Americký ministr zahraničních věcí John Kerry v úterý reagoval na ostrá slova vůdce KLDR Kim Jong-una vyjádřením, že USA jsou připravené „udělat co bude třeba,“ aby ochránily sebe a své dlouhodobé spojence – Jižní Koreu a Japonsko. Vůdce Severní Koreje ve svém projevu informoval o záměru KLDR posílit svůj jaderný potenciál opětovným spuštěním reaktoru, který byl důležitou součástí pro jaderný zbrojní program. Podle ministra Kerryho by postup byl velmi vážným krokem. Mezinárodní analytici jsou o rétorice KLDR rozděleni. Jedni považují projevy vůdce Severní Koreje „za vzteklé výkřiky nezkušené hlavy státu„, druzí je berou vážně a připouští možnost ozbrojené konfrontace na Korejském poloostrově.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Kanada zveřejnila totožnost dvou občanů podílejících se alžírském útoku
Kanadská veřejnoprávní stanice CBC v pondělí uveřejnila identitu 2 kanadských občanů, kteří se podíleli na lednovém útoku na naftařskou základnu v alžírském městě In Amenas na jihovýchodě země. Jedná se 24 letého Xristose Katsiroubase původem z Řecka, jenž měl konvertovat k islámu, a stejně starého Aliho Medleje. Oba aktéry spojoval život v etnicky různorodé vilové čtvrti Ontaria. Podle dostupných informací byli oba muži v hledáčku kanadské policie od roku 2007.
Nelegální honduraští přistěhovalci byli z USA deportováni
V pondělí pokračovala deportace Hondurasanů, kteří nelegálně pobývali ve Spojených státech amerických. Letadlo s přistěhovalci, kteří byli zadrženi během Velikonoc, přistálo v honduraském městě San Pedro Sula. V prvních 3 měsících letošního roku se muselo vrátit zhruba 6 600 honduraských uprchlíků. Podle Centra pro návrat přistěhovalců (CAMR) tvoří většinu z nich muži ve věkovém rozmezí 18 a 30 let. Loni bylo z území USA deportováno 32 340 Hondurasanů letecky a 20 710 osob pozemními komunikacemi. Obyvatelé Hondurasu migrují do USA za lepší životní úrovní a pracovními místy. Mnoho z nich také prchá před násilím, které v Hondurasu šíří organizovaný zločin a mládežnické gangy.
O zajatých alžírských diplomatech nejsou žádné informace, uvedl alžírský ministr
Alžírský ministr zahraničních věcí Mourad Medelci v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Radio national řekl, že vláda dosud neobdržela zprávu, zda šestice alžírských diplomatů, které drží maliští povstalci, zůstala naživu. K zásahu došlo loni 5. dubna ve městě Gao na jihovýchodě země. „Naši lidé byli do Mali vysláni v rámci své diplomatické mise,“ řekl ministr Medelci s tím, že není schopen zaručit jejich přežití. Nezapomněl podotknout, že alžírská administrativa učinila opatření pro přijetí malijských uprchlíků, kteří putují na jih Alžírska. „Vojenský zásah v Mali nemusí být jediným řešením, jak se vypořádat se současným stavem. Jsme schopni se zapojit pomocí mírových kroků v souladu s OSN,“ uzavřel ministr Medelci.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos nařídil boj proti ilegální těžbě
Podle nového plánu kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose se zintenzívní boj proti ilegální těžbě na území 8 departmentů země. Oblasti, do kterých se bude víc investovat, blíže nespecifikoval, ale definoval je jako zóny s nejvíc rozšířenou ilegální těžební aktivitou. Podle prezidenta Santose je těžební průmysl jeden z nejdůležitějších ekonomických odvětví v Kolumbii a ilegální těžení nejenže okrádá stát, ale taky se využívá jako zdroj financování ilegálních povstaleckých skupin.
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana byl unesen
Poradce libyjského premiéra Aliho Zeidana Mohammed Ali Ghatous byl v pondělí na předměstí Tripolisu unesen dosud neznámými pachateli. K útoku došlo při jeho cestě autem, které avšak zůstalo na místě. Od pádu vůdce Muammara Kaddafiho působí v zemi mnoho ozbrojených skupin, které se odmítají vzdát zbraní a právo berou do vlastních rukou. Důkazem je i situace z konce března, při níž ozbrojenci poblíž Benghazi zaútočili na konvoj vezoucí pomoc do blízkovýchodní Gazy. V autě cestovalo 5 britských humanitárních pracovnic, jež byly posléze sexuálně napadeny.
