V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
OSN odmítla vyplatit Haiti kompenzaci za rozšíření cholery
Organizace spojených národů nevyhověla žádosti skupiny 5 000 postižených Haiťanů o vyplacení odškodnění za následky cholery. Pro pozůstalé v petici požadovali 100 000 USD a pro nakažené 50 000 USD. Na nemoc zemřelo od října 2010 zhruba 8 000 obyvatel Haiti, půl milionu je nakaženo. Podle Bostonského Institutu pro spravedlnost a demokracii na Haiti (IJDH) cholera pochází od nepálských dobrovolníků mezinárodních mírových sil OSN. K rozšíření cholery přispělo také zemětřesení v lednu 2010, které zničilo infrastruktury v zemi a narušilo hygienické podmínky. OSN odpovědnost za nemoc popírá a odvolává se na Úmluvu o výsadách a imunitách OSN z roku 1947. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve čtvrtek oznámil rozhodnutí organizace haitskému prezidentovi Michellu Martelly.
Americký generál John Allen se nestane velitelem vojsk v Evropě
Americký generál a bývalý velitel mezinárodní mise ISAF v Afghánistánu John Allen se nakonec nestane vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, jak se předpokládalo. Generál Allen chce odejít do důchodu, především kvůli zdravotním problémům své manželky. Prezident Obama jeho přání ukončit kariéru plně respektuje a uvedl, že si velmi cení práce generála Allena a že ho považuje za skutečného patriota. V čele mise ISAF byl generál John Allen vystřídán generálem Josephem Dunfordem před několika dny. Generál Dunford by měl být posledním velitelem vojsk NATO v Afghánistánu.
OSN: Obě strany v syrském konfliktu páchají válečné zločiny
Poslední zpráva vyšetřovací komise OSN, které mapuje události v Sýrii za posledních 6 měsíců, uvedla, že jak vládní jednotky, tak protivládní síly páchají válečné zločiny včetně zabíjení a mučení a používání teroru proti civilistům. „Vládní jednotky a přidružené milice prováděly nezákonné popravy porušující mezinárodní humanitární právo,“ uvedla zpráva OSN. Protivládní jednotky podle zprávy OSN zase „ohrožují civilisty tím, že umisťují vojenské objekty do blízkosti civilních zón“. Podle vydané zprávy je však intenzita zločinů páchaných vládními silami mnohem větší než intenzita zločinů, které mají na svědomí rebelové. Vedoucí vyšetřovací komise OSN Paulo Pinheiro vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby jednala a ujistila se, že příslušní lidé se budou za své zločiny zodpovídat, eventuálně i před Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Na Kypru probíhá volba nového prezidenta
Předseda pravicové demokratické strany (DISY) Nicos Anastasiades, jemuž vyjádřila podporu německá kancléřka Angela Merkelové, má v průzkumech veřejného mínění 15 bodů náskok nad svým hlavní soupeřem levicovým Stavros Malas. Předseda Anastasiades nepředpokládá, že vyhraje s 50% většinou, kterou potřebuje na vítězství, takže se nejspíš proběhne druhé kolo voleb 24. února. V době volby prezidenta Kypr zasáhla globální finanční krizi a v červnu se stal 5. členem eurozóny, který požádal o finanční pomoc. V důsledku restrukturalizace řeckého státního dluhu utrpěly kyperské banky velké ztráty, čímž byl Kypr vyloučen z mezinárodních finančních trhů, a proto byla vláda nucena požádat o finanční pomoc EU. Kypr zažádal o 22,7 miliard USD od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), což je v porovnání s ostatními zeměmi malá částka, ale zhruba se rovná hrubému kyperskému domácímu produktu. Někteří investoři vyjádřili obavy o neschopnosti splatit své dluhy a také o silných vazbách na Rusko, které jim rozšířilo úvěr o 3,3 miliard USD na konci roku 2011.
