Vládní koalice Sociální liberální unie (USL) oznámila v prohlášení záměr zřídit komisi, která by se zabývala změnou Ústavy. Vedoucím komise by se měl stát lídr Národní liberální strany (PNL) Crin Antonescu, která je součástí vládní koalice. Vzhledem k tomu, že vládní koalice disponuje dvěma třetinami hlasů v parlamentu, mohla by bez problémů vyhrát referendum o změně Ústavy, jehož uskutečnění je naplánované do konce října. Změna Ústavy se týká především omezení role prezidenta, včetně jmenování předsedy vlády prezidentem. Dále by mohlo v případě změny Ústavy nahradit 41 krajů 8 regionů, nicméně tento návrh naráží na odpor početné maďarské menšiny, která požaduje přerozdělení země na 15 autonomních regionů, a to na základě etnického rozdělení. V současné době asi 1,37 miliónu z celkového počtu 19,5 miliónů jsou etničtí Maďaři.
Archiv rubriky: Evropa
Jediný Makedonec odsouzený haagským tribunálem za válečné zločiny žádá o předčasné propuštění
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil bývalého makedonského velitele Johana Tarculovskeho za válečné zločiny k 12 letům vězení, Tarculovski nyní po 8 letech strávených ve vězení žádá o předčasné propuštění. Podle práva může vězněný požádat o předčasné propuštění po odpykání dvou třetin trestu. Tarculovski byl odsouzen v červenci 2008 za etnické čistky na albánském obyvatelstvu v Makedonii v roce 2001.
OBSE vyzvala balkánské státy, aby se spojily v boji proti válečným zločincům
Vedoucí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Fletcher Burton poukázal na zásadní roli regionální spolupráce mezi balkánskými zeměmi ohledně stíhání válečných zločinců. Zásadní krok již přijala Bosna se Srbskem, které minulý týden podepsaly protokol na stíhání válečných zločinců, OBSE chce podobnou dohodu zajistit v Chorvatsku a Černé Hoře.
Malá jednotka vojáků bude vyslána z Rumunska do oblasti nepokojů v Mali
Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) v úterý potvrdila, že skupina 10 vojenských důstojníků se připojila k misi EU, která by měla pomoci jednotkám v severoafrickém státu Mali s výcvikem vojáků. Po březnovém převratu vyhlásily islamistické skupiny na severu Mali nezávislosti státu Azawad, což podnítilo k intervenci Francii, která je bývalým kolonizátorem země. Mise EU o počtu 450 osob by měla působit v Mali do konce března. CSAT ve svém prohlášení dále uvedla, že chce snížit počet rumunských vojáků v zahraničních misích z 2036 na 1724. Přestože se Rumunsko prezentuje jako věrný spojenec USA a NATO, na 65 % Rumunů nesouhlasí s vysíláním vojáků na zahraniční mise. Dosud bylo zabito na 20 rumunských vojáků při misi v zahraničí.
Britský kancléř George Osborne slibuje bankovní revoluci v péči o zákazníka
Britský kancléř státní pokladny představil ve svém projevu balíček opatření ke zlepšení důvěry bank a slibuje bankovní revoluci v péči o zákazníka. Bankovní zákazníci budou moci převádět peníze mezi účty v rámci hodin, nikoliv dnů. Kreditní a debetní karty společností budou rovněž nuceni převést peníze podnikům ve zlomku času. Dále slibuje, že bude mnohem snazší pro zákazníky převedení svého účtu k jinému poskytovateli služby. Podle kancléře Osborna je možnost volby nejmocnějším nástrojem, jak zlepšit trh a zákaznický servis. Finanční krize poznamenala bankovní sektor, ve kterém dominuje jen několik velkých bank. Předseda bankovní komise Andrew Tyrie předložil návrh kancléři Osbornovi a nyní je nutné přesvědčit veřejnost o výhodnosti nových pravidel.
