Komisař EU pro rozšíření Štefan Füle poslal makedonskému premiérovi Nikolovi Gruevskemu a lídrovi opozičních sociálních demokratů Branku Crvenkovskemu dopisy, ve kterých oba státníky vybídl k společnému dialogu a urovnání napjatých politických poměrů v Makedonii. Vláda i opozice reagovaly na dopisy vzájemným obviňováním za politické napětí v zemi. Mluvčí Füleho Peter Stano ve čtvrtek uvedl, že Füle je připraven, pokud se vztahy mezi vládní a opoziční stranou zlepší, přijet do Makedonie a pomoci vyřešit politické poměry, již dříve plánovanou cestu do země tento týden zrušil. Rada EU uvedla, že rozhodnutí o zahájení přístupových jednání Makedonie do EU bude záviset na zprávě Evropské komise na jaře.
Archiv rubriky: Evropa
Rumunsko se obává zamítnutí žádosti o vstupu do Schengenu kvůli Bulharsku
V březnu by měla Evropská komise rozhodnout, zda se bude moci Rumunsko s Bulharskem připojit k schengenskému prostoru. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že současná napjatá politická situace v Bulharsku bude mít pravděpodobně negativní vliv na přijetí obou zemí do Schengenu, nicméně vstup dosud blokovaly některé země EU, a to především Nizozemsko, Německo a Belgie a není jisté, zda se nepokusí vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru především kvůli vysoké kriminalitě a organizovanému zločinu opět zabránit. Rumunsko však trvá, že je připraveno na vstup do Schengenu, i co se týče technického vybavení potřebného ke kontrole na 2000 km dlouhé hranice s Ukrajinou a Moldavskem.
Německý ministr zahraničí požaduje po Albánii nezávislé parlametní volby
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval Albánii, aby dodržela mezinárodní standardy při konání parlamentních voleb, které by se měly uskutečnit v červnu. Zároveň minister Westerwelle varoval před nacionalistickou rétorikou některých albánských činitelů, která se stupňuje od 100. výročí vzniku Albánie v listopadu 2012. Prohlášení ministr Westerwelle učinil na společné tiskové konferenci s albánským ministrem zahraničí Edmondem Panaritim.
V Tunisku byli zatčeni podezřelí z vraždy politika Chokriho Belaida
„V případu vyšetřování vraždy Chokriho Belaida jsme pokročili natolik, že už vyslýcháme podezřelé útočníky, z důvodu bezpečnosti zatím nemohu zveřejnit více,“ oznámil ve čtvrtek tuniský ministr vnitra Ali Larayedh. Na pokrok ve vyšetřování tuniská společnost čekala, smrt bývalého opozičního šéfa Lidové fronty (FP) zvýšila napětí v zemi. „Nejde o práci jednotlivce, ale o propojenou síť. Pokud by naše země nebyla schopna podniknout kroky k prošetření celé tragédie, obrátíme se na mezinárodní pomoc,“ řekl pro místní tisk Zied Lakhdar, člen strany Jednotných demokratických vlastenců (PDPU). Mezinárodní humanitární organizace Amnesty International (AI) rovněž vyzvala k zahájení nezávislého vyšetřování. Tunisko prožívá nejhorší politickou krizi od revoluce v roce 2011.
Bývalá chorvatská premiérka může být vyloučena ze strany za kritiku nového lídra
Minulý týden zveřejnil chorvatský deník Globus rozhovor s bývalou chorvatskou předsedkyní vlády Jadrankou Kosor rozhovor o současném stavu strany Chorvatské demokratické unie (HDZ), jejíž členkou Kosor je. V rozhovoru expremiérka Kosor kritizovala způsob vedení HDZ současného lídra Tomislava Karamarka, za což ji nyní hrozí vyloučení ze strany. Předseda Karamarko nahradil bývalou premiérku Kosor ve vedení HDZ v roce 2011, je vnímán jako pravicovější a méně proevropský než bývalá předsedkyně. Do funkce premiérky nastoupila Kosor v roce 2009 a na postu zůstala do prosince 2011, kdy HDZ prohrála v parlamentních volbách.
Francie dál pohřešuje Francouze unesené v Kamerunu
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.
