V americkém městě New Orleans začal v pondělí soud s britským těžařským gigantem British Petroleum (BP) za ropnou havárii z roku 2010. K té došlo na základně Deepwater Horizon v Mexickém zálivu a byla největší environmentální katastrofou v americké historii. BP hrozí pokuta až 17,6 miliard USD. Proces se zaměří na zjištění příčin havárie a na to, kdo všechno nese na nehodě vinu. Zároveň bude soud zjišťovat, jaké množství ropy ve skutečnosti vyteklo do moře, od čehož se bude odvíjet i výše odškodnění. První den procesu se zaměří na příčiny výbuchu na základně, během kterého zahynulo 11 lidí.
Archiv rubriky: Témata
Izrael úspěšně otestoval nový protiraketový systém
Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že úspěšně otestovalo nový protiraketový systém Arrow 3. První test nového systému byl proveden společně s jednotkami americké armády nad Středozemním mořem. Otestován zatím byl pouze start a let raket nového systému, zneškodnění střel bude testováno později. Izraelské ministerstvo obrany však nechtělo termíny dalších testů uveřejnit, stejně jako datum, kdy by měl nový systém být uveden do provozu. Nový systém Arrow 3 má být schopen zneškodnit rakety i v kosmu, což by umožňovalo bezpečně zlikvidovat jak jaderné, tak chemické hlavice. Izraelská obrana disponuje již protiraketovým systémem Iron Dome, který je určen pro ochranu před střelami krátkého doletu, nejčastěji odpalované z Pásma Gazy. Nový systém má být určen především proti potenciálním iránským střelám.
Cílem zahraniční cesty barmského prezidenta bude Evropská unie
Norsko, Finsko, Belgie, Itálie a Rakousko se stanou zeměmi pro první letošní zahraniční cestu barmského prezidenta Thein Sein. Během ní by rád navázal vztahy i s dalšími evropskými státy, diplomatické styky a ekonomické vazby jsou pro současnou Barmu velmi důležité. Po vlně zásadních ekonomických a politických reforem se země postupně otevírá. První z evropských zemí, která vyšla Barmě naproti, bylo právě Norsko, když v roce 2012 snížilo sankce. Jeho příkladu následovaly i ostatní výše zmíněné státy. Během roku 2012 navštívil Barmu předseda Evropské Komise Jose Manuel Barroso a EU se stala „patronem“ barmského mírového procesu a rozvoje.
Oběti vlády bývalého filipínského prezidenta Marcose dostanou odškodné
Filipínský prezident Noynoy Aquino podepsal zákon o kompenzacích pro oběti vlády Ferdinanda Marcose. V letech 1965–1985, kdy byl Marcos prezidentem, docházelo k významnému porušování lidských práv, které vyvrcholilo vyhlášením výjimečného stavu. Během něj byli Filipínci neoprávněně zadržováni, mučeni nebo beze stopy mizeli. Filipínská vláda se nyní rozhodla obětem vyplatit odškodné ve výši 224 milionů USD, peníze by měly pocházet z exprezidentova tajného účtu. Podle jedné z obětí, současné ředitelky Filipínské právní komise Loretty Ann Rosales, se jedná o zásadní krok v oblasti nápravy zneužívání moci. Přestože odškodné bude po rozdělení mezi oběti spíše symbolické, fakt, že k němu došlo, má podle ní pro společnost obrovský význam.
Prezident Kuby Raúl Castro plánuje rezignovat k roku 2018
Přestože byl včera současný prezident Kuby Raúl Castro znovuzvolen Národním shromážděním do své funkce na další období 5 let, oznámil, že se rozhodl po jeho skončení rezignovat na post prezidenta Kuby. Prezident Castro taky prohlásil, že si je vědom diskuze, kterou jeho rozhodnutí vyvolá v následujících dnech. Za svého viceprezidenta si vybral Miguela Díaza Canela, který má 52 let. Jmenováním do funkce získal viceprezident Díaz Canel šanci na nástupnictví po prezidentu Castrovi. Stal by se tak prvním kubánským lídrem, který se přímo nezúčastnil revoluce v roku 1959. Bývalý prezident Fidel Castro se na začátku zasedání Shromáždění objevil, nicméně nepronesl žádný projev.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
Prezident Peru Humala potvrdil investice do bezpečnosti ve výši 313 milionů USD
Podle prezidenta Peru Ollanta Humaly bylo do bezpečnosti země investováno více než 313 milionů USD. Peníze se použily hlavně na nové vybavení pro policii a na vybudování moderního systému komunikace bezpečnostních složek. Navíc měl prezident Humala investovat 470 milionů USD na vyšší platy policistů a vojáků, aby „jim zabezpečil důstojný plat a posilnil jejich morálku“. Zemí otřásly v poslední době vraždy, při kterých zemřel fotograf Luis Choy přímo na prahu svého domu a další muž podlehl zraněním po útoku v notářské kanceláři. Nicméně prezident Humala ujistil své občany, že policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti pracují na co nejlepším zabezpečení bezpečnosti obyvatel Peru.
