Po nedělním oznámení složil premiérský mandát Petr Nečas do rukou prezidenta Miloše Zemana, důvodem je policejní razie spojená s šéfkou kabinetu premiéra. Prezident Zeman prozatím pověřil Petra Nečase v pokračování ve funkci, dokud nebude sestavena vláda nová. Během následujících dní se prezident Zeman setká s představiteli vládních politických stran, aby o vzniklé situaci diskutovali. Rezignující premiér odstoupil i ze svého postu ve straně a oznámil, že příštích voleb se již neúčastní. Opozice i nadále vyzývá k předčasným volbám.
Archiv rubriky: Evropa
V Severní Irsku začal summit G8, jednat se bude o Sýrii
Hlavním tématem předních politiků světa bude na dvoudenním jednání G8 konflikt v Sýrii, podle britského premiéra Camerona je nutné najít „společnou půdu pro přinesení míru v Sýrii“. Rusko naopak kritizuje rozhodnutí USA poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům, zároveň ruský ministr zahraničí uvedl, že Rusko nebude souhlasit s vyhlášením bezletové zóny nad Sýrii. Summitu se zúčastní Velká Británie, USA, Rusko, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. V rámci summitu by se mělo uskutečnit i jednání mezi ruským prezidentem Putinem a jeho americkým protějškem Obamou, který navštíví zemi vůbec poprvé. Vedle konfliktu v Sýrii bude na pořadu jednání i obnova světové ekonomiky a terorismus.
Premiér Nečas v souvislosti s policejní razií rezignuje
Petr Nečas v pondělí rezignuje na post premiéra i předsedy strany ODS, rozhodl o tom na jednání grémia strany v neděli večer. Důvodem odstoupení je policejní razie a zatčení šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové. Premiér doufá, že koalice bude pokračovat i nadále, jen s novým premiérem, jestliže koalice sežene 101 hlasů. Opozice to odmítá a požaduje předčasné volby. V úterý se mělo jednat o nedůvěře vlády. Pokud se koalici podaří najít 101 hlasů k udržení vlády, měl by to podle premiéra Nečase prezident Miloš Zeman respektovat. O další budoucnosti koalice jednali představitelé vládních stran na zasedání tzv. K9 ještě v neděli večer.
Ekvádorský ministr Patiño se setkal se zakladatelem Wikileaks Assangem
Na ekvádorském velvyslanectví v Londýně se ekvádorský ministr zahraničních věcí Ricardo Patiño setkal se zakladatelem webové stránky Wikileaks Julianem Assangem, který již rok žije v budově velvyslanectví. Assange získal politický azyl od Ekvádoru, ale jestliže budovu velvyslanectví opustí, bude zatčen kvůli vyšetřování dvou obvinění ze sexuálního obtěžování v Švédsku. Assange se nicméně obává vydání do Spojených států amerických, kde by mohl být vyšetřován kvůli založení stránky Wikileaks.
Italská vláda schválila další reformy ve snaze oživit ekonomiku země
Italská vláda schválila opatření na podporu ekonomiky, která je třetí největší ekonomikou v eurozóně, ovšem potýká se již s dlouhodobou recesí. Italská vláda v čele s premiérem Enricem Lettou chce tak podpořit ekonomický růst, aniž by zvýšila schodek státního rozpočtu. Nová opatření vypracovala podle doporučení a návrhů Evropské komise. V rámci reforem budou uvolněny téměř 4 miliardy USD na projekty v infrastruktuře, které by měly podle odhadů vytvořit až 30 000 pracovních míst. Na projekty pro zlepšení celostátní železniční sítě bude určeno 800 milionů USD, další stovky milionů USD budou použity na opravy školních budov, tunelů a mostů. Přes více jak půl miliardy USD by rovněž měly snížit účty za elektřinu, univerzitám by reformy umožnily zaměstnávat více výzkumníků, také by mělo dojít v určitých oblastech k úpravě daňového systému. Dalšími tématy vládních jednání je zjednodušení byrokracie a nezaměstnanost mládeže, která v současné době přesahuje 40 %. Celková míra nezaměstnanosti v zemi činí rekordních 12 %.