Izraelský premiér Netanyahu nabídl ministerský post Tsipi Livni
Izraelský premiér a člen strany Likud Benjamin Netanyahu nabídl post ministryně spravedlnosti opoziční političce Tsipi Livni. Izraelský volební systém vyžaduje spolupráci v rámci koalice. Nová ministryně, která smlouvu s premiérem o svém jmenování už podepsala, by měla jednat o oživení izraelsko-palestinských vztahů a navazující spolupráci se Spojenými státy americkými. Politička byla v letech 2009 – 2012 předsedkyní strany Kadima, v listopadu 2012 přestoupila do středové strany Ha-Tnu’a. Opoziční politička Livni již dříve zastávala vysoké politické funkce, mimo jiné i práci ministryně spravedlnosti. Ministerstvo převezme po nestraníkovi Ja’akovu Ne’emanovi.
Bulhaři pokračují v protestech i přes rezignaci vlády
Na stovky osob z řad provládních i protivládních stoupenců demonstrovalo ve středu před budovou parlamentu v hlavním městě Bulharska Sofii. Podle tvrzení zástupců protivládních demonstrantů rezignace vlády Boika Borisova byla krokem, který problémy v zemi nevyřeší. Další demonstrace je naplánovaná na neděli, na kterou byl pozván i bývalý premiér Boiko Borisov. Předčasné volby by se měly uskutečnit do poloviny května, ty musí nejprve potvrdit prezidentský dekret o rozpuštění parlamentu a jmenování úřednické vlády.
Vládní strana v entitě Republice srbské čelí vnitřní i vnější krizi
Lídr Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) a prezident Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik v pondělí uvedl, že jednání SNSD se neslo v diskuzi o změně způsobu politického vedení v zemi a vnitřní reorganizaci SNSD, zároveň uznal potřebu změny ve vedení politiky. Média v RS minulý týden psala o špatné ekonomické situaci v zemi, díky které by mohl rezignovat na post premiéra Aleksandar Dzombic. Partner vládní koalice Lidově demokratická aliance (DNS) v čele s Markem Pavicem reagoval na jednání SNSD tvrzením, že pokud SNSD vytvoří nové členské pozice, počet křesel v Parlamentu tímto z krokem SNSD nenavýší. V současné době má SNSD v Národním shromáždění 37 z 83 křesel, kde se 6 poslanci z DNS a 4 socialisty tvoří většinu.
Saudská Arábie plánuje výstavbu nejvyššího mrakodrapu na světě
Saudská Arábie se chystá vystavět největší mrakodrap na světě, který má dosahovat výšky až 1000 metrů. Má tak předstihnout současnou nejvyšší budovu, která stojí v Dubaji ve Spojených arabských emirátech (SAE). Na projektování stavby se podílí stejná firma, která stojí i za slavným londýnským mrakodrapem The Shard (Střep). Samotné stavební práce pak provede saudsko-arabská stavební firma Bin Laden Group. Nový mrakodrap má stát v druhém největším saudsko-arabském městě a významném přístavu Jeddah. V budově bude především hotel a luxusní byty. Stavba by měla začít v půlce roku 2013 a trvat zhruba 5 let. Saudská Arábie v posledních letech masivně investuje do infrastruktury a výstavby bytového fondu.
Tuniský premiér Jebali podal demisi
„Ano, naše vláda selhala, nepodařilo se nám uskutečnit kladný rozvoj země.“ S těmito slovy v pondělí vystoupil před parlamentem tuniský premiér a člen strany Ennahda Hamadi Jebali, kdy se premiér rozhodl pro rezignaci. Obyvatelé jsou s vývojem země nespokojení a ekonomickou situaci dávají za vinu vládnoucí islamistické straně. Smrt opozičního politika Chokriho Belaida se stala ohniskem násilí Tunisanů. Premiér Jebali chce o současném stavu ještě hovořit s prezidentem Moncefem Marzoukim.
Odsouzeným Srbům v Haagu by mělo finančně pomáhat Srbsko
Srbská Národní rada pro spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) přislíbila finanční pomoc i těm, kteří byli ICTY odsouzeni za válečné zločiny. Předchozí ustanovení z roku 2003 umožňovala finanční podporu v měsíčním příspěvku 267 USD pouze obžalovaným, od března budou moci totéž uplatnit i odsouzení, pokud se však ICTY sami dobrovolně nevydali. Rodina při své cestě za odsouzeným do nizozemského Haagu bude moci požadovat náhradu za cestovní výdaje, a to až 4krát do roka jako v případě obžalovaných. V roce 2012 Srbsko vynaložilo na 16 obžalovaných Srbů ICTY celkově 192 214 USD.
