Na 21 medikům, kteří byli zadrženi v dubnu 2011 během demonstrací v Bahrajnu, zrušil odvolací soud jejich tresty. Medici byli spolu s 28 svými kolegy obviněni z ošetřování protivládních demonstrantů po zásahu policie v dubnu 2011, kdy v zemi platil výjimečný stav. Ve vězení byli zadržení podle svých výpovědí mučeni a nuceni k falešným výpovědím, které proti nim byly následně použity před vojenským tribunálem. Někteří ze zadržených již byli civilními soudy zproštěni obžaloby, nicméně ztratili své zaměstnání, jiní byli naopak odsouzeni k několika letům vězení. Lidsko-právní organizace a mezinárodní pozorovatelé zproštění obžaloby přivítali. Fatima Haji, jedna ze zadržených, která byla již dříve zproštěna obvinění, však prohlásila, že osoby zodpovědné za zatýkání, včetně členů vlády, se za své činy ještě nezodpovídali.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Pentagon si uvědomuje vážnost situace s KLDR
Americký ministr obrany Chuck Hagel uvedl, že USA berou vážně severokorejské hrozby a agresivní rétoriku. Zároveň ministr Hagel popřel, že by USA přispěly k vyostření situace vysláním bombardérů B-2 na Korejský poloostrov. Vyslání bombardérů, které jsou díky technologii stealth nezpozorovatelné radary, byla odstrašující mise v rámci společného vojenského cvičení USA a Jižní Koreje. „Bereme vážně všechna provokativní, bojechtivá slova a činy, které nový mladý vůdce (KLDR) dosud podnikl,“ citovala prohlášení ministra Hagela ČTK.
KLDR reaguje na přelet amerických bombardérů vyhlášením pohotovosti k útoku na americké cíle
Severokorejská státní zpravodajská agentura KCNA informovala o tom, že vůdce Kim Jong-un podepsal nařízení o vyhlášení pohotovosti raketovým jednotkám. Ty mají být v pohotovosti a připravené k útoku na americké cíle. KLDR reaguje na přelet amerických bombardérů B-2 nad Korejským poloostrovem. Po prohlášení následovalo shromáždění tisíců Severokorejců na náměstí v Pyongyangu, kteří vyjadřovali podporu rozhodnutí vůdce. Největší obchodní partner KLDR Čína vyzývá všechny strany k uklidnění situace a snížení tenzí, které stoupají od nukleárního testu Severní Koreje.
V Belgii byl zastřelen muž podezřelý ze členství v teroristické skupině
Belgická policie na dálnici v Bruselu zastřelila 30letého Alžířana, který byl již delší dobu sledován pro podezření z členství v teroristické skupině. Muž byl opakovaně vyzýván k zastavení svého vozidla, poté došlo ke střelbě. Kvůli případu se v úterý sešel belgický ministr vnitra Joëll Milquet se svým francouzským protějškem Manuelem Vallsem, který potvrdil pokračování bilaterální spolupráce v podobných případech. Na konci minulého roku obdržela federální policie zprávu od francouzské strany, na základě níž následovala domovní prohlídka v bytě podezřelého a bylo zabaveno několik střelných zbraní, munice a další vojenský materiál.
Policie v Turecku použila slzný plyn na rozehnání nespokojených uprchlíků
Turecká policie byla nucena použít slzný plyn a vodní děla v uprchlickém táboře, který se stal domovem 25 000 syrských uprchlíků. Ti se vzbouřili po smrti dítěte, jež zemřelo na popáleniny. Rozsáhlý požár vypukl v táboře Akcakale na jihovýchodě země. Oheň zranil další 3 děti. Demonstranti jsou nespokojeni také kvůli životním podmínkám v místě azylu. Novou bytovou výstavbu podél turecko-syrské hranice pro zhruba 200 000 uprchlíků Turecko již zahájilo. Zhruba 70 000 lidí žije v podnájmu ve velkých městech po celé zemi.
