Americký křesťanský pastor Saeed Abedini byl v Íránu, kde se narodil, odsouzen za šíření křesťanské víry na 8 let. Pastor Abedini je obviněn z ohrožení národní bezpečnosti a ze snahy odradit mladé lidi od islámu, jenž má v teokratickém Íránu výsadní postavení. Pastor Abedini obvinění z šíření křesťanství odmítl a uvedl, že se do Íránu vydal, aby zde pomohl vybudovat sirotčinec. Propuštění na kauci bylo několikrát zamítnuto a americký pastor, který byl zadržen už v září, byl umístěn do věznice Evin Prison, která je proslulá svým velmi tvrdým režimem.
Archiv rubriky: Írán
Saúdská Arábie: brzký konec konfliktu je nereálný
Saúdskoarabský ministr zahraničí Saud al-Fajsal na pondělním Arabském summitu hospodářského rozvoje v Rijádu řekl, že vyřešení syrské krize v dohledné době nevidí jako reálné. Země odmítá násilí, kterého se Sýrie dopouští na občanech, vztahy mezi Saudskou Arábií a Sýrii jsou proto napjaté. Sýrie je i spojencem Íránu, silného rivala Saudské Arábie, která jako přední exportér ropy a člen organizace OPEC má snahu izolovat režim syrského prezidenta Bashara al-Assada od dění v regionu.
Slovenský agent CIA byl zadržen v Íránu
Slovenská média informovala o zadržení slovenského občana Mateje Valúcha, který je údajným agentem CIA působícím od loňského léta v Íránu. Podle slovenského deníku Sme šestadvacetiletý muž zprostředkovával americké zpravodajské službě CIA informace o teheránském vědeckém pokroku. Kvůli údajné špionáži byl Slovák minulý týden zadržen. Doposud nebyl umožněn přístup slovenských, ani jiných západních diplomatů k zadrženému muži v Teheránu.
Dohoda ohledně Iránského jaderného programu nebyla dosažena
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ukončili dvoudenní rozhovory s představiteli Iránu. Obě strany se dohodly na pokračování rozhovorů 12. února 2013. Šéf vyjednávacího týmu IAEA Herman Nackaerts vyjádřil naděje, že by na příští schůzce mohly být dohodnuty zásady tzv. „strukturovaného přístupu“, který má stanovit, jakým způsobem může IAEA postupovat při kontrole iránského jaderného programu a zda bude mít přístup do určitých zařízení, či k určitým dokumentům. Ještě v lednu budou také obnoveny rozhovory mezi Iránem a „skupinou 5 + 1“ (USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo), které jsou přerušeny od června 2012.
Irán by měl snížit závislost na vývozu ropy
Podle iránského prezidenta Mahmouda Ahmadinežáda je to cesta jak obejít západní sankce, které zpomalují ekonomiku a narušují zahraniční obchod země. Okolo 80 % zahraniční měny získával Irán z prodeje ropy, po sankcích, které byly na zemi uvaleny, klesl export ropy o 45 %. Iránské úřady proto obvinily západ ze zahájení ekonomické války. Podle prezidenta Ahmadinežáda nepřátelé Iránu využívají slabiny iránské ekonomiky k zesílení svého tlaku na zemi. Prezident Ahmadinežád před parlamentem promluvil také o potřebě rovnoměrnějšího rozložení investic po celé zemi a o státních dotacích na energie, které by se podle něj měly snížit. Iránský náboženský vůdce ajatolláh Chameneí naopak trvá na tom, že západní sankce proti Iránu neuspějí.
Irán chce dosáhnout dohody ohledně svého jaderného programu
Irán vyjádřil naději na dosáhnutí „komplexní dohody“ se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) na jednání v Teheránu. Šéf IAEA Yukiya Amano však podobný optimismus před jednáním nesdílel. Mluvčí iránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast předem vyloučil, že by zástupcům IAEA byl umožněn přístup do vojenské základny Parchin, kde jsou údajně prováděny experimenty s výbušninami schopnými spustit jadernou zbraň. Irán rovněž uvedl, že dohoda bude dosažena pouze když bude respektováno jeho právo na mírové využití jaderné energie.