Dva španělští turisté byli propuštěni v Kolumbii
Španělští občané María Concepción Marlaska Sedano a Ángel Fernández Sánchez, kteří byli unesení 17. května na severu Kolumbii, byli v sobotu propuštěni. Podle informací agentury EFE jsou oba v dobrém zdravotním stavu. Oběti únosu pocházejí z Asturie a neznámí pachatelé je zadrželi během jejich prázdnin na cestě do turistického rezortu Cabo de la Vela v extrémně zaměřeném regionu Guajira. Povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) popřela odpovědnost za únos, jelikož se momentálně nachází v mírových jednáních s vládou Kolumbie.
Syrská vláda odmítá obvinění z použití chemických zbraní
Spojené státy americké se na základě informací rozvědky o použití chemických zbraní syrskými vládními jednotkami rozhodly podpořit syrské rebely dodávkami „přímé vojenské pomoci.“ Syrské ministerstvo zahraničí však se závěry americké rozvědky zásadně nesouhlasí a uvedlo, že záležitost s chemickými zbraněmi je „uměle vytvořená informace“, která má pouze ospravedlnit dodávky zbraní rebelům. Podle syrského ministerstva zahraničí se Washington uchýlil k „levné taktice“. Obdobně se vyjádřila i Moskva, která uvedla, že americké důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii „nevypadají přesvědčivě“. Proti „další militarizaci konfliktu“ se vyslovil i generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
Česká republika přijde o jeden mandát v Evropském parlamentu
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek rozhodl o novém přerozdělení poslaneckých mandátů, které bude při volbách v roce 2014 ovlivněno vstupem Chorvatska do Evropské unie a lisabonskou smlouvou, která omezuje počet členů EP na 751. Česká republika bude mít v dalším volebním období v EP místo současných 22 zástupců pouze 21. O jednoho poslance v EP přijde dalších 11 zemí, Chorvatsko dostane 11 mandátů.
Rodinám íránským zaměstnancům BBC bylo vyhrožováno íránskými zpravodajskými službami
Íránští zaměstnanci BBC mají přestat pracovat u BBC, jinak můžou být jejich životy v Londýně ohroženy. Členové rodin by mohli přijít o svá pracovní místa, penze a možnost cestovat do zahraničí. Rodiny zaměstnanců perského oddělení BBC byly dotazovány íránskými zpravodajskými službami v Teheránu a dalších městech. Přes značný tlak řekl šéf BBC Persian Sadeq Saba, že „služba zůstane nezávislou a alternativním zdrojem zpráv pro íránský lid“. Počet publika BBC se v Íránu zdvojnásobil na 11,2 milionů. Lidsko-právní organizace kritizují Írán kvůli potlačování disidentů a novinářů. Před prezidentskými volbami bylo zatčeno mnoho aktivistů a novinářů. Přístup a rychlost internetu se v Íránu v poslední době zmenšila.
Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.
Policejní razie zasáhla nejvyšší patra české politiky
Ze středy na čtvrtek se uskutečnila zřejmě nejrozsáhlejší policejní akce v historii České republiky, kdy policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zadrželi několik politiků z vládní ODS, včetně vysokých státních úředníků, například ředitelku kabinetu premiéra Janu Nagyovou a šéfa úřadu vlády Lubomíra Poula. Důvodem má být zneužití pravomoci a dalších trestních činů, celkově podle ČTK obvinila policie 8 lidí z 5 trestných činů. Opozice žádá premiérovu demisi, ten to prozatím odmítl. V pátek se má sejít premiér Nečas s prezidentem Zemanem.
Evropský parlament podpořil přísnější kontroly v Schengenu
Evropský parlament v úterý podpořil dočasné obnovení hraničních kontrol mezi státy, které jsou členy tzv. schengenského prostoru volného pohybu. Po změně budou možné v zemích namátkové kontroly, návrh je rovněž na střežení vnější hranice země, pokud to sousední stát dostatečně nedělá na vnější hranici schengenského prostoru. Tento návrh vznikl jako reakce na aktuální problémy, konkrétně na spor Itálie s Francií kvůli přílivu uprchlíků ze severní Afriky během tzv. arabského jara. Dalším problémem je příliv Turků, kteří do Evropy pronikají přes Řecko. Návrh byl schválen unijními ministry vnitra.