USA vyslaly do Jižní Koreje bombardéry B-2
Během rostoucího napětí na Korejském poloostrově Spojené státy americké vyslaly jako součást vojenského cvičení strategické bombardéry B-2 Spirit nad Jižní Koreu. Letouny jsou schopné nést jak konvenční, tak nukleární zbraně. Vysláním bombardérů USA demonstrují svojí schopnost přesného úderu na dlouhou vzdálenost. Jedná se o reakci na oznámení KLDR, že namířila své zbraně na americké základny v regionu. USA o svém jednání informovaly ve čtvrtek a severokorejská zpravodajská stanice KCNA zatím nevydala žádnou reakci. V prohlášení USA dále uvádějí, že bombardéry B-2 jsou důležitým prvkem amerického systému prevence v asijsko-pacifické oblasti.
Špióni zadržení v Saudské Arábii údajně náleží k Iránu
Podle saúdskoarabského ministerstva vnitra má několik údajných agentů, zadržených v Saudské Arábii v březnu, přímý kontakt na iránské tajné služby. Podle ministerstva vnitra platila iránská rozvědka agenty „výměnou za informace a dokumenty o důležitých lokalitách“. Podle ministerstva je spojení mezi agenty a Iránem podloženo předběžným vyšetřováním, konkrétními důkazy i výpověďmi zadržených osob. Irán jakékoli spojení s osobami zadrženými v Saúdské Arábii odmítl. K 16 zadrženým, kteří jsou občany Saudské Arábie, se naopak přihlásila tamní šíitská menšina, která prohlašuje, že zadržení pocházejí z jejích řad, a zároveň zpochybňuje jejich obvinění ze špionáže. Ve svém prohlášení 37 duchovních vůdců saudských šíitů obviňuje vládu ze zneužití nařknutí ze špionáže, aby tak rozdmýchávala sektářské napětí a odpoutávala pozornost od jiných témat.
Pákistánská vláda očekává zhoršenou bezpečnostní situaci během voleb
Militantní skupiny a skupiny napojené na Taliban podle informací získaných ministerstvem vnitra Pákistánu nehodlají dopustit, aby květnové parlamentní volby proběhly bez problémů. Podle ministerstva je nanejvýš pravděpodobná zvýšená frekvence útoků v době konání voleb. Kvůli riziku se na jednání o bezpečnosti sešli zástupci ministerstva a volební komise, k zajištění bezpečnosti totiž přispějí kromě čistě vojenských jednotek i speciální síly zastoupené mimo jiné personálem civilních zpravodajských služeb a volební komise. Zvýšená bezpečnostní opatření budou přijata především v severozápadní části Pákistánu, která je sídlem militantních a teroristických skupin, jde například o provincii Balúčistán. Veřejnosti je doporučeno dbát opatrnosti a neúčastnit se shromáždění politického charakteru.
V Kataru probíhá summit o Sýrii, prezident Assad se obrátil na země BRICS pro pomoc
Syrský prezident Assad se dopisem obrátil země ekonomické organizace BRICS, sdružující Rusko, Čína, Jihoafrická republika, Indie, Brazílie, s žádostí o pomoc v ukončení dvouletého syrského konfliktu. Ve svém dopisu organizaci BRICS uvedl, že jeho země čelí „aktům terorismu podporovaného Araby, regionálními a západními státy“. Jeho žádost přišla den poté, co Katar, předsedající summitu Ligy arabských států, křeslo náležící Sýrii přidělil syrské opozici. Krok kritizovala syrská vláda slovy, že Liga se zpronevěřila svým hodnotám ve prospěch států Perského zálivu a západu. Rozhodnutí Kataru kritizoval i Irán, který varoval, že by se tak mohl vytvořit nebezpečný precedent přidělování křesel zástupcům, kteří nemají podporu lidu. Státy Ligy se na summitu mezitím shodly, že členové mohou poskytnou syrské opozici i vojenskou pomoc, nicméně že prioritou je stále politické řešení konfliktu.
