Irán potvrdil, že obnovil přeměnu uranu obohaceného na 20 % na palivo, čímž zmenšuje svou zásobu obohaceného uranu potenciálně vhodného k výrobě jaderné zbraně. „Všechny práce již probíhají a zprávy o ní už byly zaslány Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA),“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast. Irán tím zmírňuje napětí a vytváří více času na rozhovory o svém jaderném programu, které budou obnoveny 26. února v Kazachstánu. V příštích dnech má IAEA publikovat novou zprávu ohledně stavu zásob iránského obohaceného uranu a ohledně rychlosti jeho přeměny na palivo. Irán začal obohacovat uran na 20 % v roce 2010, čímž se výrazně přiblížil možnosti výroby atomové zbraně, neboť 20 % uran lze poměrně snadnou obohatit na 90 % potřebných pro výrobu zbraně.
Archiv rubriky: Írán
Irán oslavuje výročí islámské revoluce
Stovky tisíc Iránců prošly ulicemi hlavního i ostatních měst a za skandování hesel „smrt Americe“ a „smrt Izraeli“ oslavily 34 let od islámské revoluce, která svrhla proamerického šáha, tehdejší iránskou hlavu státu. Průvod směřující na hlavní teheránské náměstí nesl podobizny vůdce revoluce ájatolláha Khomeneiho a současného duchovního vůdce Iránu ájatolláha Khameneiho. Na centrálním teheránském náměstí promluvil k účastníkům pochodu iránský prezident Ahmadínežád. „Irán se stal jaderným státem a to naše nepřátele irituje,“ prohlásil prezident Ahmadínežád. Dále dodal, že západní státy podkopávají pokusy íránské vlády provádět v zemi skutečné reformy.
Ministr zahraničí USA John Kerry zaujal tvrdý postoj k Íránu
Týden po svém nástupu do úřadu ministerstva zahraničních věcí John Kerry zdůraznil, že ohledně íránského nukleárního programu je Washington stále otevřen diplomatickému jednání, ale na druhou stranu je „připraven udělat vše potřebné“ k zabránění výroby jaderných zbraní. Ministr Kerry tak reaguje na dění z minulého týdne. Zatímco íránská vláda přikývla na oficiální jednání o nukleárním programu s USA a dalšími aktéry, íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí diskuzi s USA odmítl. Ministr zahraničí John Kerry uvedl, že rozhodnutí je pouze na Íránu. Buď přistoupí na další jednání, nebo si zvolí větší izolovanost. Jeho vyjádření přišlo k době, kdy se objevují stále větší pochybnosti o účinnosti sankcí OSN vůči Iránu. Podle Al-Jazeery i přes sankce vůči iránské ekonomice podporuje 63 % Iránců pokračování jejich jaderného programu.
Byl spáchán raketový útok na kemp iránských emigrantů v Iráku
V bývalé americké základně Camp Hurriya blízko Bagdádu, která nyní slouží jako sídlo členů Organizace lidových iránských mudžáhedínů (PMOI), způsobil dopad rakety několik úmrtí a několik desítek lidí bylo zraněno. Členové PMOI si stěžovali, že od iráckých úřadů nepřišla po útoku žádná pomoc, naopak jim mělo být bráněno převést zraněné do nemocnice. Irácké úřady však obvinění odmítly. Podle iráckého ministra vnitra Nouri al-Malikiho byla raketa odpálena z oblasti západně od Bagdádu z míst, kde operují brigády Badr, což je vojenská odnož Organizace Badr, šíitské skupiny napojené na iránskou vládu. Sama PMOI se během iránské islámské revoluce v roce 1979 podílela na svržení šáha, nová vláda však kvůli nesouhlasu s její ideologií popravila řadu vůdců PMOI a zbytek uprchl do emigrace. Většina členů se za režimu Saddáma Hussajna usadila v Iráku.
Jemen obviňuje Irán z pašování zbraní
Jemenský prezident Abd-Rabbu Mansour Hadi vyzval svého iránského protějška, prezidenta Mahmuda Ahmadínežáda, aby Irán přestal pašovat do Jemenu zbraně. Dne 23. ledna totiž jemenská pobřežní stráž zadržela loď nesoucí náklad protiletadlových raket a granátů, podle BBC se spekuluje, že za dodávkou stojí Irán. Jemenská vláda se obává, že Irán spolupracuje s povstalci na jihu země ve snaze oslabit a destabilizovat celý stát. Jemenská vláda kromě výzvy prezidentu Ahmadínežádovi požádala o prošetření záležitosti i Radu bezpečnosti OSN. Pokud by se ukázalo, že Irán je původcem zbraní, šlo by z jeho strany o porušení rezoluce OSN, která uvaluje embargo na iránský vývoz zbraní. Teherán však jakékoli spojení s původem zbraní odmítl.