Japonsko s Českou republikou podepíší memorandum o jaderné energetice
Premiér Shinzo Abe očekává podepsání strategických dohod z oblasti obchodu s jadernou energií s Českou republikou, které by měly být realizovány už do konce června. Premiér Abe a český prezident Miloš Zeman mají smluvené společné setkání, na kterém by mělo být podepsáno memorandum o vzájemné spolupráci a sdílení znalostí v oblasti jaderné energie. V neděli 16. června by pak podobná dohoda měla být podepsána i s polskými představiteli. Zprávu v pondělí přinesl japonský deník Nikkei business Daily.
Řecká vláda zastavila provoz veřejnoprávní televize a rozhlasu
V rámci úsporných opatření jsou řecká veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA od úterní noci mimo provoz. Tento krok byl učiněn na základě ministerského dekretu, proti němuž se nemohl řecký parlament postavit. Lídři politických stran proto začínají požadovat nové projednání rozhodnutí. Vláda chce vysílání časem obnovit, ovšem s nižším počtem zaměstnanců a po odstranění korupce v organizaci, kde podle jejích slov pracovalo sedmkrát více zaměstnanců, než je v obdobných institucí průměr, a mizely v ní vysoké částky peněz. Někteří zaměstnanci televize odmítli prostory i po skončení vysílání opustit a pokračují v činnosti přes internet. Evropská komise se od rozhodnutí řecké vlády distancuje. Rozhodnutí pozastavit vysílání šokovalo veřejnost. Tisíce lidí proti krokům řecké vlády protestují. Ve čtvrtek postihne zemi celostátní stávka.
Evropská unie zavede od roku 2014 cla na dovoz leteckých pohonných hmot
Dnes evropské komisařství pro zahraniční obchod oznámilo, že od počátku roku 2014 Evropská unie uvalí clo 4,7 % na dovoz leteckých pohonných hmot z Blízkého východu. Cla budou mít výrazný dopad na ceny leteckých pohonných hmot v Evropě a budou představovat komplikaci i pro rafinérie z Blízkého východu, které doposud měly třetinový podíl na evropské denní poptávce 1,2 milionů barelů. Plánované clo může vést k nedostatku leteckých paliv, protože evropské rafinerie nemají kapacitu pro uspokojení evropské poptávky. Rozdíl nebudou údajně schopny vyrovnat ani indické rafinerie.
Ministerstvo kultury by mohlo mít nového ministra, Hanákovou by mohl nahradit Hlaváč
Současnou ministryni kultury Alenu Hanákovou, která je členkou hnutí Starostové a nezávislí, by podle informací serveru iDNES.cz mohl nahradit bývalý děkan Hudební a taneční fakulty AMU Jiří Hlaváč. Současně se mluví i o bývalém řediteli České televize Ivo Mathém, poslanci Stanislavu Polčákovi a senátorovi Jiřím Šestákovi. Ministryně Hanáková byla do funkce jmenována v roce 2011, dlouhodobě nicméně čelí za svou práci kritice.
Více než 10 milionů dětí má pracovat v otrockých podmínkách
Světová organizace práce (ILO) uvedla, že na 10,5 milionů dětí na celém světě pracují v podmínkách, které jsou nebezpečné pro jejich zdraví a které připomínají otroctví. Většina pracujících dětí je mladších 14 let, z toho na 71 % jsou dívky, jimž je často zakázán přístup ke vzdělání. Většinou děti pracují podle ILO v domácnostech, proto je těžké dětskou práci regulovat. Podle organizace je nutné, aby mezinárodní společenství přijalo jasný legislativní rámec, který by přesně definoval dětskou práci a nabídl možnosti, jak jí předcházet. Zprávu vydala organizace na Světový den proti dětské práci, který připadá na 12. června.
Pod autem italského velvyslanectví v Libyi byla nalezena bomba
V libyjském hlavním městě Tripolisu zaparkovalo auto s italskými diplomaty, když si řidič všiml zařízení. Byla zavolána policie, která oblast vyklidila, a bomba explodovala. Poškodila auto, ale nikdo nebyl zabit ani zraněn. Podle Itálie bude muset být zvýšena bezpečnost pro italské diplomaty a pokus o bombový útok musí být vyšetřen. V dubnu vybuchla bomba v autě před francouzským velvyslanectvím v Tripolisu. Zranila dva strážné.