Peru a USA podepsaly dohodu o vojensko-politické spolupráci
Peru a Spojené státy americké chtějí posílit spolupráci v boji proti organizovanému zločinu s drogami a terorismu. Obě země také ve hledání společného postoje věnovaly pozornost jaderné bezpečnosti a humanitní pomoci. Státy si budou vyměňovat materiál a odborné znalosti na poli technologie. USA považuje Peru za důvěryhodného partnera, který se snaží zvýšit bezpečnost v regionu Latinské Ameriky. Peru usiluje o lepší ochranu nalezišť uranu. V oblasti VRAE (Valle del Río Apurímac y Ene), která se nachází v peruánském departmentu Ayacucho na jihu země, se rozmáhá mezinárodní i místní terorismus. V protiteroristickém boji Peru využije americkou moderní technologii a nejnovější výcvikové metody pro své vojáky. Naopak USA získá v oblasti Latinské Ameriky spojence, který jim pomůže navázat spolupráci s dalšími zeměmi z tohoto regionu. USA chce také využít zkušenosti Peruánců s demontáží protipěchotních min.
Šéfem amerických tajných služeb bude poprvé žena
Prezident Barack Obama vybral na post šéfa tajných služeb Julii Piersonovou, která se stane první ženou zastávající tuto funkci. Piersonová, jež do současnosti pracovala jako náčelník štábu, vystřídá odstupujícího Marka Sullivana, který ohlásil svůj odchod do důchodu. Tajné služby vyšetřují finanční zločiny a zajišťují bezpečnost prazidenta a jeho rodiny. Julia Piersonová pracuje u tajných služeb přes 30 let a z toho 4 roky strávila na oddělení pro ochranu prezidenta. Nominace prezidenta Obamy je konečná a nepotřebuje souhlas Kongresu.
Terorismus v Pákistánu si od 11. září vyžádal téměř 50 tisíc obětí
Pákistánské bezpečnostní agentury ve zprávě pro pákistánský Nejvyšší soud uvádějí, že mezi lety 2001 a 2013 si teroristické útoky na území Pákistánu vyžádaly téměř 50 tisíc obětí. Číslo zahrnuje civilisty, vojáky, členy ostatních bezpečnostních složek a další. Sebevražedné útoky páchané především v regionech, jimž vládnou tradiční pákistánské kmeny, zavinily v posledních 5 letech smrt zhruba 5 tisíců osob. Boje proti militantním a teroristickým skupinám v těchto regionech, které se z větší části nacházejí na severu Pákistánu, byly nejintenzivnější v roce 2009. Celkově za období 2008–2013 došlo k téměř 14 tisícům sebevražedných, bombových a raketových útoků, které měly za následek zranění nebo usmrcení nejméně 10 tisíc civilistů a více než 7 tisíc vojáků. Situace v zemi se nelepší, v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami, které mají proběhnout podle demokratických zásad, a návratu bývalého prezidenta Musharrafa do země, došlo k řadě dalších incidentů.
NATO podpořilo reformy v Černé Hoře, do roku 2014 by se země mohla stát členem
Na jednání v úterý v Bruselu podpořilo NATO Černou Horu v reformách a dalším úsilí, aby se Černá Hora mohla stát členem severoatlantické aliance, po setkání generálního tajemníka Anderse F. Rasmussena se černohorským premiérem Milem Djukanovicem. Černá Hora chce být připravena na vstup NATO do jejího příštího summitu v roce 2014, který se má týkat otázky rozšíření členské základny. Černá Hora se zaměřuje při plnění reforem na posílení právního státu a bezpečnost. Podle veřejných průzkumů se nicméně více než 50 % Černohorců v pondělí vyslovilo proti vstupu do NATO.