Kambodžská vláda chce zajistit bezpečnost voleb, zapojí armádu
Podobně jako pákistánská vláda se i vláda Kambodže rozhodla pro nasazení armády během parlamentních voleb. Termín jejich konání byl stanoven na 28. července, zbývají tak ještě více než 3 měsíce na přípravy. Důvodem rozhodnutí jsou obavy o bezpečnostní situaci v zemi a především o bezpečnost samotných politických stran. O rozhodnutí vlády informoval její předseda Hun Sen během slavnostního projevu u příležitosti promocí na Královské univerzitě v Phnom Penhu. Voleb se smí účastnit všechny kambodžské politické strany. Premiér Hun Sen věří, že jsou Kambodžané natolik politicky a občansky vyspělí, že se vyvarují násilných projevů podpory či naopak nesouhlasu s jednotlivými stranami a umožní klidný průběh voleb. Volby se v Kambodži konají od roku 1993 v pětiletých intervalech.
Vůdci pěti států reagovali na žádost syrského prezidenta
Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff, prezident Číny Xi Jinping, indický premiér Manmohan Singh, jihoafrický prezident Jacob Zuma a ruský prezident Vladimir Putin nepřímo reagovali na jim adresovaný dopis od syrského prezidenta Bashara al-Asada. Pět čelních představitelů se sešlo na summitu ekonomické organizace BRICS sdružující Brazílii, Čínu, Indii, Jihoafrickou republiku a Rusko v Durbanu v Jihoafrické republice a v jeho závěrečném prohlášení se vyjádřili k syrskému konfliktu. Uvedli, že i nadále podporují dialog mezi vládními představiteli a opozičními skupinami. Opačný postup zaujímá Evropská Unie, USA a Liga arabských států, které odsuzují režim prezidenta al-Asada a žádají větší podpoře opozice. Představitelé BRICS vyzvali obě strany konfliktu, aby umožnily hladký přístup pro humanitární pomoc.
Jemenci požadují propuštění příbuzných z Guantanáma
Na 90 aktivistů a příbuzných jemenských vězňů protestovalo před ambasádou USA v jemenském hlavním městě Sanaa. Požadovali propuštění vězněných jemenských občanů, z nichž někteří jsou v Guantanámu zadržováni již déle než 10 let. USA v současné době na Kubě zadržují 166 Jemenců. Někteří z nich drží hladovku a stěžují si na špatné zacházení ze strany USA. Jemenská vláda požádala o vydání svých občanů a rehabilitaci těch, kteří se zřeknou militarismu – za stejných podmínek bylo vydáno několik desítek vězňů z Guantanáma do Saúdské Arábie. Podle Washingtonu je avšak Jemen příliš nestabilní na to, aby zaručil, že se navrátivší vězňové opět nezapojí do ozbrojeného boje.
Počet obětí teroristických útoků v Pákistánu roste
Bezpečnostní situace v Pákistánu se neustále zhoršuje, podle oficiálních informací si útoky teroristických a militantních skupin vyžádaly jen za první čtvrtletí roku 2013 nejméně 537 obětí. V 54 bombových útocích, které byly v 11 případech spáchány sebevražednými atentátníky, bylo dále zraněno více než tisíc osob. Počty sebevražedných útoků narůstají, v lednu došlo k jednomu, v únoru ke 4 a v březnu již k 6. Při posledním, který se odehrál koncem minulého týdne v Péšávaru na severozápadě země, přišlo o život nejméně 12 lidí, desítka dalších byla zraněna. Nejhorší situace dlouhodobě panuje v severních oblastech, kde má základny mnoho militantních skupin, a od začátku roku také na jihozápadě země v Balúčistánu. Tato oblast se potýká s častými a závažnými náboženskými konflikty, útoky jsou mířeny proti etniku Hazárů žijících především v Kvétě. Oběťmi útoků v prvním čtvrtletí roku 2013 byli v naprosté většině případů civilisté.
Březen byl nejkrvavějším měsícem v syrském konfliktu
Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) vydala zprávu s tvrzením, že během března bylo v důsledku pokračujícího konfliktu usmrceno 6005 lidí. Březen se tak stal nejkrvavějším měsícem během nepokojů proti současnému prezidentovi Basharu al-Asadovi, které začaly před dvěma lety a které přerostly v občanskou válku. Celkově bylo dle SOHR zabito přes 62 00 lidí. Předseda SOHR Rami Abdel Rahman se domnívá, že počet mrtvých může být až kolem 120 000, ale oběti často nejsou zdokumentovány, proto nemohou být započteny v oficiálních statistikách. OSN ve svých zprávách uvádí přes 70 000 mrtvých. V zemi je téměř nemožné pro zahraniční média a nezávislé organizace ověřit statistiky.
