Ani tentokrát avšak jednání nepřinesla žádný průlom, což potvrdila i šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová. Podle ní zůstávají pozice obou stran jednání vzájemně „velmi vzdálené“. „Proto jsme se dohodli, že všechny strany znovu vyhodnotí svou pozici v této záležitosti,“ dodala diplomatka EU Ashtonová. Stejný výsledek, tedy neúspěch jednání, potvrdil i ruský zástupce Sergei Ryabkov. Podle zástupce Iránu Saeeda Jaliliho „předložil Irán svůj vlastní akční plán, ostatní strany nicméně nebyly na jeho přijetí připraveny a vyžádaly si čas na jeho prostudování“. Podle agentury AFP ještě není určeno, kdy ani kde se budou další rozhovory mezi zástupci světových mocností a Iránem konat.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Kolumbie podporuje vydání zločince do Spojených států amerických
Nejvyšší soud Kolumbie schválil vydání jednoho z nejnebezpečnějších obchodníků s drogami Daniela Barrery, známého pod přezdívkou „blázen Barrera“, do Spojených států amerických. Daniela Barreru zatkly policejní složky ve Venezuele v roce 2009 a následně ho vydaly kolumbijským autoritám, aby mohl být souzen za obvinění z ilegálního obchodu s drogami a z praní špinavých peněz v Spojených státech amerických, které požádaly o jeho vydání. Rozhodnutí Nejvyššího soudu jenom čeká na podpis prezidenta Kolumbie Juana Manuela Santose a několika ministrů. Podle informací poskytnutých prezidentem Santosem v čase zatčení Barrera kontroloval pašování drog na mnohých místech ve Venezuele a Brazílii.
Exprezident Castro vyzval Severní Koreu, ať nezačíná válku
Bývalý kubánský prezident Fidel Castro v pátek ráno otevřeně požádal Severní Koreu, aby nešla do války. „Pokud vypukne válka, oběma národům Korejského poloostrova přinese pouze mnoho obětí a ani jeden z nich z ní nezíská žádné výhody. Korejská lidově demokratická republika byla vždy přítelem Kuby a také jím zůstane,“ řekl exprezident Castro. Dále dodal, že válka s použitím nukleárních zbraní by ovlivnila více než 70 % planety. Bratr vládnoucího prezidenta Kuby Fidel Castro označil současnou situaci jako jednu z nejvážnějších hrozeb jaderné bezpečnosti od roku 1962, kdy se odehrála v rámci studené války Karibská krize.
USA odvezly z ČR poslední obohacený uran
V současné době se v ČR již nevyskytuje žádný obohacený uran, který se využívá k výrobě jaderných zbraní, oznámila mluvčí Rady národní bezpečnosti USA Caitlin Haydenová. „Dnes můžeme oznámit, že USA ve spolupráci se svými mezinárodními partnery úspěšně odstranily 68 kilogramů vysoce obohaceného uranu – dostatečného materiálu na dvě jaderné zbraně – z České republiky,“ uvedla v prohlášení mluvčí Haydenová. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové se jednalo o uran z výzkumného reaktoru v Řeží u Prahy, odkud byl odvezen do Ruska, kde bude jeho obohacení sníženo na takovou úroveň, aby nebyl využitelný pro výrobu nukleární zbraně. Převoz materiálu se uskutečnil zhruba před 2 týdny za speciálních bezpečnostních opatření na náklady USA.
Americký generál sloužící v Africkém rohu byl zbaven funkce
Generál a velitel Sdruženého spojeného taktického uskupení – Africký roh Ralph Baker byl 28. března zbaven funkce. Velitelství uskupení, které spadá do amerických ozbrojených sil v Africe (AFRICOM), sídlí v Džibuti a řídí americké operace v celé východní Africe, včetně těch proti mezinárodnímu terorismu. Generál Baker byl zbaven funkce pro ztrátu důvěry. Ukončení působnosti generála bylo nařízeno generálem Carterem Hamem, který je velitelem veškerých amerických vojenských operací v Africe.
Ruské námořnictvo si buduje pozice ve Středomoří
V oblasti má v budoucnu operovat až 10 válečných a podpůrných lodí. Jejich vybavení by jim kromě standardních ofenzivních akcí mělo umožnit vyhledávání nepřátelských ponorek a podmořských min. Údržbu budou moci provádět v přístavech Kypru, Sýrie, Černé Hory a Řecka. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admiral Panteleyev na místo určení připlují z Jihočínského moře v polovině května. Ruský ministr obrany Sergei Shoigu oznámil, že jejich úkoly budou souviset s ochranou státních zájmů.
