Afghánský prezident Hamid Karzai v nejbližších dnech odcestuje do Kataru na předběžná jednání s hnutím Taliban. „Prezident Karzai bude jednat o mírovém procesu a otevření kanceláře Talibanu pro účel dalších jednání mezi ním a Afghánistánem,“ uvedl mluvčí afghánského ministerstva zahraničí Janan Mosazai. USA potvrdily, že také podporují vytvoření „zastupitelství“ Talibanu v Kataru, aby mohly být vedeny přímé rozhovory mezi organizací a Afghánistánem. „Prezident Obama a ostatní světoví vůdci nadále naléhají na ozbrojenou afghánskou opozici, aby se zapojila do politické procesu,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady USA Caitlin Hayden.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Ve Středoafrické republice rebelové obsadili hlavní město, na 13 jihoafrických vojáků bylo zabito
Stovky rebelů v tzv. Selekově koalici vstoupily o víkendu do hlavního města Bangui, během bojů bylo podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy zabilo na 13 vojáků. Jihoafrická republika má ve Středoafrické republice na 200 jednotek, které měly pomoci armádě zabránit převzetí moci rebelů. Rebelové obviňují středoafrického prezidenta Francois Bozize z porušování mírové dohody, podle BBC měl prezident odcestovat před boji do sousedního Kamerunu. Do čela země se měl postavit představitel rebelů Michel Djotodia, který slíbil obnovení pořádku v zemi. Africká unie (AU) pozastavila Středoafrické republice členství a uvalila sankce na vedoucí představitelé tzv. Selekově koalice.
EU pozastavila sankce proti úředníků a firmám v Zimbabwe
EU se rozhodla pozastavit platnost sankcí proti 81 úředníkům a 8 firmám v Zimbabwe, kvůli „mírovému, úspěšnému a důvěryhodnému“ referendu o nové ústavě. Podle zdrojů EU sankce zůstanou platné proti 10 lidem, včetně prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho. Sankce EU uvalila v roce 2002 v reakci na porušování lidských práv a politické násilí v rámci vlády prezidenta Mugabeho. Příznivci prezidenta Mugabeho tvrdí, že sankce by měly být bezpodmínečně odstraněny, protože mají negativní dopad na ekonomiku země. Prezident Mugabe a předseda vlády Morgan Tsvangirai z opoziční strany si rozdělili moc v zemi po sporných volbách v roce 2008. Nová ústava, schválená v referendu 16. března, rozšiřuje občanské svobody. Nové všeobecné volby by se měly konat v tomto roce.
Za požár v Brazílii nese zodpovědnost 28 lidí
Brazilská policie v pátek obvinila 28 osob za požár ve městě Santa María, při kterém zahynulo 234 osob a který vypukl na konci ledna. Komisař Marcelo Arigony sdělil, že mezi obviněnými se nalézají 2 majitelé diskotéky a 2 členové hudební skupiny Gurizada Fandangueira. Policie zpovídala zhruba 800 svědků a při vyšetřování pracovala s video nahrávkami z místa činu. K tragickému rozšíření požáru přispěl souběh několika okolností: na diskotéce byl pouze jeden vchod, úniková cesta nebyla vyznačena, okna byla zavřená a hasicí přístroje nefungovaly.
Střety v Egyptě: kancelář Muslimského bratrstva vzplála
Několik tisíc egyptských opozičních aktivistů se v pátek v Káhiře střetlo se členy a podporovateli Muslimského bratrstva. Policie musela použit slzný plyn, aby od sebe obě strany oddělila. Kromě kamenů, které létaly vzduchem, byly zapáleny i dva autobusy patřící Muslimskému bratrstvu. „Přišli jsme k baště bratrstva, už nebudeme protestovat před prezidentským palácem, ti, co vládnou Egyptu, sídlí zde,“ uvedl demonstrant Hamat Awat. Útoky proti sídlům Muslimského bratrstva se udály i jinde v Káhiře a také v dalších částech země. Ve městě Mahalla poblíž Alexandrie bylo sídlo bratrstva dokonce zapáleno. Sekulární opozice protestuje proti údajné snaze islamistů v čele s egyptským prezidentem Mursím o schraňování moci, ti takové obvinění odmítají.
Izraelské jednotky rozpustily palestinský protestní tábor
V neděli před úsvitem vytlačilo asi 200 izraelských policistů palestinské aktivisty z jejich stanového tábora mezi východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu. Palestinští aktivisté vybudovali stanový tábor v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a na palestinských územích, aby tak upozornili na izraelské plány budování dalších osad. Území, na kterých jsou izraelské osady stavěny, považují Palestinci za součást jejich budoucího státu. Při své návštěvě Izraele označil výstavbu osad za velmi problematickou i prezident Obama.
