Srbská opozice vyloučila současného předsedu Valného shromáždění OSN ze strany

Vuk Jeremic, který v době vlády dnes opoziční Demokratické strany (DSS) vykonával funkci ministra zahraničí, byl zbaven ve čtvrtek členství ve straně, protože odmítl podle vyjádření DSS složit mandát poslance. Bývalý ministr zemědělství Dusan Petrovic byl rovněž zbaven členství ve straně ze stejného důvodu již minulý týden. Poté, co se stal v listopadu 2012  předsedou DSS starosta Bělehradu Dragan Djilas, strana prochází novou reorganizací. DSS se potýká od prohry v květnu 2012 s vnitřní krizí, v současné době se také řeší korupce politiků uvnitř DSS.

Chorvatské aerolinie čekají velké škrty

V roce 2012 zaznamenaly Chorvatské aerolinie ztrátu v celkové hodnotě 65,1 miliónů USD, z toho byly 12,3 miliónů provozní ztráty a 52,8 miliónů činilo přecenění majetku společnosti. Aerolinie budou muset nyní snížit počet letadel, kterých vlastní v současné době 13. Podle chorvatského deníku Vecernji list pravděpodobně přijde i na zkrácení leteckých tras a snížení počtu zaměstnanců. Je možné, že by Aerolinie nemusely být dále schopné konkurovat trhu a mohly by zbankrotovat.

Srbské bezpečnostní služby odhalily plán na zabití předsedy vlády

Premiér Ivica Dacic měl být podle plánů srbské mafie zabit při letu vládním letadlem. Bezpečnostní informační agentura (BIA) uvedla, že útoku měli napomáhat lidé, kteří mají přístup do letadel, určených k cestám prezidenta a vlády. Premiér Dacic se vyjádřil ke zjištění o chystaném útoku na jeho osobu po svém návratu ze zahraniční cesty z Irska ve čtvrtek, že žádná zločinecká skupina nemůže ovlivnit dosavadní práci vlády, nicméně neuvedl, kdo přesně by mohl za chystaným útokem stát. Na začátku února premiér Dacic čelil kritice, protože se opakovaně setkal se členem drogového gangu Darka Sarice Rodoljubem Radulovicem, oba jsou dosud neúspěšně stíhání srbskou prokuraturou.

Bosna bude jednat o zákonu na podporu obětem válečných vězeňských táborů

Na návrh zástupců obětí vězeňských táborů z doby občanské války v Bosně v letech 1992 až 1995 by se mohl v letošním roce Parlament zabývat  zákonem, který by vytvořil první legislativní úpravu na pomoc  obětem táborů. Zákon by především umožnil, že by se oběti mohly domáhat práva na odškodnění kdekoliv v Bosně a určit druh a míru odškodnění. Oběti mučení jsou často zneužívány v Bosně jako politický cíl, navíc přesný počet táborových vězňů a pracovních táborů není zcela znám. Velký problém představují vězněné ženy, které byly v táborech znásilňovány, v současné době jsou stále odsunuty státem i vlastními rodinami na okraj společnosti.

Bulharský premiér uvedl, že vztahy s Makedonií dosáhly pokroku

Nová jednání mezi Bulharskem a Makedonií byla zahájena v lednu. Podle bulharského premiéra Bojka Borisova by mělo dojít k dalšímu setkání s jeho makedonským protějškem Nikolou Gruevskim ohledně jednání o smlouvě o přátelství a ekonomických tématech, jako je výstavba dálnice mezi hlavními městy Bulharska, Makedonie a Albánie. V prosinci 2012 Bulharsko zablokovalo po Řecku přístupová jednání Makedonie do EU, a to na základě ne příliš dobrých vztahů Makedonie s Bulharskem, kdy Bulharsko kritizovalo Makedonii za špatné zacházení s makedonskými Bulharci. Rada EU rozhodne o přístupových jednání Makedonie na jaře, zaměří se na vztahy Makedonie s Bulharskem a Řeckem a provedení vnitřních reforem země.

Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci

Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje  justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.