Tunisko se potýká s nárůstem kriminality
Tuniská justice ve čtvrtek pustila z vězení Sheika Abou Abdallaha Ettounsiho, vlastním jménem Imed Ben Salah, který byl vyhoštěn z Egypta, kde ho 21. března zatkli za falšování cestovních pasů určených džihádistům. „Státní zástupce osvobodil pana Ben Salaha z důvodu nespáchání trestné činnosti“, řekl agentuře AFP mluvčí ministerstva spravedlnosti Adel Riahi. Stát se potýká s nárůstem kriminality a útoky ozbrojených skupin napojených na Al-Kajdu již od počátku Arabského jara z kraje roku 2011. Tuniský soud se aktuálně zabývá verbováním mladých Tunisanů bojujících v Sýrii po boku islamistických seskupení. Sekulární opozice obviňuje vládnoucí stranu Ennahda v čele s jejím předsedou Alim Larayedhem za laxní přístup v boji s terorismem.
Srbský ministr financí doporučuje přijmout návrhy EU
Srbský ministr financí Mladjan Dinkić uvedl, že Srbsko by mělo přijmout plán zprostředkovaný EU ohledně řešení etnického rozdělení v jejich bývalé provincii Kosovo, jinak budou čelit riziku izolace. Srbsko musí do 9. dubna sdělit EU, zda přijme či nepřijme navrhovaný plán ohledně srbské menšiny v Kosovu. Zamítnutí plánu by mohlo Srbsko stát zrušení přístupového jednání do EU. Rozhovory mezi premiéry Srbska a Kosova vedené šéfkou zahraniční politiky EU Catherine Ashtonovou skončily bez výsledku. Šefka Ashtonová uvedla, že 16. dubna vydá zprávu o pokroku a rozhodnutí, zda EU přistoupí ke vstupním rozhovorům se Srbskem do EU.
Pokud KLDR zaútočí, USA se bude chtít zasadit o svržení tamního režimu
Podle zdrojů z oblasti národní bezpečnosti se USA v případě nukleárního útoku nebo invaze KLDR do Jižní Koreje zasadí o pád tamního komunistického režimu. Vláda prezidenta Obamy i přes výhrůžky vůdce Kim Jong-una, že Severní Korea zaútočí na Soul a americké cíle, zatím tvrzení nepotvrdila. Nicméně tvrdá odplata v případě útoku z Pyongyangu je běžným předpokladem Pentagonu, uvádí národní bezpečnostní experti. Jižní Korea nedopustí americký preventivní zásah zaměřený na svržení režimu, jak tomu bylo v případě invaze do Iráku v roce 2003. Nicméně plnohodnotný útok ze strany KLDR by změnil situaci a prezident Obama by v takovém případě čelil rozhodování o válce.
Jordánsko posiluje ochranu hranic se Sýrií
Jordánsko zdvojnásobilo počet jednotek střežících 370 km dlouhou hranici se Sýrií. Reaguje tak na varování syrských státních médií, že svou spolupráci s USA a ostatními západními a arabskými státy si „zahrává s ohněm“. Jordánsko totiž poskytuje na svém území prostor k výcviku a vyzbrojování syrských rebelů, které provádí západní státy spolu se spojenci z Ligy arabských států. Rebelové cvičení v Jordánsku jsou podle televize Al-Jazeera hlavně sekulární příslušníci kmenů ze střední a jižní Sýrie, kteří po svém nasazení mají pomáhat chránit jordánské hranice a asistovat syrským uprchlíkům. Mají také působit jako protiváha skupinám napojeným na Al-Kaidu, které v konfliktu s jednotkami syrské vlády zaznamenávají díky svým zkušenostem a výzbroji největší úspěchy. Syrský vládní deník al-Thawra však Jordánsko obvinil z dvojakosti, když vyzbrojuje rebely a zároveň tvrdí, že trvá na politickém řešení syrské krize.
Irán je ohledně svého jaderného programu neústupný
V kazachstánském městě Almaty pokračují rozhovory mezi světovými mocnostmi a Iránem ohledně jeho jaderného programu. Irán znovu silně obhajuje své právo na využití jaderné energie. Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili při jednání prohlásil: „Domnívám se, že naše jednání se může posunout vpřed jednoduchým způsobem, a to uznáním iránských práv, zejména práva na obohacování uranu. Jedná se o mírové využití jaderné energie,“ zdůraznil hlavní iránský vyjednavač Jalili. Dále také hovořil o „hrstce zemí“, které se pokouší „odejmout právo na obohacování ostatním.“ Při předchozím kole rozhovorů se západní státy pokoušely odradit Irán od obohacování uranu na 20 %, což je důležitým krokem k výrobě jaderné zbraně. Výměnou za to nabídly uvolnění tuhých ekonomických sankcí, které byly na Irán uvaleny. Izrael také upozornil, že pokud ostatní prostředky selžou, zastaví iránský jaderný program vojenskými prostředky.
