Bývalý pákistánský generál a prezident Pervez Musharraf se po 4 letech vrátil do své vlasti, aby v čele nově založené Strany všech pákistánských muslimů kandidoval v květnových parlamentních voleb. Exprezident Musharraf se k návratu rozhodl i přesto, že čelí několika obviněním, mezi něž patří i účast na vražedném spiknutí proti někdejší premiérce Benazir Bhuttové. Tato obvinění však byla pákistánskými autoritami koncem týdne pozastavena, exprezidentovi Musharrafovi tedy nyní nehrozí okamžité zatčení. Situace v některých oblastech v zemi se však v souvislosti s jeho návratem komplikuje, v provincii Severní Vazíristán došlo k sebevražednému bombovému útoku, při kterém zemřelo 17 pákistánských vojáků. Útok má na svědomí některá z místních militantních skupin napojených na Al-Kajdu a Taliban. Krátce poté bylo zveřejněno video, v němž je exprezidentovi Musharrafovi vyhrožováno smrtí, pokud se vrátí do Pákistánu.
Archiv rubriky: Politika
Střety v Egyptě: kancelář Muslimského bratrstva vzplála
Několik tisíc egyptských opozičních aktivistů se v pátek v Káhiře střetlo se členy a podporovateli Muslimského bratrstva. Policie musela použit slzný plyn, aby od sebe obě strany oddělila. Kromě kamenů, které létaly vzduchem, byly zapáleny i dva autobusy patřící Muslimskému bratrstvu. „Přišli jsme k baště bratrstva, už nebudeme protestovat před prezidentským palácem, ti, co vládnou Egyptu, sídlí zde,“ uvedl demonstrant Hamat Awat. Útoky proti sídlům Muslimského bratrstva se udály i jinde v Káhiře a také v dalších částech země. Ve městě Mahalla poblíž Alexandrie bylo sídlo bratrstva dokonce zapáleno. Sekulární opozice protestuje proti údajné snaze islamistů v čele s egyptským prezidentem Mursím o schraňování moci, ti takové obvinění odmítají.
Izraelské jednotky rozpustily palestinský protestní tábor
V neděli před úsvitem vytlačilo asi 200 izraelských policistů palestinské aktivisty z jejich stanového tábora mezi východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu. Palestinští aktivisté vybudovali stanový tábor v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a na palestinských územích, aby tak upozornili na izraelské plány budování dalších osad. Území, na kterých jsou izraelské osady stavěny, považují Palestinci za součást jejich budoucího státu. Při své návštěvě Izraele označil výstavbu osad za velmi problematickou i prezident Obama.
Pákistán již zná předsedu prozatímní vlády, bude jím bývalý soudce
Prozatímním předsedou pákistánské vlády, která dovede zemi ke květnovým parlamentním volbám, bude bývalý soudce pákistánského nejvyššího soudu Mir Hazar Khan Khoso. Navrhla jej Pákistánská lidová strana, jejíž vládě se jako první podařilo setrvat v úřadu po celé pětileté funkční období a kterou vystřídá prozatímní vláda vedená právě Khan Khosem. Tento krok se nicméně setkal s kritikou ze strany opozice a především Pákistánské muslimské ligy, podle které má bývalý soudce příliš blízké vztahy se současným pákistánským prezidentem Asif Alí Zardárím. I přesto se však parlamentní výbor zastoupený jak Pákistánskou lidovou stranou, tak Pákistánskou muslimskou ligou na předsedovi prozatímní vlády téměř jednomyslně shodl. Jeho jmenování by mohlo napomoci i současné špatné situaci v pákistánské provincii Balúčistán, Khosa totiž velmi respektují a důvěřují mu tamní obyvatelé i politické strany.
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Letiště v městě Oruro se nebude zatím jmenovat po bolívijském prezidentu Moralesovi
Podle dohody mezi úřady a občanskými sdruženími nebude letiště v městě Oruro pojmenováno po současném bolívijském prezidentu Evo Moralesovi. Rozhodnutí přišlo po několika protestních akcích občanů, kteří si jeho jméno vysloveně nežádali a trvali na tom, aby letišti bylo navráceno jeho původní jméno inspirované uznávaným leteckým hrdinou Juanem Mendozem. Tohle řešení je nicméně jenom dočasné, na čemž se obě strany dohodly. Konečný rozsudek v této otázce vynese až Ústavní soud.