Kosovo se Srbskem si vymění styčné důstojníky

Výměna styčných důstojníků mezi Kosovem a Srbskem, která by měla proběhnout příští týden, je dalším krokem v normalizaci vztahů mezi zeměmi. Srbský důstojník Dejan Pavicevic a jeho kosovský protějšek Lulzim Peci budou dohlížet na provádění klíčových dohod mezi oběma zeměmi pod dohledem EU. Jmenování styčných důstojníků bylo dohodnuto v prosinci 2012 při setkání srbského premiéra Ivici Dacice a kosovského ministerského předsedy Hashima Thaciho. Kosovo na místo termínu styčný důstojník chtělo použít v dohodě slovo velvyslanec, což Srbsko odmítlo, protože neuznává Kosovo jako nezávislý stát.

Srbsko možná nebude muset vyplácet válečné veterány

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Strasbourgu v pondělí rozhodl, že bude možná revidovat svoje rozhodnutí v roce 2009, že válečným veteránům musí být vyplaceno jako náhrada za ušlé mzdy celkem na 22,9 miliónů USD. Skupina válečných veteránu z jižního Srbska žalovala zemi u ESLP za porušení práv a diskriminaci, Srbsko nyní uvedlo, že předložilo ESLP nové důkazy, které by měly právě zajistit revizi dřívějšího rozhodnutí. Přesný počet válečných veteránů v Srbsku není známý, uvádí se počet 500 000 až 700 000 osob.

Entita Republika srbská chce uspořádat referendum před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO

Prezident entity Republiky srbské Milorad Dodik v pondělí při svém návratu ze zahraniční cesty v Rusku uvedl, že před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO by se nejprve mělo uskutečnit referendum na celostátní úrovni. Většina Srbů v Bosně a Hercegovině je proti vstupu země do NATO především kvůli bombardování Srbska v roce 1999. Rusko je důležitým partnerem Republiky srbské, návštěva prezidenta Dodika v Rusku se týkala především projektu na výstavbu plynovodu South Stream skrz entitu, dohoda o výstavbě by měla být podepsána mezi zeměmi do konce května. Dohoda avšak pravděpodobně bude vyžadovat i souhlas a spolupráci Bosny a Hercegoviny.

Irán zmírňuje napětí kolem svého jaderného programu

Irán potvrdil, že obnovil přeměnu uranu obohaceného na 20 % na palivo, čímž zmenšuje svou zásobu obohaceného uranu potenciálně vhodného k výrobě jaderné zbraně. „Všechny práce již probíhají a zprávy o ní už byly zaslány Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA),“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast. Irán tím zmírňuje napětí a vytváří více času na rozhovory o svém jaderném programu, které budou obnoveny 26. února v Kazachstánu. V příštích dnech má IAEA publikovat novou zprávu ohledně stavu zásob iránského obohaceného uranu a ohledně rychlosti jeho přeměny na palivo. Irán začal obohacovat uran na 20 % v roce 2010, čímž se výrazně přiblížil možnosti výroby atomové zbraně, neboť 20 % uran lze poměrně snadnou obohatit na 90 % potřebných pro výrobu zbraně.

EU posílá delegaci do Makedonie, aby iniciovala dialog mezi opozicí a vládou

Ve středu navštíví delegace EU hlavní město Makedonie Skopje, aby se pokusila zmírnit napětí mezi makedonskou vládou a opozicí. V březnu se mají v zemi odehrát komunální volby, které opozice chce bojkotovat, lhůta pro podávání kandidátních listin již uběhne 16. února. Bojkotem komunálních voleb od opozice může dojít k znehodnocení  legitimity voleb. Přitom na jaře by měla Rada EU rozhodnout na základě zprávy od Evropské komise o zahájení přístupových hovorů Makedonie do EU, nadále napjatá politická situace v zemi by mohla způsobit, že přístupová jednání budou opět odložena. V průběhu posledních 3 let Evropská komise doporučila zahájit s Makedonií přístupová jednání, kvůli blokaci Řecka ohledně sporu názvu států však byla tato jednání odložena.

V britské předvolební kampani znějí protimigrační slova

Kandidátka Diane James kandiduje na úrovní britské samosprávy za distrikt Eastleigh za Britskou stranu za nezávislost (UKIP) upozornila na údajnou trestnou činnost rumunských obyvatel, a proto žádá moratorium na imigraci. Na shromáždění strany řekla, že ostatní strany nechtějí imigraci řešit, protože z přistěhovalectví těží. Diane James dále zmiňovala údajnou kriminalitu Rumunů, která měla být jedním z problémů olympijských her v loňském roce, když se policie měla vypořádávat se zločineckými rumunskými gangy.  V případě výhry by se stala historicky poslankyní UKIP. Předseda UKIP Farage se k dočasnému zastavení imigrace nevyjádřil, ale řekl, že přistěhovalci by měli mít pouze výhody z pobytu ve Velké Británii, pokud v zemi žijí nejméně 5 let, platí daně a dodržují zákony.