Ajatolláh Khamenei popřel, že by Irán usiloval o jadernou zbraň
Hlavní iránský duchovní vůdce ajatolláh Khamenei prohlásil, že podporuje snahu o odstranění jaderných zbraní, a zároveň, že Irán se takovou zbraň nesnaží sestrojit. „Věříme, že jaderné zbraně by měly být odstraněny. Nechceme stavět jaderné zbraně. Ale pokud bychom tento postoj nezastávali a rozhodli se si jaderné zbraně zaopatřit, žádná síla by nám v tom nezabránila,“ uvedl ajatolláh Khamenei. USA, Rusko, Francie, Čína, Německo a Velká Británie se chystají na obnovení jednání s Iránem ohledně jeho jaderného programu. Další kolo rozhovorů, které mají řešit situaci kolem iránského jaderného programu, bude zahájeno již 26. února. Jiné rozhovory s Iránem, které vedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), ztroskotaly. Irán navíc oznámil instalaci nových centrifug na obohacování uranu, zároveň ale ohlásil zvýšení výroby jaderného paliva právě z již obohaceného uranu.
Egypt dokončuje ekonomické podmínky k získání půjčky od Mezinárodního měnového fondu
Egyptský premiér Hisham Qandil řekl, že vláda dokončuje podmínky potřebné k získání půjčky slíbené Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Předběžná dohoda o úvěru byla podepsaná v listopadu loňského roku. Egypt z MMF získá přibližně 4,8 miliard USD. To by mělo zemi uchránit před hospodářským kolapsem. „Ekonomika není v dobrém stavu, potřebuje odpočinek,“ ohlásil premiér Qandil. Ratingová agentura Moody´s v úterý snížila úvěrový rating Egypta pro pochybnosti kolem bezpečnosti půčky, respektive, zda budou Egypťané schopni ji řádně a včas splatit. Další otázka vyvstává z obav o ekonomickou stabilitu země, neboť začaly nové protestní akce, které mohou ohrozit hospodářský růst.
OSN varovalo jemenského exprezidenta před zasahováním do demokratizace země
Rada bezpečnosti OSN varovala bývalého jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha a jeho bývalého viceprezidenta Ali Salim al-Beidha před zasahováním do demokratické transformace Jemenu. „Exprezident Saleh by neměl podkopávat přechod k demokracii a národní dialog, který podporuje celé mezinárodní společenství,“ uvedl britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant. Po odchodu prezidenta Saleha zformovali politici novou vládu národní jednoty a připravují se na nové volby na rok 2014. Nový proces národního dialogu, který má začít během března, má do politické diskuze zapojit i dosud marginalizované skupiny obyvatel. OSN však varovalo, že celý proces je zatím velmi křehký a mohl by ztroskotat. Rada bezpečnosti OSN rovněž vyjádřila znepokojení nad údajným pašováním zbraní do Jemenu, z kterého tamní vláda obviňuje Irán.
Jaderní inspektoři se nedohodli s Iránem
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se nedohodli s iránskou vládou na přístupu do iránských jaderných zařízení, ani na datu dalších rozhovorů. Podle zástupců IAEA nevedl Irán, navzdory četným ujištěním, jednání v dobré víře, je tak prý na čase vyhodnotit, jestli dosavadní přístup IAEA je tím správným. Tento neúspěch je špatným signálem před pokračováním šestistranných rozhovorů o iránském jaderném programu, které mají začít koncem února v Kazachstánu. Podle stanice Al-Jazeera je problém také v blížících se iránských prezidentských volbách, neboť kvůli nim žádný politiky nechce činit ústupky vůči západu, zejména vůči Izraeli nebo USA.
Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci
Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.
OSN by mohla do Mali vyslat mírové jednotky během několika týdnů
Rada bezpečnosti OSN by mohla dosáhnout dohody v rozmezí 2 až 3 týdnů ohledně vyslání peacekeepingových jednotek, tzv. modrých přileb, které by pomohly stabilizovat zemi. Mírové jednotky by měly čítat až 6 000 mužů. V lednu vyslala Francie do země jednotky, které pomohly znovu získat kontrolu nad částí severu, jenž byl od březnového převratu pod vedením islamistických skupin. V Mali by se 31. července měly konat volby, v nichž by měl být dokončen přechod k civilní vládě. Podle velitele mírových jednotek Herve Ladsouse by jednotky OSN v zemi na poklidný průběh voleb měly dohlížet. Malijská vláda přítomnost mírových jednotek nevítá, bojí se rozdělení zemi.