Španělé se bouří poti královské rodině
Zeť španělského krále Juana Carlose byl obviněn z toho, že zpronevěřil v přepočtu skoro 8 milionů USD. Podnikatel a zeť krále Iňaki Urdangarín měl získat díky své nadaci Noos nemalé množství veřejných zakázek na pořádání nejrůznějších konferencí a sportovních akcí. Velká čast z nich se ale vůbec nekonala a peníze od regionálních vlád údajně putovaly na Urdangaríovo soukromé konto v cizině. V sobotu vypovídal před soudem na Mallorce, kde jakékoli své provinění odmítl. Zároveň uvedl, že královská rodina o jeho aktivitách nic nevěděla. S tím ale nesouhlasí Španělé, kteří demonstrovali před soudní budovou s hesly typu „pryč s monarchií„.
Syrská opozice se nezúčastní jednání
Syrská Národní koalice, hlavní aliance syrských opozičních skupin, se rozhodla nezúčastnit se summitu Přátel Sýrie v Římě, ani schůzek v Moskvě a Washingtonu. Své rozhodnutí zdůvodňuje protestem proti nečinnosti mezinárodního společenství v konfliktu v Sýrii. Národní koalice se vymezuje zejména vůči Rusku. „Hlavně ruské vedení nese morální a politickou odpovědnost za zásobování syrského režimu zbraněmi,“ znělo vyjádření Národní koalice. Rozhodnutí bojkotovat schůzky však torpéduje snahu iniciovanou samotným představitelem Národní koalice Moaz al-Khatibem, který před třemi týdny prohlásil, že je připraven setkat se se zástupci syrské vlády a jednat o konci násilí v zemi. Tato iniciativa byla silně podporována mezinárodním společenstvím, včetně USA a Ruska a Moaz al-Khatib byl proto pozván na schůzky do Washingtonu a Moskvy. Právě tyto schůzky se ale neuskuteční. Podle BBC se opoziční vůdci obávají své diskreditace, pokud začnou jednat se syrským režimem a budou nuceni dělat ústupky oficiální vládě, která navíc nenaznačuje žádnou ochotu odstoupit.
Prodej aut v celé EU klesá
Automobilky v celé Evropě prochází nejhorším obdobím za více než 20 let. Prodeje aut v lednu meziročně klesly o 8,5 % na 918 280 vozů a a dostaly se tak na nejnižší úroveň od roku 1990. Z hlavních evropských automobilových trhů se podařilo zvýšit prodej jen Velké Británii. Itálie se propadla téměř o 18 %, Francie o 15 % a Španělsko o desetinu navzdory tomu, že prodej španělské značky Seat naopak o 6 % vzrostl. V samotné EU se prodej aut v lednu meziročně propadl o 8,7 % na 885 159 vozů.
Izrael povolil těžbu ropy na Golanských výšinách
Původem americká firma Genie Energy dostala od izraelského ministerstva energie a vodních zdrojů exkluzivní povolení na průzkum ropných ložisek na území zhruba 250 km2, nalézajícího se na jihu Golanských výšin. Izrael získal kontrolu nad Golanskými výšina při válce se Sýrií v roce 1967. Od té doby území okupuje, v roce 1981 jej sice oficiálně anektoval, mezinárodně avšak tento krok nebyl uznán. Zákaz těžby ropy v Golanských výšinách byl předmětem jednání Sýrie a Izraele již před 20 lety, rozhovory však nedošly k žádnému závěru. S blížící se jarní návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli vyvolává podle deníku The Telegraph udělení povolení k těžbě obavy, že by tento krok mohl být odsouzen mezinárodním společenstvím.
