Francouzský soudce zahájil trestní řízení proti 4 mužům podezřelých z vazeb na islamistickou militantní síť v západní Africe. Jedná se o 3 Francouze a 1 muž je z Mali. Muži byli zatčeni v Nigeru, když se snažili napojit na džihádistickou skupinu v sousedním Mali minulý rok. Francouzská vláda varovala před možnými útoky militantních skupin v návaznosti na operaci v Mali.
Archiv rubriky: Francie
Francouzský prezident Hollande je přesvědčený, že měnová zóna potřebuje kurzovou politiku
Francouzský prezident François Hollande vyjádřil obavy, že by se svět mohl ocitnout v měnových válkách, proto apeluje na Evropskou centrální banku (ECB), aby intervenovala ve změně kurzovní politiky. V Evropském parlamentu ve Štrasburku prezident Hollande řekl, že by se evropské členské státy měly dohodnout na „realistickém“ kurzu pro jednotnou měnu. Podle něj by euro nemělo kolísat v závislosti na výkyvech na trzích, a proto měnová zóna musí mít kurzovní politiku, jinak budou státy vystaveny kurzu, který neodráží skutečný stav ekonomiky. Euro od loňského roku posílilo o 11 % vůči dolaru, což v některých členských státech vyvolalo obavy, že takto vysoký kurz ohrozí jejich export.
Tuarežská MNLA ohlásila kontrolu nad městem na severovýchodě Mali
Pro-autonomní Tuaregové oznámili, že pod jejich kontrolou je město Menaka na severovýchodě země, které bylo doposud obsazeno Al-Kaidou. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian řekl, že je „ochoten přizvat ke kulatému stolu v Paříži Tuaregy, pokud oznámí, že nejsou teroristy ani separatisty“. Tuaregové patřili v době bojů v Mali „vyjednávačům“ mezi francouzskými vojáky a islamisty. Francouzská armáda zveřejnila své noční nálety na Saharu s cílem oddělit zásobování bojovníků a zničit jejich tábory. Francie nyní po Mali požaduje jednání se všemi etniky, tedy i s Tuaregy. Malijský prozatímní prezident Diacounda Traoré vyjádřil ochotu s MNLA vyjednávat za předpokladu, že si nebude nárokovat územní nezávislost.
Francouzský prezident Hollande požaduje novou kurzovou politiku k ochraně eura
Francouzský prezident Francois Hollande vyzval eurozónu, aby rozvíjela novou kurzovou politiku k ochraně měny „před iracionálními pohyby“. Prezident Hollande i ministr průmyslu Arnaud Montebourg jsou znepokojeni současným kurzem eura, který nyní kolem 1,35 k USD. Slabý kurz by mohl ohrozit francouzský vývoz, potažmo zpomalit hospodářský růst. Eurozona musí podle Francie mít kurzovou politiku, jinak bude stát na kurzu, který nebude odpovídat skutečnému stavu ekonomiky. Podle prezidenta Hollanda by Evropská centrální banka měla zůstat nezávislá a vyzval k reformě mezinárodního měnového systému, který by lépe ochránil evropské hospodářské zájmy. Jakou reformu má ale přesně na mysli, neuvedl.
Francois Hollande: operace „Serval“ dopadla úspěšně
Francouzský prezident Francois Hollande a jeho maliský protějšek Diocounda Traoré se o víkendu v hlavním městě Mali Bamaku usnesli na tom, že operace „Serval“, při které francouzští vojáci bojovali v Mali proti islámským skupiným dopadla úspěšně. Prezident Hollande a francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius však upozornili, že „terorismus zatím nebyl poražen, a proto naši vojáci v Mali několik měsíců zůstanou“. Pozornost armády se nyní zaměří na pohyby Tuaregů po území státu. Mali patřilo k hlavním tématům minulého týdne i na diplomatickém poli. Ve Strasburgu a Bruselu prezident Hollande hovořil před „sedmadvacítkou“ o úspěších jeho armády v Západní Africe.