Entita Republika srbská chce uspořádat referendum před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO
Prezident entity Republiky srbské Milorad Dodik v pondělí při svém návratu ze zahraniční cesty v Rusku uvedl, že před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO by se nejprve mělo uskutečnit referendum na celostátní úrovni. Většina Srbů v Bosně a Hercegovině je proti vstupu země do NATO především kvůli bombardování Srbska v roce 1999. Rusko je důležitým partnerem Republiky srbské, návštěva prezidenta Dodika v Rusku se týkala především projektu na výstavbu plynovodu South Stream skrz entitu, dohoda o výstavbě by měla být podepsána mezi zeměmi do konce května. Dohoda avšak pravděpodobně bude vyžadovat i souhlas a spolupráci Bosny a Hercegoviny.
Irán zmírňuje napětí kolem svého jaderného programu
Irán potvrdil, že obnovil přeměnu uranu obohaceného na 20 % na palivo, čímž zmenšuje svou zásobu obohaceného uranu potenciálně vhodného k výrobě jaderné zbraně. „Všechny práce již probíhají a zprávy o ní už byly zaslány Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA),“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast. Irán tím zmírňuje napětí a vytváří více času na rozhovory o svém jaderném programu, které budou obnoveny 26. února v Kazachstánu. V příštích dnech má IAEA publikovat novou zprávu ohledně stavu zásob iránského obohaceného uranu a ohledně rychlosti jeho přeměny na palivo. Irán začal obohacovat uran na 20 % v roce 2010, čímž se výrazně přiblížil možnosti výroby atomové zbraně, neboť 20 % uran lze poměrně snadnou obohatit na 90 % potřebných pro výrobu zbraně.
Ruský ministr zahraničí navštívil Alžírsko
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel v pondělí do Alžíru. Diskutovat bude jak s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou, tak se svým protějškem Mouradem Medelcim. Obě země mají v plánu zaměřit se na vzájemnou spolupráci ve všech oblastech společného zájmu. Ministr Lavrov přijel i za účelem vyslechnout si názory na probíhající válečné konflikty v regionech Sahelu a Sýrii. Alžírsko i Moskva upřednostňují nevměšovat se do vnitřních záležitostí země a ponechání na samotných syrských orgánech, jakým způsobem se s konfliktem vypořádají. Nicméně předseda ruského parlamentu Sergej Naryškin v Paříži deklaroval ruskou podporu mezinárodního kontingentu v Mali.
Obchod mezi zeměmi Střední Ameriky brzdí vysoké poplatky za přepravu a na celnicích
Podíl obchodu na HDP vzrostl v zemích Střední Ameriky mezi lety 2000 a 2011 o 8 %. Rychlejší růst brzdí problémy s logistikou a přepravou zboží. V současnosti je dražší přepravit rajčata z hlavního města Kostariky do hlavního města sousední Nikaraguy než do města San José v Kalifornii, které je více než desetkrát vzdálenější. Při exportu rajčat z Kostariky do Nikaraguy drobnější pěstitelé zaplatí za přepravu a celní poplatky více než 50 % z ceny přepravovaných rajčat. Zlepšením logistiky a zvýšením konkurenceschopnosti se zástupci zemí Střední Ameriky zabývali na pátečním setkání v hlavním městě Kostariky, San José, na kterém se podílely Světová banka (SB), obchodní univerzita INCAE a kostarické ministerstvo pro zahraniční obchod.
Severní Korea uskutečnila další jaderný test
V úterý ráno Severní Korea simulovala další jaderný výbuch. Podle oficiálních zpráv severokorejské vlády byl test úspěšný. Jeho výsledky jsou velmi podobné jako u testů v letech 2006 a 2009. Severokorejci testují jaderné zbraně i přes celosvětový intenzivní odpor, Rada bezpečnosti OSN v prosinci vydala rezoluci navyšující sankce. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon tento test označil za „hluboce destabilizující provokaci“. Prezident USA Obama požaduje okamžitou mezinárodní reakci.
Prezident Barack Obama považuje severokorejský jaderný test za provokaci
Americký prezident Barack Obama ostře odsoudila jaderný test, ke kterému v úterý přistoupila Severní Korea. Podle amerického prezidenta je nukleární zkouška vysoce provokativní akcí a ohrožuje nejen region a USA, ale i mezinárodní stabilitu a mír. Zároveň prezident Obama dodal, že jaderným testem KLDR porušila celou řadu rezolucí OSN. Americký prezident vyzval k rychlé mezinárodní reakci. Třetí jadernou zkoušku Severní Koreje odsoudili i další státníci, stejně jako generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
Francie se obává guerillové války v Mali, ve městě Gao proběhlo zatýkání islamistů
Ve městě Gao na severu Mali armáda provedla zátah na islamisty, kteří se měli účastnit víkendového útoku, při němž zemřeli nejméně 3 civilisté. Podle malijského ministra obrany Yamoussa Camara byli 3 islamisté zabiti a 11 dalších zajato. Navzdory dobytí severu Mali, který od březnového vojenského převratu ovládaly islamistické skupiny, vzrůstá počet sebevražedných útoků, země se obává guerillové války. Francie přitom prohlásila, že se plánuje ze země stáhnout již během března, její jednotky má nahradit mise Africká unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) o síle 8 000 mužů.