Rumunská vláda plánuje opět otevřít dosud uzavřené doly
Ministr hospodářství Varujan Vosganian uvedl, že by připravovaný návrh zákona měl umožnit znovuotevření některých dolů, kde se nacházejí naleziště uhlí a uranu, rumunská vláda chce tímto krokem reagovat na poptávku zahraničních investorů. Rumunsko disponuje podle Evropské asociace pro uhlí a lignit (EURACOAL) na 650 miliónů tun zásob černého uhlí, z něhož je 252,5 miliónů tun komerčně využitelných. V současné době je v provozu 12 uhelných dolů, kdy za rok 2011 Rumunsko vytěžilo 35,5 miliónů tun uhlí. Asi 550 dolů bylo v roce 1997 kvůli neziskovosti zavřeno.
Hlavní opoziční strana v Rumunsku je rozdělená vnitřními spory
V březnu by se měly uvnitř Demokratické liberální strany (PDL) uskutečnit volby, v současné době je však nejisté, zda po stranických volbách nedojde k další degradaci strany. PDL dlouhodobě trpí na vnitřní spory především kvůli nejednotě hlavních představitelů strany. Dosavadní lídr PDL Vasile Blaga v pondělí uvedl, že strana musí přijmout další reformy, zároveň odmítl spekulace, že by PDL uvažovala o vstupu do koalice s některou z vládních stran. Prohlášení Blagy následovalo po oznámení kandidatury bývalé ministryně cestovního ruchu Eleny Udrey na šéfa PDL. Rumunský prezident a dřívější lídr PDL Traian Basescu podpořil záměr Udrey kandidovat, podle analytiků tato podpora může straně ještě uškodit další ztrátou voličstva. PDL je bývalou vládní stranou, v parlamentních volbách v prosinci 2012 strana však získala pouze 18 % oproti vítězné Sociální liberální unii (USL), která obdržela 56 % hlasů.
Bosna a Chorvatsko budou řešit mezistátní sporné otázky
Minulý týden se setkala chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic se svým bosenským protějškem Zlatkem Lagumdzijou za dohledu eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho v Bruselu, aby projednali sporné body mezi zeměmi. Jedná se především o využívání chorvatského přístavu Ploce, na který si činí nárok i Bosna. Na základě ujednání bude moci Bosna i po vstupu Chorvatska do EU 1. července využívat přístav Ploce, pokud jeho zemědělské produkty budou odpovídat standardům EU. Dalším bodem jednání bylo vytvoření asi 50 zahraničních přechodů mezi zeměmi, po vstupu Chorvatska do EU budou moci bosenští obyvatelé příhraničních měst uplatnit speciální karty, které by měly sloužit k přechodu přes hranice bez pasů.
Prezident Assad: V Sýrii zvítězíme
Při rozhovoru s libanonským politikem údajně syrský prezident Bashar Assad prohlásil: „Jsme si jistí, že zvítězíme. Utvrzuje nás v tom poslední vojenský i politický vývoj situace.“ Syrský prezident Assad připustil, že vše ještě není urovnáno, Sýrie nicméně podle něj má vůli a nakonec porazí „spiknutí“, které je proti ní vedeno. Současně probíhají jednání ministrů zahraničí EU, kteří diskutují o zmírnění embarga na dovoz zbraní do Sýrie, aby tak mohla proudit účinnější pomoc bojujícím rebelům. Podle deníku The Telegraph zmírnění embarga podporuje zejména Velká Británie, zatímco několik zemí je spíše proti.
Portugalsko rozprodává své národní bohatsví
V dubnu 2011 se Portugalsko zavázalo, že bude privatizovat svůj majetek, aby se dostalo z dluhové krize. Za příslib privatizace země získala 104 miliard USD od mezinárodního společenství. Nyní se Portugalci proti vládní politice bouří, neboť země bude muset přistoupit k odprodeji svých prosperujících firem. Obyvatelé se obávají nejistoty a ztráty suverenity, nesouhlasí s tím, aby například firmy zabývající se lodní dopravou přešly pod zahraniční vlastníky. Státní deficit Portugalska by v roce 2014 neměl překročit 3 % HDP, v minulém roce se politikům podařilo státní dluh snížit na 5,6 % HDP.
Pákistán: 4 mrtví při přestřelce v kanceláři vládního úředníka
V pákistánském Peshavaru došlo v pondělí k útoku mužů převlečených do policejních uniforem na kancelář vládního úředníka Muttahirzeba Khana. Dva ohlušující výbuchy přišly ve chvíli, kdy probíhalo setkání se zástupci místních kmenů a politických stran. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Měsíc před parlamentními volbami se podobné incidenty v Pákistánu zvyšují. Například v sobotu došlo k bombovému útoku namířenému proti šiítské komunitě v Quettě, při které zemřelo 85 lidí. Vedle Talibanu představuje pro zemi další hrozbu extremistická organizace Laskhar-e-Jhangvi (LeJ), zpravodajskými službami označená za nebezpečnou.
