V Bruselu se konal každoroční summit, na kterém se EU chce zaměřit na vnitrostátní rozpočty členských zemí. V několika dalších měsících bude EU diskutovat se zeměmi o tom, jak přísně mají provádět své závazky spojené s Paktem stability a růstu. Rada Evropy zdůrazňuje význam fiskální disciplíny a podpory úsporných opatření. Francouzský prezident François Hollande přiznal, že Francie pravděpodobně nedodrží cíl dohodnutý s EU, tedy snížení schodku státního rozpočtu na 3 % v roce 2013, protože země nebyla připravena přijmout tvrdší opatření ke snížení deficitu. Prezident Hollande na konci roku očekává deficit státního rozpočtu 3,7 %. Prezident německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann kritizuje Francii, že se jí nepodařilo úspěšně provést reformy. Prezident Weidmann dodává, že je důležité, aby každá země plnila své fiskální závazky a dodržovala disciplínu.
Archiv rubriky: Francie
EU odmítá francouzsko-britský tlak ukončení zbrojního embarga
Francie a Velká Británie na summitu vyjádřily požadavek ke zrušení zbrojního embarga EU na pomoc syrským povstalcům proti Basharovi al-Assadovi, ostatní vlády EU ale návrh nepodpořily. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala k opatrnosti a zpochybnila, že by se tímto krokem mohlo dosáhnout politického urovnání v Sýrii. Baronka Ashtonová také požaduje, aby se celá záležitost konzultovala s mediátorem OSN Lakhdarem Brahimi a šéfem Syrské národní koalice Moazem al-Khatib. Německo se postavilo do opozice k francouzsko-britským krokům. Odpůrci argumentují, že by se zbraně mohly dostat do rukou militantních islamistů. USA se zase obává použití chemických zbraní syrskou vládou a americký prezident Barack Obama varoval prezidenta Assada, že pokud by tak učinil, byl by hnán k odpovědnosti.
Evropská unie jednala o zbraňovém embargu uvaleném na Sýrii
Státy Evropské unie jednaly na summitu v Bruselu o změně či ukončení zbraňového embarga, které bylo v dubnu 2011 uvaleno na Sýrii. Jeho zrušení, či alespoň oslabení, prosazuje zejména Velká Británie podporovaná Francií. Proti se staví většina členských států, nejvýrazněji zejména Německo, Rakousko či Švédsko, které podle deníku The Telegraph podpořila i šéfka unijní diplomacie baronka Ashtonová. Britský premiér Cameron argumentoval pro zrušení embarga tím, že mezinárodní společenství nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny v Sýrii. S odvoláním na ujištění syrské opozice, že zbraně se nedostanou do nepovolaných rukou, podpořil premiéra Camerona i francouzský prezident Francois Hollande. Jelikož rozhodnutí nepadlo, bude EU o zbraňovém embargu jednat znovu 22. a 23. března v Dublinu.
Hnutí Hizballáh označil izraelský prezident za nebezpečné
Úterního jednání Evropském parlamentu (EP) v Bruselu se zúčastníl izraelský prezident Šimon Perés. Znova žádal o přiřazení libanonského hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Není to poprvé, kdy prezident Perés přišel se žádostí, nicméně starý kontinent zatím vyčkává. „Neexistuje žádná neutralita vůči Hizballáhu,“ řekl prezident Izraele s tím, že šiítské hnutí představuje riziko pro celý svět, nejen pro samotný Izrael. O svých obavách z terorismu hovořil minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Francois Hollandem.
Prezidenti Bolívie a Francie se spolu setkají v Paříži
Francouzský prezident François Hollande ve středu v Paříži přijme prezidenta Bolívie Eva Moralese. Prezidenti budou jednat o vzájemných vztazích zemí, zaměří se především na ekonomické otázky a téma životního prostředí. Bolivijský prezident Evo Morales svou dvoudenní návštěvu Francie zakončí ve středu. V úterý se již sešel se skupinou podnikatelů, se kterými hovořil o možných investicích v Kolumbii. Obnovení víry v bolivijskou ekonomiku je podle Eva Moralese jeden z cílů, o který bude usilovat během svého prezidentského mandátu. Evo Morales, prezident Bolívie, dále plánuje sejít se s pořadateli Rally Dakar a navrhnout, aby se některé etapy závodu v lednu 2014 konaly v Bolívii.