Evropský parlament doporučil vytvořit společnou komisi pro balkánské státy
Na vznik komise RECOM apeloval Evropský parlament (EP) po jednání mezi zástupci EP a delegáty srbského parlamentu v Bruselu tento týden. Komise RECOM by měla balkánským státům především pomoci vyřešit válečné zločiny a vyšetřit porušování lidských práv, ke kterým mělo docházet v letech 1991 až 2001. Dosud není znám přesný počet nezvěstných a zabitých osob během válel v bývalé Jugoslávii, komise RECOM by měla, po případném ustavení, seznamy zmizelých a mrtvých osob vytvořit. Přes vytvoření komise RECOM by měly balkánské státy nadále spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Iránský duchovní vůdce neodporuje rozhovorům s USA
Ajatolláh Ali Chameneí v úterý prohlásil, že nebrání přímým rozhovorům mezi USA a Iránem ohledně iránského jaderného programu, nevěří však v přínos jednání. Podle Ajatolláha Chameního by přímé rozhovory měly naději na úspěch pouze tehdy, pokud by USA upustily od uvalovaní sankcí na Irán. Iránský duchovní vůdce také požadoval uznání iránského práva na obohacování uranu pro jadernou energetiku. Západní státy obviňují Irán ze snahy o výrobu jaderné zbraně a z blokování přístupu zástupců OSN k jeho jaderným zařízením, Irán jakákoli obvinění odmítá. Izrael vyhrožoval vojenským úderem proti Iránu, pokud svůj jaderný program neopustí, vojenskou akci nevylučují ani USA, i když podle prezidenta Obamy upřednostňují diplomatické řešení situace. V reakci na izraelskou hrozbu vojenského útoku prohlásil ajatolláh Chamaneí, že Irán by odvetně zničil izraelská města Tel Aviv a Haifu.
Do Afghánistánu míří další jednotky gruzínské armády
Úkolem speciálně vycvičených vojáků je vystřídat své kolegy, kteří šestým měsícem operují v jižně položené provincii Helmand. Pod vlajkou Gruzie v zemi původně sloužilo přibližně 170 mužů, od loňského podzimu už jejich počet přesahuje 1500. Ministr obrany Irakli Alasania oznámil, že část z nich možná v Afghánistánu zůstane i po skončení bojů, které je plánováno na rok 2014. V případě zájmu velitelů afghánské armády by se mohli věnovat výcviku místních ozbrojených složek.
Kolumbijská rodina věznila dívku jako otrokyni 12 let
Ústavní soud v Kolumbii odsoudil rodinu žijící v Bogotě, která 12 let věznila ve svém domě dívku, kterou sexuálně zneužívala a nutila ji vykonávat domácí práce. Rodina se dívky zmocnila, když jí bylo 6 let a udělala z ní svého otroka. Dívce se podařilo utéct a oznámila svůj příběh policii. Ústavní soud nařídil rodině, aby vyplatila dívce odškodnění za vážné porušování lidských práv, za všechny fyzické i psychické újmy na zdraví. Jeho konkrétní výše bude teprve stanovena. Ústavní soud pověřil také ministerstvo vnitra, aby dívce pomohlo najít její biologickou rodinu. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) je v Kolumbii obchod s lidmi za účelem získání otroků plnících domácí práce velmi častý.
Syrský prezident al-Assad slibuje „vyčistit“ Sýrii po atentátu v Damašku
Syrský prezident Bashar Al-Assad slíbil, že zemi zbaví extremismu a ignorance. Oznámil po čtvrtečním atentátu v mešitě v hlavním městě, při kterém zemřelo 49 lidí včetně nejvyššího sunnitského duchovního Mohammeda Saeeda al-Boutiho. Informaci přinesla státní tisková agentura SANA. Sebevražedný útočník se odpálil po al-Boutiho proslovu k věřícím studentům. Kazatel byl zastáncem současného režimu už za dob vlády Hafíze al-Assada, otce nynějšího prezidenta. Na sobotu vláda vyhlásila státní smutek.
Afghánský prezident Karzáí mluví o zahraničních spojencích jako o „přítěži“
Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.
