Brazilská vláda se rozhodla podrobit lékaře přicházející ze zahraničí speciální zkoušce. Hlavními oblasti, ze kterých v Brazílii lékaři chtějí pracovat, jsou Španělsko, Kuba a Portugalsko. „Připravujeme nový model hodnocení pro tyto lékaře, protože chceme dobře vzdělané profesionály se schopností rychle reagovat a znalostí zdravotních problémů naší země,“ prohlásil ministr zdravotnictví Alexander Padilha. Poslední dobou se ve společnosti diskutovalo o kvalitě lékařů z některých sektorů, ve kterých se můžou cizinci zaměstnat, aniž by podstoupili prozkoušení. Brazílii v současnosti chybí přibližně 13 000 lékařů v okrajových částech země. Místa v oblastech, kde se brazilští lékaři stěhovat nechtějí, by mohli naplnit právě profesionálové z výše vzpomenutých zemí
Archiv rubriky: Evropa
Švýcarsko zpřísní azylovou politiku
Ve Švýcarsku voliči podpořili drtivou většinou 80 % kontroverzní krok ke zpřísnění azylových restrikcí. Podle nových pravidel není vojenská dezerce důvodem pro udělení azylu a lidé nyní nemohou žádat o azyl prostřednictvím švýcarských ambasád v zahraničí. V současnosti žádá o azyl ve Švýcarsku 48 000 lidí. Dosud Švýcarsko udělovalo azyl dvakrát více, než je evropský průměr, což vyvolalo výrazný růst imigrace, který začal švýcarskou veřejnost znepokojovat.
Britská vláda shromažďuje internetová data o svých občanech
Britská vláda přiznala, že její odposlouchávací centrála Government Communications Headquaters (GCHQ) shromažďuje internetová data o občanech Velké Británie. Ovšem podle britského ministra zahraničí Williama Haguea se vše odehrává v mezích zákona a systém zajišťuje rovnováhu mezi svobodami a ochranou soukromí osobo a mezi bezpečností země. Palčivou a stále nezodpovězenou otázkou je přístup GCHQ k americkému špionážnímu programu Prism, který britské zpravodajské službě umožňuje získávat soubory a emaily firem sídlících mimo území Velké Británie například z Googlu, Skypu nebo Facebooku. V pondělí bude celá záležitost na programu dolní sněmovny britského parlamentu.
Dosavadní předseda Pavel Bělobrádek zůstává v čele lidovců, rozhodl sjezd strany
V sobotu byl zvolen současný předseda Pavel Bělobrádek na celostátním sjezdu v Olomouci, aby i nadále vedl KDU-ČSL. Ze 272 odevzdaných hlasů získal 244, nicméně nikdo proti němu nekandidoval. Prvním místopředsedou zůstává i po volbě Marian Jureček. Podle staronového předsedy je cílem lidovců návrat do Poslanecké sněmovny, v posledních volbách v roce 2010 strana nepřekročila 5% hranici pro vstup do dolní komory. Sjezd KDU-ČSL navštívil i prezident Zeman, který doporučil straně, aby přišla s vlastními velkými tématy v rámci svého volebního programu, neboť církevní restituce propaguje TOP 09 a progresivní zdanění ČSSD.
Francouzský prezident vyzývá k vyřešení sporů mezi EU a Čínou v oblasti obchodu
Francouzský prezident Francois Hollande ve svém sobotním prohlášení řekl, že EU musí bezpodmínečně vyřešit své obchodní neshody s Čínou ohledně zavedení antidumpingových opatření, vztahující se na dovoz solárních panelů z této asijské země. Francouzský prezident své stanovisko zveřejnil několik dní poté, co jeho země kritizovala podobná antidumpingová opatření, která čínská vláda zavedla na importovaná vína, což se citelně dotýká právě vín francouzských. Prezident Hollande svůj projev přednesl v rámci konference s japonskými podnikateli v Tokiu. Francouzský prezident zároveň vyzval k větší spolupráci mezi EU a Čínou.
OSN nemůže přijmout ruskou nabídku pro misi na Golanských výšinách
OSN řekla, že nemůže akceptovat ruskou nabídku, že jeho vojáci nahradí odcházející rakouské v mírové misi na Golanských výšinách, protože dohoda mezi Izraelem a Sýrii brání, aby stálý člen Rady bezpečnosti OSN byl přítomen u jednotek na Golanských výšinách. Mluvčí OSN dodal: „Vážíme si úvahy, že Ruská federace dala nabídku, že poskytne vojáky na Golany.“ Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant, který tento měsíc předsedá Radě bezpečnosti řekl, že by jednotka měla zůstat na místě, i když bude mít nižší počet vojáků. Budou hledat vojáky v jiných zemích.