Unie jihoamerických národů žádá zachování míru na Korejském poloostrově
Unie jihoamerických národů (UNASUR) v neděli reagovala na vypjatou situaci na Korejském poloostrově. Korejská lidově demokratická republika (KLDR) v sobotu vstoupila do válečného stavu s Jižní Koreou. UNASUR vyzvala všechny členy konfliktu k dialogu, prioritou má být zachování míru a bezpečnosti. V oficiálním prohlášení jihoamerické organizace připomíná mezinárodní závazek států zdržet se hrozby silou a požaduje také, aby se státy řídily rezolucemi, které vydala Rada bezpečnosti OSN, orgánu Organizace spojených národů.
USA vyslaly k pobřeží KLDR válečnou loď
Spojené státy americké vyslaly k jihozápadnímu pobřeží Severní Koreje torpédoborec USS McCain, který je vybaven technologií k obraně proti balistickým raketám. Spolu s válečnou lodí se ke korejskému pobřeží přiblížila i plošina s radarem, který umožní lepší monitoring dění v KLDR. O dalším postupu Washingtonu informoval zdroj z ministerstva obrany. V rámci společného vojenského cvičení s Jižní Koreou USA do regionu vyslaly nejprve bombardéry B-2, v pondělí pak i neviditelné stíhačky F-22 Raptor. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho nebyla přes ostrou rétoriku KLDR zaznamenána žádná znepokojivá aktivita severokorejských ozbrojených sil. Vůdce Severní Koreje Kim Jong-un v neděli prohlásil, že jaderné zbraně jsou odstrašujícím prostředkem a představují záruku míru a stability země.
Evropská mise na podporu malijských vojáků začne v červenci
V Mali v lednu letošního roku byla pod francouzským velením osvobozena města na severu země, ale boje s islamistickými skupinami stále pokračují. Mise na podporu a trénink malijských vojáků, která má pomoci Mali v boji proti islamistické skupinám, se účastní 550 vojáků z 22 zemí EU, z nichž je 150 instruktorů a zbytek představuje další personál. Francie přispívá 207 vojáky, Německo 71 vojáky, Španělsko 54 vojáky, Velká Británie 40 vojáky, Česká republika 34 vojáky, Belgie 25 vojáky a Polsko 20 vojáky. Školení probíhá pod kontrolou francouzského brigádního generála Francois Lecointre, podle něhož malijská armáda musí být zcela zrekonstruována a mise by měla trvat asi 15 měsíců. První plně vyškolený prapor by měl být začít operovat v Mali v červenci na základně Koulikoro, která se nachází asi 60 km od hlavního města Bamako.
Rebelská M23 odmítá rozhodnutí OSN vyslat do Demokratické republiky Kongo speciální jednotky
Největší rebelská skupina M23, která necelý rok bojovala s konžskou armádou na východě Demokratické republiky Kongo, odmítla rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN vyslat do země speciální jednotky. Jejich vůdce Bertrand Bisimwa, který se do čela postavil poté, co dlouho hledaný generál Bosco Ntaganda se vzdal Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), že stanovisko OSN může ukončit probíhající mírové rozhovory. V Demokratické republice Kongo působí již několik let tzv. modré přilby, tedy mírové jednotky, minulý týden OSN rozhodla o vyslání 2000 speciálních jednotek, které mají „neutralizovat“ povstalecké skupiny.
Vůdce rebelů ve Středoafrické republice jmenoval úřednickou vládu
Před týdnem se prostřednictvím vojenského převratu dostali rebelové v tzv. Selekově koalici k moci, prezidentem Středoafrické republiky se jmenoval Michel Djotodia, který zároveň uvedl, že v čele země zůstane do voleb v roce 2016. Premiérem zůstane dosavadní předseda vlády Nicolas Tiangaye, který vedl vládu od ledna. Dalších 8 ministerských míst obsadí představitelé bývalých opozičních stran, dohromady bude vládu tvořit 34 členů. Během převratu zemřelo 13 jihoafrických vojáků, země měla ve Středoafrické republice kontingent asi 200 vojáků. Ti uvedli, že proti nim bojovali vojáci rebelů ve věku náctiletých.
Jaderná elektrárna Dukovany odstartovala odstávku druhého bloku
V pořadí již druhá odstávka Jaderné elektrárny Dukovany začala v ranních sobotních hodinách. První turbína byla zastavena v noci ze soboty na neděli a druhá turbína během sobotního poledne. Odstávka druhého bloku byla zorganizována z důvodu nutnosti výměny jaderného paliva, které energetici vymění za čerstvé. Zároveň budou provedeny další práce na zvýšení bezpečnosti zařízení. Odstávka druhého bloku potrvá 34 dní a měla by skončit 3. května.