Írán chce upevnit ekonomické vazby s Kyrgyzstánem
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad to prohlásil během setkání s kyrgyzským velvyslancem Medetkhanem Sherimkolovem. Kromě příslibu zvýšení investiční aktivity Írán zemi věnoval 1 milion USD na rozvoj sportovišť v hlavním městě Biškeku. Zdůraznil při tom kulturní blízkost obou islámských zemí. Írán je nucen hledat nové partnery kvůli hospodářskému embargu, které na něj uvalila většina vyspělých ekonomik důsledkem jeho netransparentnímu jadernému programu. Kyrgyzstán je pro Írán zajímavý vzhledem k ohlášeným ekonomickým reformám, které plánuje v příštích letech provést jeho prezident Almaz Atambayev. V rámci nich má stát dosáhnout až 8% růstu HDP díky investičním pobídkám ve výši 13 miliard USD.
Irán odvysílal video získané ze špionážního letadla CIA
Iránská státní televize odvysílala záběry, které byly údajně extrahovány z bezpilotního letadla americké CIA, sestřeleného roku 2011 nad územím Iránu. Na videu lze vidět záběry letiště, patrně v Afghánistánu, kde stroj startoval a dále neurčité záběry z jeho přístání a z přeletu pravděpodobně nad východním Iránem. USA sestřel svého letounu v roce 2011 nejprve popíraly, poté však jeho ztrátu potvrdily. Irán následně obvinil USA špionážních aktivit. Později pak prohlásil, že iránští vědci byli schopni podle vzoru amerického stroje zbudovat vlastní bezpilotní letoun. Od incidentu v prosinci 2011 Irán několikrát oznámil další úspěšné sestřely amerických bezpilotních strojů, USA to však nepotvrdily.
Egyptský prezident Mursí se vyjádřil k syrské krizi
Egyptský prezident Mursí, který předsedá probíhajícímu summitu Organizace islámské spolupráce, se vyjádřil k probíhající syrské krizi, která je jedním z témat jednání zástupců islámských států. Egypt má podle prezidenta Mursího silný zájem na ukončení krveprolití. Prezident Mursí cílil svůj výrok na přední představitele syrského režimu a vyzval je, aby se poučili z historie a nekladli své zájmy nad zájmy svého národa. „Ti, kteří upřednostňují vlastní zájmy před zájmy lidu musí odejít,“ uvedl prezident Mursí. Na váze jeho slovům dodává i přítomnost iránského prezidenta Ahmadínežáda na summitu, neboť Irán je dosud jedním z hlavních spojenců syrského režimu.
Íránský duchovní vůdce odmítnul rozhovory s USA o nukleárním programu
Americký viceprezident Joe Biden Íránu nabídnul navázání bilaterálních rozhovorů o nukleárním programu Teheránu bez účasti dalších stran. Dialog ve čtvrtek odsoudil íránský duchovní vůdce ajatolláh Ali Chameneí. Ten uvedl, že Spojené státy americké sice nabídly diskuzi, ale přitom s „namířenou zbraní na Írán“. Viceprezident Biden dříve uvedl, že Washington je odhodlán k individuálnímu jednání, pokud na to přistoupí duchovní vůdce a bude brát rozhovory vážně. Další kolo jednání o íránském nukleárním programu by se mělo uskutečnit v Kazachstánu v únoru.
Bývalý iránský prokurátor byl propuštěn z vazby
Kontroverzní bývalý iránský prokurátor Saeed Mortazavi byl po 2 dnech propuštěn z vězení. Jeho osoba je ústřední postavou sporu mezi iránským prezidentem Ahmadínežádem a vlivným předsedou iránského parlamentu Ali Larijanim. Prokurátor Mortazavi, podporovatel prezidenta Ahmadínežáda, byl zadržen v pondělí krátce poté, co prezident Ahmadínežád v parlamentu obvinil předsedu Larijaniho z korupce a nepotismu. Mortazavi je často spojován s potlačováním nepokojů v Iránu v roce 2009, které propukly po znovuzvolení Mahmúda Amhmadínežáda iránským prezidentem. Současný spor mezi prezidentem Ahmadínežádem a předsedou Larijanim má politické základy, neboť oba zastávají rozdílné politické názory. Předseda Larijani bude také pravděpodobně kandidátem, který by mohl nahradit prezidenta Ahamdínežáda v jeho funkci, neboť ten se již v červnových volbách o svůj úřad nemůže znovu ucházet.