Nigerský uranový důl je pod ochranou francouzských jednotek
Francouzské speciální síly chrání v Nigeru uranový důl, který patří mezi jeden z největší uranových dolů na světě. Informaci potvrdila nigerská vláda a prezident Mahamadou Issoufou řekl pro francouzská média, že v dolu Arlit byla zpřísněna bezpečnost po nedávném útoku v Alžírsku. Francouzská společnost Areva hraje významnou roli v těžbě uranu v nigerském dolu Arlit, který je pátým největším producentem uranu na světě. Před třemi lety již došlo k incidentu v dolu Arlit, kdy bylo islamistickou milicí uneseno 5 francouzských pracovníků a 4 z nich jsou stále zadržováni s dalšími 3 francouzskými rukojmími.
Velkou Británii a Francii znepokojují íránské plány na pokročilou atomovou práci
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton naléhá na Írán, aby odstoupil od záměru urychlit práci při výrobě obohaceného uranu, protože by tím došlo k porušení mezinárodních závazků islámské republiky. Írán zveřejnil plány na instalaci a provoz moderních strojů na obohacování uranu. Tento technologický skok na Západě vyvolal vážné pochybnosti o mírovém charakteru íránského jaderného programu a obavy z rozvoje jaderných zbraní. Írán popírá, že by instalace moderní odstředivky měla vojenský záměr a ujišťují, že jaderný program potřebují na výzkum a energetické účely. Francie a Velká Británie zopakovaly obavy, že íránské oznámení je negativním signálem před možným jednáním mezi Teheránem a Francií, Německem, Velkou Británií, Čínou, USA a Ruskem.
Francouzský parlament schválil odstavec umožňující stejnopohlavní manželství
Poslanci svými 249 hlasy proti 97 schválili odstavec zákona, který legalizuje stejnopohlavní manželství. V zákoně nebude manželství definováno jako spojení muže a ženy, ale spojení dvou lidí. Návrh na změnu zákona doprovázely několika měsíční protesty. Průzkumy veřejného mínění odhadují, že na 55 až 60 % Francouzů schvaluje manželství stejnopohlavních párů, pro adopci dětí lesbickým a homosexuálních partnerům je kolem 50 % Francouzů. Změna zákona představuje jednu z největších sociálních reforem v zemi od zrušení trestu smrti v roce 1981. Změnu prosazovala vládní socialistická strana prezidenta Hollanda, proti se postavila opoziční UMP.
OSN je znepokojena obviněním malijské z etnického zabíjení na severu země
Podle OSN vzrůstá počet případů přepadání, etnického zabíjení a zneužívání pravomocí malijské armády na severu země, kde vojáci spolu s mezinárodními silami bojují proti islamistickým skupinám. OSN upozorňuje, že zvyšující se počet případů může odstartovat „vlnu násilí“. Mezinárodní trestní soud (ICC) již oznámil, že obvinění prošetří. Francouzský prezident Francois Hollande, který do země poslal stovky vojáků, aby pomohly malijské armádě ve znovuzískání severu země, by se měl v hlavním městě Mali Bamaku setkat s prozatímním prezidentem Dioncounda Traore. Prezident Holland pravděpodobně navštíví i město Timbukt, které nedávno dobyly francouzské a malijské jednotky.
OSN: Izraelské osady porušují palestinská práva
Zpráva Rady OSN pro lidská práva konstatovala, že výstavba a existence izraelských osad ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu „znamená vážné porušení“ lidských práv. „Motivací pro zastrašování a násilnosti páchané na Palestincích a jejich majetku je snaha vypudit místní populaci z území, aby izraelské osady mohly dále růst,“ stojí dále ve zprávě OSN. Problematika osad podle OSN porušuje čtvrtou Ženevskou konvenci, která zakazuje transfer vlastního obyvatelstva na okupované území. Zástupci Francie, Pákistánu a Botswany, kteří se na vzniku zprávy podíleli, dále vyzvali Izrael, aby zastavil veškeré aktivity jakkoli s problematikou osad spojené. Podle vyjádření izraelského ministerstva zahraničí je zpráva OSN pouze kontraproduktivní a poškozuje mírový proces s Palestinci. Rada OSN pro lidská práva je navíc prý zaujatá a posuzuje věci jednostranně. Izrael před dvěma dny odmítl další spolupráci s Radou.