Peruánská vláda koupí 24 helikoptér z Ruska za 406 milionů USD
S cílem posilnit bezpečnostní složky v boji proti ilegálnímu obchodu s drogami a terorismu v pralesech na území Peru se rozhodla vláda koupit od ruské společnosti 24 helikoptér typu Mi-171Sh za celkových 406 milionů USD. Podle deníku La República je tento typ helikoptér považován za nejlepší podle specifických požadavků uvedených Vzdušnými silami peruánské armády. Armáda již má 6 helikoptér tohoto druhu od roku 2010 a ruská společnost nabídla možnost půjčky dalších 6 do doby, kdy bude dodána kompletní objednávka v roce 2015.
Vrchní velitel bangladéšské armády navštíví Indii
Generál Iqbal Karim Bhuiyan, který je vrchním velitelem armády Bangladéše, podnikne příští týden oficiální návštěvu Indie. Povede státní delegaci, která bude během čtyřdenní návštěvy jednat se zástupci indické armády, jež je významným partnerem bangladéšské armády. Generál Bhuiyan se setká s indickým ministrem obrany A. K. Antonym, vrchním velitelem indické armády generálem Bikram Singhem, hlavním leteckým maršálem indických vzdušných sil N. A. K. Brownem a nejvyšším velitelem námořnictva admirálem D. K. Joshim. Indická armáda poskytuje bangladéšské armádě cenné informace a trénink, organizuje cvičení vojenského personálu a je i významným dodavatelem armádních zásob a technologií. Partnerství s Indií by mělo bangladéšské armádě dopomoci k rozvoji jejích schopností a možností a celkové modernizaci.
Islamistická AQMI varovala Francii na síti Twitter
Severoafrická odnož teroristické skupiny Al-Kaida islámského Mghrebu (AQMI) varovala Francii prostřednictvím svého nově založeného účtu na Twitteru, že usmrtí všechny francouzské rukojmí. „Všichni zadržovaní, s výjimkou Philippa Vardona, jsou zatím v pořádku a vede se jim dobře,“ uvedli ve své online zprávě. Francouzský podnikatel Vardon byl zabit jako odplata za intervenci v Mali. Ten patřil k dalším nejméně 14 francouzským občanům, jež byli zajati mezi lety 2011 do současnosti. Ačkoliv Paříž podnikatelovu smrt přímo nepotvrdila, prezident Francois Hollande uvedl, že zadržený bude zřejmě již po smrti.
KLDR vstupuje do války s Jižní Koreou
Severní Korea vstoupila v sobotu do „válečného stavu“ s Jižní Koreou, informovala britská stanice BBC. Jde tak o eskalaci konfliktu mezi oběma státy. V oficiálním prohlášení se hovoří o důrazné odvetné akci proti jakémukoli provokativnímu aktu. Situace se vyostřila poté, co na Severní Koreu byly uvaleny sankce za třetí jaderný test z února. „Stagnující situace na korejském poloostrově směřovala nikoli k míru, ale k válce, jako jejímu konečnému řešení,“ uvádí země. Mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenová uvedla, že USA „s velkým znepokojením“ sledují prohlášení Severní Koreje.
Další mírová jednání v Kolumbii budou pokračovat v polovině dubna
Delegace vyjednávačů, kteří se účastní jednotlivých kol mírových jednání mezi vládou Kolumbie a povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), oznámily, že se příště setkají až na začátku třetího týdne v dubnu. Původně plánovaly obnovit rozhovory již tohle úterý. První dva týdny mají obě delegace využít pro rozpracování témat, které jim zůstávají z prvního bodu Celkový agrární rozvoj. Mírové jednání začaly mezi vládou a představiteli FARC již v listopadu minulého roku s cílem ukončit více než 50-letý konflikt.
OSN schválila vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo
Na 2 500 speciálních jednotek, které povedou „cílenou vojenskou operaci“ proti ozbrojeným skupinám na východě Demokratické republiky Kongo, schválila Rada bezpečnosti OSN. Jde o první mandát OSN, jež je postaven na ofenzivním cíli. Jednotky, které vyšlou Tanzanie, Malawi, Mosambik a Jihoafrická republiky, by měly v zemi začít působit od července. OSN již více než 10 let v zemi udržuje mírové jednotky, ty jsou dlouhodobě kritizované pro svou neefektivitu.