Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Rada bezpečnosti OSN zpřísní sankce proti KLDR
Ve čtvrtek se Rada bezpečnosti OSN dohodla na zpřísnění sankcí uvalených na KLDR. Sankce se budou týkat především obchodu a bankovnictví, ale například i oficiálních cest diplomatů. Hlavní cílem nové rezoluce je zastavit přísun materiálu a veškerých peněz, které by mohly sloužit Pchjongjangu k vývoji jaderného arzenálu. Sankce byly přijaty jednomyslně. Generální tajemník Ban Ki-moon vítá rozhodnutí Rady a označuje ho za ,,účinné a věrohodné„. ,,Tímto krokem bylo vysláno jednoznačné poselství do KLDR, že mezinárodní společenství nehodlá tolerovat jakékoliv usilování o získání jaderných zbraní,“ řekl generální tajemník Ban Ki-moon. První sankce na KLDR byly uvaleny po jaderných zkouškách v roce 2006 a 2009, tehdy se týkaly zákazu dovozu jaderných a raketových technologií, poté následovala sankce v lednu 2013 v reakci na vypuštění dalekonosné rakety Unha-3.
Barmský reformní vývoj není bezproblémový
Z prohlášení vyšetřovatele OSN plyne, že reformy, které nyní Barma podstupuje, by mohly být postupně omezovány. Barmská vláda by se tak podle jeho zprávy měla vyvarovat některých kroků, pokud chce pokračovat v současném pozitivním vývoji. Největším problémem i nadále zůstává postoj vlády k etnickým menšinám země, především muslimům a Kačjinům. Některé reformy dosud nebyly reálně provedeny. Vyšetřovatel OSN Ojea Quintana však zároveň prohlašuje, že Barma se s reformami a celkovou proměnou vypořádává více než úspěšně, příkladem může být řešení situace barmských politických vězňů, kdy již většina z nich byla propuštěna v rámci amnestií. Barma má podporu mezinárodních aktérů, např. Evropské unie, začínají se k ní ale obracet i aktéři regionální.
Liga arabských států nabídla členství syrské opozici
Liga arabských států nabídla Syrské národní koalici (SNC), hlavní opoziční skupině podporované západními a arabskými zeměmi, členská křesla syrské vlády. Tento krok avšak nepodporovaly všechny stát Ligy: Irák a Alžírsko vyjádřily své výhrady, Libanon se dokonce od celého rozhodnutí distancoval. Mluvčí SNC Walid al-Bunni naopak krok označil za nejdůležitější, který Liga od začátku syrského konfliktu učinila. Členové Ligy arabských států vyzvaly SNC, aby ustanovila své zástupce a účastnila se již nejbližšího jednání, které proběhnou v katarském Doha 26. a 27. března. Podle stanice Al-Jazeera by se tento krok mohl stát precedentem i pro ostatní mezinárodní organizace jako například OSN.
KLDR hrozí preventivním jaderným útokem proti USA
Jako reakce na projednávání přísných sankcí proti KLDR, které dnes bude řešit Rada bezpečnosti OSN a které prosazují USA i Čína, pohrozila Severní Korea preventivním jaderným útokem proti USA. „Dokud Spojené státy americké podněcují jadernou válku, budeme využívat své právo na preventivní útok,“ citovala ČT24 severokorejské ministerstvo zahraničí. Rada bezpečnosti OSN bude ve čtvrtek jednat o sankcích, které mají být reakcí na jaderný test KLDR z minulého měsíce. Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová uvedla, že se bude jednat o jedny z nejtvrdších sankcí, které kdy OSN uvalila. Sankce zároveň odůvodnila slovy, že musí být zřejmé silné odhodlání mezinárodního společenství naplnit jaderné odzbrojování.
Egypt sníží dovoz ropy do země
Egyptská státní ropná společnost Egyptian General Petroleum Corp (EGPC) rozhodla o zrušení dodávek 9 milionů barelů irácké ropy pro druhé čtvrtletí roku 2013, jak bylo původně sjednáno. Plynového oleje, používaného převážně v průmyslu a zemědělství se změny dotknou méně. Energetičtí obchodníci snižují import kvůli pádu devíz v době hospodářské recese. „Nyní, kdy budeme muset splatit půjčku poskytnutou Mezinárodním měnovým fondem (MMF), vyzývám všechny občany k nižším nárokům na spotřebu energie. Egypt ji už nemůže dotovat,“ řekl prezident Mohammed Mursí. Nižší, ale pravidelné dodávky ropy zajistí ruský Lukoil, britská BP a nizozemský Vitol.
