Opoziční Sociálně demokratická unie Makedonie (SDSM) skočila s bojkotem parlamentu a místních voleb 24. března, který vedl k politické krizi a patové situaci mezi politickými stranami, díky které hrozilo zrušení nabídky členství v EU. Evropské unii se podařilo situaci prolomit dohodou, zprostředkovanou evropským komisařem pro rozšíření Štefanem Fülem, britským členem Evropského parlamentu Richardem Howittem a polským europoslancem a bývalým prezidentem Evropského parlamentu Jerzy Buzkem. Pokud se podaří spory uklidnit, na květnovém summitu by se mohl projednávat vstup Makedonie do EU a do prosince by na doporučení komisaře Füleho mohly započít přístupové rozhovory. Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005, ale nabídku komplikují špatné vztahy s Bulharskem a nesnášenlivost albánských separatistů kvůli občanské válce z roku 2001, přičemž 25 % obyvatel Makedonie tvoří Albánci.
Archiv rubriky: Evropa
Bývalá chorvatská premiérka byla vyloučena ze strany za kritiku současného lídra
Expremiérka Jadranka Kosor byla vyloučena za poškození dobré pověsti Chorvatské demokratické unie (HDZ) poté, co kritizovala způsob vedení HDZ současného lídra Tomislava Karamarka. Podle vyjádření expremiérky Kosor se dopustila HDZ jejím vyloučením protiprávního jednání. Bývalá premiérka působila jako předsedkyně HDZ do května 2012, kdy byla nahrazena pravicovějším a méně proevropským Karamarkem.
Vůdce severoafrické odnože Al-Kajdy byl zabit v Mali
Abdelhamid Abou Zeid, šéf Al-Kajdy severoafrického Maghrebu (AQMI), byl zabit při útoku francouzského letectva v oblasti Tigharghar na severu Mali, oznámil pro deník le Figaro zdroj blízký tuarežské MNLA. Spolu s ním zemřelo dalších 40 spojenců. Zprávy o smrti vůdce avšak francouzské ministerstvo obrany odmítlo komentovat. „V současnosti nemáme konkrétní informace,“ řekl veřejnosti ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Alžírská armáda rozmístila bezpečnostní jednotky podél hranic s Mali, aby zabránily pohybu případných maliských útočníků. Abou Zeidovi, jehož pravé jméno zní Mohammed Ghdiri, se podařilo za léta teroru nastřádat jmění v milionech USD, které použil na nákup zbraní a munice. Finance získal také od západních států, jejichž občany držel jako rukojmí v Mali či Nigeru.
Spojené státy americké podpoří syrskou opozici částkou 60 milionů USD
Spojené státy americké rozhodly o zaslání 60 milionů USD na podporu syrské opozice. Zprávu oznámil šéf americké diplomacie John Kerry v Římě na shromáždění Přátel syrského lidu. V Itálii se setkal jednak s evropskými zástupci, jednak s řadou blízkovýchodních ministrů, aby s nimi hovořil o podpoře oponentů syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Z jednání vyplynula nutnost zajistit syrské opozici více politické a materiální pomoci. Na Damašek je vyvíjen stále větší mezinárodní tlak pro nalezení východiska z téměř dvouletého konfliktu. Mezi zahraničními diplomaty je přítomen syrský představitel protivládní politiky Moaz Ahmed Al-Khatib.
V Bulharsku se pravděpodobně uskuteční nové parlamentní volby
Bulharský prezident Rosen Plevneliev ve čtvrtek oznámil, že parlamentní volby se uskuteční 12. května. Pokud třetí největší bulharská strana Hnutí za práva a svobodu (MRF) etnických Turků odmítne sestavit úřednickou vládu, měla by tak mít podle prezidenta Plevnelieva volební komise dostatek času na přípravu voleb. Pravděpodobně poslední zasedání rezignující vlády expremiéra Boika Borisova proběhne v pátek. Kritici dosavadní vlády poukazovali v minulých dnech na urychlená přijetí rozhodnutí vládou o zamítnutí dostavby jaderné elektrárny v Belene, zakázání staveb v přírodních rezervacích poblíž Černého moře a snížení cen elektřiny v březnu.