Bývalý francouzský prezident Sarkozy zvažuje návrat do politiky a kritizuje současné politiky
Podle bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je Francie uvržena do hluboké finanční a sociální krize a nakonec bude potřebovat národního spasitele. Sám podle CNN tvrdí, že to není jeho přání vrátit se do politiky, ale je nucen znovu bojovat o úřad francouzského prezidenta v roce 2017 kvůli závažným událostem, které se v zemi dějí a z vlastenecké povinnosti. V článku pravicového obchodního časopisu Valeurs Actuelles Sarkozy kritizuje vůdce socialistické strany a francouzského prezidenta Francoise Hollande, že rozbil všechno, co se jemu povedlo s německou kancléřkou Angelou Merkelovou vybudovat. Dále zpochybňuje jeho zásah v Mali i vládní účel podpory a pokus řídit zemi, která třikrát větší než Francie pouhými 4000 muži.
Francie stáhne své jednotky z Mali během dubna
Podle francouzského prezidenta Francois Hollande je vojenské operace v Mali již v závěrečné fázi, proto bude možné jednotky ze země v průběhu dubna stáhnout. Prezident zároveň uvedl, že vedoucí představitel rebelů na severu africké země byl zabit, jeho jméno avšak neuvedl. Francie vyslala jednotky do země 11. ledna, během bojů zemřeli 4 francouzští vojáci. V současnosti se v Mali nachází na 4000 francouzských jednotek, dalších 2000 mužů se do bojů zapojují ze sousedního Čadu. Islamistické rebelské skupiny převzaly nad severem země kontrolu v dubnu minulého roku po vojenském převratu.
Stoupá role USA v operaci v Mali
Spojené státy americké se stále více zapojují do Francií vedené operace v Mali proti tamním rebelům. USA prostřednictvím svých letounů poskytují Francii důležité údaje o základnách rebelů, které Francie využívá pro letecké útoky. Zároveň americké bezpilotní letouny sehrály zásadní roli při spojeném útoku Francie a Kanady na základnu militaristů v horách na severu země u hranic s Alžírskem. Rozhodnutí, že USA budou poskytovat informace o cílech útoku přímo francouzským jednotkám, vzešlo z dlouhé diskuze.
Al-Kaida vydala soubor instrukcí pro „teroristy amatéry“
Al-Kaida na Arabském poloostrově (AQAP), která je považována za nejaktivnější odnož celé teroristické sítě, vydala anglický věstník pro „teroristy amatéry“, jak provádět teroristickou činnost. Publikace obsahuje např. návody, jak zapalovat zaparkovaná auta, či působit dopravní nehody. Součástí materiálu je také výzva Francii, aby ukončila své vojenské angažmá v Mali s odvoláním na problémy, kterým USA čelí v Afghánistánu a Iráku. Další částí publikace je i výzva pro islámské bojovníky, aby zaútočili na 11 veřejně známých západních osobností za jejich „zločiny proti islámu“.
Vůdce severoafrické odnože Al-Kajdy byl zabit v Mali
Abdelhamid Abou Zeid, šéf Al-Kajdy severoafrického Maghrebu (AQMI), byl zabit při útoku francouzského letectva v oblasti Tigharghar na severu Mali, oznámil pro deník le Figaro zdroj blízký tuarežské MNLA. Spolu s ním zemřelo dalších 40 spojenců. Zprávy o smrti vůdce avšak francouzské ministerstvo obrany odmítlo komentovat. „V současnosti nemáme konkrétní informace,“ řekl veřejnosti ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Alžírská armáda rozmístila bezpečnostní jednotky podél hranic s Mali, aby zabránily pohybu případných maliských útočníků. Abou Zeidovi, jehož pravé jméno zní Mohammed Ghdiri, se podařilo za léta teroru nastřádat jmění v milionech USD, které použil na nákup zbraní a munice. Finance získal také od západních států, jejichž občany držel jako rukojmí v Mali či Nigeru.
Začínají nová jednání o iránském jaderném programu
V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.
Únosci 7 Francouzů v Kamerunu zveřejnili video na YouTube
Nigerijští islamisté ze skupiny Boko Haram na serveru YouTube zveřejnili 3 minutové video s unesenými občany Francie. K únosu došlo na severu Kamerunu. Snímek zachycuje jednoho z ozbrojenců, 3 dospělé osoby a 4 děti. Francouzské ministerstvo zahraničí avšak nepotvrdilo pravost těchto záběrů. Militantní skupina Boko Haram svůj krok vysvětluje jako potrestání francouzského prezidenta Francoise Hollanda za „vyhlášení válce islámu“, jehož se dopustit rozhodnutím poslat vojáky do Mali.