V USA proběhl velký zátah na pašeráky drog
Americké úřady ve středu podnikly velký zátah, při kterém bylo zadrženo až sto pašeráků tvrdých drog, zejména kokainu a heroinu. Drogy směřovaly do USA z Portorika a Dominikánské republiky. Zadržení byli ihned obviněni z pašování drog, někteří i z praní špinavých peněz a dalších souvisejících zločinů a hrozí jim 5 až 10 let vězení. Na zásah, při kterém bylo nasazeno 700 policistů, se úřady připravovaly 15 měsíců. K zásahu došlo najednou ve státech Connecticut, New York, Rhode Island, Massachusetts a v Portoriku.
Neznámí pachatelé stříleli na dům vrchní paraguayské soudkyně
Ve čtvrtek ráno skupina pachatelů 19krát vystřelila na dům vrchní paraguayské soudkyně Nejvyššího volebního soudu (TSJE) Jazmin Barrios. K incidentu došlo v městské čtvrti Sajonia v hlavním paraguayském městě Asunción. Den před atentátem nejvyšší volební instance v Paraguayi požádala ministerstvo vnitra o policejní ochranu pro 7 nejvyšších členů soudu. Soudci TSJE v minulých dnech čelili opakovaným výhrůžkám smrtí, které obdrželi prostřednictvím mobilních telefonů. Vypjatá atmosféra souvisí se parlamentními volbami, které se mají uskutečnit 21. dubna.
Na konci týdne proběhnou další rozhovory s Íránem o jaderném programu
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala Írán, aby reagoval na předloženou nabídku mezinárodního společenství ohledně jaderného programu. Další jednání proběhnou v pátek. Írán tvrdí, že jaderný program je mírový a že má svrchované právo obohacovat uran pro mírové účely, k nimž patří i manipulace s pohonnými hmotami jaderných elektráren. Západní mocnosti mají podezření, že vyvíjejí a ukrývají jaderné zbraně. V únoru proběhlo jednání mezi 6 představiteli západních mocností a Íránem ve snaze prolomit patovou situaci v jaderném programu Teheránu. Úředníci tvrdí, že by mohli nabídnout Íránu zmírnění zákazu obchodování ve zlatě a jiných drahých kovech a uvolnění dovozního embarga na íránské petrochemické produkty a Írán by na oplátku musel zastavit obohacování uranu. Írán naznačil, že s nabídkou není spokojen, ale že se blíží jeho požadavkům.
Teroristé z irácké al-Kaidy mají pomáhat militantům v Sýrii
Irácká zpravodajská služba přinesla zprávu, ve které popisuje spolupráci irácké al-Kaidy, tzv. Nusra Front, s teroristickými skupinami v Sýrii. Jedná se mimo jiné o školící vojenská centra podél irácko-syrské hranice. Mluvčí irácké vlády Ali al-Moussawi prohlásil, že irácká strana je znepokojena tamní bezpečnostní situací. Území označil za „hnízdo teroristických buněk“.
Policisté v Brazílii byli svědky vraždy a nezasáhli, nyní byli zatčeni
Osm policistů v brazilském Sao Paulu bylo zatčeno poté, co brazilská televizní stanice zveřejnila záběry z bezpečnostní kamery, které zachycují vraždu 2 mladíků a přihlížející policejní vůz. Vražda se odehrála na ulici, k mladíkům přijeli na motorce 2 ozbrojení muži, kteří na ně vystřelili. Vteřiny po incidentu se v záběrech kamery objevuje policejní vůz. Policisté nepronásledovali ani útočníky, ani si nevšímali postřelených. Z videa je patrné, že na místě činu byla kromě 2 mladých mužů ještě další osoba, které se podařilo uprchnout. Policie po ní pátrá.
V Mexiku umírá na silnici každý rok zhruba 24 000 lidí
Podle údajů Národní rady pro prevenci proti dopravním nehodám (Conapra) zemřelo v Mexiku v roce 2011 na silnicích 24 000 osob. Dalších 40 000 osob zůstalo s trvalým postižením. Dopravní nehody jsou hlavní příčinou smrti mladých Mexičanů do 35 let, mohou celkově za 28 % úmrtí. Conapra tvrdí, že zhruba u poloviny smrtelných nehod bývá v krvi řidičů nalezen alkohol. V Mexiku není povinné používat na zadních sedadlech bezpečnostní pás a na předních sedadlech jej používá podle zprávy Světové organizace zdraví (WHO) jen 29 % lidí. Bezpečnost na silnicích komplikují také kamiony s příliš těžkým nákladem, časté nedodržování maximální povolené rychlosti a snadné získání řidičského průkazu, který si na černém trhu může za necelých 50 USD opatřit téměř každý.