Entita Republika srbská má novou předsedkyni vlády
Po rezignaci dosavadní vlády ve středu v Republice srbské (RS) v Bosně jmenoval prezident entity Milorad Dodik na místo premiéra Alexandra Dzombice novou předsedkyni vlády Zeljku Cvijanovic, která je považována za jednu z nejbližších spolupracovnic prezidenta Dodika. Nová premiérka uvedla, že novou vládu bude jmenovat co nejdříve, následně ji musí schválit i parlament SR.
Tuniský prezident Moncef Marzouki byl u výslechu kvůli vraždě opozičního politika
Současný tuniský prezident Moncef Marzouki byl ve čtvrtek v hlavním městě u soudu první instance v souvislosti s vraždou opozičního politika Chokriho Belaida, k níž došlo 6. února. Příbuzní oběti jsou přesvědčeni, že prezident vrahy tají. „Prezident Marzouki ví, kdo si vraždu objednal,“ tvrdí bratra zabitého Abdelmajid Belaid. Sám prezident měl kontaktovat někdejšího šéfa strany Lidové fronty (FP), aby ho upozornil na možné ohrožení jeho života a nabídnout mu ochranu. Chokri Belaid měl údajně odmítnout. Dle vyjádření ministerstva vnitra byla zjištěna totožnost střelce, který je zatím stále na svobodě.
Evropská komise vyzývá Itálii k plnění svých závazků k oddlužení státu
Evropská komise vyzvala budoucí vládu Itálie, aby se snažila realizovat opatření ke snížení deficitu státního rozpočtu, přestože více než polovina voličů o víkendových volbách měla hlasovat pro stranu, která kritizuje úsporná opatření. Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly uvedl, že Itálie se zavázala k oddlužení státu a komise očekává, že italská vláda závazky dodrží. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz uvedl, že politická situace v Itálii „se týká nás všech„, a proto je třeba brát vážně postoj občanů Itálie proti úsporám, jež vyžaduje právě EU.
Tuniská strana Ennahda nebude lpět na 4 ministerstev při vytváření vlády
Tuniská vládnoucí strana Ennahda je ochotna předat některá ministerstva, změny oznámil ve středu předseda strany Rachid Ghannouchi. Konkrétně se jedná o ministerstvo vnitra, obrany, zahraničních věcí a spravedlnosti. Předseda Ghannouchi tak učinil po dlouhodobém tlaku z médií a veřejnosti, když byla jeho strana kritizována za to, že ministerstva spravují známí či rodinní příslušníci politiků a předseda Ghannouchi byl obviněn z nepotismu. Po demisi vlády bude složení nového kabinetu bude známo začátkem března. Ve vládě může zasednou 5 až 6 stran, například islamistická partaj Svoboda a Důstojnost a Demokratická aliance složená převážně z disidentů. Dnes již bývalý ministr vnitra Ali Larayedh byl pověřen složením nové vlády po rezignaci Hamada Jabaliho minulý týden.
Rumunsko řeší problém s přeplněnými věznicemi
Především přeplněnost, špatné stravovací podmínky a nedostatečná lékařská péče jsou v rumunských věznicích problémem, vláda ročně vynakládá na chod věznic kolem 53,7 miliónů USD, což vychází denně na 1 vězně asi 143 USD. V současné době obývá rumunské věznice na 31 800 vězňů, přičemž před 5 lety jich bylo ještě na 27 000. Přestože se do jisté míry situace za posledních 20 zlepšila, vězňové stále žijí často v podmínkách, které podle serveru Balkan Insight nejsou v souladu se západními normami.
Bulharský parlament zamítl rozhodnutí referenda o dostavbě jaderné elektrárny
Poté, co se 61 % voličů, z celkové 20 % volební účasti, vyslovilo v celostátním referendu pro dostavbu jaderné elektrárny v Belene, se návrh vrátil zpět na projednání do parlamentu. Ve středu byl přesto projekt Belene pravicovou Modrou koalicí a vládní stranou GERB odmítnut. GERB již jednou v březnu 2013 odmítla návrh na dostavbu elektrárny, na což reagovala žalobou ruská firma Rosatom k Mezinárodnímu arbitrážnímu soudu v Paříži. Práce na elektrárně začaly již v 80. letech, výstavba 2. elektrárny v Belene byla zastavena kvůli protestům ničení životního prostředí a nedostatku financí. Od roku 2009, kdy potencionální investor, německá firma RWE, měl získat za investici 2,6 miliardy USD 49% podíl v elektrárně a na poslední chvíli od projektu odstoupil, je budoucnost ohledně elektrárny nejistá.
