Egyptská státní ropná společnost Egyptian General Petroleum Corp (EGPC) rozhodla o zrušení dodávek 9 milionů barelů irácké ropy pro druhé čtvrtletí roku 2013, jak bylo původně sjednáno. Plynového oleje, používaného převážně v průmyslu a zemědělství se změny dotknou méně. Energetičtí obchodníci snižují import kvůli pádu devíz v době hospodářské recese. „Nyní, kdy budeme muset splatit půjčku poskytnutou Mezinárodním měnovým fondem (MMF), vyzývám všechny občany k nižším nárokům na spotřebu energie. Egypt ji už nemůže dotovat,“ řekl prezident Mohammed Mursí. Nižší, ale pravidelné dodávky ropy zajistí ruský Lukoil, britská BP a nizozemský Vitol.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Malá etnika Ruské federace požadují větší ochranu tradic a kultury
O konkrétních doporučeních ruské vládě debatovali zástupci 40 národnostních skupin ze Sibiře, dálného východu a severních oblastí země. Na konferenci zazněly požadavky větší benevolence ze strany úřadů, které udělují kvóty na lov lesních zvířat nebo ryb. Pro mnoho národů jsou tyto činnosti důležité jak ze symbolického, tak z praktického hlediska. Současné limity totiž v mnoha případech omezují rozvoj loveckých komunit a nutí jejich příslušníky ke stěhování do měst. Od roku 2009 bylo státem na podporu ohrožených etnik vyčleněno 7,8 milionů USD.
Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu
Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.
Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn
Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.
Demonstranti v Moskvě podpořili zákaz adopcí ruských dětí občany USA
Policie odhadla počet účastníků průvodu na 12 000. Vlnu rozhořčení způsobil případ tříletého chlapce jménem Max Shatto, který se narodil v Rusku a minulý měsíc zemřel adoptivním rodičům z Texasu. Příčinou bylo podle lékařské zprávy vnitřní tepenné krvácení. Většina demonstrantů se domnívá, že zranění vzniklo v důsledku fyzického napadení ze strany některého z rodičů. Požadují, aby byl rodině odebrán Maxův mladší bratr Kris, který byl adoptován spolu s ním. Od rozpadu Sovětského svazu údajně zemřelo v amerických pěstounských rodinách 20 ruských dětí. Celkový počet adopcí za uplynulou dobu přesahuje 60 000. Zákaz občanům USA adoptovat mladé Rusy vstoupil platnost v prosinci minulého roku jako reakce na „Magnitsky act“ a způsobil vlnu pohoršení napříč ruskou i světovou veřejností.
Ukrajinský prezident Janukovyč míří na jednání do Moskvy
S prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem bude diskutovat především o energetice. Jedna z klíčových otázek se týká tranzitu ruského zemního plynu přes ukrajinské území do Evropy. Ruská státní firma Gazprom by si ráda pronajala ukrajinská plynová potrubí, což mnozí analytici nedoporučují vzhledem k souvisejícím bezpečnostním rizikům. Druhým důležitým tématem bude cena, kterou Ukrajina za import ruského zemního plynu platí. V současnosti se pohybuje okolo 430 USD za 1000 metrů krychlových, což je více, než za kolik čerpají okolní státy. Moskva případné snížení cen podmiňuje vstřícnými kroky ze strany ukrajinské vlády, požaduje například vstup země do Rusko – Bělorusko – Kazachstánské celní unie.
V Moldavsku hrozí rozpad vládní koalice
Spory ve tříčlenné Alianci pro evropskou integraci nevycházejí z politických důvodů, ale spíše z osobních antipatií předsedů jednotlivých stran a odlišných zájmů jejich hlavních sponzorů. Předseda Demokratické strany Marian Lupu a bývalý prezident Mihai Ghimpu požadují demisi premiéra Vlada Filata, který 13. února zpochybnil koaliční smlouvu a obvinil své partnery z korupce. Evropské země situaci sledují, současná vláda totiž přislíbila koncem letošního roku podepsat Asociační dohody, které mají za cíl prohloubit spolupráci Moldavska s EU. Nejsilnější opoziční uskupení v současnosti představují komunisté, kteří byli u moci do roku 2009. Jejich příznivci žijí především na venkově, kde se negativně projevuje klesající poptávka po moldavském zboží ze strany evropských států.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády
Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.
Irán označil konferenci o jeho jaderném programu za „pozitivní krok“
Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili na tiskové konferenci po skončení rozhovorů označil jejich průběh za pozitivní. „Některé z nadnesených bodů byly více realistické než dříve,“ uvedl Jalili, „nicméně před sebou máme ještě dlouho cestu, než dospějeme do optimální situace.“ Šéfka evropské diplomacie Catherine Asthonová, které vedla vyjednávání za hlavní světové mocnosti, vyjádřila naději, že Irán bude v dalších jednáních konstruktivní. Během března se mají setkat techničtí experti Ruska, které se také účastnilo jednání, a Iránu. Celá jednací skupina se pak znovu sejde v kazachstánské Almaty 5. a 6. dubna.