Iránský duchovní vůdce neodporuje rozhovorům s USA
Ajatolláh Ali Chameneí v úterý prohlásil, že nebrání přímým rozhovorům mezi USA a Iránem ohledně iránského jaderného programu, nevěří však v přínos jednání. Podle Ajatolláha Chameního by přímé rozhovory měly naději na úspěch pouze tehdy, pokud by USA upustily od uvalovaní sankcí na Irán. Iránský duchovní vůdce také požadoval uznání iránského práva na obohacování uranu pro jadernou energetiku. Západní státy obviňují Irán ze snahy o výrobu jaderné zbraně a z blokování přístupu zástupců OSN k jeho jaderným zařízením, Irán jakákoli obvinění odmítá. Izrael vyhrožoval vojenským úderem proti Iránu, pokud svůj jaderný program neopustí, vojenskou akci nevylučují ani USA, i když podle prezidenta Obamy upřednostňují diplomatické řešení situace. V reakci na izraelskou hrozbu vojenského útoku prohlásil ajatolláh Chamaneí, že Irán by odvetně zničil izraelská města Tel Aviv a Haifu.
Hlavní opoziční straně v Rumunsku hrozí rozpad
Uvnitř bývalé vládní Demokratická liberální strana (PDL) jsou naplánovány volby na 23. března, ve kterých by měl být zvolen nový lídr strany. Především boj mezi 3 kandidáty, současným předsedou PDL Vasilem Blagou, bývalou ministryní cestovního ruchu Elenou Udreou a bývalou ministryní spravedlnosti Monicou Macovei, na post lídra PDL stranu degraduje zvenčí i zevnitř. Pokud PDL nepřijme vnitřní reformy může se, podle analytiků, rozpadnout. Středopravicová PDL získala v parlamentních volbách v prosinci 2012 jen 18 % hlasů. Dřívější lídr PDL a současný prezident Traian Basescu se částečně distancoval od PDL, která během své vlády přijala velké ekonomické škrty, které měly odstartovat krizi ve straně, podle analytiků ekonomické škrty pomohly dostat Rumunsko z krize.
Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a MMF
Kyperský ministr financí Michael Sarris oznámil, že Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně dluhové krize s cílem zajistit finanční pomoc. Ministr Sarris uvedl, že Kypr zvažuje 25% daň z vkladů nad 130 000 USD v jejich největší bance. Tím by Kypr získal 7,5 miliardy USD a mohl si zajistit 13 miliardový úvěr. Parlament schválil restrukturalizaci bankovního systému, ale zamítl jednorázovou daň z vkladů. Evropská centrální banka (ECB) je připravena Kypr pozastavit všechny prostředky bankám, pokud nedojde k dohodě, což by znamenalo bankrot země a pravděpodobně nucený odchod z eurozóny. Ministr Sarris cestoval do Moskvy a usiloval o ruskou podporu alternativního způsobu financování, ale Rusko uvedlo, že by Kypr měl nejdříve dosáhnout dohody EU.
Více než půl milionu Paraguayců žije v Argentině
Největší počet přistěhovalců v Argentině představují Paraguayci, žije jich tam zhruba 551 000. Pouze v roce 2012 žádalo o argentinské státní občanství 123 000 obyvatel Paraguaye. Ti většinou chtějí žít v Argentině kvůli lepším pracovním podmínkám. V Paraguayi žije 49 % lidí v chudobě. Další země, kam se Paraguayci často vydávají žít jsou Brazílie, Spojení státy americké a Španělsko. Celkově žije víc než milion Paraguayců v zahraničí, tedy téměř každý šestý obyvatel země.
Investice čínských firem v Africe stále stoupají
„Čínské investice v Africe zaznamenaly v nedávných letech až desetinásobný nárůst,“ prohlásil čínský ministr zahraničních věcí Wang Yi na pondělním fóru, které se věnovalo problematice čínských investic v Africe a které se konalo v Pekingu. Téma čínských investic v Africe se stane i hlavním bodem nadcházejícího setkání ekonomického uskupení BRICS, které se má uskutečnit v Jihoafrické republice. Oproti předcházejícímu roky se čínské investice zvýšily o 28 % a v roce 2012 dosáhly 200 miliard USD. V současnosti v Africe působí na 2000 čínských firem.
Do Afghánistánu míří další jednotky gruzínské armády
Úkolem speciálně vycvičených vojáků je vystřídat své kolegy, kteří šestým měsícem operují v jižně položené provincii Helmand. Pod vlajkou Gruzie v zemi původně sloužilo přibližně 170 mužů, od loňského podzimu už jejich počet přesahuje 1500. Ministr obrany Irakli Alasania oznámil, že část z nich možná v Afghánistánu zůstane i po skončení bojů, které je plánováno na rok 2014. V případě zájmu velitelů afghánské armády by se mohli věnovat výcviku místních ozbrojených složek.