V Norsku probíhá jednání o humanitární reakci na potencionální výbuch jaderné zbraně
Humanitární zástupci OSN a široká odborná veřejnost se v úterý sešli v Norsku na konferenci, která se snaží nalézt odpovědi na otázku, co může mezinárodní společenství reálně udělat v případě výbuchu jaderné zbraně. „Humanitární následky jaderného útoku či náhodného jaderného výbuchu by byly katastrofické a je potřeba zvážit, do jaké míry můžeme v rámci humanitárního systému účinně reagovat na takovou krizi,“ uvedl ředitel OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Rhashid Khalikov (OCHA). Dvoudenní konference zahrnuje přednášky a diskuze i s odborníky z oblasti zdravotnictví, životního prostředí, financí, apod. Podle norského ministerstva zahraničních věcí bude konference především zaměřená na identifikace jaderné zbraně, jejich detonaci a studium historických zkušeností jaderných výbuchů a jejich humanitárních dopadů.
Čína a USA souhlasí s předběžným návrhem uvalení sankcí na KLDR
Čína a USA se dohodly na nových sankcích, které mají být uvaleny na KLDR za její v pořadí již třetí jaderný test, který byl uskutečněn 12. února. Návrh o usnesení má být předložen v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Další podrobnosti o tom, co je obsahem dohod mezi oběma aktéry prozatím není známo. Čína je jediným spojencem KLDR a jeho hlavním obchodním partnerem, doposud se Peking zdráhal použít proti KLDR přísnější sankce s odvoláním na možné způsobení nestability uvnitř země, po nedávném testu avšak Čína obrací.
Angola a Uruguay chtějí vstoupit do nové etapy vzájemné spolupráce
Uruguayský ministr zahraničí Luis Almagro navštívil Angolu. V hlavním městě Luanda se sešel s angolským prezidentem José Eduardem dos Santem. Oba státy chtějí oživit bilaterální spolupráci. Zaměří se na oblast diplomatických vztahů, zemědělství, kultury, průmyslu, ropné těžby a energetiky. Angola a Uruguay v Luandě podepsaly dohodu týkající se osvobození povinnosti víz pro diplomaty, úřední osoby a některé umělce. Dále zástupci států hovořili o OSN a slíbili si, že navzájem podpoří kandidaturu toho druhého jako nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Ministr zahraničí pro Uruguay Luis Almagro jménem uruguayského prezidenta José Mujicy pozval angolského prezidenta José Eduarda dos Santu do Uruguaye.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii požaduje přístup do iránského zařízení
Šéf mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Yukiya Amano před výborem agentury prohlásil, že „povolení přístupu do komplexu Parchin by byl pozitivní krok, který by demonstroval iránskou ochotu zaměřit se na jádro problému“. Podle šéfa IAEA Amana by Irán měl agentuře přístup udělit bez čekání na další rozhovory. IAEA podezřívá Irán, že v komplexu Parchin testuje výbušniny schopné iniciovat jaderný výbuch. IAEA už jednala s Iránem o přístupu do jeho jaderných zařízení minulý měsíc, tehdy avšak šéf iránského jaderného programu Fereydun Abbasi-Davani prohlásil, že návštěva jakéhokoliv zařízení, včetně komplexu Parchin, „není na pořadu dne“.
USA přislíbily finanční podporu Egyptu
Americký ministr zahraničí John Kerry přislíbil Egyptu finanční pomoc ve výši 450 milionů USD, oznámil to po schůzce s egyptským prezidentem Mohammedem Mursím. Oznámení však doprovodil slovy, že „Egypťané se musí semknout a začít řešit problémy své ekonomiky“. USA prozatím Egyptu poskytnou 190 milionů USD z celkové částky. Ministr Kerry již během současné návštěvy v Egyptě naléhal na uzavření dohody mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a egyptskou vládou o půjčce 4,8 miliardy USD. Dohoda byla skoro uzavřena, kvůli nepokojům v Egyptě avšak byla odložena. Během svého rozhovoru s prezidentem Mursím ministr Kerry rovněž naléhal, aby nadcházející egyptské parlamentní volby byly „svobodné, spravedlivé a transparentní“.