EU kritizuje Turecko za zásah proti demonstrantům, Turecko mluví o dvojím metru
Podle EU musí Turecko zahájit vyšetřování policejního zásahu proti demonstrantům, kteří napříč zemí protestují proti vládě. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan kritiku odmítá a tvrdí, že podobné protesty by se v Evropě trestaly mnohem přísněji. EU uvedla, že nezastaví jednání o přijetí Turecka, nicméně země musí dodržovat hodnoty svobody slova a základní práva občanů. Turecko naopak mluví o „dvojím metru ze strany EU“, neboť podobné protesty se konaly i ve Velké Británii, Francii, Německu a mnohem větší i v Řecku. Turecký premiér uvedl, že je „ochoten naslouchat demokratickým žádostem, ale odmítá terorismus, násilí a vandalismus“.
Rusko může nahradit Rakousko v mírových jednotkách na Golanských výšinách
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, že jeho země vyšle vojáky do mírových jednotek OSN na Golanských výšinách, až se stáhnou vojáci Rakouska. „S ohledem na složitou situaci, která se dnes vyvíjí v Golanských výšinách, můžeme nahradit odcházející rakouský kontingent v tomto regionu oddělující izraelské síly od syrské armády,“ citovala ruská agentura prezidenta Putina. Navíc Filipíny zvažují setrvání u jednotek.
Zisky z exportu masa vzrostly v Paraguayi za poslední desetiletí o 1 500 %
V roce 2012 se Paraguay stala třetím největším vývozcem masa v Jižní Americe po Brazílii a Uruguayi a devátým v celém světě. Země nyní těží také ze snížení produkce masa v Argentině a jsou v ní ideální podmínky k rozšíření chovu dobytka. V roce 2012 Paraguay získala z prodeje masa 1078 milionů USD, v roce 2003 pouze necelých 70 milionů USD. „Větší export je důsledkem zvýšení světové poptávky a kupní síly. Paraguay má ohromnou výhodu, že produkuje velmi levně,“ řekl ředitel Rurální paraguayské asociace (ARP) Germán Ruiz. Zhruba 60 % masa z Paraguaye kupovalo do roku 2011 Chile, nyní je největším zájemcem Rusko. Nejdůležitější exportní surovinou v Paraguayi však nadále zůstává sója.
Boje v Sýrii se přesunuly k izraelským hranicím
Ve čtvrtečních ranních hodinách obsadili syrští rebelové oblast kolem hraničních přechodu Quneitra, který se nachází na Golanských výšinách na hranici Sýrie a Izraele. Podle zpráv však oblast během několika hodin znovu dobyly syrské vládní jednotky, střety v okolí však nadále pokračují. Oblast Golanských výšin obsadil Izrael roku 1967 a linii střeží od té doby mírové jednotky OSN. Hlavní rakouská část mírového kontingentu oznámila vzhledem k propuknutí bojů stahování z oblasti. Rakouská vláda odůvodnila své rozhodnutí tím, že „riziko pro rakouské vojáky se s vypuknutím bojů stalo příliš vysoké“. Opatření na ochranu osob přijal také Izrael, který poblíž hranice na Golanských výšinách vyhlásil uzavřenou vojenskou zónu, odklonil dopravu a evakuoval část místních obyvatel.
Export ve Střední Americe vzrostl o 9 %, import o 3 %
Celkový vývoz Guatemaly, Hondurasu, Kostariky, Nikaragui a Salvadoru se v prvních 2 měsících tohoto roku zvýšil o 9 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Export letos dosáhl za leden a únor 4,93 miliardy USD. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro tento region jsou USA, které koupily zboží za 1,57 miliardy USD, obchod se sousedními zeměmi přinesl 1,21 miliardy USD, Evropa zaplatila středoamerickým zemím za dovezené produkty 736 milionů USD. Import za první 2 měsíce letošního roku s hodnotou 9,16 miliardy USD představoval proti minulému roku zvýšení zhruba o 3 %.