Člen tuniské opozice byl zavražděn
Vůdce opozice z Lidové fronty (FP), levicový politik a kritik současné vlády Chokri Belaid byl ve středu ráno zabit. Vše se odehrálo v hlavním městě Tunisu při odchodu z bydliště. V kritickém stavu byl převezen do nemocnice, kde zraněním podlehl. Bratr zabitého Abdelmajid Belaid z vraždy obvinil vládnoucí stranu Ennahda premiéra Rachida Ghannouchiho. Strana FP vznikla jako protipól k Ennahdě, kterou obviňuje ze stále napjaté socioekonomické situace v Tunisku.
Kosovská vládní koalice se odmítla spojit se stranou Ramushe Haradinaje
Kosovský premiér a lídr Demokratické strany Kosova (PDK) Hashim Thaci se setkal v pondělí se šéfem Aliance pro budoucnost Kosova (AAK) Ramushem Haradinajem, aby jednali o připojení AAK do vládní koalice. Po jednání mezi představiteli PDK poskytla prohlášení, v kterém zdůraznila, že za současných okolností nemůže být AAK přijata do vládní koalice. Ramush Haradinaj byl žalován u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávie (ICTY) za to, že se měl dopustit válečných zločinů během občanské války v Kosovu, v roce 2012 byl avšak osvobozen. Lokální volby jsou naplánovány na podzim roku 2013, parlamentní volby by se měly uskutečnit na přelomu let 2014 až 2015.
Rumunský prezident odmítl posílit imunitu poslancům
Nový návrh zákona by posílil ochranu poslanců před trestním stíháním. Rumunský prezident Traian Basescu v pondělí odmítl podepsat návrh zákona vzhledem tomu, že Rumunsko se dlouhodobě potýká s vysokou korupcí, která zasahuje do řad politiků. V současné době pracují parlamentní výbory na schválení či zamítnutí žádosti státní prokuratury o vydání politika. Parlament poté již pravomocně hlasuje o vydání. V případě nového zákona by platilo zamítnutí o vydání politika již v parlamentních výborech a Parlament by již nemusel hlasovat. Další změna se měla týkat Národní agentury pro integritu (ANI), který měla na základě návrhu zákona omezit pravomoci. Přitom od jejího vzniku v roce 2007 obvinila 47 politiků ze střetu zájmu či nezákonného získání bohatství.
EU schválila misi na pomoc Libyi zpřísnit kontrolu hranic
Ministři zahraničních věcí členských států EU schválili plán na možnou dvouletou misi poskytující pomoc Libyi při zpřísnění kontrol nad svými hranicemi. Podle plánu by EU posílala do Libye poradce a školitele, kteří by poskytli krátkodobou podporu a pomoc při reformě systému hranic. Zájem EU o libyjské hranice trvá již od konce vlády vůdce Muammara Kaddafiho, s nímž EU měla spolupracovat na omezení přílivu migrantů. Po svržení vůdce Kaddafiho v roce 2011 se EU snaží úzce spolupracovat s libyjskými úřady ohledně kontroly hranice u Středozemního moře. Po libyjském povstání má EU podle European Voice obavy, že by zbraně a drogy mohly procházet za hranice Libye, které byly zdůrazněny konfliktem v Mali, který byl údajně zásoben zbraněmi od sil věrných vůdci Kaddafimu.
Francois Hollande: operace „Serval“ dopadla úspěšně
Francouzský prezident Francois Hollande a jeho maliský protějšek Diocounda Traoré se o víkendu v hlavním městě Mali Bamaku usnesli na tom, že operace „Serval“, při které francouzští vojáci bojovali v Mali proti islámským skupiným dopadla úspěšně. Prezident Hollande a francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius však upozornili, že „terorismus zatím nebyl poražen, a proto naši vojáci v Mali několik měsíců zůstanou“. Pozornost armády se nyní zaměří na pohyby Tuaregů po území státu. Mali patřilo k hlavním tématům minulého týdne i na diplomatickém poli. Ve Strasburgu a Bruselu prezident Hollande hovořil před „sedmadvacítkou“ o úspěších jeho armády v Západní Africe.