Ruský prezident Putin podepsal návrh zákona o zákazu kouření
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal návrh zákona, který zakazuje kouření ve vládních budovách a jiných veřejných institucí. Od 1. června bude podle právního předpisu kouření zakázáno ve školách, restauracích, barech a kavárnách. V dalším roce bude omezena reklama na cigarety a zakázán prodej tabákových výrobků v pouličních kioscích. Zákon odráží již platné právní předpisy v mnoha západních zemích, nicméně v Rusku bude porušení zákona mírnější, téměř polovina Rusů jsou kuřáci. V minulém roce ruský premiér Dmitrij Medveděv kritizoval vysokou úmrtnost kuřáků ročně, která se pohybuje kolem 400 000.
Začínají nová jednání o iránském jaderném programu
V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.
Syrská opozice odvolala svůj bojkot jednání
Hlavní zastřešující organizace syrské opozice Syrská národní rada (SNC) změnila své rozhodnutí bojkotovat konferenci Přátel Sýrie v Římě. Podle mluvčího SNC Walid al-Bunniho přišlo toto rozhodnutí po telefonickém rozhovoru mezi vůdcem SNC Mouaz al-Khatibem a americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Ministr Kerry po konzultaci se svým britským protějškem Williamem Haguem sdělil vůdci SNC al-Khatibovi, že se v Římě nebude pouze jednat, ale také rozhodovat o dalších krocích. Ochotu k rozhovorům avizoval i ministr zahraniční syrské vlády Walid al-Muallem, který oznámil snahu jednat i s ozbrojenými rebely. Spolu s ním se pro jednání, jako jediné možné řešení konfliktu, vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který následně vedl v Moskvě s ministrem Muallemem jednání.
Jednání o exportu kapalného zemního plynu z Ruska do Číny jsou na dobré cestě
Prohlásil to ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Dodávky by měl zajišťovat státní podnik Gazprom, který buduje zařízení na zkapalňování zemního plynu poblíž dálněvýchodního přístavu Vladivostok. Alternativu představuje již existující továrna na sibiřském poloostrově Jamal, proti které však hovoří její geografická vzdálenost od asijských trhů. Vicepremiér Ruské federace Dvorkovič věří, že definitivní podoba smlouvy bude dohodnuta příští měsíc během návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga. Jednání mezi zeměmi trvají přibližně 6 let. Důvodem je fakt, že se k dodávkám a odběru plynu smluvní strany zavazují pomocí dlouhodobých kontraktů s pevně stanovenou cenou. To může vyústit v situaci, kdy je stát nucen odebírat drahý zemní plyn, i když jeho aktuální tržní cena poklesne. Čína však zvýšení importu této strategické suroviny čím dál tím naléhavěji potřebuje, její spotřeba totiž dlouhodobě roste.
Na 7 světových odborníků přijelo zkontrolovat Temelín
Na 7 odborníků z Ruska, Arménie, Slovenska a Maďarska bude v rámci mise WANO Follow-up týden prověřovat bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Bude kontrolováno celkem 10 oblastí, skupina se rovněž zaměří na to, jak elektrárna dodržuje doporučení z roku 2011. WANO je mezinárodní organizace provozovatelů jaderných elektráren. Vznikla jako reakce na havárii jaderné elektrárny v Černobylu, jejím cílem je vyměňovat a předávat si informace, které pomohou zvýšit úroveň všech jaderných elektráren. Výsledky prohlídky nicméně budou veřejnosti dostupné.
EU dojednala podmínky dohody o přidružení Ukrajiny
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč dal předsedovi Evropské komise Josému Manuel Barrosovi jednoznačný závazek, že do května provede reformy požadované EU, aby mohla být dojednána dohoda o připojení. EU požaduje hlavně provést soubor reforem v oblastech volebního zákona a soudnictví, aby nedocházelo k případům selektivní spravedlnosti. Opožděný summit mezi EU a Ukrajinou byl zaměřen hlavně na úsilí uzavřít dohodu o přidružení, včetně obsáhlé a komplexní smlouvy o volném obchodu. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že EU, že pokud Ukrajina splní požadavky nejpozději do května letošního roku, pak by dohoda o přidružení mohla být podepsána v listopadu. Dále uvedl, že EU je připravena poskytnout Ukrajině finanční podporu v hodnotě 812 milionů USD.
Syrská opozice se nezúčastní jednání
Syrská Národní koalice, hlavní aliance syrských opozičních skupin, se rozhodla nezúčastnit se summitu Přátel Sýrie v Římě, ani schůzek v Moskvě a Washingtonu. Své rozhodnutí zdůvodňuje protestem proti nečinnosti mezinárodního společenství v konfliktu v Sýrii. Národní koalice se vymezuje zejména vůči Rusku. „Hlavně ruské vedení nese morální a politickou odpovědnost za zásobování syrského režimu zbraněmi,“ znělo vyjádření Národní koalice. Rozhodnutí bojkotovat schůzky však torpéduje snahu iniciovanou samotným představitelem Národní koalice Moaz al-Khatibem, který před třemi týdny prohlásil, že je připraven setkat se se zástupci syrské vlády a jednat o konci násilí v zemi. Tato iniciativa byla silně podporována mezinárodním společenstvím, včetně USA a Ruska a Moaz al-Khatib byl proto pozván na schůzky do Washingtonu a Moskvy. Právě tyto schůzky se ale neuskuteční. Podle BBC se opoziční vůdci obávají své diskreditace, pokud začnou jednat se syrským režimem a budou nuceni dělat ústupky oficiální vládě, která navíc nenaznačuje žádnou ochotu odstoupit.