Ve Francii někteří politici mluví o bankrotu, vláda to popírá
Francouzští politici obhajují jejich zdravou ekonomiku poté, co ministr práce Michel Sapin popsal stav ve Francii jako „totální bankrot“. Ministr financí Pierre Moscovici slova o bankrotu označil za nepřiměřená, Francie je podle něj ve skutečnosti solventní a důvěryhodná země. Francouzský prezident Francois Hollande slíbil snížit rozpočtový deficitu pod 3 % HDP oproti nynějšímu 4,5 %. Vláda prezidenta Hollanda chce chybějící peníze v rozpočtu dosáhnout zvýšením daní před škrty ve výdajích, včetně 75% daně z příjmu pro osoby, jejichž příjem přesahuje 1,3 milion USD. Plánované zvýšení „milionářské daně“ bylo Ústavním soudem zrušeno.
Francouzský prezident Hollande chce představit svou vizi budoucí EU
Francouzský prezident Francois Hollande na schůzi Evropského parlamentu příští týden pravděpodobně nastíní svou vizi budoucnosti EU. Po proslovu by měla následovat rozprava s vůdci politických stran ve Štrasburku, kteří budou reagovat na výzvy britské premiéra Davida Camerona ohledně reformování EU. Prezident Hollande od svého zvolení loni v květnu naléhá na EU, aby se více snažila usnadnit tempo úsporných opatření a stimulovala růst a oživení stagnujících evropských ekonomik. Prezident Hollande také vyzýval Německo k užší politické unii s centrální kontrolou nad rozpočty eurozóny a k větší solidaritě v procesu evropské integrace. S německou kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident již dohodl, že v květnu zveřejní své společné návrhy na hlubší integraci eurozóny.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
Nezaměstnanost ve Španělsku dosahuje rekordního maxima
Oficiální statistiky ukazují, že Španělsko dosáhlo nového vrcholu krize, kdy se nezaměstnanost v prosinci vyšplhala na rekordních 26 %. Španělsko zkouší nový úsporný program, nicméně nezaměstnanost mladých lidí vystoupala na rekordních 55 % a nyní je na 1,8 miliónu domácností, v nichž nikdo nemá práci. Německo naopak ekonomicky profituje a země tedy doufá, že se brzy dostanou z recese, která ji trápí od začátku roku. Německý soukromý sektor má nejsilnější ekonomický růst za poslední rok. Naopak francouzský soukromý sektor má za sebou nejhorší měsíc od března 2009.
Mali vyšetřuje obvinění vojáků ze zabíjení na severu země
Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) obvinila malijskou armádu, že vojáci a severu země bez soudu a na základě etnicity zabíjeli Araby a Tuaregy. Malijská armáda zprvu zcela odmítla jakékoliv obvinění z vraždění svých vojáků, nyní oznámila, že zahájila vyšetřování. Na severu země islamistické skupiny vyhlásily po převratu z jara minulého roku nezávislý stát Azawad. Podle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku mezinárodní operace pod vedením Francie od 10. ledna proti islamistickým skupinám uteklo před boji do sousedních zemí na 7100 občanů.
Islamisté na severu Mali se rozdělují, někteří žádají dialog
Již druhým týdnem probíhá mezinárodní intervence pod vedením Francie proti islamistům, kteří vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. Nyní se Islamiské hnutí za Azawad (IMA) odtrhlo od islámské Ansar Dine, která bývá spojováno s teroristickou skupinou al-Kaida, a žádá mírové jednání. IMA pod vedením Alghabass Ag Intalla „odmítá všechny formy extremismu a terorismu“, Ag Intalla byl vyjednávačem za Ansar Dine, která prosazuje striktní výklad islámského práva šaría, během jednání v minulém roce v sousední Burkině Faso.
K odchodu Velké Británie z EU se země staví rozdílně
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius řekl, že podle Francie má Velká Británie mnoho výhod a pozitiv, které může EU nabídnout, ale pokud se rozhodne EU opustit, Francie jí nebude stát v cestě a k vystoupení jí „položí červený koberec“. Ministr zahraničí Fabius jen zopakoval názor Francie, že pokud je země v EU, musí respektovat pravidla a zákony, které jsou stanovena. Německo naopak by uvítalo, aby Velká Británie zůstala plnohodnotným členem EU. Podle německého ministra zahraničních věcí Guido Westerwelle si země nemohou vybírat jenom ty výhody a aspekty členství v EU, které se jim líbí.