Joseph Dunford se stal novým velitelem mise ISAF
Generál John Allen, který se pravděpodobně stane vrchním velitelem spojeneckých vojsk v Evropě, byl vystřídán na postu velitele afghánské mise ISAF generálem Josephem Dunfordem. Odcházející velitel mezinárodních sil v Afghánistánu Allen uvedl, že NATO je na cestě k vítězství. Generál Dunford by měl být posledním velitelem mise, který bude dohlížet na stažení většiny zahraničních vojsk z Afghánistánu. K předání velení došlo v neděli během ceremoniálu na velitelství ISAF v Kábulu.
Bosna musí splnit poslední krok před podepsáním Akčního plánu členství do NATO
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rassmusen při své návštěvě v hlavním městě Bosny Sarajevu uvedl, že pokud chce Bosna pokročit v jednáních o členství do NATO, musí registrovat výši bosenského vojenského majetku. Přitom dohoda o registraci majetku byla sjednání již v roce 2012, dosud však nebyla implementována. Registrace majetku je poslední podmínka, která brání podepsání Akčního plánu členství (MAP) a následného vstupu Bosny do NATO. Pokud se Bosna stane členem NATO a EU, zajistí si podle odborníků zároveň ekonomický růst, příliv zahraničních investic a snížení pracovní nezaměstnanosti.
Bývalý kanadský důstojník byl odsouzen za špionáž
Bývalý důstojník kanadského námořnictva Jeffrey Delisle byl odsouzen k 20 letům vězení za špionáž. Delisle přiznal, že po dobu 4 let poskytoval Ruské federaci tajné dokumenty, které Kanada sdílela s USA a dalšími členskými státy NATO. Jeffrey Delisle pracoval v úseku námořnictva, kde měl přístup k přísně tajným informacím, které kopíroval na paměťovou kartu a výměnou za peníze je e-mailem posílal do Moskvy. Za svoji činnost získával měsíčně 3 000 USD.
Jemen obviňuje Irán z pašování zbraní
Jemenský prezident Abd-Rabbu Mansour Hadi vyzval svého iránského protějška, prezidenta Mahmuda Ahmadínežáda, aby Irán přestal pašovat do Jemenu zbraně. Dne 23. ledna totiž jemenská pobřežní stráž zadržela loď nesoucí náklad protiletadlových raket a granátů, podle BBC se spekuluje, že za dodávkou stojí Irán. Jemenská vláda se obává, že Irán spolupracuje s povstalci na jihu země ve snaze oslabit a destabilizovat celý stát. Jemenská vláda kromě výzvy prezidentu Ahmadínežádovi požádala o prošetření záležitosti i Radu bezpečnosti OSN. Pokud by se ukázalo, že Irán je původcem zbraní, šlo by z jeho strany o porušení rezoluce OSN, která uvaluje embargo na iránský vývoz zbraní. Teherán však jakékoli spojení s původem zbraní odmítl.
Mezinárodní trestní soud v Haagu chce soudit bývalého šéfa libyjské kontrarozvědky
Mezinárodní trestní soud (ICC) v nizozemském Haagu žádá Libyi, aby vydala k trestnímu stíhání bývalého šéfa kontrarozvědky Abudllaha As-Senoussiho, který svoji pozici zastával v době vlády vůdce Muammara Kaddáfího. ICC ho obviňuje ze zločinů proti lidskosti, vraždě a pronásledování demonstrantů v roce 2011. „Libyjské orgány jsou povinny splnit domluvu o předání,“ sdělil haagský soudce s tím, že soud má pravomoc obrátit se na Radu bezpečnosti OSN. Spekuluje se také o vydání syna bývalého vůdce Saifa al-Islama Kaddáfího.