Čínský inženýr byl v USA odsouzen za vynášení tajných informací
Americký soud v úterý odsoudil čínského inženýra na více než 5 let vězení. Liu Sixing, který pracoval v americké společnosti L-3 Communications, byl poslán do vězení za vynášení tajných informací, které se týkaly technologií amerických raket a bezpilotních letounů. Podle žalobců Sixing zcizil tisíce počítačových dokumentů a ve vlastním počítači je v roce 2010 převezl do Číny, kde je prezentoval. Liu Sixing tvrdí, že neporušil právo a že nebylo jeho záměrem vynést tajné informace do Číny. Podle obžaloby se Sixing zaměřil na informace o navigačních systémech raket a bezpilotních letounů v naději, že mu to pomůže nalézt práci v Číně.
Na Sinaji došlo k únosu 2 cizinců
V pátek došlo na Sinajském poloostrově k únosu 2 občanů Norska a Izraele. Přepadení se stalo mezi rezorty Taba a Dahab, kde cizince v autě zastavili únosci. Ti patří k místním Beduínům, kteří si často vydělávají zadržováním rukojmích a pašeráctvím. Norské ministerstvo zahraničí únos potvrdilo, odmítlo avšak upřesnit, zda se jedná o muže či ženu. Podle egyptské policie má jít o 31letou ženu. Zásahy směřující vůči cizincům se zvýšily po odstoupení exprezidenta Husního Mubaraka. Většinou ale bývají cizinci propuštěni do 48 hodin. Mnoho ambasád proto vyzývá své občany, aby cestovali do Egypta jen v nezbytnosti, případně se zdržovali u hotelových rezortů.
USA vyzývá EU k uvalení sankcí na severokorejskou banku
USA vyzývají EU, aby uvalila sankce na severokorejskou Zahraniční obchodní banku (FTB) a vložila jí na sankční seznam. Poradce pro národní bezpečnost USA Tom Donilon uvedl pro agenturu Reuters, že banka spolufinancuje severokorejský program výroby balistických raket. Podle USA Severní Korea testuje jaderné hlavice, které budou schopně zasáhnout cíle i v USA. Ministerstvo pro zahraniční věci EU uvedlo, že uvalení sankcí na severokorejskou FTB není zcela jednoduché, protože některé evropské země s velvyslanectvím v Pchjongjangu a nevládní a humanitární organizace banku využívají. Členské země EU minulý měsíc zpřísnily sankce vůči Severní Koreji. Opatření zabraňují obchodování se severokorejskými státními dluhopisy a otevírání poboček severokorejských bank v EU a poboček evropských bank v Severní Korei.
Alawité požadují odstoupení syrského prezidenta Al-Assada
V Egyptě se v sobotu konal pochod asi stovky členů syrské menšiny Alawitů za odstoupení prezidenta Bashara Al-Assada od moci. Jeho dřívější spojenci, kteří dnes stojí na opačné straně, vydali komuniké, v němž chtějí vidět „Sýrii jako svobodnou a jednotnou zemi“ a tak se nebrání spolupráci s povstalci. Podle Fouada Homeyra, syrského režiséra z Damašku, mají mnozí mylnou představu o tom, že Alawité jsou chráněnci Assadova režimu. „Chceme se ale jako menšina zapojit do budování nové země demokratickými prostředky“, dodal. Pochod měl především ukázat, kolik režim ztratil „přiznivců“.
Austrálie stáhne většinu svých jednotek z Afghánistánu do konce roku
Podle australského ministra obrany Stephena Smitha stáhne země většinu svých jednotek z jihu Afghánistánu do konce letošního roku a uzavře hlavní základnu v Tarin Kowt, kde působily i mezinárodní jednotky NATO. Postupně by se měla uzavřít i letecká základna NATO v Uruzganu. Většina mezinárodních jednotek pod vedením NATO by měla být stažena do konce roku 2014 a bezpečnost země by tak měla plně přejít pod odpovědnost afghánské armády. V současnosti má Austrálie v asijské zemi na 1 650 jednotek, o další přítomnosti speciálních jednotek po roce 2013 se podle ministra Smitha zatím s afghánskou vládou vyjednává.