Libyjci oslavili 2 roky od revoluce, bezpečnostní složky byly v pohotovosti
Tripolis a Benghází si v pátek připomněly 2leté výročí počátku revoluce, které rozhodlo o osudu režimu vůdce Muammara Kaddáfího. Ačkoli v ulicích panovala veselá nálada, ozbrojené složky byly v pohotovosti. Pozemní hranice s Tuniskem na západě a Egyptem na východě byla po 4 dny uzavřena. Většina Libyjců požaduje „odchod staré gardy z nových struktur“ a zájem politiků o dění v největším libyjském městě Benghází, kde doposud lid neodevzdal zbraně jako odpověď na pokračující napjatou atmosféru. Přestože má Libye od srpna 2012 novou vládu, situace v různých regionech zůstává nepřehledná a nejednotná.
Rusko odmítlo poskytnout důkazy Kosovu v kauze obchodování s orgány
Jedná se o důkazy o ruských občanech, kteří měli prodat své ledviny na klinice Medicus v hlavním městě Kosova Prištině. Rusko odmítlo předat důkazy z politických důvodů, je nejdůležitějším zahraničním partnerem Srbska, které rovněž neuznává nezávislost Kosova. Na 7 Albánců je nyní za obchodování s orgány stíháno misí EU v Kosovu EULEX, a to včetně majitele kliniky Luftiho Dervishi. Srbský státní prokurátor k případu uvedl, že obchodování s orgány na klinice může být spojeno s údajným obchodováním orgánů členů Kosovské osvobozenecké armády (KLA) za občanské války v Kosovu. V prosinci 2010 zpráva Rady Evropy uvedla, že někteří členové KLA včetně současného premiéra Hashima Thaciho se dopustila obchodu s orgány vězňů . Také Rusko nedávno kritizovalo neochotu Kosova vyšetřit obchodování s orgány KLA za občanské války v zemi.
Ajatolláh Khamenei popřel, že by Irán usiloval o jadernou zbraň
Hlavní iránský duchovní vůdce ajatolláh Khamenei prohlásil, že podporuje snahu o odstranění jaderných zbraní, a zároveň, že Irán se takovou zbraň nesnaží sestrojit. „Věříme, že jaderné zbraně by měly být odstraněny. Nechceme stavět jaderné zbraně. Ale pokud bychom tento postoj nezastávali a rozhodli se si jaderné zbraně zaopatřit, žádná síla by nám v tom nezabránila,“ uvedl ajatolláh Khamenei. USA, Rusko, Francie, Čína, Německo a Velká Británie se chystají na obnovení jednání s Iránem ohledně jeho jaderného programu. Další kolo rozhovorů, které mají řešit situaci kolem iránského jaderného programu, bude zahájeno již 26. února. Jiné rozhovory s Iránem, které vedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), ztroskotaly. Irán navíc oznámil instalaci nových centrifug na obohacování uranu, zároveň ale ohlásil zvýšení výroby jaderného paliva právě z již obohaceného uranu.
Do Srbska přichází 2 švédské společnosti
Švédská firma s nábytkem IKEA a oděvní společnost H&M otevřou v Srbsku své pobočky v průběhu roku 2013 až 2014. IKEA projevila zájem expandovat do Srbska již před lety, nicméně dosud se nemohla se srbskou vládou dohodnout na ceně a lokaci v hlavním městě Srbska Bělehradu. Rovněž v Bělehradu bude umístěna i 1. prodejna oděvní značky H&M. Obě společnosti jsou známé především pro svoje nízké ceny.
Protest s kandidaturou Vujanovice na prezidenta Černé Hory skončil u Ústavního soudu
Partner černohorské vládní koalice Sociálně demokratická strana (SDP) ve čtvrtek podal odvolání k Ústavnímu soudu kvůli kandidatuře současného prezidenta Filipa Vujanovice na další volební období. Státní volební komise (DIK) již ve středu potvrdila kandidaturu Vujanovice na prezidenta na základě souladu se zákonem o volbách prezidenta Černé Hory, jak následně DIK uvedla. Zbylí 2 možní kandidáti vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic a předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic musí nejprve získat nad 7 500 podpisů, Vujanovic jich předložil na 13 000.