dostatečně vážně,“ sdělil někdejší švédský diplomat a ministr zahraničních věcí agentuře AFP. Inspektoři OSN, kteří tehdy v Iráku pracovali pod Blixovým vedením, nenašli žádné zbraně hromadného ničení, jak se svět domníval. Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu.
Íránský duchovní ajatolláh Chameneí varuje před narušením prezidentských voleb
Íránský nejvyšší duchovní Ali Chameneí varuje před nadcházející prezidentskou kampaní. Obává se, že by „vnitřní i vnější nepřátelé mohli volby zdiskreditovat“. Na konci ledna následovalo v Teheránu zatýkání 12 novinářů, kteří byli obviněni z napomáhání k destabilizaci země. Od voleb v roce 1999, kdy zvítězil nynější prezident Mahmúd Ahmadínežád dopadají na Íránce problémy související s uvalenými mezinárodními sankcemi. Ceny potravin a pohonných hmot vzrostly a prezident Ahmadínežád už nemá silnou podporu voličů. Naopak se lidé přiklánějí k opozičním lídrům jako například k proreformním Mirhosseinu Moussavimu a Mehdimu Karroubimu. Přesto se očekává, že nový prezident bude pocházet z nejvyšších politických špiček loajálních k ajatolláhovi.
USA a Saudská Arábie sjednotily své postoje k Sýrii a Iránu
Ministr zahraničí USA John Kerry navštívil v pondělí Saudskou Arábii. Ve svém projevu připomněl Iránu, že prezident Obama se zavázal nepřipustit výrobu iránské jaderné zbraně, a že ve hře jsou všechny možnosti, včetně vojenského řešení. K jeho slovům se přidal i saudský ministr zahraničí princ Saud al-Faisal, který zdůraznil, že „jednání nemohou pokračovat donekonečna“. Na stejné téma se ministr Kerry sešel v Rijádu i s ministry zahraničí Kuvajtu, Bahrajnu a Ománu. Na společné tiskové konferenci po vzájemném jednání také americký a saudský ministři zahraničí zdůraznili, že syrský prezident Assad ztratil v jejich očích nárok být legitimním syrským vůdcem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii požaduje přístup do iránského zařízení
Šéf mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Yukiya Amano před výborem agentury prohlásil, že „povolení přístupu do komplexu Parchin by byl pozitivní krok, který by demonstroval iránskou ochotu zaměřit se na jádro problému“. Podle šéfa IAEA Amana by Irán měl agentuře přístup udělit bez čekání na další rozhovory. IAEA podezřívá Irán, že v komplexu Parchin testuje výbušniny schopné iniciovat jaderný výbuch. IAEA už jednala s Iránem o přístupu do jeho jaderných zařízení minulý měsíc, tehdy avšak šéf iránského jaderného programu Fereydun Abbasi-Davani prohlásil, že návštěva jakéhokoliv zařízení, včetně komplexu Parchin, „není na pořadu dne“.
V březnu začnou práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Podle pákistánských úřadů začnou 11. března 2013 práce na plynovodu, který má dodávat iránský plyn Pákistánu. Ke konečné dohodě došlo na návštěvě pákistánského prezidenta Asif Alí Zardárího v Iránu. Na iránské straně byl podle pákistánských úřadů plynovod již dokončen a v květnu má začít stavba na pákistánském území. Dlouho odkládaná stavba by měla pomoci Pákistánu, který trpí nedostatkem energie. Již loni proto pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar prohlásil stavbu plynovodu za „pákistánský národní zájem, který bude realizován bez ohledu na vnější faktory“. Ke stavbě plynovodu se totiž zdrženlivě staví USA, které se obávají, že jeho stavba by mohla porušit sankce uvalené na Irán.
Pákistánský prezident Zardárí navštívil Írán
Na dvoudenní návštěvě Íránu se prezident Pákistánu Asif Alí Zardárí sešel s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, aby jednali o společných zájmech svých zemí. Kromě situace v regionu prezidenti hovořili o mezinárodních otázkách. Toto setkání je jedním z mnoha v sérii bilaterálních jednání na nejvyšší politické úrovni, Pakistán s Íránem vzájemně konzultují situaci svých zemí, jejich mezinárodní postavení, bezpečnostní i ekonomické záležitosti regionu, a dále chtějí podporovat rozvoj. Země spolupracují na několika projektech, rovněž se objevily zprávy o údajné íránské nabídce k napojení se Pákistánu na íránský ropovod. V takovém případě by Írán poskytl Pákistánu několikasetmilionovou půjčku, proti tomu avšak veřejně vystoupily USA a Pákistánu doporučily nabídku nepřijmout.
Irán označil konferenci o jeho jaderném programu za „pozitivní krok“
Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili na tiskové konferenci po skončení rozhovorů označil jejich průběh za pozitivní. „Některé z nadnesených bodů byly více realistické než dříve,“ uvedl Jalili, „nicméně před sebou máme ještě dlouho cestu, než dospějeme do optimální situace.“ Šéfka evropské diplomacie Catherine Asthonová, které vedla vyjednávání za hlavní světové mocnosti, vyjádřila naději, že Irán bude v dalších jednáních konstruktivní. Během března se mají setkat techničtí experti Ruska, které se také účastnilo jednání, a Iránu. Celá jednací skupina se pak znovu sejde v kazachstánské Almaty 5. a 6. dubna.
Začínají nová jednání o iránském jaderném programu
V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.