Expremiér Prodi: Největším problémem Itálie je mafie a byrokracie
Po téměř 5 letech začaly v neděli v Itálii parlamentní volby. Ekonom a expremiér Romano Prodi poskytl rozhovor EUobserver, ve kterém zdůraznil důvody ekonomické krize v Itálii. Hlavním důvodem je problém s kriminalitou, korupcí a mafií, což poškozuje možné investovaní ze strany zahraničním investorů. Dále expremiér kritizuje pomalé tempo byrokracie a veřejnou správu, jíž trvá roky vydat povolení ke stavbě například továrny. Bývalý premiér Prodi má také obavy z apatie mladých Italů, kteří nijak nechtějí reagovat na krizi. Podle Prodiho krize vznikla kvůli abnormalitě na italském pracovním trhu a kvůli fenoménu levné nevzdělané přistěhovalecké pracovní síly, což nutí mladé Italy odcházet pracovat do zahraničí. Nutné je tedy více stimulů ze strany EU a méně úsporných opatření, aby se „zachránila budoucí generace„.
Nový americký ministr zahraničí je na své první zahraniční návštěvě
Nově zvolený člen administrativy prezidenta Obamy ministr zahraničních věcí John Kerry vyrazil na svoji první zahraniční návštěvu. Ministr Kerry nejprve zamíří do Evropy, kde se setká se zástupci a ministry zahraničí 9 zemí, včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Úplně první kroky ministra Kerryho povedou do Velké Británie. Po Evropě bude následovat návštěva Blízkého východu, přičemž jedním z hlavních témat diskuzí bude konflikt v Sýrii.
Maledivskému exprezidentovi již nehrozí zatčení, opustil dočasný azyl
Bývalý prezident Malediv Mohamed Nasheed opustil indické velvyslanectví v hlavním městě Male. Svůj pobyt ukončil po 10 dnech, kdy se snažil vyhnout svému zatčení. Exprezident Nasheed je obviněn ze zneužití moci, během výkonu prezidentské funkce měl nařídit neoprávněné zadržování vrchního trestního soudce. Podle Maledivské demokratické strany (MDP), jíž je exprezident Nasheed členem, je celá kauza motivována politicky a jde o snahu zabránit jeho kandidatuře v zářijových volbách. Platnost zatykače však již vypršela a vzhledem k nejasnostem případu nebyl vydán žádný nový zatykač. Bývalý prezident Nasheed je prvním demokraticky zvoleným prezidentem Malediv, do úřadu nastoupil v roce 2008 a setrval v něm do února 2012.
Na jihu Evropy se zvyšuje nezaměstnanost, mladí ji hledají i v České republice
Počet Řeků, Španělů, Portugalců a Italů v ČR stoupl za posledních několik let téměř o třetinu. Jihoevropané zde hledají práci, kterou ve své domovině, zasažené ekonomickou krizí nemohou najít. V některých zemích jižní Evropy přesahuje nezaměstnanost mezi mladými lidmi až 50 %. Uplatňují se především ve službách, nadnárodních společnostech a call centrech.
Afghánistán zažil další sebevražedné útoky
V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.
Francie už letos snižovat deficit nebude
Francie chtěla letos snížit rozpočtový deficit na 3 % HDP, nicméně vláda nyní oznámila, že svého cíle nedosáhne důsledkem slabé ekonomiky. Další úsporná opatření proto neplánuje. Příští rok bude Francie chtít snižovat deficit snižováním výdajů, s čímž nesouhlasí francouzská levice. Pomalejší snižování deficitu a žádost o odklad ale zase nevítá Německo, které Francii vyzvalo ke „konkrétním a měřitelným krokům„. Prezident Hollande poukázal na to, že jeho vláda již snížila deficit veřejných financí z 5,2 % HDP v roce 2011 na 4,5 % v loňském roce.
Saúdská Arábie stanoví program pro využití obnovitelných zdrojů energie
Saúdský král Abdullah uvedl, že země bude investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů. Hlavním důvodem je vysoká poptávka po ropě a snižování spotřeby oleje na spalování v elektrárnách. V roce 2011 Saúdové začali instalovat fotovoltaické solární panely. Ačkoliv Saudská Arábie vyprodukuje na 12,5 milionů barelů ropy denně, světová poptávka po ni roste a dosavadní export by iž nemusel stačit. Král zveřejnil svoú dlouhodobou vizi, která počítá s dostatkem energie právě z nových zdrojů. Nároky na energetickou výkonnost solárních panelů se budou zvyšovat postupně.