Prodej aut v celé EU klesá
Automobilky v celé Evropě prochází nejhorším obdobím za více než 20 let. Prodeje aut v lednu meziročně klesly o 8,5 % na 918 280 vozů a a dostaly se tak na nejnižší úroveň od roku 1990. Z hlavních evropských automobilových trhů se podařilo zvýšit prodej jen Velké Británii. Itálie se propadla téměř o 18 %, Francie o 15 % a Španělsko o desetinu navzdory tomu, že prodej španělské značky Seat naopak o 6 % vzrostl. V samotné EU se prodej aut v lednu meziročně propadl o 8,7 % na 885 159 vozů.
Francie už letos snižovat deficit nebude
Francie chtěla letos snížit rozpočtový deficit na 3 % HDP, nicméně vláda nyní oznámila, že svého cíle nedosáhne důsledkem slabé ekonomiky. Další úsporná opatření proto neplánuje. Příští rok bude Francie chtít snižovat deficit snižováním výdajů, s čímž nesouhlasí francouzská levice. Pomalejší snižování deficitu a žádost o odklad ale zase nevítá Německo, které Francii vyzvalo ke „konkrétním a měřitelným krokům„. Prezident Hollande poukázal na to, že jeho vláda již snížila deficit veřejných financí z 5,2 % HDP v roce 2011 na 4,5 % v loňském roce.
Francouzský generál chce vzdělávací misi v Mali doplnit o výcvik jejich armády
Francouzský generál Francois Lecointre, který byl jmenován do čela vzdělávací mise Evropské unie na Mali (EUTM), řekl, že EU by měla doplnit misi o trénování a výcvik jejich neorganizované armády, a to poskytováním uniforem, vozidel a komunikačních technologií. Generál Lecointre dodal, že výcvik by měly zahrnovat i výuku v oblasti lidských práv. EU spolu s USA podpořily vojenskou intervenci v Mali vedenou Francouzi. Vlády členských států EU vyloučily odesílání bojových jednotek do Mali, ale poskytují nadnárodní vzdělávací jednotku 500 vojáků, kteří budou malijské vojáky cvičit a dávat jim vojenské instrukce.
V Řecku stávkují novináři
Novináři v Řecku protestují proti propouštění a snižování platů. Pracovníci v soukromých médiích zase dostávají své platy o několik měsíců později. Stávka probíhá v době, kdy zemi přijel navštívit francouzský prezident François Hollande, který vyjádřil podporu řecké vládě a její úsporné politice. Mluvčí řecké vlády Simos Kedikoglu mluví o stávce jako o nevhodně načasované a zároveň obvinil novinářské odbory, že spolu s opoziční Koalicí radikální levice (SYRIZA) „neváhají poškodit mezinárodní obraz země„.
Francie ani Itálie nesouhlasí s navrhovaným rozpočtem EU
Na summitu v Bruselu pokračuje jednání o tom, jak se rozdělí stovky miliard USD. Návrh nového rozpočtu je již připraven, pohybuje se kolem 1 279 miliard USD. Oproti původnímu návrhu Evropské komise ho tak státy snížily zhruba o 93 miliard USD. Některé země však s navrhovaným rozpočtem nesouhlasí, mezi nimi je například Francie nebo Itálie. Kvůli těmto neshodám mezi státníky začal v sobotu summit se šestihodinovým zpožděním. Je proto možné, že se protáhne na víc než původně plánované dva dny.
Katar předává syrskou ambasádu syrské opozici
Syrská národní rada (SNC) uvedla, že Katar se chystá předat syrské velvyslanectví v Doha do její správy. SNC již jmenovala i svého nového velvyslance v Kataru. Katar byl jednou z prvních zemí, která uznala SNC jako oficiálního zástupce syrského lidu a nyní je první zemí, která předává syrskou ambasádu do rukou syrské opozice. SNC má v současnosti velvyslance i v ostatních zemích, které její mandát uznaly, jako jsou například Velká Británie, či Francie, v těchto zemích má však paralelně zastoupení i syrský režim prezidenta Assada. Další ranou pro syrský režim je emigrace bývalého mluvčího syrského ministerstva zahraničí Jihad Makdissiho, který byl výraznou tváří režimu téměř na všech tiskových konferencích. Bývalý mluvčí Makdissi se podle BBC zřekl syrské vlády, protože „jeho naděje na reformy se ukázaly jako liché„.