Španělsko úspěšně revitalizuje bankovní sektor
V roce 2008 poznamenala finanční krize španělský bankovní sektor, který dokonce v loňském roce potřeboval velkou kapitálovou injekci. Nyní je podle Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise proces restrukturalizace bank v plném proudu. Zlepšila se již platební schopnost i likvidita španělských bank. Přesto sektor stále ohrožují významné ekonomické problémy. Rovněž je stále nutné sledovat plnění ekonomických závazků Španělska, které se stále potýká s recesí. Hrubý domácí produkt (HDP) Španělska se v prvním čtvrtletí snížil o 0,5 % a práci nemůže najít zhruba čtvrtina obyvatel v produktivním věku. K obdobným závěrům jako instituce EU došel také Mezinárodní měnový fond (MMF).
Evropská unie se chce bránit před ovládnutím solárního trhu Čínou
Evropská komise (EK) uvalila předběžná cla na dovoz levných solárních panelů z Číny, která budou činit 11,8 %. Čína je největší výrobcem solárních panelů na světě, Evropa je největším solárním trhem na světě, z něhož Čína ovládla již 80 %. EU viní Čínu z prodeje pod výrobní cenoou za účelem vytlačení konkurence z trhu. Cena čínských solárních panelů prodávaných do Evropy by ve skutečnosti měla být o 88 % vyšší, než je v současnosti. Uvalení cla je doposud největším zásahem EU proti dovozu a většina členských zemí s opatřeními EK podle agentury Reuters nesouhlasí. Pokud se Brusel s Pekingem nedohodne na řešení sporu do dvou měsíců, clo se v srpnu zvýší až na 47,6 %, ovšem obchodní válku s největším producentem rozpoutat nehodlá.
Slovinský expremiér byl odsouzen ke dvěma letům vězení za korupci
Slovinský expremiér z let 2004 až 2008 Janez Janša byl odsouzen z korupce kvůli úplatkům při nákupu obrněných transportérů od firmy Patra ke dvěma letům vězení a pokutou 48 000 USD. Expremiér Janša pomohl finské zbrojovce Patria získat zakázky na nákup 135 obrněných vozidel za 364 milionů USD. Kontrakt nakonec uskutečněn nebyl právě kvůli podezření z korupce. Expremiér byl obžalován v roce 2010 na základě investigativní reportáže finské veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice, která se zabývala machinacemi kolem plánovaného nákupu. Expremiér Janša se rozsudku na místě odvolal.
Lotyšsko se stane v roce 2014 členem eurozóny
Podle Evropské komise Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, když pobaltská země dosáhla vysokého stupně dlouhodobé ekonomické konvergence s eurozónou. Formální rozhodnutí o zavedení eura v Lotyšsku, které o vstup do eurozóny usiluje, by mělo padnout na zasedání ministrů financí EU 9. července. Lotyšsko by mělo euro zavést 1. ledna 2014 a tímto krokem by se stalo 18. členem eurozóny. Zájem Lotyška o vstup do eurozóny v době krize je podle slov komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehna důkazem důvěry se společnou měnu, která odporuje skeptickým názorům o jejím rozpadu.
V Egyptě odsoudili 5 cizinců k trestu smrti za pašování drog
Egyptský soud odsoudil k trestu smrti pověšením 5 cizích státních příslušníků. Jedná se o občana Velké Británie, 3 ze Seychel a Pákistánce. Čtyři prvně jmenovaní byli v soudní síni v Hurghadě drženi v kleci. Pátý byl odsouzen v nepřítomnosti, protože se mu podařilo utéct při zatýkání. Odsouzeni byli zatčeni v roce 2011 za držení 3 tun hašiše. Britské ministerstvo zahraničí údajně dělá vše proto, aby k rozsudku nedošlo. Odsouzeným byla zároveň uložena pokuta ve výši více než 13 milionů USD. Proti verdiktu soudu se mohou odvolat. Rozsudky smrti se v Egyptě provádí výjimečně.
Uruguayský prezident zrušil státní návštěvu Itálie
Prezident Uruguaye José Mujica měl v úterý a ve středu navštívit Itálii a završit tak cesty po Evropě a Asii, na které vyrazil 22. května. Zdravotní stav osmasedmdesátiletého Josého Mujica se avšak zhoršil. Podle lékařů se jedná pouze o vyčerpání a doporučili uruguayské hlavě státu odpočinek, hospitalizace nebyla nutná. Prezident Uruguaye José Mujica tedy zůstane do středy v aktuálním místě pobytu Madridu, poté se vrátí do své země.