Bolívie bude žalovat Chile kvůli přístupu k moři
Bolívijský prezident Evo Morales prohlásil, že v následujících dnech předloží žalobu proti Chile, kterou se bude snažit dosáhnout získání samostatného přístupu k moři pro svou zemi. Národní komise Bolívie se přestěhuje do města La Haya, kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Bolívie území, které by jí zabezpečilo přístup k moři, ztratila v roce 1879 po chilské invazi během Pacifické války. „Chile tím, že neposlouchá hlas bolívijského lidu, mu upírá klid, solidaritu a bratrství a zatracuje latinskoamerickou integraci a ničí touhu národů žít v míru a harmonii,“ prohlásil prezident Morales.
Ománský sultán udělil amnestii
„Jeho veličenstvo sultán Kábús udělil královskou milost obviněným z pomluvy, zločinů spojených s informačními technologiemi a z neoprávněného shromažďování,“ uvedla ománská státní agentura ONA. Sultán Kábús tak omilostnil všechny disidenty, kteří byli uvězněni za očerňování jeho osoby nebo za účast v protestech. Podle aktivistů by se amnestie měla vztahovat asi na 50 osob. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) krok sultána Kábúse přivítala, zdůraznila však, že amnestované osoby se v první řadě neměly vůbec do vězení dostat. Ománská vláda se snaží zmírnit napětí ve společnosti, které zesílilo v souvislosti s nepokoji Arabského jara před dvěma lety. Ománská vláda mimo jiné přislíbila omezit počty zahraničních pracovníků v zemi, výrazně zvýšit minimální mzdu a vytvořit desetitisíce nových pracovních míst.
Podle Demokratické strany v Srbsku by měla hrát kultura hlavní roli v rozvoji země
V novém 17bodovém plánu pro hospodářský rozvoj Srbska, který přijala opoziční Demokratická strana (DS) 17. března, je uvedena kultura a vzdělávání jako hlavní priority ekonomického rozvoje. Čestný předseda DS a bývalý srbský prezident Boris Tadic považuje rozvoj kultury, vzdělání a vědy za zásadní pro zlepšení ekonomické situace v Srbsku. Podle plánu by se měly příspěvky do oblasti kultury zvýšit z 0,62 na 1,5 % z celkového státního rozpočtu. Dále má být kladen v plánu důraz na modernizaci a restrukturalizaci kulturních institucí a řízení, přiblížení kultury srbské mládeži a rozvoj kultury národnostních menšin v Srbsku.
Obchodní a investiční vztahy Singapuru s Běloruskem jsou na vzestupu
Na Singapursko-běloruském obchodním fóru, které se koná v těchto dnech v Singapuru, spolu oba státy podepsaly řadu dohod, na jejichž základě se prohlubuje vzájemná singapursko-běloruská kooperace v oblasti obchodu a investic. Za singapurskou stranu se jednání účastnily Singapurská obchodní federace a Mezinárodní obchodní komora v Singapuru, za stranu běloruskou pak Obchodní a průmyslová komora Běloruska. Podle běloruského prvního vicepremiéra Vladimira Semashko skýtá běloruský trh pro singapurské obchodní společnosti mnoho příležitostí, především v oblasti petrochemického a farmaceutického průmyslu. Obchodní činnost mezi oběma zeměmi za loňský rok se pohybuje ve výši zhruba 50 milionů USD. Singapursko-běloruské obchodní fórum je zároveň spojeno se státní návštěvou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vedle obchodních dohod byla mezi oběma zeměmi podepsána i dohoda o vzájemném zřeknutí se vízové povinnosti pro držitele diplomatických a úředních pasů.
Syrský prezident al-Assad slibuje „vyčistit“ Sýrii po atentátu v Damašku
Syrský prezident Bashar Al-Assad slíbil, že zemi zbaví extremismu a ignorance. Oznámil po čtvrtečním atentátu v mešitě v hlavním městě, při kterém zemřelo 49 lidí včetně nejvyššího sunnitského duchovního Mohammeda Saeeda al-Boutiho. Informaci přinesla státní tisková agentura SANA. Sebevražedný útočník se odpálil po al-Boutiho proslovu k věřícím studentům. Kazatel byl zastáncem současného režimu už za dob vlády Hafíze al-Assada, otce nynějšího prezidenta. Na sobotu vláda vyhlásila státní smutek.