Eurokomisař pro rozšíření navštíví Albánii před parlametními volbami
Současná situace ohledně nadcházejících červnových parlamentních voleb je napjatá, vládní Demokratická strana (DP) premiéra Saliho Berishy a opoziční Socialistická strana (SPA), jejímž předsedou je Edi Rama, se nedokážou shodnout na průběhu voleb. Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle chce svojí návštěvou docílit navázání dialogu mezi politickými stranami a přijetí dalších reforem. Samotná ústřední volební komise (CEC) je politicky rozdělena, podle některých názorů je otázkou, zda bude moci dohlížet na průběh svobodných a spravedlivých voleb. Poslední parlamentní volby v roce 2009 zapříčinily politickou krizi, která trvá dosud.
Chorvaté protestují kvůli zrovnoprávnění srbské menšiny v zemi
Na 20 000 chorvatských válečných veteránů protestovalo proti vládnímu rozhodnotí, aby se v městě Vukovar stala úředním jazykem srbština a písmem srbská cyrilice. Rozhodnutí bylo scháleno na základě sčítání lidu v roce 2011, kdy na 34,87 % Srbů bydlelo ve Vukovaru. Během jugoslávské občanské války proběhla ve Vukovaru bitva mezi Chorvaty a Srby, město bylo částečně zničeno, dnes je Vukovar symbolem chorvatského odporu a nezávislosti, kde na 260 Chorvatů bylo zabito Srby během tříměsíčního obléhání města.Chorvatský premiér Zoran Milanovic odmítl možnost, že by rozhodnutí bylo zrušeno. Vukovar byl vrácen Chorvatsku v roce 1998.
Černohorská vládní koalice je nejednotná ohledně kandidatury Vujanovice na prezidenta
Sociální demokratická strana (SDP) se distancovala od podpory současného prezidenta Filipa Vujanovice na jeho možné znovuzvolení. Podle oficiální zprávy SDP nesouhlasí s podporou prezidenta Vujanovice, protože podle Ústavy z roku 2007 může prezident vykonávat prezidentský úřad pouze dvakrát, pro Vujanovice by to bylo již třetí prezidentské období. Protože Černá Hora vyhlásila samostatnost až v roce 2006, výklad Ústavy je pro mnohé sporný. SDP je součástí každé vládní koalice s Demokratickou stranou socialistů (DPS) ministerského předsedy Mila Djukanovice od roku 1998.
Výstavbu elektráren v Černé Hoře a Srbsku již provázejí problémy
Nevládní organizace z Černé Hory a Srbska se dohodly na jednání v černohorském městě Bijelo Polje, že zablokují výstavbu 2 elektráren na řece Lim v obou zemích, které by podle nich mohly rapidně zhoršit okolní prostředí, přestože Černá Hora i Srbsko chtějí výstavbou pomoci špatné hospodářské situaci v zemích. Kanadská společnost REV se zavázala investovat 198 miliónů USD do nových elektráren.
Chorvatsko vede se Slovinskem dialog ohledně sporu Ljubljanske banky
Na základě jednání, které se odehrálo ve středu v Bruselu, mezi chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusic a jejím slovinským protějškem Karlem Erjavcem by mělo být nalezeno přijatelné řešení pro 20letý spor ohledně bývalé Ljubljanske banky (LB). 6. února by se mělo za dohledu finančních expertů odehrát mezi ministry zahraničí další jednání. V současné době Slovinsko zadržuje kvůli sporu ratifikaci přístupové smlouvy Chorvatska do EU, což může pozdržet či zcela zabránit vstup Chorvatska do EU.
Albánie bojuje se špatným stavem ekonomiky snížením úrokové sazby
Albánská centrální banka ve středu snížila úrokovou sazbu o 0,25 % na 3,75 %, aby se pokusila oživit ekonomiku v zemi. Snížení úrokové sazby by mělo pomoci snížit náklady na financování, zvýšit úroveň ekonomiky a přilákat investory. Podle zprávy Světové banky (SB), uveřejněné v prosinci 2012, Albánie čelí riziku dvojité recese, která by mohla mít vážný dopad na celkovou hospodářskou situaci v zemi včetně zvýšení již tak vysoké nezaměstnanosti.
Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice
Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
Bosna a Srbsko podepsaly dohodu o stíhání válečných zločinců
Protokol o spolupráci při stíhání pachatelů podezřelých z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy byl dnes podepsán v Bruselu hlavními prokurátory obou států. Nová dohoda usnadní především řešení problému, když v obou zemích probíhají paralelní vyšetřování případu a usnadní vzájemný přenos důkazů. Protokol měl být podepsán původně již v listopadu 2011, ale dohodu blokovala Bosna kvůli sporu, zda se bude jednat o mezinárodní dohodu. V současné době srbská prokuratura řeší na 100 případů, v Bosně se státní zástupci zabývají na 648 případů. Dosud si země bez smlouvy vzájemně vyměnily na 9 případů.
Rusko vyjádřilo znepokojení nad zprávami o izraelském útoku v Sýrii
Ruská federace oznámila, že je velmi znepokojena zprávami o izraelském leteckém útoku uvnitř Sýrie poblíž Damašku. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že se jedná o bezdůvodné útoky na cíle na území suverénního státu, které porušují Chartu OSN a jsou tedy nepřijatelné bez ohledu na motivy, jež by jej ospravedlnily. Podle zdrojů agentury Reuters izraelské letouny bombardovaly konvoj v blízkosti hranic Sýrie a Libanonu, cílem byly zřejmě zbraně určené pro hnutí Hizballáh. Rusko dlouhodobě blokuje případné sankce na syrský režim a mezinárodní společenství kritizuje za vměšování se do vnitřních záležitostí země.
Kypr se dostal do ekonomických problémů
Kyperská vláda v červnu 2012 požádala o záchranný balíček poté, co 2 největší banky zbankrotovaly pod nezaplacenými řeckými dluhopisy důsledkem odpisu řeckého státního dluhu v roce 2011. Kyperský ministr financí Vassos Shiarly oznámil, že musí nalézt 1,3 miliardy USD na refinancování úvěrů a dalších výdajů. Záchranný balíček může být schválen pouze s podmínkami, které by mohly znepokojit investory. Člen představenstva Evropské centrální banky Jörg Asmussen řekl, že problémy Kypru se mohou promítnout do celého systému eurozóny. Ředitel Washingtonského institutu pro mezinárodní finance Charles Dallara varuje před negativním dopadem podcenění kyperské krize. Podle kyperské vlády by země potřebovala alespoň 10 miliard USD a příliv nového kapitálu.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Bosna se obává, že ztratí přístup na chorvatský trh po vstupu Chorvatska do EU
Podle bosenského ministra zahraničního obchodu Mirka Sarovice se obchodní vztahy mezi Chorvatskem a Bosnou změní, protože Chorvatsko jako člen EU bude povinen dodržovat normy EU a zároveň opustí Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), která zajišťovala mezi členy CEFTY vzájemné otevření trhů. V roce 2012 Chorvatsko dovezlo zboží z Bosny v celkové hodnotě za 1,5 miliardy USD. V roce 2013 je Bosna předsedající zemí CEFTA, její priority jsou podpora obchodu mezi členskými zeměmi a odstranění administrativních překážek.
Ministryně Clintonová: izraelské volby jsou příležitost pro mír na Blízkém východě
Končící ministryně zahraničních věcí USA Hillary Clintonová se vyjádřila optimisticky ohledně vlivu výsledku izraelských voleb na mírový proces na Blízkém východě. „Myslím si, že výsledky otevírají dveře,“ prohlásila ministryně Clintonová. „Vím, že prezident Obama a můj nástupce John Kerry budou hledat každou příležitost, která by se naskytla,“ uvedla dále. Izraelský premiér Nentanyahu ztratil ve volbách do izraelského parlamentu (Knessetu) 11 mandátů oproti předešlému období. Podle deníku The Telegraph by ho tento výsledek mohl donutit sestavit koalici s umírněnějšími středovými stranami.