Rumunsko vydá do USA Aurela Fratilu, který prodával vojenské vybavení do Íránu
Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.
Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků
Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.
Izraelský premiér doma čelí kritice za svou bezpečnostní politiku
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu čelí v Izraeli kritice ohledně své bezpečnostní politiky vůči Iránu. Bývalý šéf izraelské kontrarozvědky Yuval Diskin obvinil premiéra Netanyahua z utrácení peněz za „potrhlá dobrodružství, která nic nepřinesla a ani přinést nemohla“. Ke kritice premiéra se připojil i bývalý předseda vlády Ehud Olmert. „V posledních 2 letech bylo vynaloženo 2,9 miliard USD na přípravu operací, které nebyly a nebudou provedeny,“ uvedl Olmert. Expremiér Olmert rovněž podpořil tvrzení bývalé hlavy kontrarozvědky Diskina, že premiér Netanyahu a ministr obrany Ehud Barak hovořili lehkomyslně o zahájení útoku na Irán. Izrael tento měsíc čekají parlamentní volby, ve kterých Benjamin Netanyahu aspiruje opět na post premiéra a předvolební rétorika se tudíž vyhrocuje.
V Paříži došlo ke vraždě 3 kurdských žen
V Kurdském institutu v desátém pařížském obvodu byla dnes časně ráno nalezena těla 3 žen kurdského původu. Jednou z obětí je zaměstnankyně infocentra institutu a spoluzakladatelka Kurdské strany pracujícíh (PKK). „Vše nasvědčuje tomu, že šlo o popravu, vyšetřování avšak teprve začalo,“ uvedla policie. Členové kurdské komunity ve Francii demonstrují před budovou ministerstva vnitra. Francouzský ministr Manuel Valls vnitra dorazil na místo činu a vraždu označil za „netolerantní“ a vyjádřil soustrast pozůstalým. Turecký stát nedávno jednal s odsouzeným členem PKK Abdullahem Ocelanem o odzbrojení strany. Kurdové jsou blízkovýchodní kmen žijící v oblasti Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie. V Evropě jsou zastoupeni nejvíce v Německu a ve Francii. Kurdská menšina podle listu Le Figaro po léta bojuje s útlaky a diskriminací ze strany většinové společnosti.
Teherán trápí znečištěné ovzduší
Téměř týden už úřady v íránském Teheránu a v dalších velkých městech vyzývají obyvatele, aby zůstávali doma a vyhýbali se oblastem v centrech měst. Každý rok v zimních měsících sužuje Teherán znečištěné ovzduší, způsobené výfukovými plyny a emisemi z továren. Ve zprávě Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2011, se 3 íránská města umístila mezi 10 nejvíce znečištěnými městy světa. Kvalita ovzduší v Teheránu je tak podle zprávy WHO ještě horší, než např. v Mexico City nebo Šanghaji. Situace se rapidně zhoršila od roku 2010, kdy začaly platit sankce USA na dovoz benzínu do Íránu. Írán výpadek dovozu nahradil vlastní výrobou benzínu, jehož spalování však způsobuje mnohem větší znečištění ovzduší. Íránské úřady však spojitost mezi výrobou vlastního benzínu a nárůstem znečištění popírají.
Sýrie by se nepřipojila k iránskému útoku na Izrael
Podle zprávy izraelské rozvědky pro ministerstvo zahraničí se schopnost Iránu odpovědět na izraelský útok na jaderná zařízení dramaticky snížila, zejména kvůli dlouhotrvajícímu konfliktu v Sýrii. Právě syrský režim je spojencem Iránu a v případném konfliktu by syrské území mohlo posloužit jako základna pro útoky proti Izraeli. Současný konflikt v Sýrii rovněž přerušil spojení mezi Iránem a libanonským šíitským hnutím Hizballah, které je dalším iránským spojencem. Irán dodával přes syrské území Hizballahu rakety a střely, které měly být v případě iránsko-izraelského konfliktu odpáleny z Libanonu na Izrael. Sám vůdce Hizballáhu Hassan Nasrallah připustil negativní vliv syrského konfliktu na jeho hnutí a vyjádřil rovněž obavy z dezintegrace Sýrie.