Bosna a Černá Hora podepíší brzy smlouvu o hranicích
V úterý se sešel bosenský předseda vlády Vjekoslav Bevanda se svým protějškem z Černé Hory Milem Djukanovicem, aby projednali sporné území na hranicích mezi zeměmi, nicméně nikdo přesně neví, kde se na 240 kilometrů dlouhé hranici sporné území přesně nachází. Kromě sporného území státníci jednali o zlepšení hospodářské situace v zemích, společné infrastruktury a možnostech prohloubení obou zemí v evropské integraci.
V Bosně byl přijat zákon o posunutí sčítání lidu na říjen
Bosenský parlament přijal v úterý zákon, který posune o 6 měsíců sčítání lidu na říjen. Zákon byl přijat na základě návrhu Rady ministrů důsledkem technických problémů v bosenském statistickém úřadu. Sčítání lidu v Bosně se uskuteční poprvé od války za nezávislost v letech 1992 až 1995, poslední sčítání se uskutečnilo v roce 1991.
V entitě Republice srbské v Bosně rezignuje vláda
Na základě dohody mezi prezidentem entity Republiky srbské (RS) Miloradem Dodikem a dosavadním premiérem Aleksandarem Dzombicem složí současná vláda mandát ve středu, kdy by měl být zároveň ustanoven nový premiér RS, nicméně někteří dosavadní ministři budou moci setrvat na svých postech. V současné době disponuje vládní Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) 12 pozicemi ve vládě, koaliční partneři Lidově demokratická aliance (DNS) a socialisté mají každá po 2 postech. Nový kabinet bude muset schválit Parlament RS Národní shromáždění. Rezignace vlády byla zapříčiněna špatnou ekonomickou situací a vysokou nezaměstnaností.
V Bulharsku byl zvolen nový patriarcha pravoslavné církve
Čtrnáct biskupů v neděli zvolilo ze 3 kandidátů Neofita, metropolitu rusenského, za nového patriarchu bulharské pravoslavné církve. Patriarcha Neofit získal v hlasování 90 hlasů a zvítězil nad metropolitou Gavrailem, který obdržel 47 hlasů. V pondělí již patriarcha Neofit vydal 1. liturgii. Poslední patriarcha Maxim vedl pravoslavnou církev v Bulharsku od roku 1971 až do listopadu 2012, kdy zemřel.
Únosci 7 Francouzů v Kamerunu zveřejnili video na YouTube
Nigerijští islamisté ze skupiny Boko Haram na serveru YouTube zveřejnili 3 minutové video s unesenými občany Francie. K únosu došlo na severu Kamerunu. Snímek zachycuje jednoho z ozbrojenců, 3 dospělé osoby a 4 děti. Francouzské ministerstvo zahraničí avšak nepotvrdilo pravost těchto záběrů. Militantní skupina Boko Haram svůj krok vysvětluje jako potrestání francouzského prezidenta Francoise Hollanda za „vyhlášení válce islámu“, jehož se dopustit rozhodnutím poslat vojáky do Mali.
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.
EU dojednala podmínky dohody o přidružení Ukrajiny
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč dal předsedovi Evropské komise Josému Manuel Barrosovi jednoznačný závazek, že do května provede reformy požadované EU, aby mohla být dojednána dohoda o připojení. EU požaduje hlavně provést soubor reforem v oblastech volebního zákona a soudnictví, aby nedocházelo k případům selektivní spravedlnosti. Opožděný summit mezi EU a Ukrajinou byl zaměřen hlavně na úsilí uzavřít dohodu o přidružení, včetně obsáhlé a komplexní smlouvy o volném obchodu. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že EU, že pokud Ukrajina splní požadavky nejpozději do května letošního roku, pak by dohoda o přidružení mohla být podepsána v listopadu. Dále uvedl, že EU je připravena poskytnout Ukrajině finanční podporu v hodnotě 812 milionů USD.