Kvůli silným deštům a sesuvům půdy zemřelo v Brazílii 28 lidí
Přívalové deště v Brazílii mají za posledních několik dní na svědomí ke středečnímu datu 28 lidských životů. Dva mrtví byli hasiči, kteří pracovali v záchranném týmu. Nejvíce postiženým městem je Petrópolis nacházející se v brazilském státu Rio de Janeiro zhruba 70 kilometrů od hlavního města. Obyvatelé Petrópolisu v uplynulých dnech zaznamenali zhruba 20 sesuvů půdy, které zničily domy, v nichž se v daný okamžik nacházeli lidé. Podle tamního meteorologického ústavu v posledním týdnu spadlo více vody, než se předpokládalo pro celý březen. V roce 2011 povodně a sesuvy půdy v regionu Rio de Janeiro usmrtily přibližně 1 000 lidí.
Kyperský soud odsoudil člena Hizballáhu za spiknutí proti izraelským zájmům
Údajný člen Hizballáhu Hossam Taleb Yaccoub byl kyperským soudem odsouzen za spiknutí proti izraelským zájmům na ostrově. Yaccoub byl zatčen v loňském roce a žalobci jej obvinili kvůli sledování izraelských turistů na Kypru v oblíbené prázdninové destinaci, což obsahovalo i časy příjezdů izraelských letů, registrační čísla autobusů apod. Soudem byl shledán vinným z účasti na zločineckém spolčení, ze sjednávání a spáchání trestného činu, z legalizace výnosů z nabytých zisků zločineckou organizací. Verdiktem se Kypr podle analytiků pravděpodobně snaží zvýšit tlak na EU, aby libanonskou skupinu zapsala jako teroristickou organizaci. Stejnému tlaku ze strany USA a Izraele EU odolává s argumentem, že by to mohlo destabilizovat libanonskou křehkou vládu a přispět k regionální nestabilitě. Silná vládní frakce ve vládě v Bejrútu Hizballáh uvedla, že obvinění proti němu jsou součástí izraelské pomlouvačné kampaně.
Kvůli boji mezi drogovými kartely v Mexiku zavírají školy
Školy v Monclově v mexickém státu Coahuila ve středu zrušily výuku a samospráva města doporučila občanům, aby nevycházeli z domů. Důvodem byly pouliční nepokoje doprovázené střelbou, na hlavních silnicích vznikly blokády. Ozbrojené skupiny se střetly v ranních hodinách. Zemřel jeden policista a jeden kolemjdoucí byl zraněn. Podobně probíhala situace v městě Reynosa v sousedním státu Tamaulipas. Ve státu Coahuila se často drogové kartely, dva největší z nich, kartel Sinaloa a Los Zeta, se snaží převzít kontrolu nad územím státu. Prezident Mexika Enrique Peña Nieto kladl ve své volební kampani důraz na novou strategii v boji proti organizovanému zločinu. V průzkumu veřejného mínění, který vytvořila společnost Parametría a který proběhl letos 8. března, 57 % respondentů označilo vládní boj proti organizovanému zločinu za nedostačující.
V Sýrii byl údajně proveden útok chemickými zbraněmi
První zprávu o údajném útoku přinesla syrská vládní agentura Sana, která uvedla, že „teroristé odpálili raketu obsahující chemický materiál“ a zabili 16 lidí. Zpráva vládní agentury byla doprovozena fotkami údajných obětí, které však podle BBC nevykazovaly znaky vystavení chemickým látkám. Později obvinili velitelé syrských rebelů ze stejného činu vládní jednotky a citovali výpovědi údajných svědků. Obvinění ani jedné strany se však nepodařilo potvrdit či vyvrátit. Vyslanec syrské vlády při OSN Bashar Jaafari již požádal generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona o důkladné prošetření celého incidentu nezávislou komisí odborníků. Syrský ministr zahraničí Walid Muallem následně obvinil EU a Arabskou ligu z povzbuzování rebelů k páchání takovýchto „ohavných zločinů“ a zdůraznil, že syrská vláda by proti svým lidem chemické zbraně nikdy nepoužila.
Kurdská strana a turecká vláda uzavřely příměří
Uvězněný vůdce kurdských rebelů a zakladatel Strany pracujících Kurdů (PKK) Abdullah Ocalan vyzval svůj lid a své příznivce k dialogu s tureckou vládou po letech války. Ocalan si od roku 1999 odpykává doživotní trest za velezradu a jeho dopis byl předložen tureckému parlamentu a přečten na počest kurdských oslav Nového roku v jejich hlavním městě Diyarbakir. Dohoda je výsledkem několika měsíců mírových rozhovorů mezi PKK a tureckou vládou, jejímž předsedou je Recep Tayyip Erdogan. Předvečer příměří premiér Erdogan odsoudil řadu výbuchů v hlavní městě, které přisuzuje levicovým stranám, které nesouhlasí s rozhovory o příměří s PKK. Před týdnem kurdští rebelové propustili 8 tureckých rukojmí v severním Íránu, což je považováno za projev dobré vůle a důkazem, že kurdská otázka může mít demokratické řešení.