Íránská ministryně zdravotnictví byla odvolána
Jediná žena ve vládě současného íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda byla ve čtvrtek sesazena z funkce ministryně zdravotnictví. Sesazena z postu byla poté, co veřejně kritizovala své spolupracovníky z neprůhledného a špatného financování léků pro léčbu závažných onemocnění, například rakoviny či roztroušené sklerózy. Peníze určené pro dovoz léčiv měly podle exministryně Merzieh Wahid Dastjerdi sloužit na nákup luxusního zboží. Bývalá ministryně zdravotnictví byla první aktivní političkou od Íránské islámské revoluce započaté v roce 1979.
V Bahrajnu se uskutečnil summit Rady spolupráce zemí Perského zálivu
V pondělí 24. prosince ve městě Manama v Bahrajnu proběhl summit Rady pro spolupráci (GCC). Hlavními tématy byly politické reformy v Bahrajnu a Íránu. V rámci tzv. bahrajnských reforem se řešilo vymezení moci současného panovníka, krále Hamada bin Isa Al-Khalify, urychlení ekonomických restrukturalizací a sjednocení vojenského velení. Státy Perského zálivu se obávají rozšíření nepokojů arabského jara na jejich území. Účastníci summitu se dále dohodli na postoji vůči Íránu, který má zastavit okupaci ostrovů patřících Spojeným arabským emirátům (SAE), jež se datuje od počátku 70. let 20. století.
USA a EU posilují sankce vůči Íránu
USA a Evropská unie oznámily posílení sankcí vůči Íránu. Obě strany rozšířily seznam firem a jednotlivců spojených s íránským jaderným programem, kteří čelí ze strany Západu postihům. USA rozšířily postihy na další 4 firmy. Jedna z nich je podle deníku Washington Post zapojena i v dodávkách zbraní syrskému režimu. Firmy uvedené na americkém „černém“ seznamu mají v USA zmraženy veškeré majetky a nesmí obchodovat s americkými firmami. Írán již několik let čelí kritice mezinárodního společenství kvůli podezření, že svůj jaderný program využívá k vývoji atomové bomby.
Írán odmítá diskuzi o jádru
Írán se staví odmítavě k rozhovorům se západem ohledně svého jaderného programu, resp. o možném zvýšení obohacování uranu. Západ chce, aby Írán zastavil 20% štěpení uranu. Teherán však odůvodňuje nutnost jeho vyšší koncentrace z důvodu lékařského výzkumu. „Budeme vyrábět 20% obohacený uran k našim potřebám po celou dobu nutnosti,“ oznámil šéf pro íránskou atomovou energii Fereydoun Abbasi-Davani a dodal, že země zvažuje další výstavby nových výzkumných reaktorů. Írán a západ vedou vleklé spory kolem jádra.
Irán spouští novou stránku pro sdílení videí
Irán spustil novou webovou stránku Mehr určenou pro sdílení krátkých videí. Stránku provozuje iránská vysílací společnost Islamic Republic of Iran Broadcasting (IRIB). V zemi již několik let funguje podobná stránka s názvem Aparat, která patří k nejnavštěvovanějším na iránském internetu. Obě stránky fungují jako k alternativa k portálu YouTube, jenž vlastní společnosti Google. YouTube byl v roce 2009 během protivládních protestů v Iránu zablokován. Stránky založené iránskými společnostmi spadají pod restrikci místních zákonů a spolu s nízkou rychlostí připojení tak napomáhají omezit svobodu na iránském internetu.