Egyptská opozice může bojkotovat volby
Dvě hlavní postavy egyptské opozice mluví o bojkotu nadcházejících parlamentních voleb, neboť se obávají jejich nespravedlivosti. Minulý týden oznámil svůj bojkot voleb Hamdeen Sabbahi, lídr levicové strany Popular Current, s odůvodněním, že „se nebude účastnit klamu.“ Ze stejných důvodů zvažuje bojkot voleb i Mohammed ElBaradei, bývalý diplomat OSN a zakládající člen Fronty národní spásy (NSF). Podle deníku The Guardian se mnoho členů NSF obává, že díry v egyptském volebním zákoně napomohou k vítězství straně Svoboda a spravedlnost (FJP), které je politickým křídlem Muslimského bratrstva, mateřské strany současného egyptského prezidenta Mohammeda Mursího. FJP, která dosud zvítězila ve všech egyptských volbách konajících se od pádu exprezidenta Mubaraka, tvrdí, že NFS se chce z voleb stáhnout kvůli malé podpoře voličů.
Izrael povolil těžbu ropy na Golanských výšinách
Původem americká firma Genie Energy dostala od izraelského ministerstva energie a vodních zdrojů exkluzivní povolení na průzkum ropných ložisek na území zhruba 250 km2, nalézajícího se na jihu Golanských výšin. Izrael získal kontrolu nad Golanskými výšina při válce se Sýrií v roce 1967. Od té doby území okupuje, v roce 1981 jej sice oficiálně anektoval, mezinárodně avšak tento krok nebyl uznán. Zákaz těžby ropy v Golanských výšinách byl předmětem jednání Sýrie a Izraele již před 20 lety, rozhovory však nedošly k žádnému závěru. S blížící se jarní návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli vyvolává podle deníku The Telegraph udělení povolení k těžbě obavy, že by tento krok mohl být odsouzen mezinárodním společenstvím.
Expremiér Prodi: Největším problémem Itálie je mafie a byrokracie
Po téměř 5 letech začaly v neděli v Itálii parlamentní volby. Ekonom a expremiér Romano Prodi poskytl rozhovor EUobserver, ve kterém zdůraznil důvody ekonomické krize v Itálii. Hlavním důvodem je problém s kriminalitou, korupcí a mafií, což poškozuje možné investovaní ze strany zahraničním investorů. Dále expremiér kritizuje pomalé tempo byrokracie a veřejnou správu, jíž trvá roky vydat povolení ke stavbě například továrny. Bývalý premiér Prodi má také obavy z apatie mladých Italů, kteří nijak nechtějí reagovat na krizi. Podle Prodiho krize vznikla kvůli abnormalitě na italském pracovním trhu a kvůli fenoménu levné nevzdělané přistěhovalecké pracovní síly, což nutí mladé Italy odcházet pracovat do zahraničí. Nutné je tedy více stimulů ze strany EU a méně úsporných opatření, aby se „zachránila budoucí generace„.
Srbové v entitě Republice srbské se měli dopustit diskriminace na Bosňácích a Chorvatech
Na základě bosenského zákona, kdy veřejné symboly musí obsahovat tradice a dědictví všech občanů, Ústavní soud Republiky srbské (RS) rozhodl, že města Banja Luka a Nevesinje porušila tento zákon reprezentací měst srbskými symboly a dopustila se diskriminace na Bosňácích a Chorvatech. Starosta Banja Luky Slobodan Gavranovic uvedl po vynesení rozsudku, že bude sjednána náprava. Bosenský klub delegátů v Lidové radě RS podal žádosti na odstranění samostatných srbských symbolů do dalších 35 měst v RS.
Kosovo a Srbsko se nedohodly v otázce severního Kosova
Páté setkání ve středu mezi kosovským premiérem Hashimem Thacim s jeho srbským protějškem Ivicou Dacicem v rámci normalizačního dialogu pod dohledem EU v Bruselu bylo zacíleno na otázku statutu a financování severní části Kosova. Srbsko trvá na poskytnutí větší autonomie pro sever Kosova, který převážně obývají Srbové, zatímco Kosovo by se chtělo pokusit integrovat sever země. V současné době na severu Kosova existují paralelní bezpečnostní, souní, vzdělávací a zdravotnické instituce. Vysoká představitelka unie pro zahraniční věci Catherine Ashtoon uvedla, že jednání mezi státy bude pokračovat 4. března.