Nový americký ministr zahraničí je na své první zahraniční návštěvě
Nově zvolený člen administrativy prezidenta Obamy ministr zahraničních věcí John Kerry vyrazil na svoji první zahraniční návštěvu. Ministr Kerry nejprve zamíří do Evropy, kde se setká se zástupci a ministry zahraničí 9 zemí, včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Úplně první kroky ministra Kerryho povedou do Velké Británie. Po Evropě bude následovat návštěva Blízkého východu, přičemž jedním z hlavních témat diskuzí bude konflikt v Sýrii.
Rusko odpustilo Kubě část dluhu a pronajme jí letadla
Návštěva ruského premiéra Dmitrije Medveděva Kuby posílila vztahy mezi oběma zeměmi. Předseda ruské vlády podepsal ve čtvrtek s kubánským prezidentem Raúlem Castrem 10 dohod o spolupráci v oblastech investic, obchodu, turismu, zdravotnictví, vzdělávání, vědy a kultury. Výsledkem jednání je také prominutí části dluhu, který Kuba dlužila Sovětskému svazu. Dluh je odhadován na 30 milionů USD. Rusko navrhlo Kubě způsob splácení zbylé dlužné částky v následujících 10 letech, finální dohodu by měly země uzavřít v květnu. Dále Kuba a Rusko uzavřely smlouvu, podle které Rusko pronajme Kubě 8 letadel za 650 milionů USD.
Rumunsko se obává zamítnutí žádosti o vstupu do Schengenu kvůli Bulharsku
V březnu by měla Evropská komise rozhodnout, zda se bude moci Rumunsko s Bulharskem připojit k schengenskému prostoru. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že současná napjatá politická situace v Bulharsku bude mít pravděpodobně negativní vliv na přijetí obou zemí do Schengenu, nicméně vstup dosud blokovaly některé země EU, a to především Nizozemsko, Německo a Belgie a není jisté, zda se nepokusí vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru především kvůli vysoké kriminalitě a organizovanému zločinu opět zabránit. Rumunsko však trvá, že je připraveno na vstup do Schengenu, i co se týče technického vybavení potřebného ke kontrole na 2000 km dlouhé hranice s Ukrajinou a Moldavskem.
Ruští státní úředníci možná nebudou moci investovat v zahraničí
Navrhuje to ruský prezident Vladimir Putin prostřednictvím souboru zákonů, které se budou v nejbližších dnech projednávat na půdě ruského parlamentu. Jejich přijetí by znamenalo zavedení tříměsíční lhůty, během které by se museli vzdát zahraničních bankovních účtů a akcií všichni vysoce postavení úředníci, zákonodárci, soudci a ředitelé státem vlastněných podniků. Iniciativa je reakcí na fakt, že jsou státní úředníci a politici velmi často zapojeni do organizované finanční kriminality. Kritici návrhu namítají, že se jedná o ryze populistický krok, který nebude parlamentem schválen, a slouží pouze ke zvýšení popularity ruského prezidenta.
Předseda Vyšetřovacího výboru Ruské federace volá po založení finanční policie
Důvodem je nutnost zefektivnit boj proti rozsáhlým daňovým podvodům a předraženým státním zakázkám. Prohlášení Alexandra Bastrykina bylo reakcí na zprávu šéfa ruské centrální banky Sergeje Ignatěva, ve které byly odhadované důsledky finanční kriminality za minulý rok stanoveny na 49 miliard USD. Návrh patrně narazí na odpor ministerstva vnitra a Federální služby bezpečnosti (FSB), které mají boj s ekonomickými zločiny ve své kompetenci. Spekuluje se, že by případné vytvoření nového úřadu mohlo omezit jejich možnost manipulovat jednotlivá vyšetřování, což se údajně děje ve velkém měřítku.
Arménie po prezidentských volbách prosazuje proruskou politiku
Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.
Ruský premiér Dimitrij Medveděv se sešel s brazilskou prezidentkou
Na středečním setkání s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou nejprve hovořil o spolupráci v oblasti vojenství. Brazílie v rámci příprav na nadcházející světový šampionát ve fotbale a letní olympijské hry usiluje o posílení protivzdušné obrany, aby byla schopná odrazit případný teroristický útok dopravními letadly. Projevila zájem o mobilní raketový systém Pancir-S1, který je uzpůsoben k montáži na nákladní vozidla. Dalším tématem rozhovoru byla ruská participace na výstavbě nové jaderné elektrárny, kterou místní vláda plánuje postavit kvůli stále se zvyšující spotřebě elektrické energie. Na závěr státníci vyjádřili ochotu podpořit zvýšení vzájemné obchodní aktivity ze současných 6,5 miliard USD ročně na 10 miliard USD.