Syrské letouny zaútočily v Libanonu
Podle očitých svědků přeletěla syrské helikoptéra libanonsko-syrskou hranici a vypálila dvě rakety poblíž předměstí Arsalu, města, kde přebývají syrští uprchlíci. Někteří očití svědci podle agentury Reuters viděli i stíhačku, která údajně také odpálila raketu. Podle BBC nebyl nikdo zraněn, přestože střely dopadly do obydlené oblasti. Syrské vládní jednotky již v minulosti vstoupily na libanonské území, kam pronásledovaly rebely, přes hranice již také několikrát směřovaly minometnou palbu. Oblasti, kde leží i město Arsal, jsou obýváni převážně šíitskými muslimy, jejichž největší organizace, Hizballáh, podporuje vládu syrského prezidenta Assada v boji proti sunnitské opozici a rebelům.
USA vysílají protiraketový štít na ostrov Guam
USA po opakované hrozbě z KLDR rozmístí na tichomořském ostrově Guam obranný protiraketový štít, který by měl být připraven během několika týdnů. Ve středu to oznámilo americké ministerstvo obrany. Severní Korea ve svých agresivních projevech uvedla, že je připravená raketami zasáhnout americké základny na Havaji a Guamu. Podle analytiků KLDR nedisponuje technologiemi, kterými by byla schopna zaútočit na americké pobřeží. Zároveň zůstává nejasné, čeho chce Pyongyang svým přístupem a rétorikou dosáhnout.
Mezi Gazou a Izraelem byly zaznamenané rakety
Palestinští ozbrojenci vyslali dvakrát během 2 dnů rakety na izraelské území. O několik hodin později zareagoval Izrael, jehož letadla bombardovala severní území Pásma Gazy. Rakety nikoho nezranily. Jednalo se o první oboustranný útok od příměří z listopadu 2012. Ozývají se obavy o možném znovu odstartování odvetných útoků z obou stran. V listopadu zemřelo během osmidenního konfliktu na 160 Palestinců a 6 Izraelců.
Krevní msta stále ztěžuje život v Albánii
Zvykové právo neboli Kanun dosud postihuje řadu Albánců po celé zemi, přestože se děje v menší míře, než tomu bylo po pádu komunismu. Statistiky o krevní mstě nejsou dostatečně zdokumentované. Jedním z důvodů je, že se jedná v albánské společnosti o tabuizované téma nebo schopnost dokázat při zločinech, jestli se jednalo o krevní mstu. Podle oficiální statistiky období let 2001 až 2012 se uskutečnilo 98 vražd z krevní msty, ve stejném období mělo být do vykonání krevní msty zapojeno 1 559 rodin. Případy krevní msty se vyskytují po celé Albánii, uplatňování Kanunu je avšak více typické pro sever Albánie, který je kvůli hornatým oblastem více nedostupný a tradičnější. Krevní msta je založená na principu „oko za oko, zub za zub“ a může být vykonána na kterémkoliv mužském rodinném příslušníkovi, nicméně nejsou z krevní msty v současné době vyjímáni i děti a ženy.
V rámci programu výměny bylo v Mexiku odevzdáno na 4 miliony zbraní
Více než 4 miliony zbraní odevzdali do rukou policie občané Mexika po 7 týdnech programu výměny zbraní, který organizuje Kancelář občanské bezpečnosti v spolupráci s Kanceláří národní obrany. Zbraně mohli obyvatelé beztrestně přinést a dokonce vyměnit za elektronické zařízení, jako tablety, notebooky, nebo peníze v hotovosti. Cílem programu je potírat zločin již od začátku a vyhnout se tragickým nehodám zapříčiněným nošením zbraně. Úřady podobně získanou munici budou následně ničit.
Rumunský premiér nominoval jména osob na šéfa rumunského protikorupčního úřadu
Do čela Národního protikorupčního ředitelství (DNA) navrhl rumunský premiér a prozatimní ministr spravedlnosti Victor Ponta na post hlavního státního žalobce jeho dosavadního zástupce Tiberia Nitu, jako hlavu DNA nominoval premiér Ponta hlavní státní žalobkyni Codrutu Kövesi. V úterý 26. března nahradil premiér Ponta v čele ministerstva spravedlnosti Monu Pivniceru. Po nominaci ministra spravedlnosti postů do čela DNA musí schválit navrhovaná jména prezident Traian Basescu, který dosud všechny navrhované osoby do čela DNA odmítl.