Prezident Obama navštívil poprvé Izrael
Americký prezident Barack Obama poprvé ve své funkci navštívil Izrael. Prezident Obama se na letišti setkal s izraelským premiérem Netanyahuem a prezidentem Peresem. Ve svém projevu v Tel Avivu poté ujistil Izrael o přátelství Spojených států amerických. „Spojené státy stojí při Izraeli, protože je to náš základní zájem z hlediska bezpečnosti. Naše spojenectví je věčné, je na věky,“ prohlásil prezident Obama. Ve Spojených státech amerických byl prezident Obama kritizován, že ve svém prvním volebním období Izrael nenavštívil, a že nemá se zemí dobré vztahy. Z nedávného průzkumu mezi Izraelci navíc vyplynulo, že pouze 10 % jich má na prezidenta Obamu příznivý názor. Ve čtvrtek navštíví prezident Obama Západní břeh Jordánu a setká se s prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem. Podle BBC ale nejsou očekávány žádné průlomy v izraelsko-palestinských jednáních.
Saúdská Arábie zadržela 18 údajných špionů
Celkem 18 podezřelých, kteří podle vyjádření saúdskoarabského ministerstva vnitra „shromažďovali informace o klíčových oblastech a zařízeních v zemi a dodávali je rozvědce cizího státu,“ bylo v Saúdské Arábii zadrženo a obviněno ze špionáže. Jedná se o jednoho Iránce, jednoho Libanonce a 16 občanů Saúdské Arábie. Zatýkání podezřelých proběhlo ve 4 různých regionech země, včetně Východní province, kde je koncentrována velká menšina šíitských muslimů. Saúdskoarabské ministerstvo vnitra neuvedlo jméno státu, který podle něj za špionážní sítí stojí, v poslední době má však země nejnapjatější vztahy z Iránem, převážně šíitským státem na druhé straně Perského zálivu.
Egyptská policie s pomocí Interpolu zatkla 3 členy blízké bývalému vůdci Kaddafimu
V Káhiře došlo k zatčení 3 osob, které patřily k rodině či blízkým spolupracovníkům bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddafího. Mezi zatčenými je bratranec a poradce zesnulého vůdce Ahmed Kaddaf-Al Dam, tehdejší libyjský velvyslanec v Egyptě Ali Maria a Mohammed Ibrahim, bratr bývalého ministra informací Moussy Ibrahima. Státní zastupitelství v Káhiře rozhodlo o jejich vzetí do vazby po dobu 30 dní. Všichni jmenovaní jsou obviněni z kolaborace s minulým režimem, účasti na zločinech a podílení se na zásahu proti demonstrantům v počátcích Arabského jara v roce 2011.
Unie arabského Maghrebu a země Sahelu spolupracují v boji proti terorismu
„Maghreb a oblast Sahelu víc než kdy jindy musí spolupracovat na potírání terorismu, ochrana je zapotřebí v rámci celého regionu, netýká se jen jednotlivých zemí. Je nutné vést dialog a vzájemně se informovat o dění,“ řekl na plenárním zasedání Unie arabského Maghrebu (UMA) marocký ministr zahraničí Saad-Eddine El Othmani. Nezapomněl zmínit důležitost při kontrole hranic v souvislosti s konfliktem v Mali. Marocký ministr vnitra Charki Draiss pochválil národní iniciativu v boji s nepřítelem a zmínil, že strategie boje může být účinná pokud má zajištěnu technickou a finanční podporu a opírá se o bilaterální smlouvy. Na třídenní meeting byli pozváni také zástupci Sahelu.
Jednání o dalším vývoji Mali se konalo ve francouzském Lyonu
Zástupci malijského a francouzského státu se ve středu sešli v Lyonu, kde jednali o dalším vývoji západoafrické země po stažení mezinárodních jednotek, které před 2 měsíci započaly vojenskou intervenci pod vedením Francie proti islamistickým skupinám na severu země. Přestože většina velkých měst, jako jsou Gao, Kidal, Timbuktu, byly během operace osvobozeny, boje i nadále probíhají v horách. Podle francouzského ministra pro rozvoj Pascala Canfina je nutné, aby se malijská vláda zaměřila na zlepšení zdravotnického systému a přístupu k čisté vodě. Africká odnož teroristické skupiny Al-Kaida AQIM měla podle mauretánské agentury ANI v reakci na vojenskou intervenci v Mali zastřelit francouzského podnikatele Philippe Verdona, kterého zajala v roce 2011.