EU bude hrát ústřední roli ve snaze vyřešit krizi v Mali
Komisařka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie Catherine Ashton oznámila, že EU chce hrát hlavní úlohu ve snaze vyřešit krizi v Mali. Francouzská intervence, která začala před více než týdnem, má za cíl, aby se zabránilo v severním Mali dalšímu postupu islamistických povstalců. Území v Mali by se podle EU mohlo stát odrazovým můstkem pro mezinárodní útoky al-Kaidy a jejích spojenců. Komisařka Ashton svolala na 5. února schůzi v Bruselu, kde by hlavní představitelé Afriky, Evropy a OSN měli vést diskuzi o bezpečnosti v Mali. Strategie, kterou komisařka Ashton prosazuje, by měla zahrnovat dlouhodobou rozvojovou pomoc v Mali.
Egypt a Tunisko nesouhlasí s francouzskou operací v Mali
Egyptská a tuniská vláda, kde převládá strana Muslimského bratrstva (MB), nesouhlasí s probíhající francouzskou intervencí v Mali. „Nikdy nebudeme souhlasit s vpádem vojsk do Mali, neboť to rozpoutá ještě větší konflikt v regionu,“ řekl egyptský prezident Mohammed Mursi na své pracovní cestě v Saudské Arábii a uvedl, že by finanční prostředky sloužící k válce měly být raději použity na rozvoj oblasti. Prezident Mursi se obává oddělení severní, arabské Afriky od zbytku kontinentu. „Africké problémy ať si vyřeší Afričané sami,“ řekl tuniský ministr zahraničí Rafík Abdelsallem. S podobnými názory se ztotožňuje také tuniský prezident Moncef Marzouki, který podporuje „diplomacii před činy“.
Eurozóna může zavést novou daň z finančních transakcí
Na 11 zemí eurozóny odsouhlasilo možnost zavedení daně z finančních transakcí, čímž by se zvýšila odpovědnost bank. Ministři financí členských států chválili novou daň na zasedání v Bruselu, jejíž znění bylo zpracováno na základě 40 let starého návrhu amerického ekonoma James Tobin. Evropský komisař Algirdase Šemety, odpovědný za daňovou politiku, řekl, že zavedení daně z finančních transakcí je významným milníkem v daňové historii. Hlasování se zdržela Velká Británie, Lucembursko, Česká republika a Malta. Evropská komise předloží návrh na novou daň v únoru a ostatní země EU mají stále možnost do programu vstoupit. Kritici tvrdí, že daň nemůže správně fungovat, pokud nebude globálně rozšířena, minimálně na celoevropské úrovni.
Francouzská policie zatkla podezřelého ze zabití kurdských aktivistek
Francouzská policie zatkla muže, který má mít souvislost se zabitím tří kurdských aktivistek Paříži. Podezřelým je 30letý Omer Guney s tureckou státní příslušností. Státní zástupce oznámil, že muž je již dva roky členem nacionalistické Strany kurdských pracujících (PKK), jejíž zakladatelkou je jedna z jeho obětí. Útok podle analytiků přišel v době, kdy Turecko se s kurdskou menšinou snaží o mírové vyjednávání, úspěšnost jednání by smrt 3 kurdských aktivistek mohla poškodit. Minulý týden tisíce lidí vyšly do ulic v kurdském městě Diyarbakir, aby uctili památku zesnulých aktivistek.
Jednotky Čadu se přesouvají k malijským hranicím
V úterý se podle agentury Reuters čadské vojenské jednotky, nyní působící v Nigeru, přesunuly k hranicím Mali, kde by se měly připojit k vojenské intervenci Africké unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) na sever Mali. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou odsoudil působení islamistických rebelů na severu Mali. Niger již do Mali vyslal technický tým, který působí pod francouzskými důstojníky. Francie se k boji proti rebelům na severu země připojila před 11 dny a vyzývá mezinárodní společenství k utvoření sil, které zabrání další postup islamistických rebelů.
S příchodem afrických jednotek do Mali by se měla Francie začít stahovat
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius naléhá na africké vůdce, aby co nejdříve stanuli v čele multilaterální armády intervenující v Mali. Ministr zahraničí na summitu v Abidjanu vyzval k urychlení zapojení západoafrických jednotek v Mali, nicméně připustil, že samotné nasazení jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) může trvat i několik týdnu. Rusko, které stálo zpočátku na okraji konfliktu, nyní podle ministra pomáhá dopravit vojáky a vybavení do Mali. Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby poté, co bude situace v zemi stabilizována, se Francie z Mali stáhla a v boji pokračovali jen afričtí vojáci.