Čína a Rusko zahájily desetidenní společné vojenské cvičení
Čína a Rusko v úterý oficiálně zahájily desetidenní obranné cvičení, které se uskutečnilo v Pekingu. Na 46 vojáků z jednotky „Sněžný leopard“, anti-teroristického elitního týmu Čínské lidové armády a 29 příslušníků ruské jednotky zvláštního nasazení se zúčastnili společných cvičných operací, jejichž hlavním cílem je zdokonalení se v úkolech pozemních operací a taktice. Kromě společných cvičných operací ještě probíhají vojenská cvičení ve střelbě, simulaci záchrany rukojmí a přepadávání teroristických základen. Oba státy už společné vojenské cvičení provedly, naposledy v roce 2007.
Ruská dolní komora schválila zákon zakazující „homosexuální propagandu“
Zákon byl dolní komorou parlamentu přijat jednoznačně, ukládá například vysoké pokuty za poskytování informací o homosexualitě osobám mladších 18 let. Pro fyzické osoby má jít o 155 USD, pro státní zaměstnance až 15 500 USD, pro firmy a školy je pokuta ještě vyšší. Zákon dále ukládá odnětí svobody až 3 let pro ty, kdo by hanobili věřící a náboženství. Aktivisté za práva homosexuálu se s příznivci zákona střetli před parlamentem. Zákon je spojován s uvězněním členek punkové kapely Pussy Riot, kdy Naděžda Tolokonnikova a Maria Alyokhina byly odsouzené ke 2 rokům vězení za protest v pravoslavné katedrále. Nyní zákon míří do senátu, v případě schválení dále k podpisu prezidenta. Zákon považující homosexualitu za trestný čin byl v Rusku zrušen v roce 1993.
Maďarská demokracie v rukou Viktora Orbána s přízviskem „nedemokratická“
Přelomovým obdobím se pro Maďarsko stalo jaro roku 2010, kdy parlamentní volby výrazně pozměnily zastoupení politických stran v jednokomorovém parlamentu. Ve volbách konaných 11. a 25. dubna 2010 došlo k volebnímu vítězství středopravé aliance Fidesz a KDNP, která získala 68,14 % parlamentních křesel.
Volby znamenaly konec osmiletého vládnutí socialistů a do parlamentu se nedostaly také strany, které hrály dominantní roli při změně režimu v roce 1989 (SZDSZ a MDF). Současně do parlamentu poprvé prosadila extrémně pravicová strana Jobbik a LMP, což je strana se zeleným programem. Vláda začala ihned provádět rozsáhlé reformy, které se dotkly dokonce i ústavy. Čtěte dále ->
Kauza Mostecké uhelné společnosti pokračuje, soud předvolal další trojici obžalovaných
V pondělí předvolal švýcarský soud ve městě Belizzona zbývající trojici manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS) Anotnína Koláčka, Jacquese de Grootea a Oldřicha Klimeckého, kteří se nedostavili na první květnové přelíčení. Trojice mužů je podezřelá z praní špinavých peněz a korupce při privatizaci české Mostecké uhelné společnosti. Oldřich Klimecký na pondělní přelíčení opět nedorazil. Obžalovaní vinu popírají, v květnové části procesu první trojice manažerů MUS, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Petr Kraus, využila právo nevypovídat. Soud by měl květnovou a červnovou část procesu propojit 24. června. Závěr líčení je plánován na 12. července.
Kancléřka Angela Merkelová přislíbila další pomoc postiženým povodněmi
V Německu Labe překonalo povodňové rekordy, v Sasku-Anhaltsku protrhlo na několika místech hráze. V Drážďanech se již situaci uklidňuje, město Lauenburg ve Šlesvicko-Holštýnsku zahájilo evakuaci. V současné době je nejvíce postiženo Braniborsko, které v pondělí navštívila německá kancléřka Angela Merkelová a přislíbila další finanční pomoc. Povodně komplikují železniční dopravu, dochází k výrazným zpožděním vlaků kvůli objízdným trasám, mimo provoz je trať mezi Berlínem a Hannoverem i Frankfurtem.