V Madridu se i nadále demonstruje
Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu v Madridu, vadí jim korupce a úsporná opatření. Pochod byl dokonce barevně rozlišen podle zástupců povolání nebo hnutí. Ve žlutém oblečení protestovali např. zaměstnanci letecké společnosti Iberia, která se rozhodla zrušit dalších 3800 pracovních míst. Za nimi pochodovali v černém horníci s helmami na hlavě, jež nesouhlasí s uzavírání dolů. Demonstrací se zúčastnili i učitelé nebo lékaři. Španělský premiér Mariano Rajoy před několika dny prohlásil, že Španělsko bude pokračovat ve všech úsporných opatřeních, státní deficit podle premiéra již začal klesat.
Starosta hlavního města Gruzie obviněn z finančních zločinů
Podle vyšetřovatelů byl zapleten do dvou oddělených případů. První souvisí s vytvořením fiktivního oddělení se 764 pracovními místy ve státní firmě na zpracovávání odpadů. Peníze určené na platy imaginárních zaměstnanců poté mířily k aktivistům opoziční Sjednocené národní strany, čímž údajně vznikla škoda přibližně 3 miliony USD. Druhé obvinění se týká podezřelého obchodování s pozemky. V roce 2006 prodal obecní úřad hlavního města Tbilisi pozemky v oblasti zvané Rike, která se nachází na levém břehu řeky Kura. O 2 roky později koupilo město parcely zpět za cenu o 6 milionů USD vyšší, než za jakou je prodalo. Starosta Tbilisi Gigi Ugulava, který podle hlavního žalobce bude vyšetřován na svobodě, prohlásil obvinění za absurdní a politicky motivované. S tím souhlasila i skupina podporovatelů, která v den vyřčení obvinění pořádala demonstraci před budovou vyšetřovací služby ministerstva vnitra.
Srbové v entitě Republice srbské se měli dopustit diskriminace na Bosňácích a Chorvatech
Na základě bosenského zákona, kdy veřejné symboly musí obsahovat tradice a dědictví všech občanů, Ústavní soud Republiky srbské (RS) rozhodl, že města Banja Luka a Nevesinje porušila tento zákon reprezentací měst srbskými symboly a dopustila se diskriminace na Bosňácích a Chorvatech. Starosta Banja Luky Slobodan Gavranovic uvedl po vynesení rozsudku, že bude sjednána náprava. Bosenský klub delegátů v Lidové radě RS podal žádosti na odstranění samostatných srbských symbolů do dalších 35 měst v RS.
Egyptský prezident vypsal parlamentní volby
Egyptský prezident Mohammed Mursí stanovil prezidentským dekretem termín konání parlamentních voleb v Egyptě. Volby proběhnou kvůli nedostatku dohlížitelů ve čtyřech etapách, první začne volit 27. dubna Káhira a volby budou zakončeny 27. června v posledních šesti egyptských provinciích. V posledních parlamentních volbách v lednu 2012 zvítězilo se 40 % hlasů Muslimské bratrstvo, mateřská strana současného prezidenta Mursího, tento parlament však byl v červnu 2012 soudem rozpuštěn. Prezident Mursí a jeho Muslimské bratrstvo si podle BBC od nových voleb slibují ukončení politického neklidu a demonstrací v zemi. Egypt je politicky rozdělen mezi příznivce Muslimského bratrstva a liberálně-demokratickou opozici.
Indonésie čelí papuánským snahám o nezávislost
Podobně jako v některých dalších státech jihovýchodní Asie se i v Indonésii stále častěji objevují separatistické tendence. Mezi běžné praktiky ozbrojených rebelů patří útoky na vládní jednotky a civilisty, k poslednímu došlo tento týden. Útočníci byli identifikováni jako Organizace nezávislé Papuy. Vláda se dlouhodobě snaží udržovat situaci pod kontrolou poskytováním ekonomických a sociálních výhod, podle slov prezidenta Susilo Bambang Yudhoyona však již nelze déle tolerovat nepokoje a množící se útoky. Rozvojové programy nebudou zastaveny, vláda však podnikne opatření nutná k potlačení rebelů. Jedním takovým byl i zásah armády v roce 2011, kdy separatisté sponzorovali pořádání Lidového kongresu Papuy. Jeho organizátoři byli tehdy zatčeni a postaveni před soud.