Izrael úspěšně otestoval nový protiraketový systém
Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že úspěšně otestovalo nový protiraketový systém Arrow 3. První test nového systému byl proveden společně s jednotkami americké armády nad Středozemním mořem. Otestován zatím byl pouze start a let raket nového systému, zneškodnění střel bude testováno později. Izraelské ministerstvo obrany však nechtělo termíny dalších testů uveřejnit, stejně jako datum, kdy by měl nový systém být uveden do provozu. Nový systém Arrow 3 má být schopen zneškodnit rakety i v kosmu, což by umožňovalo bezpečně zlikvidovat jak jaderné, tak chemické hlavice. Izraelská obrana disponuje již protiraketovým systémem Iron Dome, který je určen pro ochranu před střelami krátkého doletu, nejčastěji odpalované z Pásma Gazy. Nový systém má být určen především proti potenciálním iránským střelám.
Arménie po prezidentských volbách prosazuje proruskou politiku
Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.
Syrští rebelové pohrozili úderem proti Hizballáhu
Syrští rebelové pohrozili úderem na libanonské území s cílem zasáhnout pozice Hizballahu. Jednotky syrských rebelů se již několik dní střetávají poblíž libanonských hranic s bojovníky Hizballahu. Situaci dále vyhrotilo několik odpálených raket, které podle Svobodné syrské armády (FSA) odpálili bojovníci Hizballahu z území Libanonu na podporu operací syrské armády. „Pokud ostřelování ze strany Hizballáhu nepřestane do 48 hodin od zveřejnění tohoto prohlášení, vezmeme věci do vlastních rukou a palbu zastavíme přímo na libanonském území,“ uvedla Svobodná syrská armáda. Střet syrských rebelů s Hizballáhem by mohl mít dalekosáhlé důsledky, neboť Hizballah je úzce spjat s Iránem, který patří k hlavním podporovatelům syrského prezidenta Assada. Jak Hizballah, tak Irán navíc představují šíitskou odnož islámu, zatímco syrští rebelové a většina jejich podporovatelů se hlásí k islámu sunnitskému.
Pákistánsko-iránské vztahy posilují, ministři vnitra jednají v Teheránu
Federální ministr vnitra Pákistánu Rehman Malik v pondělí odjel na oficiální návštěvu Íránu, aby se v hlavním městě Teheránu setkal se svým íránským protějškem Mustafou Mohammad Najjarem. Hlavním programem jejich setkání bude diskuze o zlepšení vzájemných vztahů, bezpečnosti a opatřeních pro kontrolu obchodu s lidmi a pašování zboží, které je velkým problémem íránsko-pákistánských hranic. V zájmu obou zemí je i posílení obchodních vazeb a podpora podnikání. Na své zahraniční cestě Rehman Malik navštíví i íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
Ajatolláh Khamenei popřel, že by Irán usiloval o jadernou zbraň
Hlavní iránský duchovní vůdce ajatolláh Khamenei prohlásil, že podporuje snahu o odstranění jaderných zbraní, a zároveň, že Irán se takovou zbraň nesnaží sestrojit. „Věříme, že jaderné zbraně by měly být odstraněny. Nechceme stavět jaderné zbraně. Ale pokud bychom tento postoj nezastávali a rozhodli se si jaderné zbraně zaopatřit, žádná síla by nám v tom nezabránila,“ uvedl ajatolláh Khamenei. USA, Rusko, Francie, Čína, Německo a Velká Británie se chystají na obnovení jednání s Iránem ohledně jeho jaderného programu. Další kolo rozhovorů, které mají řešit situaci kolem iránského jaderného programu, bude zahájeno již 26. února. Jiné rozhovory s Iránem, které vedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), ztroskotaly. Irán navíc oznámil instalaci nových centrifug na obohacování uranu, zároveň ale ohlásil zvýšení výroby jaderného paliva právě z již obohaceného uranu.
Pohřeb generála iránských Revolučních gard
Přední iránští politici a náboženští vůdci kráčeli v čele truchlících při pohřbu generála iránských Revolučních gard. Generál Hassan Shateri byl zabit ve středu během své cesty ze Sýrie do Libanonu. Iránský ministr zahraničí Ali Kabar Salehi označil zabití za „teroristický akt,“ ačkoli detaily o smrti generála Shateriho nejsou známy. Není například jasné, zda byl zabit ještě na území Sýrie, či již na území Libanonu, ani kdo za smrtí stojí. Mluvčí Revolučních gard generál Ramazan Sharif uvedl, že za zabití jsou odpovědní „žoldáci a posluhovači“ Izraele, neuvedl však, koho konkrétně se jeho výrok týká. Izraelská armáda se k incidentu nijak nevyjádřila.
Jaderní inspektoři se nedohodli s Iránem
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se nedohodli s iránskou vládou na přístupu do iránských jaderných zařízení, ani na datu dalších rozhovorů. Podle zástupců IAEA nevedl Irán, navzdory četným ujištěním, jednání v dobré víře, je tak prý na čase vyhodnotit, jestli dosavadní přístup IAEA je tím správným. Tento neúspěch je špatným signálem před pokračováním šestistranných rozhovorů o iránském jaderném programu, které mají začít koncem února v Kazachstánu. Podle stanice Al-Jazeera je problém také v blížících se iránských prezidentských volbách, neboť kvůli nim žádný politiky nechce činit ústupky vůči západu, zejména vůči Izraeli nebo USA.