V Káhiře probíhá summit islámských států
Summit sdružuje vůdce 26 států z celkových 57 členů Organizace islámské spolupráce (OIC). Hlavní agendou jednání bude současná situace v Sýrii a v Mali. Egyptský prezident Muhammed Mursí, na jehož zemi právě přešlo rotující předsednictví OIC, již ve svém úvodním projevu vyzval k lepší spolupráci států, většímu důrazu na vědu a vzdělání a také na využívání přírodních zdrojů. Rovněž se vyjádřil k palestinské otázce, jejíž řešení označil za základ stability v regionu i na světě. Summit netradičně navštívil i iránský prezident Ahmadínežád, jeho příjezd avšak nebyl vítán všemi stranami.
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Iránský prezident se nabídl jako první iránský kosmonaut
Iránský prezident Mahmoud Ahmadínežád se během svého projevu k iránským vědcům během iránského národního dne vesmírné technologie nabídl, že bude první iránským kosmonautem. „Jsem připraven být první Iránec, který by se obětoval pro vědu a letěl do vesmíru,“ prohlásil prezident Ahmadínežád. Jeho výrok se stal terčem vtipu amerického republikánského senátora Johna McCaina, který přirovnal prezidenta k íránské vesmírné opici. Před týdnem Irán úspěšně vyslal do vesmíru opici, se kterou se prezident Ahmadínežád také již osobně setkal. Prezident Ahmadínežád v roce 2011 oznámil, že země plánuje vyslat člověka do vesmíru roku 2019.
Írán bude pokračovat v jaderných rozhovorech v Kazachstánu
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi oznámil na bezpečnostní konferenci v Německu, že v nepřímých rozhovorech o Teheránském jaderném programu bude Írán pokračovat už 25. února v Kazachstánu. Nepřímé rozhovory s Íránem prostřednictvím 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa byly zatím neúspěšné a nedostatkem pokroku v jednání je vyvíjen tlak na amerického prezidenta Baracka Obamu, aby přehodnotil diplomatický přístup Spojených států amerických. Minulý měsíc ministerstvo financí USA uvalilo sankce na islámskou republiku, zaměření na firmy a jednotlivce, kteří poskytují materiály a technologie jadernému programu Teherán. Írán tvrdí, že jaderný program je určen pro civilní energetické účely, ale OSN zpochybňuje mírový záměr programu. Americký viceprezident Joe Biden na konferenci řekl, že USA jsou ohledně jaderného programu otevřené k bilaterální dohodě s Íránem.
Írán vyzývá USA ke „skutečnému“ jednání o nukleárním programu
Viceprezident Joe Biden uvedl, že Washington je připraven nastartovat bileterální jednání s Íránem o jeho nukleárním programu. Nabídku USA Írán zváží, přičemž íránský ministr zahraničí Ali Akhbar Salehi uvedl, že Spojené státy americké by se měly vyvarovat „výhružné rétoriky“ a vyzývá USA, aby projevily své skutečné odhodlání a záměr situaci vyřešit. Na Írán je uvalena celá řada sankcí ze strany OSN, která blízkovýchodní zemi podezřívá z vývoje nukleárních zbraní. Teherán to odmítá a tvrdí, že jeho nukleární program je zaměřen na výrobu energie.
Velkou Británii a Francii znepokojují íránské plány na pokročilou atomovou práci
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton naléhá na Írán, aby odstoupil od záměru urychlit práci při výrobě obohaceného uranu, protože by tím došlo k porušení mezinárodních závazků islámské republiky. Írán zveřejnil plány na instalaci a provoz moderních strojů na obohacování uranu. Tento technologický skok na Západě vyvolal vážné pochybnosti o mírovém charakteru íránského jaderného programu a obavy z rozvoje jaderných zbraní. Írán popírá, že by instalace moderní odstředivky měla vojenský záměr a ujišťují, že jaderný program potřebují na výzkum a energetické účely. Francie a Velká Británie zopakovaly obavy, že íránské oznámení je negativním signálem před možným jednáním mezi Teheránem a Francií, Německem, Velkou Británií, Čínou, USA a Ruskem.