V Kataru začíná summit Ligy arabských států
V Katarském hlavním městě Doha odstartoval dvoudenní summit arabských států, na kterém budou Sýrii poprvé zastupovat členové syrské opozice. Hlavní agendou jednání bude právě konflikt v Sýrii a také mírová jednání afghánské vlády s hnutím Taliban. Konference se zúčastní i bývalý prezident Syrské národní koalice Moaz al-Khatib, který na svou pozici před několika dny rezignoval, Syrská národní koalice avšak jeho rezignaci nepřijala.
Rebelové ve Středoafrické republice chtějí po převratu rozpustit parlament a zrušit platnost ústavy
Poté, co o víkendu rebelové v tzv. Selekově koalici, obsadili hlavní město Bangui a do čela země se jmenoval jejich vůdce Michel Djotodia, prohlásili, že platnost ústavy bude pozastavena a parlament bude rozpuštěn. Důvodem je podle jejich představitele Djotodi přechod k demokratickému zřízení prostřednictvím „věrohodných a transparentních voleb“. Nové volby by se měly konat během 3 let. Podle OSN uprchly desítky tisíc obyvatel do sousedního Kamerunu, kam se uchýlil i prezident Francois Bozize, a Demokratické republiky Kongo.
Konžšký generál Bosco Ntaganda vystoupí před Mezinárodním trestním soudem
Generál Bosco Ntaganda se minulý týden vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech stíhání. V úterý 26. března započne slyšení Mezinárodního trestného soudu pro válečné zločiny (ICC) v Haagu, kde bude informován o obvinění a datu schvalovacího slyšení, které rozhodne, zda existuje dostatek důkazu, aby stanul před soudem. Generál Ntaganda je prvním podezřelým z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, který se dobrovolně vzdal ICC. Generál Ntaganda byl vůdcem povstaleckého hnutí M23, nyní čelí obvinění ze 7 válečných zločinů a 3 trestných činů proti lidskosti, které měl spáchat v Ituri mezi lety 2003 – 2003. Východ Demokratické republiky Kongo dlouhodobě trpěl vysokou úrovní násilí, které bylo spojené s etnickým rivality a konkurencí pro kontrolu nerostných zdrojů.
KLDR údajně namířila zbraně na americké cíle
Severní Korea oznámila, že její dělostřelectvo zaujalo bojovou pozici a že namířila svá děla a rakety na americké základny na Havaji a Guamu a na americkou pevninu. Oznámila to severokorejská zpravodajská služba KCNA. Jižní Korea uvedla, že u svého severního souseda nezaznamenala žádné neobvyklé aktivity. Napětí na Korejském poloostrově přetrvává od chvíle, kdy KLDR uskutečnila třetí jaderný test, na který OSN reagovala přijetím přísných sankcí. Severní Korea pravděpodobně nedisponuje technologiemi, kterými by mohla zasáhnout americký kontinent, ale je schopná zasáhnout regionální americké základny raketami středního doletu.
Afghánistán převzal kontrolu nad věznicí Bagram
Armáda USA předala Afghánistánu kontrolu nad věznicí Bagram, jež byla poslední, kterou Spojené státy americké v zemi spravovaly. Věznice byla následně přejmenována na Afghánskou národní věznici v Parwanu. K převzetí kontroly došlo během neohlášené návštěvy ministra zahraničí USA Johna Kerryho. Ministr Kerry se v Afghánistánu setká s prezidentem Hamidem Karzaim, se kterým bude jednat o postupném převzetí odpovědnosti za bezpečnost v zemi afghánskými složkami. Velitel mise ISAF generál Dunford uvedl, že předání správy věznice je znakem toho, že Afghánistán je stále více suverénním státem.