Členové politické strany tuniského prezidenta Marzoukiho uvažují o demisi

Na 5 členů tuniské sekulární strany Kongres pro republiku (CPR), jejíž součástí je i nynější prezident Moncef Marzouki, chce podat demisi, pokud vládnoucí strana Ennahda nebude akceptovat jejich úsilí o změnu v sestavení kabinetu. „Nemohu potvrdit ani popřít rezignaci těchto ministrů,“ řekl v rádiu Shems-FM státní tajemník pro zahraniční záležitosti Hédi Ben Abbés. Strana CPR má v současné vládě 3 ministry a 2 státní tajemníky. Ti 2. února oznámili případnou rezignaci, jestliže v parlamentu zůstanou dosavadní ministři zahraničí a spravedlnosti. Důvodem je  protekce a neschopnost zastávat svoji politickou funkci.

Bosenští vězňové chtějí žalovat ve Štrasburku Republiku srbskou za týrání během občanské války

Zástupci táborových vězňů v bosenském městě Tuzla pravděpodobně budou žalovat entitu Republiku srbskou u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Bývalí vezňové se chtějí domáhat tisíce oškodnění za fyzické a duševní týrání během jejich uvěznění v době občanské války v letech 1992 až 1995. Republika srbská odmítá odškodnit postižené na základě tvrzení, že již právní lhůta na uplatnění náhrady za poškození byla promlčena.

Vztahy mezi Maďarskem a Rumunskem jsou napjaté, důvodem je maďarská menšina v rumunské Transylvánii

Minulý týden rumunští úředníci v transylvánských oblastech Covasna a Harghita zakázali, aby rumunští Maďaři vyvěšovali na úřední budovy vlastní vlajku. Maďarský velvyslanec v Rumunsku Ozskar Fuzes ve středu veřejně podpořil právo rumunských Maďarů na vyvěšení vlastní vlajky, ale také na vytvoření samostatné maďarské Transylvánie, kde žije v současné době na 600 000 rumunských Maďarů. Přes tento spor jsou vztahy mezi oběma zeměmi dobré, maďarská otázka v Rumunsku je problematická především pro nacionalistické strany v Maďarsku.

EU zahájí rozhovory s USA ohledně dohody o zóně volného obchodu

Vedoucí představitelé členských států EU souhlasí se zahájením jednání o obchodní dohodě s USA s tím, aby se vytvořila zóna volného obchodu s USA dohodou, která by byla největší na světě. Lídři států EU využili konání summitu ohledně dlouhodobého rozpočtu, aby vyjádřili svoji podporu pro komplexní obchodní dohodu s USA a zdůraznili, že vyjednávači by měli věnovat zvláštní pozornost dosažení větší transatlantické regulační konvergence. Po summitu prezident Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že je třeba se posunout kupředu a dodat, že otevřené obchodní styky s USA by měly silný vliv na modernizaci našich ekonomik. V úterý proběhne formální rozhovor na toto téma s americkým prezidentem Barrackem Obamou.

Litevský premiér přezkoumá odmítavé stanovisko k výzkumu zásob břidlicového plynu

Výzkum zamítla parlamentní komise pro ochranu životního prostředí, neboť podle ní ještě nejsou zcela známy veškeré dopady na kvalitu půdy a podzemních vod v místech potenciální těžby. Výzkum se provádí za pomoci tzv. horizontálních vrtů, do kterých je pod vysokým tlakem vháněna směs vody a chemikálií, jež v okolních horninách vytvoří síť prasklin. Z nich se poté začne břidlicový plyn odčerpávat. Litevští vědci odhadují spodní hranici celkových zásob na 30 miliard kubických metrů, což je přibližně desetinásobek roční spotřeby. Jedná se o diskutované téma, jelikož případné započetí těžby by narušilo monopol ruského Gazpromu, na jehož dodávkách zemního plynu je současná Litva plně závislá. Souvislosti se zákulisními tlaky v této záležitosti naznačil lídr opoziční konzervativní strany a bývalý premiér Andrius Kubilius. Litevský předseda vlády Algirdas Butkevicius proto souhlasil s další diskusí k tématu a pečlivým přezkoumáním závěrů parlamentní komise.

Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů

Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.

Bosna musí splnit poslední krok před podepsáním Akčního plánu členství do NATO

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rassmusen při své návštěvě v hlavním městě Bosny Sarajevu uvedl, že pokud chce Bosna pokročit v jednáních o členství do NATO, musí registrovat výši bosenského vojenského majetku. Přitom dohoda o registraci majetku byla sjednání již v roce 2012, dosud však nebyla implementována.  Registrace majetku je poslední podmínka, která brání podepsání Akčního plánu členství (MAP) a následného vstupu Bosny do NATO. Pokud se Bosna stane členem NATO a EU, zajistí si podle odborníků zároveň ekonomický růst, příliv zahraničních investic a snížení pracovní nezaměstnanosti.

Chorvatská ministryně zahraničí bude kandidovat na post lídra Chorvatské lidové strany

Chorvatská lidová strana (HNS), která je členem vládní koalice, ve svém prohlášení ve čtvrtek uvedla, že přijala rezignaci dosavadního lídra strany Radimira Cacice. Zároveň potvrdila, že přijala kandidaturu současné místopředsedkyně a chorvatské ministryně zahraničí Vesny Pucic na post předsedy HNS. Bývalý předseda HNS Cacic byl odsouzen v listopadu 2012 k 22 měsícům odnětí svobody za způsobení dopravní nehody v Maďarsku  v roce 2010, při níž zemřeli 2 lidé. Cacic si bude moci trest pravděpodobně odpykat v chorvatském vězení.

Oslava výročí založení vězeňského tábora z dob stalinismu se stala terčem kritiky

Dozorci Usolského pracovního tábora, založeného sovětskou tajnou policií NKVD v oblasti přilehlé uralskému pohoří, uspořádali koncert u příležitosti 75. let existence tohoto nápravného zařízení.  Událost doprovázely projevy současných i bývalých zaměstnanců, ve kterých kromě plánů do budoucna často zněly pojmy jako „tradice“ a „vlast“, kladně byly i hodnoceny dosahované výsledky v těžbě dřeva jakožto příspěvku k budování země. Kritikům vadí především to, že byly zcela opomenuty nesčetné osudy lidí, kteří nepřežili důsledky extrémních pracovních podmínek, a také těch, kteří byli v tomto táboře během vlády komunistické strany z politických důvodů vězněni nespravedlivě.

EU a izraelský vojenský dodavatel spolufinancují projekt bezpilotních letounů

EU a velký izraelský vojenský dodavatel podle serveru EUobserver spolufinancují výzkum na sestrojování speciálního palubního systému pro bezpilotní letoun, který by měl zabránit v pohybu vozidlům. V lednu byl zahájen tříletý projekt Aeroceptor, Evropská komise přispěla 4,7 miliony USD a zbytek pochází z konsorcia účastníků. Koordinátor projektu Franco Fresolone řekl, že technické informace jsou zatím sdíleny pouze mezi partnery projektu. Dostupné informace nespecifikují, zda by letouny létaly přes členské státy EU nebo v izraelském vzdušném prostoru, případně v obou.

Irán odvysílal video získané ze špionážního letadla CIA

Iránská státní televize odvysílala záběry, které byly údajně extrahovány z bezpilotního letadla americké CIA, sestřeleného roku 2011 nad územím Iránu. Na videu lze vidět záběry letiště, patrně v Afghánistánu, kde stroj startoval a dále neurčité záběry z jeho přístání a z přeletu pravděpodobně nad východním Iránem. USA sestřel svého letounu v roce 2011 nejprve popíraly, poté však jeho ztrátu potvrdily. Irán následně obvinil USA špionážních aktivit. Později pak prohlásil, že iránští vědci byli schopni podle vzoru amerického stroje zbudovat vlastní bezpilotní letoun. Od incidentu v prosinci 2011 Irán několikrát oznámil další úspěšné sestřely amerických bezpilotních strojů, USA to však nepotvrdily.