Irán představil vlastní letoun nezjistitelný radarem
Jednosedadlový letoun Qaher F313 byl slavnostně odhalen v Teheránu během oslav 34. výročí Iránské islámské revoluce. Iránský prezident Mahmoud Ahmadínežád uvedl, že hodnotí letoun jako „jednu z nejpokročilejších stíhaček na světě“. Podle iránského ministra obrany Ahmad Vahidiho je letoun vyroben z „pokročilých materiálů“ a zanechává velmi malou odezvu na radarech. Prezident Ahmadínežád uvedl, že rozvoj iránské vojenské síly je určen pouze k odstrašení nepřátel a k obraně. Celý ceremoniál přenášela iránská státní televize, která následně uveřejnila i snímky nového letounu. Irán tento týden dosáhl rovněž úspěchů ve svém kosmickém programu.
Irán chce modernizovat svůj jaderný program
Iránská organizace pro atomovou energii (AEOI) oznámila ve svém dopise Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA) z 23. ledna, že Irán hodlá modernizovat centrifugy na obohacování uranu. Teherán chce ve svém jaderném zařízení Natanz v centrálním Iránu nainstalovat nový typ centrifug IR2m, které jsou schopny obohacovat uran dvakrát až třikrát rychleji než současné centrifugy. Na zprávu vzápětí negativně reagovaly USA. „Je to jen další provokativní krok ze strany Iránu, který přinese pouze další izolaci země“, uvedl mluvčí Bílého domu Jay Carney. Západní státy se soustavně obávají snahy Iránu získat jaderné zbraně, ten takový záměr popírá.
V Íránu bylo obviněno 14 novinářů
Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton požaduje pozastavení poprav v Íránu
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton vyzývá Írán k pozastavení popravy 5 členů arabské menšiny z důvodu obav, že s muži nebyl vykonán spravedlivý soud a byli nuceni k přiznání. Zároveň odmítá vyjádření vlády, že popravy jsou nutné a žádá íránské orgány o vysvětlení. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW) uvedly, že muži byli odsouzeni na základě obvinění z terorismu kvůli vazbám na zakázanou kulturní instituci, která podporuje jejich arabské dědictví. Evropská unie je dlouhodobým kritiku trestu smrti na celém světě, Írán často kritizuje za porušování lidských práv.
Irán poslal opici do vesmíru, Západ se i nadále obává íránského jaderného programu
Podle iránského ministerstva obrany cestoval primát do výšky 120 km, následně v pořádku opět přistál. Podle odborníka na satelity Pat Norrise, kterého oslovila BBC, není vyslání opice do vesmíru největším pokrokem iránského vesmírného programu, dokazuje to však, že zrychlení a zpomalení rakety bylo dostatečně pozvolné. Roku 2010 Irán úspěšně vyslal do vesmíru krysu, želvu a červy, následný první pokus o vyslání opice roku 2011 selhal. V roce 2010 rovněž iránský prezident Ahmadínežád oznámil plány vyslat roku 2019 do vesmíru člověka. Západní státy vyjádřily obavu, že iránský jaderný program je určen výrobě raket dlouhého doletu, schopných přepravovat jadernou zbraň. Irán tyto obavy odmítá.
Nezávislá komise má prošetřit na 19 let starý útok v Argentině, země viní Írán
Argentina viní Írán za bombardování židovského kulturního centra, známého jako Amia (Israeli-Argentine Mutual Association), v Buenos Aires roku 1994, při kterém zahynulo 85 lidí. Mezi obviněnými je i současný íránský ministr obrany Ahmad Rahidi. Írán jakýkoliv podíl na útoku soustavně odmítá. Oba státy se nyní dohodly na sestavení komise, která přetrvávající spor prošetří. Komise má být tvořena 5 nezávislými posuzovateli, mezi nimiž nebudou Íránci ani Argentinci. Dohoda avšak musí být ještě v obou státech ratifikována parlamentem. Zpráva o sestavení vyšetřovací komise překvapila izraelského ministra zahraničí Avigdor Lieberman a rovněž rozhořčila pozůstalé obětí.
Irán popírá výbuch v jaderném zařízení
Západní i izraelská média s odvoláním na iránské zdroje informovala o výbuchu v iránském jaderném zařízení Fordo poblíž města Qom. Iránské úřady však tyto zprávy důrazně popřely. „Falešné zprávy ze západních médií jsou pouze propaganda, která má ovlivnit průběh a výsledek nadcházejících rozhovorů o iránském jaderném programu,“ uvedl Saeed Shamseddin Bar Broudi, zástupce Iránské organizace pro atomovou energii (AEOI). Jaderné zařízení Fordo je zbudování v hoře poblíž iránského svatého města Qom. Podle BBC jsou zde pravděpodobně umístěny centrifugy k obohacování uranu, což je nezbytná činnost k výrobě případné jaderné zbraně. Irán však nadále trvá na mírovém charakteru svého jaderného programu.