Střední Evropu trápí záplavy, provoz v centru Prahy bude výrazně omezen
Stovky lidí byly evakuovány důsledkem zvyšujících se hladin řek v Německu, České republice, Rakousku a Švýcarsku. Záplavy si již vyžádaly lidské oběti, v Rakousku zemřel jeden člověk, v České republice dva. V České republice byl vyhlášen stav nouze, v centru hlavního města Prahy je výrazně omezen provoz, uzavřeny byly mnohé linky metra. Většina pražských škol byla pro pondělní den uzavřena. Stav nouze vyhlásily i německá města Pasov a Rosenheim, podle meteorologů by mohla Německo zaplavit stoletá voda. Voda stoupá i v Polsku, kde hasiči zasahovali u stovek případů zatopených sklepů, nebezpečí hrozí i na Slovensku.
Firma Philips založí pobočku pro Latinskou Ameriku v Panamě
Holandská firma Philips plánuje zřídit jedno ze svých sídel v Panamě. Informaci potvrdil panamský prezident Ricardo Martinelli. Philips je jedna z největších firem na světě zabývající se výrobou elektronických přístrojů, Panama by měla být základnou pro prodej jejího zboží v Latinské Americe. Prezident Panamy Ricardo Martinelli, který nyní navštěvuje Evropu, řekl, že projekt bude přínosem pro stovky osob díky vytvoření nových pracovních míst. „Někteří nazvali Panamu Švýcarskem Latinské Ameriky, kvůli bezpečnosti v zemi, příznivému investičnímu klimatu a obchodním příležitostem“, řekl panamský prezident Ricardo Martinelli po jednání s několika holandskými firmami.
Nezaměstnanost v eurozoně dosáhla v dubnu nového maxima
Dalších 95 000 lidí oproti měsíci březnu přišlo o práci v rámci eurozony, která sdružuje 17 zemí. Míra nezaměstnanosti v Řecku a Španělsku se i nadále drží nad 25 %, nejnižší zůstává v Rakousku, kde se pohybuje kolem 4,9 %. Počet lidí bez práce se zvýšil i ve Francii, druhé největší ekonomice eurozony. Nezaměstnanost mladých lidí zůstává stále palčivým problémem, v současnosti je na 3,6 milionů obyvatel pod 25 let bez práce. V Itálii se míra nezaměstnanosti mladých lidí pohybuje nad 40 %. Za posledních 12 měsíců přišlo v eurozoně o práci na 1,6 milionů obyvatel. Ekonomika eurozony je na nejhorších číslech od roku 1999. Situací na poli nezaměstnanosti se bude Evropská centrální banka (ECB) zabývat na jednání příští týden.
Navrhovaná doba vězení pro argentinského exprezidenta je 8 let
Argentinský prokurátor v pátek požádal o osmiletý trest odnětí svobody pro argentinského prezidenta z let 1989 až 1999 Carlose Menema. Kromě toho také navrhl zakázat bývalé hlavě státu vykonávat veřejné funkce po dobu 16 let. Carlos Menem byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v letech 1991 až 1995, oba státy se tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Dvaaosmdesátiletý Carlos Menem obvinění odmítá.
Zákon omezující kouření v Rusku vstoupil v platnost
Na 40 % Rusů se řadí mezi kuřáky, což zemi staví na přední místa žebříčku v počtu kuřáků. V sobotu začal platit v Rusku zákon, který zakazuje kouření na veřejných místech a omezuje tabákovou reklamu. Kouření bude zakázáno na pracovištích, schodištích obytných domů, autobusových zastávkách, vlakových nádražích a letištích. V roce 2014 se zákaz rozšíří i na restaurace, bary, lodě a vlaky. Zákon podepsal v únoru prezident Vladimir Putin. Zvýšit by se měla i cena tabákových výrobků, nyní je možné koupit v Rusku krabičku cigaret za méně než 1 USD.
Švýcarsko na další rok omezuje přísun pracovníků z EU
O rok bylo prodlouženo omezení pro imigranty z Evropské unie, kteří do Švýcarska cestují za prací. Švýcarsko tvrdí, že se imigrace dostala na příliš vysokou úroveň, kdy jednu čtvrtinu populace tvoří právě přistěhovalci. Země sice není členem EU, ale podepsala dohodu o volném pohybu osob, prodloužení kvót může podle evropské komise vést k ochabnutí vztahů. Největší část přistěhovalců tvořili Němci, Španělé, Portugalci a Italové. Míra nezaměstnanosti se přitom pohybuje pod 3 % a země ekonomicky roste rychleji, než se původně předpokládalo. Imigranti ze dvou nejmladších členů EU – Bulharska a Rumunska – mají vstup na pracovní trh Švýcarska i nadále zakázán, počet přistěhovalců z ostatních evropských zemí je regulován.