Humanitární pracovníci byli odsouzeni za nezákonné zprostředkovávání dětí k adopci
Soud v Paříži odsoudil ke 2 letům vězení francouzské humanitární pracovníky Erica Breteau a Emilii Lelouch z charity Zoe Ark za nezákonné jednání, kterým se snažili zprostředkovat nezletilé africké děti k adopci. Odsouzení se měli snažit přivést 103 dětí z centrální Afriky do Francie za účelem adopce a prohlašovali, že se jedná o sirotky z Dárfúru. Dalších 6 humanitárních pracovníků bylo zatčeno v Čadu již v roce 2007, jak se snažili dostat děti do letadla. Zjistilo se, že děti nebyli z Dárfúru, ale právě z Čadu a vůbec se nejednalo o sirotky. Dva pracovníci byli souzeni v nepřítomnosti, zatímco byli v Jižní Africe a čtyři pracovníci ze této skupiny dostali podmíněné tresty.
OSN by mohla do Mali vyslat mírové jednotky během několika týdnů
Rada bezpečnosti OSN by mohla dosáhnout dohody v rozmezí 2 až 3 týdnů ohledně vyslání peacekeepingových jednotek, tzv. modrých přileb, které by pomohly stabilizovat zemi. Mírové jednotky by měly čítat až 6 000 mužů. V lednu vyslala Francie do země jednotky, které pomohly znovu získat kontrolu nad částí severu, jenž byl od březnového převratu pod vedením islamistických skupin. V Mali by se 31. července měly konat volby, v nichž by měl být dokončen přechod k civilní vládě. Podle velitele mírových jednotek Herve Ladsouse by jednotky OSN v zemi na poklidný průběh voleb měly dohlížet. Malijská vláda přítomnost mírových jednotek nevítá, bojí se rozdělení zemi.
Francie se obává guerillové války v Mali, ve městě Gao proběhlo zatýkání islamistů
Ve městě Gao na severu Mali armáda provedla zátah na islamisty, kteří se měli účastnit víkendového útoku, při němž zemřeli nejméně 3 civilisté. Podle malijského ministra obrany Yamoussa Camara byli 3 islamisté zabiti a 11 dalších zajato. Navzdory dobytí severu Mali, který od březnového vojenského převratu ovládaly islamistické skupiny, vzrůstá počet sebevražedných útoků, země se obává guerillové války. Francie přitom prohlásila, že se plánuje ze země stáhnout již během března, její jednotky má nahradit mise Africká unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) o síle 8 000 mužů.
Podle indikátoru OECD se eurozóna stabilizovala, ale Francie je stále slabá
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sestavila indikátor pro několik předních světových ekonomik, které vykazují zlepšení. Ve zprávě o světovém hospodářském výhledu podle OECD se eurozóna stabilizovala, přesto Francie zůstává stále oslabená. U všech členů OECD indikátor vzrostl po třetí v řadě. Nejvyšší indikátor zaznamenaly USA 101 body, Velká Británie 100,7 a Japonsko 100,3 body. Francie se dlouhodobě drží pod svým průměrem 100 na 99,3 body. Eurozóna se stabilizovala na dlouhodobém průměru 99,6, Čína naopak klesla na 99,5. Pozice Brazílie, Indie a Ruska se upevnila v podprůměrných hodnotách. Indikátor OECD má předvídat možnosti obraty v hospodářské činnosti a ukázat rozdílné hospodářské výhledy významných ekonomik.
Francie vyjádří své obavy o síle jednotné měny na zasedání ministrů financí eurozóny
Francouzský ministr financí Pierre Moscovici se obává, že rostoucí síla jednotné měny ohrozí export země a zboží učiní méně konkurenceschopné. Své stanovisko hodlá vyjádřit na zasedání ministrů financů eurozóny. Euro posílilo o 6 % oproti ostatním měnám/a za posledních 6 měsíců. Ostatní členské země hodlají oslabit své směnné kurzy kvůli obavám z měnových válek. Japonsko také přistupuje ke stlačování hodnoty jenu. Ministr financí Moscovici vyzval Evropskou centrální bankou (ECB), aby se pokusila řízeně snížit hodnotu eura. Německo a ECB jsou proti takovému kroku, protože podle nich centrální banka má mandát k zajištění cenové stability, ale nemá k řízení měnových trhů. Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci zdůraznil, že měnový kurz si klade za cíl pomoci hospodářskému růstu a cenové stabilitě.