Před prezidentskými volbami má neplatné občanské průkazy na 30 000 Černohorců
Pokud nezažádají Černohorci s prošlým občanským průkazem o vydání nového průkazu, nebudou se moci zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb 7. dubna podle černohorského ministerstva vnitra. Oprávnění volit v prezidentských volbách má přes 500 000 z asi 1 milionu celkového obyvatelstva Černé Hory. O křeslo prezidenta se utkají pouze 2 kandidáti současný prezident Filip Vujanovic a vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic. Předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic nezískal pro kandidaturu potřebný počet 7 500 podpisů. Poslanec Demokratické fronty obvinil po komunálních volbách v Černé Hoře místní úřady, že se dopustily manipulace voleb pomocí neplatnosti občanských průkazů, kdy voličům opozice mělo být zabráněno vyměnit si staré občanské průkazy za nové.
Afghánský prezident Karzáí mluví o zahraničních spojencích jako o „přítěži“
Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.
Nejvyšší kontrolní úřad má oficiálně nového prezidenta
V pátek byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. Nového prezidenta v úterý zvolili poslanci počtem 108 hlasů. Miloslav Kala informoval, že nechystá žádnou výměnu personálu na NKÚ, ale plánuje změnit strategii, kterou po projednání představí veřejnosti. Nyní zůstává volné místo viceprezidenta NKÚ, na kterém předtím působil právě Kala. Sněmovna pravděpodobně na toto místo zvolí poslankyni Zdeňku Horníkovou.
Kosovo se Srbskem uzavřely dohodu ohledně severu Kosova
Deníku Balkan Insight měl nejmenovaný úředník EU uvést, že Kosovo se Srbskem podepíší dohodu o srbských obcích na severu Kosova 2. dubna, kde by měl kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbských protějškem Ivicou Dacicem dořešit případné nejasnosti po jednání, které se odehrálo ve středu. Celkem 10 srbských obcí na severu Kosova by se mělo sdružit v autonomním uspořádání. Přestože zvláštní zmocněnec EU v Kosovu Samuel Zbogar ve čtvrtek naznačil, že jednání 2. dubna přinese výraznou a pozitivní změnu v jednáních mezi Kosovem a Srbskem, srbský místopředseda vlády Aleksander Vuksic uvedl, že Srbsku bylo nabídnuto nepřijatelné řešení problematické situace severního Kosova.
Italský prezident svěřil předsedovi Bersanimu mandát k sestavení vlády
Italský prezident Giorgio Napolitano ukončil rozhovory s vůdci hlavní politických stran a vydal prohlášení, že mandát k sestavení vlády svěřil předsedovi Pier Luigi Bersanimu. Předseda středolevé Demokratické stran (DP) Bersani po volbách minulý měsíc získal většinu hlasů v dolní komoře Poslanecké sněmovně, ale horní komoře v Senátu žádná strana potřebnou většinu nezískala. Od počátku patové situace předseda Bersani odmítá koalici se středopravou stranou Lid svobody (FI) předsedy a bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, který ve volbách skončil na druhém místě. Předseda Bersani je ochotný utvořit koalici s Hnutím pěti hvězd (M5S), které získalo ve volbách 25 % voličů, ale návrh předseda Beppe Grillo zásadně odmítá. Nenalezne-li Bersani řešení, bude země čelit novým parlamentním volbám.
Rodina Muammara Kaddafiho opustila Alžírsko
Rodinní příslušníci bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddafiho opustili svůj přechodný azyl v Alžírsku, kam se uchýlili v srpnu 2011, kdy město Tripolis padlo do rukou povstaleckých skupin. Alžírský velvyslanec v Libyi Abdelhamid Bouzaher potvrdil jejich odchod, přesný cíl však nekomentoval. Manželka někdejšího plukovníka Safia Kaddafi a jejich 3 děti, dcera Aisha a synové Mohammed a Hannibal, našli útočiště právě v sousední zemi. Další ze synů Saadi odjel do Nigeru. Mouatassim, Khamis a Saif al-Arab jsou již po smrti. Jediný, o kterém se mluvilo jako o nástupci po Muammaru Kaddafím, byl Saif al-Islam, v Londýně vystudovaný ekonom se západním postojem a proreformními myšlenkami, ten avšak nyní čeká v Libyi na soudní proces.