Írán údajně sestřelil americké bezpilotní letadlo
Írán oznámil sestřelení bezpilotního letadla ScanEagle, které používá americká armáda. Íránský admirál Ali Fadavi pro agenturu Fars news uvedl, že stroj v posledních dnech vykonal několik průzkumných letů nad oblastí Perského zálivu. Televize Iranian TV zveřejnila fotografie údajně sestřeleného letounu. Americké námořnictvo v reakci prohlásilo, že žádné bezpilotní letadlo nepostrádá, stejně jako jeho regionální spojenci. Stroji ScanEagle disponují i ostatní státy v regionu, např. Spojené arabské emiráty.
Tropický cyklon Keila pustošil Omán
Tropický cyklon a následné záplavy si vyžádaly 6 obětí a rozsáhlé škody na majetku v Ománu. Průtrže mračen, které doprovázely cyklon, zasáhly i Írán, jenž byl vzdálen necelých 1000 kilometrů od epicentra. Prudké deště a záplavy si vyžádaly evakuaci nemocnice ve městě Hamriyah v regionu Muscat. Místní infrastruktura spolu s kanalizačním systémem nezvládla silný nápor vody, země patří mezi oblasti s menším srážkovým úhrnem, součet vody během tohoto týdne se rovnal srážkám v Ománu za celý rok.
USA požaduje nové sankce na Irán
Návrh sankcí, které sníží globální obchod s íránským sektorem energetiky, dopravy a minerálů, v současnosti vypracovává americký Senát. Cílem je zvýšit tlak na Írán, aby se přestal obohacovat uranem, který by mohl být použit na výrobu zbraní. Země odmítá, že by byl uran používán na zbrojní účely. Senát navrhne, aby byly stíhatelné i banky, které se na transakcích budou podílet. Na černé listině by se mohla objevit osoba nebo organizace, která by byla ve spojení s íránskou vládou a prodávala jí nerostné suroviny.
Americký kandidát na prezidenta Mitt Romney představil svoji vizi zahraniční politiky USA
Mitt Romney, americký kandidát na prezidenta, jež získal nominaci republikánské strany, zveřejnil dnes svoji vizi zahraniční politiky. Ve veřejných debatách se přihlásil k odkazu americké zahraniční politiky prováděné od konce 2. světové války, jež se vyznačovala především ekonomickým i vojenským ovlivňováním světové politiky. Podle Mitta Romneyho současný americký prezident Barack Obama oslabil roli USA ve světě. Mitt Romney ji hodlá obnovit a chce znovu vybudovat USA, jakožto rozhodující velmoc v globálních otázkách. Podporuje také jednoznačné postavení se za Izrael v jeho sporu s Íránem či ozbrojení syrských rebelů.
Delegace USA se nezúčastní projevu íránského prezidenta na půdě OSN
Americká delegace při OSN oznámila, že se nezúčastní projevu íránského prezidenta Mahmoud Ahmadinejad. Svoje rozhodnutí odůvodnila tím, že projevy íránského prezidenta směřují k dehonestaci Izraele. Mahmoud Ahmadinejad v minulosti v projevu prohlásil, že Izrael využívá holocaust k získávání finančních prostředků. Delegace USA během jeho projevu několikrát odešla. Americký prezident ovšem zdůraznil, že otázku íránského jaderného programu hodlá řešit diplomatickou cestou.
USA prohlásily, že udělají co musí, aby zabránily získat Íránu jadernou zbraň
Americký prezident Barack Obama na zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že Spojené státy americké udělají „co musí“, aby zabránily Íránu získat jadernou zbraň. Reagoval tak na kritiku jeho prezidentského protikandidáta Mitta Romneyho, že nedostatečně hájí zájmy Izraele. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon varoval před útokem na Írán. Vojenská operace proti Íránu by podle jeho slov měla nedozírné následky pro všechny zúčastněné strany i celý region Blízkého východu.