Americký ministr zahraničí Kerry je na návštěvě Egypta
Americký ministr zahraničí John Kerry na své návštěvě Egypta prohlásil, že „je prvořadé a nezbytné, aby egyptská ekonomika zesílila a postavila se zpátky na nohy.“ Vyzdvihl také důležitost půjčky od Mezinárodního měnového fondu (IMF), o kterou se Egypt uchází. Během své dvoudenní návštěvy Egypta má ministr Kerry vést rozhovory z předními představiteli egyptské vlády, stejně jako s lídry opozice. Někteří opoziční činitelé však již schůzku s ministrem Kerrym odmítli, neboť je pobouřila jeho výzva, aby přehodnotili plánovaný bojkot egyptských parlamentních voleb. Podle BBC však od pádu egyptského exprezidenta vliv USA v zemi velmi zeslábl, není proto jasné, jak velký bude mít návštěva ministra Kerryho dopad.
V USA dojde na velké škrty
Poté co se američtí zákonodárci nedohodli na rozpočtovém balíčku, dojde na velké výdajové škrty v americkém federálním rozpočtu pro rok 2013. Prezident Barack Obama, který varoval před velkými škrty, to již potvrdil svým podpisem. Prezident Obama také uvedl, že snížení výdajů o částku 85 miliard USD může velmi vážně poškodit ekonomiku USA. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že škrty v rozpočtu USA mohou zpomalit globální ekonomický růst. Prezident Obama se do poslední chvíle snažil přimět republikány a demokraty v Kongresu, aby se dohodli na kompromisním řešení, čímž by k celoplošným škrtům nedošlo.
OSN: Na 4 milionů Jihosúdánců může letos trpět hladem
Podle OSN až jedna třetina obyvatel Jižního Súdánu se v letošním roce bude potýkat s nedostatkem potravin navzdory vyšší sklizni minulý rok. Důvodem je vysoká cena potravin a nedostatečná infrastruktura. Na 1 milion obyvatel bude pravděpodobně odkázán na potravinovou pomoc Světového potravinového programu (WFP). Země, která svou velikostí se přibližuje Francii, má pouze 4,5 % zemědělské půdy. Jižní Súdán patří k nejméně rozvinutým zemím světa poté, co se v roce 2011 odtrhl od Súdánu.
Izrael odsoudil výrok tureckého premiéra o sionismu
Na jednání OSN ve Vídní pronesl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, že „spolu se sionismem, antisemitismem a fašismem by i islamofóbie měla být považována za zločin proti lidskosti“. Sionismus jako ideologie hlásá právo židů mít domov v biblické „zemi Izrael“. Proti výroku tvrdě vystoupila kancelář izraelského premiéra Netanyahua, stejně jako americký ministr zahraničí John Kerry. Za „zraňující a kontroverzní“ označil výrok i generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Výrok premiéra Erdogana naopak bránil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, který s odkazem na incident mezi izraelskou armádou a tureckými aktivisty v roce 2010 prohlásil: „Pokud se nějaká země chová nepřátelsky k právu na život našich občanů, pak nám to vyhrazuje právo učinit prohlášení.“
Britský expremiér Blair bránil Rwandu, za konflikt v Demokratické republice Kongo nemůže
Na jaře minulého roku propukl na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený konflikt mezi rebelskou skupinou M23 a konžskou vládou, který měl za následek na 800 000 vystěhovaných obyvatel. OSN několikrát zopakovala údajnou roli sousední Rwandy v konfliktu, jehož měli podporovat i vysocí političtí představitelé Rwandy v čele s ministrem obrany Jamesem Kabarebe. Rwanda veškerá obvinění odmítla. Britský expremiér Tony Blair uvedl, že konflikt v Demokratické republice Kongo je komplexní a nemůže být svalován na jedinou zemi – Rwandu. Bývalý premiér rovněž nesouhlasí se zastavením rozvojové pomoci evropských států poté, co byla vznesena obvinění proti Rwandě. Středoafrická země podle něj potřebuje pomoc mezinárodního společenství, aby snížila rozsáhlou chudobu.
Jih Izraele zasáhla raketa odpálená z Gazy
OSN je velmi znepokojeno raketou, která byla v úterý vystřelena z Gazy a zasáhla jih Izraele, v reakci na tento čin žádá obnovení jednání mezi oběma aktéry, jejichž cílem by bylo prolomit patovou situaci na Blízkém východě. Vypálením rakety bylo porušeno příměří uzavřené 21. listopadu loňského roku. Raketa, která zasáhla oblast Ashkelonu způsobila jen nepatrnou škodu, přesto zvláštní zástupce OSN pro situaci na Blízkém východě Robert Serry ve vypálení rakety spatřuje narůstající tlak mezi Palestinci a Izraelci. Příčinou podle něj je nedostatečný proces vyjednávání na obou stranách konfliktu.
OSN odsuzuje gulagy v KLDR a vyzývá členské státy k jednání
Nezávislí komisaři OSN pro lidská práva vyzývají mezinárodní společenství k vyšetřování porušování lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (KLDR), kde v zajateckých táborech se mají nacházet tisíce politických vězňů. Vězňům se nemá dostávat zdravotní péče a mají mít jen velmi omezené potravinové příděly, které hraničí s hladověním. Podle OSN jsou nuceni pracovat 7 dní v týdnu v náročných průmyslových odvětvích a v nelidských podmínkách, kde jim hrozí bezprostřední nebezpečí. Mnoho z nich je odsouzeno za politické zločiny, jako například za protisocialistické názory či kritizování současné vlády. Ve vězení má docházet ke znásilňování žen a pokus o únik je ve většině případů trestán popravou. Podrobná zpráva o stavu lidských práv v KLDR bude předložena Radě bezpečnosti OSN 11. března na zasedání v Ženevě.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády
Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.
Ratingová agentura Moody’s snížila Hondurasu rating
Agentura Moody’s přidělila latinskoamerické zemi ratingový stupeň B2 a přehodnotila tak honduraskou ekonomiku ze stabilní na negativní. Důvodem je zhoršení fiskální politiky v roce 2012 a nízká pravděpodobnost zlepšení v letošním roce. Podle agentury Moody’s země letos nesplní požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF). Hodnocení agentury Moody’s přichází několik dní po oznámení honduraské vlády, že je připravena vystavit státní dluhopisy v hodnotě 750 milionů USD, současná situace jejich prodej může zkomplikovat.
USA a Japonsko chtějí řešit porušování lidských práv v KLDR
Spojené státy americké a Japonsko chtějí prosadit mezinárodní vyšetřování, které se zaměří na otázku, zda dochází k porušování lidských práv v Severní Koreji. Obvinění vznesla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. KLDR veškerá obvinění odmítá. Součástí návrhu rezoluce na mezinárodní vyšetřování, které hodlá s Japonskem předložit i EU, obsahuje i návrh na šetření, zdali v KLDR dochází k mučení a popravám politických vězňů. „Široká podpora této rezoluci mezinárodním společenstvím by vyslala silný signál KLDR,“ citovala slova japonského diplomata Tošika Abeho ČTK.
Argentina obviňuje Velkou Británii ze zbrojení v blízkosti Falklandských ostrovů
Argentinský vicekancléř Eduardo Zuaín v pondělí podle BBC na konferenci OSN v Ženevě uvedl, že Velká Británie začíná shromažďovat vojenský arzenál, včetně jaderných zbraní, v blízkosti Falkland. Používání atomových zbraní v celé Latinské Americe a oblasti Karibiku zakazuje Smlouva z Tlatelolco, která platí od roku 1969. Argentina tvrdí, že Velká Británie vysílá ponorky schopné nést jaderné zbraně, evropská země nařčení odmítá a tvrdí, že její vojenská přítomnost v regionu se od roku 1982, kdy spolu obě země měly válečný konflikt o nadvládu Falklandských ostrovů, nezměnila a slouží pouze k obranným účelům.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.